Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Tento blog byl smazán autorem
Tiskni
Sdílej:
spravne tato basen zni: "hovno sracky kameni to je nase znameni"
rekl bych, ze jste nezvolil spravny okamzik, zrovna ted, kdy mate jedinecnou sanci se od pana Ponkrace zde dovedet, jak se programuje opravdu spravne. Neby myslite, ze pan Ponkrac bude cist vas novy blog. To by se musel rozkrajet -> jestlize chcete na sve knihovne dal pracovat a mit to poradne, tak Vam nezbyde nic jineho , nez zde zustat.
Olizoval 12-ročnému vajcia.Už zase? A rodiče to nasralo?
lol
Už si přesně nepamatuju, kdy jsem si vytvořil blog, ale vím proč. Chtěl jsem psát zápisky o programování a počítačové grafice. Po nějakém čase jsem zjistil, že psát česky nemá moc smysl a pokud chci oslovit širší publikum, budu se muset trochu víc naučit anglicky a začít psát v angličtině. Jenže programátorská angličtina je trošku jednodušší než ta odborná:) Jeden z dalších důvodů proč zmizet z abc je i fakt, že moje zápisky mají s Linuxem společné maximálně to, že moje projekty píšu multiplatformě.
Jeden z dalších důvodů, proč jsem založil blog a napsal pár zápisků byla i příprava na diplomku, ve které jsem chtěl nějaké odstavce zhodnotit, k tomu ale nedošlo (nějak jsem psal hlavně o AsmJit a BlitJit, což s diplomkou moc nesouviselo). Diplomovou práci jsem psal na téma "Multiplatformní vicevláknová grafická knihovna" a výsledek je knihovna Fog, o které bude následujících pár odstavců, a o které bych chtěl psát na jiném místě.
Na knihovně Fog jsem začal pracovat asi rok nebo 2 roky zpět. Vznikla z mého prvního velkého projektu nazvaného wdesktop (zkráceně WDE). Projekt wdesktop měl být původně, ale opravdu původně, malý GUI toolkit a WindowManager pro X Window System. Kdybych sáhl do historie, tak úplně první verze (0.18 tuším) byla psaná v čistém C, tehdy jsem si myslel, že to bude super rychlé a maličké. Jak čas plynul, tak jako i tehdy jako C++ programátor (moje první zkušenosti v C++ byl Borland C++ Builder 1.0) zjistil, že čisté C nemá pro UI smysl. Tak začal přepis do C++. Znáte to, snaha udělat věci lépe a pořádně, odstranit všechny nedostatky, atd (prostě sen každého programátora je určitě mít svoje API maximálně čisté a dotažené). Jenže bohužel nemám sílu na to napsat plnohodnotný GUI toolkit, tak vznikla knihovna Fog - Fair Object Graphics. Jedná se o knihovnu, kde jsem zhodnotil mé zkušenosti s počítačovou grafikou. Knihovna sice obsahuje i jednoduchý toolkit, ale řekl jsem si, že nebudu pokračovat v UI dokud nebude kompletně hotová a vyzkoušená grafická část knihovny. Ten toolkit v knihovně Fog je inspirován původním návrhem knihovny Wde, kde jen top level okno je vytvářené pomocí systémových zdrojů (Xlib, WinAPI, ...), ostatní child okna jsou jen interní (v Qt terminologii se jim říká aliens:) ). Je ale zajímavé, že jsem na to přišel dřív než oni
Nevím kolik bych toho měl napsat o knihovně Fog. V současnosti se jedná asi o jednu z mála knihoven, která je schopná pro renderování použít více vláken (tedy využít naplno vícejádrové procesory) a rychlostní testy ukazují, že to má určitě smysl (benchmark zde). Vícevláknové vykreslování je samozřejmě možné i vypnout. Dále je asi důležité zmínit, že se jedná o vektorovou knihovnu a vnitřně se k vektorovým výpočtům používá knihovna AntiGrain. Postupem času jsem ale začal přepisovat některé algoritmy a chtěl bych AntiGrain úplně vyhodit, protože stejně používám jen velmi malou část (prakticky jen vektorové výpočty k aproximaci křivek a obrysů cest - outlines). V současnosti se i přes moji snahu nejedná o hotovou knihovnu a v blízké budoucnosti bych to chtěl změnit, tedy dotáhnout všechny věci z TODO a udělat z knihovny plnohodnotnou knihovnu srovnatelnou třeba s GDI+ nebo Cairem.
Dále bych ke knihovně Fog dodal, že se nejedná jen o grafickou knihovnu. Při multiplatformním vývoji jsem vždycky potřeboval nějakou vrstvu, která by mi usnadnila vývoj. Knihovna Fog obsahuje vrstvu Fog/Core, ve které jsou implementované některé kontejnery a třídy pro práci např. s řetězci, streamy, soubory, vlákny, atd. Přirovnal bych to ke glib nebo QtCore (prostě to, co potřebuje každá multiplatformní knihovna). Mezi další zásadní vlastnost patří i to, že v knihovně se nepoužívá STL, RTTI ani výjimky. API většinou vrací chybové stavy (a tam kde ne to musím přepsat:) ). Většina tříd a kontejnerů používá implicitní sdílení dat alá Qt, to byl i důvod jejich vzniku. Knihovna Fog jako všechny moje veřejné projekty je licencována pod MIT licencí.
Takže tak, můj nový blog je zde. Knihovna Fog na google code. Mějte se tu hezky, moje aktivita bude asi v budoucnu klesat, klesat, až se úplně rozplyne:).