Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
+1
Gentoo ti dá určitě větší flexibilitu, Arch moc neznám, ale to asi taky.
Ale chtěl bych ti navrhnout plán B. Začni programovat, tím si zajistíš něco, co "nefunguje" a můžeš to vylepšovat a hrát si. Pak oceníš, že máš zbytek systému ve stavu, kdy se na něj můžeš spolehnout.
Ale mně se líbí když věci fungujou a jsou spolehlivé <smajlík>. Jen IMHO žádný desktopový systém není 100% spolehlivý. To mi nevadí, pak ale když se něco pokazí, chci si to umět opravit. To znamená ne s každou trivialitou psát na fórum/prohledávat fórum a pak jenom dělat co píšou, ale hlavně těm jejich radám rozumět, popřípadě si i někdy poradit sám. Nevím jak ty vědomosti a zkušenosti získat, nicméně zatím jsem se nejvíc naučil, když jsem něco tvořil.
Co se týče programování - třetí rok to studuju na výšce, tak vím co obnáší a užiju si s tím až až. Jen mi přijde, že na to, kde jsem, a kam bych to chtěl dotáhnout, jsou moje znalosti GNU/Linuxu žalostné <smutný smajlík>
A spolehlivý systém? Ten je mým cílem. Systém, ve kterém půjde uspání a nebude při každém třetím zavření víka restartovat Xka<smajlík>.…Mimochodem, co vlastně brání tomu, aby aplikace napsané např. v GTK měla stejný vzled jak v Gnome tak v Qt? Možná se ptám na totální zhovadilost, nicméně to vidím takto: X server poskytuje funkce na vykreslování primitiv. Nad ním je Gnome/Qt/cokoliv a z grafických primitiv sestavuje ovladací prvky GUI...?…A ty primitiva sestavuje prave gtk nebo Qt nebo cokoliv jineho (tk, wx, athena…), protoze delat to rucne je silena piplacka. AFAIK jediny netrivialni program ktery sel touto cestou je xmms. Aplikace napsana v gtk, ponechana sama o sobe bude mit porad stejny vzhled, ale KDEcka ji neponechavaji samu sobe a snazi se na gtk naroubovat svoje barevne schema - ale nic jineho. Predpokladam ze gnome se muze pokusit o totez vuci Qt aplikacim. Existuji krome toho existuji i tematka pro gnome a kde ktera se navzajem napodobuji, ale jen to. Kazde z tech protredi a odlisnou filozofii, vcetne veci jako je umisteni tlacitek, a s tim se tezko neco udela.
Podle mých zkušeností tomu nejvíc vyhovuje Archlinux, případně Slackware...
Chci mít znalosti.Archlinux má výbornou dokumentaci -- viz jeho wiki.
Nechce se mi přeinstalovávat systém každého půl roku.pacman -- správce balíčků v Archlinuxu -- je velmi mocná "zbraň". Abys měl systém aktuální, tak stačí následující (jako root):
pacman -Sy pacman -SuJednoduchý (nikoliv správou nebo použitím, spíš architekturou), stabilní, výkonný systém
To splňuje Archlinux bohatě.
pacman -Syu
jj
Dobrá připomínka.
yaourt -Syu --aur
.
). Tzn. například takové QtCurve, používám ho a funguje takřka 100%. Pak existují obezličky jak nastavit GTK aplikacím třeba styl Oxygen, ale když jsem to zkoušel naposledy, nefungovalo to úplně 100% a měl jsem pocit, že to trochu zpomaluje odezvu programů, takže nemohu doporučit. No a pak jsou tu (Qt) aplikace, které (u mne, v Archu) nerespektují nastavení a drží se defaultního Oxygen stylu, např. Arora nebo Clementine, VirtualBox dříve taky, teď má ten ošklivý styl ála Windows 95 - pokud by někdo věděl, proč to tak je a jak to opravit, uvítám radu
Přeju hodně štěstí a ať se ti Archlinux líbí.
Doporučuju, protože Archlinux instaluješ poprvé, si aspoň z rychlíku projít wiki. Je výborný si nejdůležitější pasáže dokonce radši vytisknout na papír.
pacman -Sy links
.
Tady jde hlavně o to, aby Archlinux vůbec nainstaloval.
base z CD je pohodička.
Pak už stačí reboot do nového systému, pak pacman -Syu, adduser a už zbývá jen nalít grafický rozhraní: pacman -S xorg xfce4 slim chromium ttf-dejavu. A protože budeš určitě instalovat i z AUR, tak pacman -S base-devel a yaourt podle wiki. To je IMHO dobrej výchozí bod. Zbytek už si doladíš k obrazu svému.
Tiskni
Sdílej: