Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
V dnešním článku na iDNES je, dle mého názoru velice, velice aktuální problém.
Proč o tom píši? A proč zrovna na ABC Linuxu?
Můj první kontakt se světem jedniček a nul byl někdy v roce 1983. To nám profesor na střední škole donesl do učebny zánovní počítač PMD-85, připojil ho na čb televizor Tesla (tuším značky Merkur). Chvíli něco klepal do klávesnice záhadné řádky jako:
10 FOR i=1 TO 1020 FOR j=1 TO 10 STEP 2...50 NEXT j...
Pak napsal RUN a na obrazovce se vykreslila sínusovka. Tehdy mi výpočetní technika na věky věků učarovala a navždy jí propadnul. Amen.
Tři roky poté jsem si domů donesl svůj první počítač, zázrak sira Sinclaira ZX-81. Měl celý 1kB (slovy jeden kilo bajt) RAM. Grafika byla dvoubarevná. Vlastně pseudo-grafika. V Basicu se daly programovat různé voloviny.
Malá ukázka toho, co všechno Window$ umí.
To se mi prosím stalo na PC v práci, které z jistých důvodů běží 24 hodin denně. Přesně 12. den po posledním (oblíbeném) restartu. Běží na něm WinXPSP2, má veškeré aktualizace, FW, AV Norton a pracuje se na nich pouze a jedině s balíkem Office a MSIE. Nejsou na něm ani blbé win hry jako Solitaire, ap.
Tak mi to vysvětlete?. Zlatý linux.