Aplikace pro ověřování věku uživatelů on-line platforem je technicky hotová a brzy bude k dispozici pro občany EU, oznámila dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Půjde podle ní o bezplatné a snadno použitelné řešení, které pomůže chránit děti před škodlivým a nelegálním obsahem. Aplikace bude podle ní fungovat na jakémkoli zařízení a bude zcela anonymní.
V prosinci 2012 byla z linuxového jádra odstraněna podpora procesorů 386. Včera započalo odstraňování podpory procesorů 486.
IuRe (Iuridicum Remedium) vyhlásila Ceny Velkého bratra za rok 2025. Slídily roku jsou automobilka Volkswagen, Meta a česká Ministerstva vnitra a průmyslu a obchodu. Autorem Výroku Velkého bratra je dánský ministr spravedlnosti zpochybňující právo na šifrovanou komunikaci. Naopak Pozitivní cenu získali studenti Masarykovy univerzity za odpor proti nucení do používaní aplikace ISIC.
Po osmi měsících vývoje byla vydána nová verze 0.16.0 programovacího jazyka Zig (Codeberg, Wikipedie). Přispělo 244 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Nejnovější X.Org X server 21.1.22 a Xwayland 24.1.10 řeší 5 bezpečnostních chyb: CVE-2026-33999, CVE-2026-34000, CVE-2026-34001, CVE-2026-34002 a CVE-2026-34003.
Po roce vývoje od vydání verze 1.28.0 byla vydána nová stabilní verze 1.30.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.30.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2026-04-13. Přehled novinek poznámkách k vydání. Nově ve výchozím nastavení příkaz sudo vyžaduje heslo.
Společnost Blackmagic Design oznámila vydání verze 21 svého proprietárního softwaru pro editování videí a korekci barev DaVinci Resolve běžícího také na Linuxu. Z novinek je nutno vypíchnout možnost editování fotografií. Základní verze DaVinci Resolve je k dispozici zdarma. Plnou verzi DaVinci Resolve Studio lze koupit za 295 dolarů.
Multipatformní renderovací jádro webového prohlížeče Servo je na crates.io. S vydáním verze 0.1.0 (LTS).
Nadace FreeBSD Foundation před týdnem oznámila projekt Laptop Integration Testing. Vyzvala dobrovolníky, aby pomocí nástroje otestovali podporu FreeBSD na svých zařízeních a výsledky odeslali vývojářům. Vznikla stránka Nejlepší notebooky pro FreeBSD.
Tento blog byl smazán autorem
Tiskni
Sdílej:
Třeba budu mít na bloggeru ještě menší publikum než zde, možné je cokoliv;)
spravne tato basen zni: "hovno sracky kameni to je nase znameni"
rekl bych, ze jste nezvolil spravny okamzik, zrovna ted, kdy mate jedinecnou sanci se od pana Ponkrace zde dovedet, jak se programuje opravdu spravne. Neby myslite, ze pan Ponkrac bude cist vas novy blog. To by se musel rozkrajet -> jestlize chcete na sve knihovne dal pracovat a mit to poradne, tak Vam nezbyde nic jineho , nez zde zustat.
Olizoval 12-ročnému vajcia.Už zase? A rodiče to nasralo?
lol 
Už si přesně nepamatuju, kdy jsem si vytvořil blog, ale vím proč. Chtěl jsem psát zápisky o programování a počítačové grafice. Po nějakém čase jsem zjistil, že psát česky nemá moc smysl a pokud chci oslovit širší publikum, budu se muset trochu víc naučit anglicky a začít psát v angličtině. Jenže programátorská angličtina je trošku jednodušší než ta odborná:) Jeden z dalších důvodů proč zmizet z abc je i fakt, že moje zápisky mají s Linuxem společné maximálně to, že moje projekty píšu multiplatformě.
Jeden z dalších důvodů, proč jsem založil blog a napsal pár zápisků byla i příprava na diplomku, ve které jsem chtěl nějaké odstavce zhodnotit, k tomu ale nedošlo (nějak jsem psal hlavně o AsmJit a BlitJit, což s diplomkou moc nesouviselo). Diplomovou práci jsem psal na téma "Multiplatformní vicevláknová grafická knihovna" a výsledek je knihovna Fog, o které bude následujících pár odstavců, a o které bych chtěl psát na jiném místě.
Na knihovně Fog jsem začal pracovat asi rok nebo 2 roky zpět. Vznikla z mého prvního velkého projektu nazvaného wdesktop (zkráceně WDE). Projekt wdesktop měl být původně, ale opravdu původně, malý GUI toolkit a WindowManager pro X Window System. Kdybych sáhl do historie, tak úplně první verze (0.18 tuším) byla psaná v čistém C, tehdy jsem si myslel, že to bude super rychlé a maličké. Jak čas plynul, tak jako i tehdy jako C++ programátor (moje první zkušenosti v C++ byl Borland C++ Builder 1.0) zjistil, že čisté C nemá pro UI smysl. Tak začal přepis do C++. Znáte to, snaha udělat věci lépe a pořádně, odstranit všechny nedostatky, atd (prostě sen každého programátora je určitě mít svoje API maximálně čisté a dotažené). Jenže bohužel nemám sílu na to napsat plnohodnotný GUI toolkit, tak vznikla knihovna Fog - Fair Object Graphics. Jedná se o knihovnu, kde jsem zhodnotil mé zkušenosti s počítačovou grafikou. Knihovna sice obsahuje i jednoduchý toolkit, ale řekl jsem si, že nebudu pokračovat v UI dokud nebude kompletně hotová a vyzkoušená grafická část knihovny. Ten toolkit v knihovně Fog je inspirován původním návrhem knihovny Wde, kde jen top level okno je vytvářené pomocí systémových zdrojů (Xlib, WinAPI, ...), ostatní child okna jsou jen interní (v Qt terminologii se jim říká aliens:) ). Je ale zajímavé, že jsem na to přišel dřív než oni
Nevím kolik bych toho měl napsat o knihovně Fog. V současnosti se jedná asi o jednu z mála knihoven, která je schopná pro renderování použít více vláken (tedy využít naplno vícejádrové procesory) a rychlostní testy ukazují, že to má určitě smysl (benchmark zde). Vícevláknové vykreslování je samozřejmě možné i vypnout. Dále je asi důležité zmínit, že se jedná o vektorovou knihovnu a vnitřně se k vektorovým výpočtům používá knihovna AntiGrain. Postupem času jsem ale začal přepisovat některé algoritmy a chtěl bych AntiGrain úplně vyhodit, protože stejně používám jen velmi malou část (prakticky jen vektorové výpočty k aproximaci křivek a obrysů cest - outlines). V současnosti se i přes moji snahu nejedná o hotovou knihovnu a v blízké budoucnosti bych to chtěl změnit, tedy dotáhnout všechny věci z TODO a udělat z knihovny plnohodnotnou knihovnu srovnatelnou třeba s GDI+ nebo Cairem.
Dále bych ke knihovně Fog dodal, že se nejedná jen o grafickou knihovnu. Při multiplatformním vývoji jsem vždycky potřeboval nějakou vrstvu, která by mi usnadnila vývoj. Knihovna Fog obsahuje vrstvu Fog/Core, ve které jsou implementované některé kontejnery a třídy pro práci např. s řetězci, streamy, soubory, vlákny, atd. Přirovnal bych to ke glib nebo QtCore (prostě to, co potřebuje každá multiplatformní knihovna). Mezi další zásadní vlastnost patří i to, že v knihovně se nepoužívá STL, RTTI ani výjimky. API většinou vrací chybové stavy (a tam kde ne to musím přepsat:) ). Většina tříd a kontejnerů používá implicitní sdílení dat alá Qt, to byl i důvod jejich vzniku. Knihovna Fog jako všechny moje veřejné projekty je licencována pod MIT licencí.
Takže tak, můj nový blog je zde. Knihovna Fog na google code. Mějte se tu hezky, moje aktivita bude asi v budoucnu klesat, klesat, až se úplně rozplyne:).