Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Ale to je také většinou sci-fi.
Podle mě ano. Mám v /etc/ soubory kde jsou hesla, pak tam mám soubory k databázi, a v nespolední řadě tam mám data uživatelů, kteří nebudou nadšeni z myšlenky sdílet svá data s ostatními. Když bych použil Apache a nastavil práva a na něco zapoměl, tak si to každej jednoduše přečte. Když použiju lighty, tak na práva můžu zapomenout a jediná možnost je chroot nebo si pohrát s fastcgi. Fastcgi mě zas omezí v jiných věcech, takže zůstanu u chrootu :) Nejsem tak zkušený, abych zkoušel něco jiného :)
Co se týče průstřelnosti, tak máš pravdu. Dum8d0g někdě vykopal, že za použití shellu a Cčkovýho kompilátoru je možné se přes něj dostat. Je tu ještě podmínka, že chroot musí být vytvořen rootem a musí být k dispozici /proc. Jenže chroot se nějakým způsobem od roota odpoutá po spuštění, takže tohle taky padá. Sečteno a podtržno, jsem ochoten to risknout :)
) a nedavat do chrootu nic co nepotrebujes (/proc,/dev/) a muzes byt vklidu. Ale jasne virtualizacia vladne ...
Forpsi, asi nejlevnější co jde sehnat. Zatím je to v poho, akorát rychlost připojení může být omezující.
/Server
/Sites
/admin.janevimco.cz
/blog.janevimco.cz
A opravdu, když v blog.janevimco.cz dám do php include "../admin.janevimco.cz/tajnahesla.php", tak se to tam opravdu dostane ...
Tiskni
Sdílej: