Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Můj první kontakt se světem jedniček a nul byl někdy v roce 1983. To nám profesor na střední škole donesl do učebny zánovní počítač PMD-85, připojil ho na čb televizor Tesla (tuším značky Merkur). Chvíli něco klepal do klávesnice záhadné řádky jako:
10 FOR i=1 TO 1020 FOR j=1 TO 10 STEP 2...50 NEXT j...
Pak napsal RUN a na obrazovce se vykreslila sínusovka. Tehdy mi výpočetní technika na věky věků učarovala a navždy jí propadnul. Amen.
Tři roky poté jsem si domů donesl svůj první počítač, zázrak sira Sinclaira ZX-81. Měl celý 1kB (slovy jeden kilo bajt) RAM. Grafika byla dvoubarevná. Vlastně pseudo-grafika. V Basicu se daly programovat různé voloviny.
Následoval Didaktik Gama z n.p. Tesla Skalica (jinak Československá kopie ZX-Spectra). Ten už měl RAM 48 kB velikou a dokázal zobrazit 16 barev. Rozlišení tuším 255x175 bodů. Pro nahrání hry se připojil kazetový magnetofon a po 4-5 minutách pískání, pokud se ovšem neobjevila hláška TAPE LOADING ERROR, byla hra nahrána. To byly panečku pecky. Manic Minera jsem pařil a nacvičoval několik nocí, než jsem ho dohrál do konce. 20 levelů. Uf. Žádně ukládání pozic tehdy neexistovalo. 3 životy a konec. Všechno od začátku. Dále nemohu nevzpomenout hry jako Boulder Dash, Chronos, Jet Set Willy, Knight Lore, Pssst!, Exolon, Dan Dare 1-3, atd., atd. Na jednu kazetu se jich vešlo 30-40. Kazet jsem měl asi 20. Někde jsem četl, že na ZS Spectrum existuje přes 8000 her. Kromě her ovšem existovaly i normální programy, např. textový editor. Ve spojení s jedno-jehličkovou tiskárnou Tesla BT-100 to byla taková primitivní kancelář. I několik programů a her jsem v Basicu stvořil.
Nakonec jsem ho ale prodal a pořídil si plnohodnotný 16-ti bitový počítač Amiga 500+. Ten už disponoval pamětí 1 MB, disketovou mechanikou, paletou až 4096 barev, 4 kanálovám zvukem a rozlišením až 640x512. Zde už šlo opravdu něco tvořit. Ve strukturovaném jazyku AMOS Basic šly programovat aplikace, hry, cokoliv. Textový editor Excelence byl opravdu už editor. A hry. No boží. Takový Flashback byl prostě skvostný. Nebo Duna 2 na 5-ti disketách. To byla při hraní diskotéka. Také zde vzniklo mojí maličkostí několik her a programů. Skončily však v propadlišti dějin.
Docela rád na tu dobu vzpomínám. Přivedla mne k zálibě, která mne už nikdy neopustí. Počítače byly ještě pro zábavu. Pojem internet ještě nebyl ve slovníku. Informace se získávaly z česopisů jako Bit, Excalibur nebo Elektronika. Ta doba je už ale dávno, dávno pryč.
Ale pokrok nezastavíš. Následoval Celeron 500, 64MB RAM, 8,6GB HDD, Woodoo3 16MB, Win 98SE. Skoro jsem s ním spal. Pařil jsem hry jako o život. Age of Empire 1,2, C&C, Tiberian Sun, Red Alert, Civilization 1,2,3, atd. Pak mě ale hry tak nějak přestaly bavit a začal se více zajímat o systém jako takový a nebyl, abych tak řekl, jen uživatel. Vyzkoušel jsem Pascal alias Delphi, ale návyky z Basicu byly silnější. C++ a ostatní jsem ani raději nezkoušel. Chvíli jsem koketoval s Visual Basicem a ten mne přivedl k databázím. Volba byla FoxPro nebo MS Access. Zvítězil Access. Udělal jsem mj. docela povedenou databázi pro evidenci oprav, ale z důvodů, které zde nemohu publikovat, nikdy nevzešla v život. Bohužel.
Nyní mám notebook a WinXP/Linux. Ale o tom až příště. Chci bez emocí, kydání špíny na jedné straně a vychvalování do nebes na straně druhé vysvětlit, proč jsem mj. na ABCLinuxu.cz a píšu články do svého blogu.
Ale teď už jdu doopravdy spát.
Tiskni
Sdílej:
Já vím. Nechtěl jsem ale zabíhat do přílišných podrobností. ZX Spectrum 48kB a Didaktik 48+32kB. Ale pro hry se stejně využilo jen těch 48 kilo. A Amiga 500+ byla 16 bitová. 32 bitů měla Amiga CD32 (konzole podobná PSX1).
ZX Spectrum 16 KB + 16 KB ZX Spectrum 48K 48 KB + 16 KB Didaktik Gama 64 KB + 16 KB Didaktik M 48 KB + 16 KBno a pak další ... co se týče Didaktiků, zatímco Mko byla víceméně sprostá kopie (s doku*veným interfacem), Gama, ač starší, měla pár vylepšení, jako právě těch 64 KB RAM, z čehož prvních 16 KB bylo standardně překrytých ROMkou, ale dalo se to přepnout
Jojo...
Crrrrrrrrrrr hrm
Crrrrrrrrrrr hrhrhrhrmrhrmrhchrmrhrmrhchrmrhchrmm
Crrrr chrchrchrchrchrchrrmm
R Tape loading error
Toho jsem si taky užil 




.
) sem taky zacinal na Didaktiku a byla to docela sranda - prave mezi prvnimi opsanymi programky byla prave ta sinusoida. pak me to nak chytlo a ted mam problemy s tim ze basic se pro me stal automaticky to sem psal jak cesky a ted se musim ucit v jave, delphi ... mno proste hruza obcas pisu do kodu chyby - prave kuli tem navykum ;););););)