Do prodeje jde tichá bezdrátová herní myš Logitech PRO X2 SUPERSTRIKE s analogovými spínači s haptickou odezvou (HITS, Haptic Inductive Trigger System). Cena je 4 459 Kč.
Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »Byla vydána nová verze 2.53.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 70 vývojářů, z toho 21 nových. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 216. sraz, který proběhne v pátek 20. února od 18:00 v Red Hat Labu (místnost Q304) na Fakultě informačních technologií VUT v Brně na ulici Božetěchova 1/2. Tématem srazu bude komunitní komunikační síť MeshCore. Jindřich Skácel představí, co je to MeshCore, předvede nejrůznější klientské zařízení a ukáže, jak v praxi vypadá nasazení vlastního repeateru.
+1
Gentoo ti dá určitě větší flexibilitu, Arch moc neznám, ale to asi taky.
Ale chtěl bych ti navrhnout plán B. Začni programovat, tím si zajistíš něco, co "nefunguje" a můžeš to vylepšovat a hrát si. Pak oceníš, že máš zbytek systému ve stavu, kdy se na něj můžeš spolehnout.
Ale mně se líbí když věci fungujou a jsou spolehlivé <smajlík>. Jen IMHO žádný desktopový systém není 100% spolehlivý. To mi nevadí, pak ale když se něco pokazí, chci si to umět opravit. To znamená ne s každou trivialitou psát na fórum/prohledávat fórum a pak jenom dělat co píšou, ale hlavně těm jejich radám rozumět, popřípadě si i někdy poradit sám. Nevím jak ty vědomosti a zkušenosti získat, nicméně zatím jsem se nejvíc naučil, když jsem něco tvořil.
Co se týče programování - třetí rok to studuju na výšce, tak vím co obnáší a užiju si s tím až až. Jen mi přijde, že na to, kde jsem, a kam bych to chtěl dotáhnout, jsou moje znalosti GNU/Linuxu žalostné <smutný smajlík>
A spolehlivý systém? Ten je mým cílem. Systém, ve kterém půjde uspání a nebude při každém třetím zavření víka restartovat Xka<smajlík>.…Mimochodem, co vlastně brání tomu, aby aplikace napsané např. v GTK měla stejný vzled jak v Gnome tak v Qt? Možná se ptám na totální zhovadilost, nicméně to vidím takto: X server poskytuje funkce na vykreslování primitiv. Nad ním je Gnome/Qt/cokoliv a z grafických primitiv sestavuje ovladací prvky GUI...?…A ty primitiva sestavuje prave gtk nebo Qt nebo cokoliv jineho (tk, wx, athena…), protoze delat to rucne je silena piplacka. AFAIK jediny netrivialni program ktery sel touto cestou je xmms. Aplikace napsana v gtk, ponechana sama o sobe bude mit porad stejny vzhled, ale KDEcka ji neponechavaji samu sobe a snazi se na gtk naroubovat svoje barevne schema - ale nic jineho. Predpokladam ze gnome se muze pokusit o totez vuci Qt aplikacim. Existuji krome toho existuji i tematka pro gnome a kde ktera se navzajem napodobuji, ale jen to. Kazde z tech protredi a odlisnou filozofii, vcetne veci jako je umisteni tlacitek, a s tim se tezko neco udela.
Podle mých zkušeností tomu nejvíc vyhovuje Archlinux, případně Slackware...
Chci mít znalosti.Archlinux má výbornou dokumentaci -- viz jeho wiki.
Nechce se mi přeinstalovávat systém každého půl roku.pacman -- správce balíčků v Archlinuxu -- je velmi mocná "zbraň". Abys měl systém aktuální, tak stačí následující (jako root):
pacman -Sy pacman -SuJednoduchý (nikoliv správou nebo použitím, spíš architekturou), stabilní, výkonný systém
To splňuje Archlinux bohatě.
pacman -Syu
jj
Dobrá připomínka.
yaourt -Syu --aur
.
). Tzn. například takové QtCurve, používám ho a funguje takřka 100%. Pak existují obezličky jak nastavit GTK aplikacím třeba styl Oxygen, ale když jsem to zkoušel naposledy, nefungovalo to úplně 100% a měl jsem pocit, že to trochu zpomaluje odezvu programů, takže nemohu doporučit. No a pak jsou tu (Qt) aplikace, které (u mne, v Archu) nerespektují nastavení a drží se defaultního Oxygen stylu, např. Arora nebo Clementine, VirtualBox dříve taky, teď má ten ošklivý styl ála Windows 95 - pokud by někdo věděl, proč to tak je a jak to opravit, uvítám radu
Přeju hodně štěstí a ať se ti Archlinux líbí.
Doporučuju, protože Archlinux instaluješ poprvé, si aspoň z rychlíku projít wiki. Je výborný si nejdůležitější pasáže dokonce radši vytisknout na papír.
pacman -Sy links
.
Tady jde hlavně o to, aby Archlinux vůbec nainstaloval.
base z CD je pohodička.
Pak už stačí reboot do nového systému, pak pacman -Syu, adduser a už zbývá jen nalít grafický rozhraní: pacman -S xorg xfce4 slim chromium ttf-dejavu. A protože budeš určitě instalovat i z AUR, tak pacman -S base-devel a yaourt podle wiki. To je IMHO dobrej výchozí bod. Zbytek už si doladíš k obrazu svému.
Tiskni
Sdílej: