Byla vydána Java 26 / JDK 26. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 10. Odstraněno bylo Applet API.
Byla vydána nová verze 260 správce systému a služeb systemd (Wikipedie, GitHub). Odstraněna byla podpora skriptů System V. Aktualizovány byly závislosti. Minimální verze Linuxu z 5.4 na 5.10, OpenSSL z 1.1.0 na 3.0.0, Pythonu z 3.7.0 na 3.9.0…
Byla vydána nová verze 5.1 svobodného 3D softwaru Blender. Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Videopředstavení na YouTube.
Bylo oznámeno vydání nové verze 8.1 "Hoare" kolekce svobodného softwaru umožňujícího nahrávání, konverzi a streamovaní digitálního zvuku a obrazu FFmpeg (Wikipedie). Doprovodný příspěvek na blogu Khronosu rozebírá kódování a dekódování videa pomocí Vulkan Compute Shaders v FFmpeg.
Byl představen open-source a open-hardware prototyp nízkonákladového raketometu kategorie MANPADS, který byl sestaven z běžně dostupné elektroniky a komponent vytištěných na 3D tiskárně. Raketa využívá skládací stabilizační křidélka a canardovou stabilizaci aktivně řízenou palubním letovým počítačem ESP32, vybaveným inerciální měřicí jednotkou MPU6050 (gyroskop a akcelerometr). Přenosné odpalovací zařízení obsahuje GPS,
… více »Vědci z univerzity La Sapienza v Římě vyvinuli systém, který dokáže identifikovat jednotlivce pouze na základě toho, jak narušují signály Wi-Fi. Autoři tuto novou technologii nazvali WhoFi. Na rozdíl od tradičních biometrických systémů, jako jsou skenery otisků prstů a rozpoznávání obličeje, nevyžaduje tato metoda přímý fyzický kontakt ani vizuální vstupy. WhoFi může také sledovat jednotlivce na větší ploše než kamera s pevnou polohou; stačí, je-li k dispozici Wi-Fi síť.
SuperTux (Wikipedie), tj. klasická 2D plošinovka inspirovaná sérií Super Mario, byl vydán v nové verzi 0.7.0. Videoukázka na YouTube. Hrát lze i ve webovém prohlížeči.
Ageless Linux je linuxová distribuce vytvořená jako politický protest proti kalifornskému zákonu o věkovém ověřování uživatelů na úrovni OS (AB 1043). Kromě běžného instalačního obrazu je k dispozici i konverzní skript, který kompatibilní systém označí za Ageless Linux a levné jednodeskové počítače v ceně 12$ s předinstalovaným Ageless Linuxem, které se chystají autoři projektu dávat dětem. Ageless Linux je registrován jako operační
… více »PimpMyGRC upravuje vzhled toolkitu GNU Radio a přidává alternativní barevná témata. Primárním cílem autora bylo pouze vytvořit tmavé prostředí vhodné pro noční práci, nicméně k dispozici je nakonec celá škála barevných schémat včetně možností různých animací a vizuálních efektů (plameny, matrix, bubliny...), které nepochybně posunou uživatelský zážitek na zcela jinou úroveň. Témata jsou skripty v jazyce Python, které nahrazují
… více »GIMP 3.2 byl oficiálně vydán (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
.
I kdyz treba sousedi odpad netridi, tak ja ho tridim. Proc? Protoze nejsem idiot...
#!/bin/bash echo "ondemand" >/sys/devices/system/cpu/cpu0/cpufreq/scaling_governor echo "1" >/sys/devices/system/cpu/cpu0/cpufreq/ondemand/ignore_nice_loada nechat ho spouštět při startu mi nepřišlo tak obtížné.
Spíš vy nechápete, že jsem se od už vyřešeného problému (rozdíl mezi spotřebou nezatíženého procesoru při plné a snížené frekvenci nestojí za řeč) posunul k jiné otázce (zda má smysl porovnávat spotřebu zatíženého systému při plné a snížené frekvenci).
V první větě mého příspěvku je ale chyba, má tam samozřejmě být "…porovnání spotřeby zatíženého systému…".
Problém je, že porovnání frekvence zatíženého systému je tak trochu nefér. Procesor obvykle nezatěžujeme jen proto, že nás to baví, ale proto, že provádíme nějakou procesorově náročnou úlohu. Při nižší frekvenci sice klesne spotřeba procesoru, ale úloha trvá déle.
To je samozrejme treba brat v potaz a jsou dva smysluplne modely:
1) uloha bezi, po dobehnuti se pocitac vypne. 2) uloha bezi, po dobehnuti je pocitac idle.
Podle me je ve vetsine pripadu smysluplnejsi druhy model. Tedy pri dvojnasobnem narustu vypocetniho vykonu (mezi 1 GHz a 2 GHz) porovnat tyto dva pripady: pocitac je 2 sekundy plne vytizen pri 1 GHz vs. pocitac je 1 sekundu vytizen pri 2 GHz a pak 1 sekundu idli (treba i pri 1 GHz). Kupodivu na pocitaci, ktery jsem meril (Athlon X2 tusim 3600+), stale vychazi vyhodneji 1. varianta:
- (amd64, 1 GHz, 2*512 MB RAM) nezatizeno: 48 W zatizeno 1 CPU: 57 W zatizeno 2 CPU: 66 W
- (amd64, 2 GHz, 2*512 MB RAM) nezatizeno: 54 W zatizeno 1 CPU: 78 W zatizeno 2 CPU: 95 W2*57 < 48+78
Neni to zas tak divne - pri nizsi frekvenci je mozne dat nizsi napeti a spotreba CPU roste umerne druhe mocnine napeti.
.
V elektrárně naházejí do kotle pořád stejné množství uhlí a vyfouknou stejné množství CO2, ať šetříte nebo ne. Vznikne-li přebytek energie, pak jí ČEZ prodá do zahraničí, získá tak vyšší zisk, ale emise zůstanou u násTohle je dost rozšířený omyl. Kdybych teď vypnul nějaký spotřebič (žádný významný teď zapnutý nemám, tedy hypoteticky), projeví se to okamžitě (aktuální spotřeba je nyní 8 210 986 kW, když vypnu 1 kW, klesne to na 8 210 895 kW). Nejblíž je elektrárna Chvaletice (přes rozvodnu Týnec n/L., malé zdroje nepočítám), proto se změna promítne především tam - regulátor okamžitě sníží buzení alternátoru, současně zareagují i regulační ventily, výkon se sníží. V tuto chvíli sice půjde nevyrobená energie bezúčelně do vzduchu, ale protože na to bude reagovat i regulace spalování, výkon postupně klesne i zde a začne se sypat méně uhlí. 1 kW je samozřejmě pod hranicí měřitelnosti vůči jiným vlivům, ale když to udělá pouhých 100 lidí, bude to 100 kW, a to už se pozná. Do ciziny by šel tento přebytek jen v případě, že by tam v tom okamžiku elektřina chyběla. Jinak se bude řešit prostě snižováním výkonu převážně tepelných elektráren (případně vodních, podle aktuálního stavu sítě). Vývoz do ciziny je nasmlouván dlouhodobě, není to tak, že by se přebytky automaticky vyvážely. I když je pravda, že při dlouhodobějším poklesu by ČEZ tuto elektřinu mohl nabídnout a prodat do ciziny, tak to významnější ekologické dopady mít nebude. Elektrárny v cizině totiž nespálí uhlí, které se spálí tady. A protože téměř veškeré škodliviny z elektráren mají globální efekty (nepůsobí jen v místě vypuštění), je prakticky jedno, jestli se to uhlí spálí tady nebo třeba v Německu.
cena energie bude stejně stoupat a v důsledku tak zaplatíte ještě více než dnesCena bude jistě stoupat, ale ne proto, že by se neodebírala. Naopak - spotřeba stále roste, přitom zdroje spíš ubývají, např. se plánuje odstavení některých jaderných elektráren. Energii také zdražuje výkup z větrných a slunečních elektráren. Navíc tyto elektrárny mají dost nepředvídatelný charakter dodávek, proto se musí držet drahé rezervní zdroje a/nebo přepravovat energii z velkých vzdáleností. Již dnes má např. Německo skoro 9 GW (tj. více, než v tuto chvíli spotřebovává celá ČR) instalovaného výkonu ve větrných elektrárnách. Už to je dost, a přitom je v plánu další mohutná výstavba. Čili cena stoupat bude, nemusíme se ale obávat toho, že to bude kvůli poklesu spotřeby. Spotřebu globálně ovlivňuje těžký průmysl (spotřebovává rozhodující podíl), proto šetřit energií v domácnosti má rozhodně cenu - ušetří se peníze.
Již dnes má např. Německo skoro 9 GW (tj. více, než v tuto chvíli spotřebovává celá ČR) instalovaného výkonu ve větrných elektrárnách.A taky jim to hodně chybělo, když jim minulou zimu nefoukalo a museli dovážet od nás. Nicméně se to rozhodli řešit - aby nemuseli stavět neekologické jaderné elektrárny, postaví nové elektrárny na ekologické hnědé uhlí.
Není-li poptávka (v důsledku úspor), je třeba zvýšit ceny tak, aby i malá a nutná poptávka zajistila dostatečný zisk. Stejně tak převáží-li v důsledku úspor nabídka nad poptávkou, povede naopak případné snižování cen opět k růstu spotřeby a likvidaci úsporných opatření... zásobování energií je tak názorný příklad oblasti, kde by se v duchu vašeho principu vyplatilo fungovat jako neziskový sektor: totiž vydělávat pouze tolik, kolik je třeba k fungování - jedině tak je možné při snižování spotřeby zároveň zažít snižování cen energie.Tohle je krásná ukázka toho, že o energetice toho moc nevíš... Kdyby výroba energie fungovala jako neziskový sektor, ceny by se téměř nezměnily - ona totiž většina nákladů je předem daná, údržba infrastruktury polyká stejné peníze bez ohledu na to, kolik energie se vyrobí. Tudíž cena energie je stanovená tak, aby tyto náklady pokryla - čím míň se jí prodá, tím víc musí stát, aby to vyšlo.
Pokud si vzpomínám, tak cena elektřiny je v průměru okolo 1 Kč/kWh, zbytek je "to ostatní"Ten zbytek je pro domácnosti okolo tří korun a pro ostatní odběratele to také nebude málo. Proto mě po přečtení xkeshova příspěvku zarazilo, proč byl ten monopolní producent energie tak hloupý, že když se z nařízení antimonopolního úřadu musel něčeho vzdát, zbavil se elektráren, když "vydělává peníze tím, že prodá co nejvíce energie za co možná nejvíc peněz."
Někdy si říkám, že Windows měly jednu výhodu, nevydržely běžet dlouhou dobu, takže většina lidí na noc počítač vypínala, protože by to přes noc stejně spadlo.
těch pár (mili)wattů, co to žereStand up, stand down, but never stand by!
Keby som vedel, ze elektrika ide LEN z elektrarni ktore nemaju vedlajsie produkty (vodne, veterne, slnecne a pod.)Větrné a vodní elektrárny mají vedlejší produkty. Vznikají při výrobě.
Dokud nebude k dispozici rozumny "zasobnik" na elektrickou energii pro vyssi vykony (radove desitky MWh a vyse), tak tyhle elektrarny musi mit 100% zalohu v konvencnich zdrojich (vodni, uhelna, jaderna).
Klasicke akumulatory maji nizke kapacity a jedina prakticky pouzitelna moznost je oklikou prez vodu - precerpavaci elektrarny.
No myšlenka je to sice hezká, ale řekl bych, že to ničemu nepomůže. Pokud vím tak v současné době nelze skladovat všechny přebytky energie (něco málo se ukládá např. čerpánám vody, aby se energie později získala přes turbíny zpět, jaké jsou asi ztráty při tomto procesu...) a regulovat výkon elektráren dle aktuálního zatížení sítě také není dost dobře možné.
Nerad beru iluze, ale zaslechl jsem, že ne všude se zachází s tříděným odpadem, tak jak by každý kdo ho třídí předpokládal. Ty dobytkové roztříděný odpad vezmou a vysypou na jednu skládku. Takže nejprve je potřeba, aby to fungovalo především nahoře, protože pak se my dole můžem třeba přetrhnout, ale bude to houby platné. Vývoj naší společnosti by mohl jít kupředu podle mě řádově rychleji a více ekologicky, ale bohužel většině lidí jde především o zisk a pak to vypadá jak to vypadá.
Zkuste si odpovědět na následující otázky.
No řekl bych, že to není vůbec jednoduchý problém, kdyby byl již by se dávno vyřešil. Je mnoho špatných cest, kterými se může naše společnost vydat a jen jedna je ta správná. Otázkou zůstáva zdali nejsme náhodou již na té špatné, zdali z ní případně můžeme přejít na tu správnou. No budu věřit, že to nakonec dobře dopadne, je škoda vzdát bitvu, ve které jde o všechno a již nikdy nelze provést odvetu...
.
Tiskni
Sdílej: