Společnost Perplexity AI působící v oblasti umělé inteligence (AI) podala nevyžádanou nabídku na převzetí webového prohlížeče Chrome internetové firmy Google za 34,5 miliardy dolarů (zhruba 723 miliard Kč). Informovala o tom včera agentura Reuters. Upozornila, že výše nabídky výrazně převyšuje hodnotu firmy Perplexity. Společnost Google se podle ní k nabídce zatím nevyjádřila.
Intel vydal 34 upozornění na bezpečnostní chyby ve svých produktech. Současně vydal verzi 20250812 mikrokódů pro své procesory řešící 6 bezpečnostních chyb.
Byla vydána nová verze 1.25 programovacího jazyka Go (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.2 s kódovým jménem Zara. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze novou XApp aplikaci Fingwit pro autentizaci pomocí otisků prstů nebo vlastní fork knihovny libAdwaita s názvem libAdapta podporující grafická témata. Linux Mint 22.2 bude podporován do roku 2029.
Provozovatel internetové encyklopedie Wikipedie prohrál v Británii soudní spor týkající se některých částí nového zákona o on-line bezpečnosti. Soud ale varoval britského regulátora Ofcom i odpovědné ministerstvo před zaváděním přílišných omezení. Legislativa zpřísňuje požadavky na on-line platformy, ale zároveň čelí kritice za možné omezování svobody slova. Společnost Wikimedia Foundation, která je zodpovědná za fungování
… více »Byla vydána verze 2.0.0 nástroje pro synchronizaci dat mezi vícero počítači bez centrálního serveru Syncthing (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Americký prezident Donald Trump se v pondělí osobně setkal s generálním ředitelem firmy na výrobu čipů Intel Lip-Bu Tanem. Šéfa podniku označil za úspěšného, informují agentury. Ještě před týdnem ho přitom ostře kritizoval a požadoval jeho okamžitý odchod. Akcie Intelu v reakci na schůzku po oficiálním uzavření trhu zpevnily asi o tři procenta.
Byl vydán Debian GNU/Hurd 2025. Jedná se o port Debianu s jádrem Hurd místo obvyklého Linuxu.
V sobotu 9. srpna uplynulo přesně 20 let od oznámení projektu openSUSE na konferenci LinuxWorld v San Franciscu. Pokuď máte archivní nebo nějakým způsobem zajímavé fotky s openSUSE, můžete se o ně s námi podělit.
Byl vydán Debian 13 s kódovým názvem Trixie. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
spravne tato basen zni: "hovno sracky kameni to je nase znameni"
rekl bych, ze jste nezvolil spravny okamzik, zrovna ted, kdy mate jedinecnou sanci se od pana Ponkrace zde dovedet, jak se programuje opravdu spravne. Neby myslite, ze pan Ponkrac bude cist vas novy blog. To by se musel rozkrajet -> jestlize chcete na sve knihovne dal pracovat a mit to poradne, tak Vam nezbyde nic jineho , nez zde zustat.
Olizoval 12-ročnému vajcia.Už zase? A rodiče to nasralo?
lol
Už si přesně nepamatuju, kdy jsem si vytvořil blog, ale vím proč. Chtěl jsem psát zápisky o programování a počítačové grafice. Po nějakém čase jsem zjistil, že psát česky nemá moc smysl a pokud chci oslovit širší publikum, budu se muset trochu víc naučit anglicky a začít psát v angličtině. Jenže programátorská angličtina je trošku jednodušší než ta odborná:) Jeden z dalších důvodů proč zmizet z abc je i fakt, že moje zápisky mají s Linuxem společné maximálně to, že moje projekty píšu multiplatformě.
Jeden z dalších důvodů, proč jsem založil blog a napsal pár zápisků byla i příprava na diplomku, ve které jsem chtěl nějaké odstavce zhodnotit, k tomu ale nedošlo (nějak jsem psal hlavně o AsmJit a BlitJit, což s diplomkou moc nesouviselo). Diplomovou práci jsem psal na téma "Multiplatformní vicevláknová grafická knihovna" a výsledek je knihovna Fog, o které bude následujících pár odstavců, a o které bych chtěl psát na jiném místě.
Na knihovně Fog jsem začal pracovat asi rok nebo 2 roky zpět. Vznikla z mého prvního velkého projektu nazvaného wdesktop (zkráceně WDE). Projekt wdesktop měl být původně, ale opravdu původně, malý GUI toolkit a WindowManager pro X Window System. Kdybych sáhl do historie, tak úplně první verze (0.18 tuším) byla psaná v čistém C, tehdy jsem si myslel, že to bude super rychlé a maličké. Jak čas plynul, tak jako i tehdy jako C++ programátor (moje první zkušenosti v C++ byl Borland C++ Builder 1.0) zjistil, že čisté C nemá pro UI smysl. Tak začal přepis do C++. Znáte to, snaha udělat věci lépe a pořádně, odstranit všechny nedostatky, atd (prostě sen každého programátora je určitě mít svoje API maximálně čisté a dotažené). Jenže bohužel nemám sílu na to napsat plnohodnotný GUI toolkit, tak vznikla knihovna Fog - Fair Object Graphics. Jedná se o knihovnu, kde jsem zhodnotil mé zkušenosti s počítačovou grafikou. Knihovna sice obsahuje i jednoduchý toolkit, ale řekl jsem si, že nebudu pokračovat v UI dokud nebude kompletně hotová a vyzkoušená grafická část knihovny. Ten toolkit v knihovně Fog je inspirován původním návrhem knihovny Wde, kde jen top level okno je vytvářené pomocí systémových zdrojů (Xlib, WinAPI, ...), ostatní child okna jsou jen interní (v Qt terminologii se jim říká aliens:) ). Je ale zajímavé, že jsem na to přišel dřív než oni
Nevím kolik bych toho měl napsat o knihovně Fog. V současnosti se jedná asi o jednu z mála knihoven, která je schopná pro renderování použít více vláken (tedy využít naplno vícejádrové procesory) a rychlostní testy ukazují, že to má určitě smysl (benchmark zde). Vícevláknové vykreslování je samozřejmě možné i vypnout. Dále je asi důležité zmínit, že se jedná o vektorovou knihovnu a vnitřně se k vektorovým výpočtům používá knihovna AntiGrain. Postupem času jsem ale začal přepisovat některé algoritmy a chtěl bych AntiGrain úplně vyhodit, protože stejně používám jen velmi malou část (prakticky jen vektorové výpočty k aproximaci křivek a obrysů cest - outlines). V současnosti se i přes moji snahu nejedná o hotovou knihovnu a v blízké budoucnosti bych to chtěl změnit, tedy dotáhnout všechny věci z TODO a udělat z knihovny plnohodnotnou knihovnu srovnatelnou třeba s GDI+ nebo Cairem.
Dále bych ke knihovně Fog dodal, že se nejedná jen o grafickou knihovnu. Při multiplatformním vývoji jsem vždycky potřeboval nějakou vrstvu, která by mi usnadnila vývoj. Knihovna Fog obsahuje vrstvu Fog/Core, ve které jsou implementované některé kontejnery a třídy pro práci např. s řetězci, streamy, soubory, vlákny, atd. Přirovnal bych to ke glib nebo QtCore (prostě to, co potřebuje každá multiplatformní knihovna). Mezi další zásadní vlastnost patří i to, že v knihovně se nepoužívá STL, RTTI ani výjimky. API většinou vrací chybové stavy (a tam kde ne to musím přepsat:) ). Většina tříd a kontejnerů používá implicitní sdílení dat alá Qt, to byl i důvod jejich vzniku. Knihovna Fog jako všechny moje veřejné projekty je licencována pod MIT licencí.
Takže tak, můj nový blog je zde. Knihovna Fog na google code. Mějte se tu hezky, moje aktivita bude asi v budoucnu klesat, klesat, až se úplně rozplyne:).
Tiskni
Sdílej: