Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Tiskni
Sdílej:
+1
Gentoo ti dá určitě větší flexibilitu, Arch moc neznám, ale to asi taky.
Ale chtěl bych ti navrhnout plán B. Začni programovat, tím si zajistíš něco, co "nefunguje" a můžeš to vylepšovat a hrát si. Pak oceníš, že máš zbytek systému ve stavu, kdy se na něj můžeš spolehnout.
Ale mně se líbí když věci fungujou a jsou spolehlivé <smajlík>. Jen IMHO žádný desktopový systém není 100% spolehlivý. To mi nevadí, pak ale když se něco pokazí, chci si to umět opravit. To znamená ne s každou trivialitou psát na fórum/prohledávat fórum a pak jenom dělat co píšou, ale hlavně těm jejich radám rozumět, popřípadě si i někdy poradit sám. Nevím jak ty vědomosti a zkušenosti získat, nicméně zatím jsem se nejvíc naučil, když jsem něco tvořil.
Co se týče programování - třetí rok to studuju na výšce, tak vím co obnáší a užiju si s tím až až. Jen mi přijde, že na to, kde jsem, a kam bych to chtěl dotáhnout, jsou moje znalosti GNU/Linuxu žalostné <smutný smajlík>
A spolehlivý systém? Ten je mým cílem. Systém, ve kterém půjde uspání a nebude při každém třetím zavření víka restartovat Xka<smajlík>.…Mimochodem, co vlastně brání tomu, aby aplikace napsané např. v GTK měla stejný vzled jak v Gnome tak v Qt? Možná se ptám na totální zhovadilost, nicméně to vidím takto: X server poskytuje funkce na vykreslování primitiv. Nad ním je Gnome/Qt/cokoliv a z grafických primitiv sestavuje ovladací prvky GUI...?…A ty primitiva sestavuje prave gtk nebo Qt nebo cokoliv jineho (tk, wx, athena…), protoze delat to rucne je silena piplacka. AFAIK jediny netrivialni program ktery sel touto cestou je xmms. Aplikace napsana v gtk, ponechana sama o sobe bude mit porad stejny vzhled, ale KDEcka ji neponechavaji samu sobe a snazi se na gtk naroubovat svoje barevne schema - ale nic jineho. Predpokladam ze gnome se muze pokusit o totez vuci Qt aplikacim. Existuji krome toho existuji i tematka pro gnome a kde ktera se navzajem napodobuji, ale jen to. Kazde z tech protredi a odlisnou filozofii, vcetne veci jako je umisteni tlacitek, a s tim se tezko neco udela.
Podle mých zkušeností tomu nejvíc vyhovuje Archlinux, případně Slackware...
Chci mít znalosti.Archlinux má výbornou dokumentaci -- viz jeho wiki.
Nechce se mi přeinstalovávat systém každého půl roku.pacman -- správce balíčků v Archlinuxu -- je velmi mocná "zbraň". Abys měl systém aktuální, tak stačí následující (jako root):
pacman -Sy pacman -SuJednoduchý (nikoliv správou nebo použitím, spíš architekturou), stabilní, výkonný systém
To splňuje Archlinux bohatě.
pacman -Syu
jj
Dobrá připomínka.
yaourt -Syu --aur
.
). Tzn. například takové QtCurve, používám ho a funguje takřka 100%. Pak existují obezličky jak nastavit GTK aplikacím třeba styl Oxygen, ale když jsem to zkoušel naposledy, nefungovalo to úplně 100% a měl jsem pocit, že to trochu zpomaluje odezvu programů, takže nemohu doporučit. No a pak jsou tu (Qt) aplikace, které (u mne, v Archu) nerespektují nastavení a drží se defaultního Oxygen stylu, např. Arora nebo Clementine, VirtualBox dříve taky, teď má ten ošklivý styl ála Windows 95 - pokud by někdo věděl, proč to tak je a jak to opravit, uvítám radu
Přeju hodně štěstí a ať se ti Archlinux líbí.
Doporučuju, protože Archlinux instaluješ poprvé, si aspoň z rychlíku projít wiki. Je výborný si nejdůležitější pasáže dokonce radši vytisknout na papír.
pacman -Sy links
.
Tady jde hlavně o to, aby Archlinux vůbec nainstaloval.
base z CD je pohodička.
Pak už stačí reboot do nového systému, pak pacman -Syu, adduser a už zbývá jen nalít grafický rozhraní: pacman -S xorg xfce4 slim chromium ttf-dejavu. A protože budeš určitě instalovat i z AUR, tak pacman -S base-devel a yaourt podle wiki. To je IMHO dobrej výchozí bod. Zbytek už si doladíš k obrazu svému.