Samsung představil svůj nejnovější chytrý telefon Galaxy Z TriFold (YouTube). Skládačka se nerozkládá jednou, ale hned dvakrát, a nabízí displej s úhlopříčkou 10 palců. V České republice nebude tento model dostupný.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 25.11.1. Přehled novinek v Changelogu.
Byla vydána nová verze 15.0 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04 1.1 a 20.04 OTA-11. Vedle oprav chyb a drobných vylepšení je řešen také středně závažný bezpečnostní problém.
I letos vyšla řada ajťáckých adventních kalendářů: Advent of Code 2025, Perl Advent Calendar 2025, CSS Advent Calendar 2025, Advent of A11Y 2025, Advent of AI Security 2025, Advent of Agents (in Google) 2025, Advent of Svelte 2025, …
Fedora zve na dvoudenní testování (2. a 3. prosince), během kterého si můžete vyzkoušet nové webové uživatelské rozhraní (WebUI) projektu FreeIPA. Pomozte vychytat veškeré chyby a vylepšit uživatelskou zkušenost ještě předtím, než se tato verze dostane k uživatelům Fedory a celého linuxového ekosystému.
Eben Upton oznámil zdražení počítačů Raspberry Pi, kvůli růstu cen pamětí, a představil 1GB verzi Raspberry Pi 5 za 45 dolarů.
Linus Torvalds na YouTube kanálu Linus Tech Tips staví dokonalý linuxový počítač.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 6.17 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 6.18. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a Linux Kernel Newbies. Vypíchnout lze například podporu protokolu PSP (PSP Security Protocol, PSP encryption of TCP connections).
Byla vydána nová stabilní verze 25.11 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Xantusia. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Rika se tomu retroaktivita pravni normy a v normalnich zemich je nepripustna.Naopak v EU je zcela běžná a nařízení Rady či Komise s retroaktivním účinkem existuje spousta.
moj pohlad na vec: existencia niecoho ako "statny pozickovy fond", pozicky na studium (rocne skolne, prevadzane priamo na ucet skoly), urocenie podla sadzieb NBS, pozicka by mala byt vynata z bankrotu osob. plus dalsie pravidla (minimalne splatky, exekucie, maximum).
zaroven by vsak mal byt zmeneny system skolstva.
Jsem student fyziky na VŠ a školné platím a jsem pro školné.
Důvody:
-motivace studovat (nesrovnatelný stav před / po zavadení školného)
-motivace pracovat během studia (což znamená najít si dobře placenou práci nejlépe ve svém oboru, čímž student získá současně praxi a také peníze).
Podle mě je dobrý systém měsíční placení školného (tak to mám já), než mít po studiu dluhy (je rozdíl platit měsíčně 3000kč nebo naráz za pět let 150 000kč).
Takže se tím taky zrovna nešetří. Ale využije se to, určitě to nejsou vyhozené peníze.
Podivej, pokud nejsi schopny ziskat Bc. za 4 roky studia, tak je v poradku, ze platis za dalsi studium. Akorat si myslim, ze platis malo. Ze bys mel platit VESKERE naklady spojene se studiem.
Otázkou je, jestli je jediná možnost splátka penězi. Já se starám o laborky, instaluju PC a píšu programy a tak. Tedy věci, na které tam má být placený správce, kterého tímto katedra mít nemusí. Resp může to být tak, že já budu zaměstnanec katedry a můj plat budu dávat zpět do školého.
Teď to dělám dobrovolně.
Vis co by se mi libilo? Kazdy by pri nastupu na VS dostal 180 kreditu na Bc. a 120 na Ing. Podminka k udrzeni na skole ziskani minimalne 30 kreditu rocne. Pokud nejaky predmet neudelas, dalsi pokus si zaplatis. Neudelas 30 za rok propadnou ti veskere odstudovane kredity.
Na UPOLu je limit 40 kreditů. Pokud to za rok nemáš, letíš ze školy. Běžně je 60 kreditů za rok, tj 180 na Bc + 120 na Mgr (jak jsi psal). Takže ten tvůj vysněný systém funguje. Student si může naplánovat studium jak chce, první ročník 60 kreditů, druhý ročník si mákne na 80 a třeťák má prakticky volný na diplomky a tak.
Ve statech to tak funguje zcela normalne, delas veci, ktere by stejne nekdo udelat musel (laborky, site, web,...) a oni Ti za to bud odpusti cast skolnyho nebo ti dokonce i neco platej. Pilni talentovani a trebas chudi studenti tak mohou studovat co hrdlo raci.
)
Proto je školný (v jakékoliv symbolické výši), dobrý nápad.
Nepamatuju si, kdy dřív bych byl ve škole 12h denně, po školným je to u mě takřka normální.Pokud bys byl na informatice a platil školné, tak bys jistě 12 hodin denně ve škole netrávil. Prostě v mnoha případech argumentuješ pouze tím, že tobě něco vyhovuje, ale žádné obecné argumenty, proč by to tak mělo být i u ostatních, neuvádíš.
Ano, ale já to uváděl jako argumentaci pro školné, ne pro fyziku.
že tobě něco vyhovuje
Nejsem sociolog. Proto říkám, jak to vidím já. Nemůžu mluvit za ostatní a ještě z jiných oborů.
. Víkendy + pátky jsou volné. Nevím jak u vás, ale na UPOLu je studium cca 7 měsíců. Leden, Únor, Červen, Červenec, Srpen je zkouškové, to znamená, že po zk máš skoro půl roku čas na práci.
Sice školný platím, vydělám si nejen na něj a teď se dozvím, že si vlastně nevydělám.
Ve tvém komentáři ses mě ptal:
Myslis, ze i potom "bude mozne" sehnat takovou praci, abys to zaplatil?
A já jsem ti odpověděl ve smyslu, že kdyby ti lidi nestudovali, tak stejně pracují. Takže ano, myslím si, že bude a je možné sehnat takovou práci.
Tohle je přesně to, o čem se tu dohadujeme. Když je trh práce bez problémů schopný pojmout nekolik desitek tisic absolventů, proč by nebyl schopný pojmout nekolik desitek tisic studentů, které lze zaměstnat za daleko lepších podmínek?
). Už nemám sílu argumentovat a tyhle výtky uznávám. Přesto mi to nedá a jednou si rýpnu: pedak -- doučování.
V čase keď som bol študentom som býval na intráku pretože dochádzať 130km je trocha nepraktické. Ten intrák v súčasnosti stojí okolo dvoch tisíc na mesiac. Domov som chodil raz do mesiaca - dnes ten vlakový lístok stojí takmer 200Sk (tam a späť = 400). A treba sa aj stravovať. Ja som mal šťastie pretože som si našiel prácu, ktorá bola pár sto metrov od intrákov. A intráky boli tak kilometer od školy. Inak by to bolo ďalších pár sto korún mesačne na MHD.
Takže rátam, že v súčasnej dobe mesiac štúdia výjde tak na 3-5 tisíc mesačne. Mimochodom, v minulom roku 1500 študentov v Bratislave nedostalo internát. To znamená, že si hľadajú podnájom.
A teraz ma bude niekto presviedčať, že sa mám tešiť na platenie školného pre svoje dieťa?
Proč buzerováni? Ptám se vážně. Co je na tom, něco si zaplatit?
U nas je to zhruba dvojnasobek, takze jsme bud 2x nemocnejsi nez prumerny evropan a slovak, nebo je polovina navstev zbytecna a tech 20 korun je ucinym motivacnim mechanismem, ktery ty zbytecne navstevy odfiltruje.
Jo jo to jsem taky chtěl. Přišl jsem na studijní že bych chtěl požádat individůální studium. Řekly mi, že žádat nemusím je to zbytečné to nedostanu. Znám jen jednu studentku která individůální studium dostala, protože se za ni přimluvila jedna vetší firma u které pracuje a je to v oboru který studuje. Přitom na prospektech školy, když jsem se hlásil na VŠ bylo napsanáno možnost individůálního studia. Nebyl by v tom problém kdyby některé (zvléště ty na které by nikdo nechodil) přednášky nebyly poviné a nezapisovala se tam docházka (jak na základní škole). Takže místo na brigádu musím sedět na nic mi nedávající přednašce, protože kdybych tam nebyl nedostal bych zkoušku nebo bych byl citelně znevýhodněn. Jak mám tedy za těcho podmínek pracovat, když volná práce v oboru pro studenta zde není?-motivace pracovat během studia
Zeptejte se nějakého rodiče, jehož syn/dcera má "pouze" střední školu (nikoho se tím nechci dotknout), zda-li souhlasí s tím, aby se z jejich daní platilo studium vysoké školy sousedovic synátorovi/dceři, který/á následně bude mít mnohem vyšší plat?OK, po zavedení školného: Zeptejte se nějakého rodiče, jehož syn/dcera má "pouze" střední školu (nikoho se tím nechci dotknout), zda-li souhlasí s tím, aby se z jejich daní platilo 95% nákladů na studium vysoké školy sousedovic synátorovi/dceři, který/á následně bude mít mnohem vyšší plat?
Tiskni
Sdílej: