Uroš Popović v krátkém článku vysvětluje, co jsou emulátor terminálu, TTY a shell a jaké jsou mezi nimi rozdíly. Jde o první díl seriálu na jeho novém webu Linux Field Guide věnovaném nízkoúrovňové práci s linuxovými systémy.
Byl vydán Debian 13.5, tj. pátá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.14, tj. čtrnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
CiviCRM (Wikipedie) bylo vydáno v nové verzi 6.14.0. Podrobnosti o nových funkcích a opravách najdete na release stránce. CiviCRM je robustní open-source CRM systém navržený speciálně pro neziskové organizace, spolky a občanské iniciativy. Projekt je napsán v jazyce PHP a licencován pod GNU Affero General Public License (AGPLv3). Český překlad má nyní 45 % přeložených řetězců a přibližuje se milníku 50 %. Potřebujeme vaši pomoc, abychom se dostali dál. Pokud máte chuť přispět překladem nebo korekturou, přidejte se na platformu Transifex.
Další lokální zranitelností Linuxu je ssh-keysign-pwn. Uživatel si může přečíst obsah souborů, ke kterým má právo ke čtení pouze root, například soubory s SSH klíči nebo /etc/shadow. V upstreamu již opraveno [oss-security mailing list].
Singularity (YouTube) je nejnovější otevřený film od Blender Studia. Jedná se o jejich první 4K HDR film.
Vyšla hra Život Není Krásný: Poslední Exekuce (Steam, ProtonDB). Kreslená point & click adventura ze staré školy plná černého humoru a nekorektního násilí. Vžijte se do role zpustlého exekutora Vladimíra Brehowského a projděte s ním jeho poslední pracovní den. Hra volně navazuje na sérii Život Není Krásný.
Společnost Red Hat představila Fedora Hummingbird, tj. linuxovou distribuci s nativním kontejnerovým designem určenou pro vývojáře využívající AI agenty.
Hru The Legend of Zelda: Twilight Princess od společnosti Nintendo si lze nově díky projektu Dusklight (původně Dusk) a reverznímu inženýrství zahrát i na počítačích a mobilních zařízeních. Vyžadována je kopie původní hry (textury, modely, hudba, zvukové efekty, …). Ukázka na YouTube. Projekt byl zahájen v srpnu 2020.
Byla vydána nová major verze 29.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Detailní přehled novinek na GitHubu.
Po zranitelnostech Copy Fail a Dirty Frag přichází zranitelnost Fragnesia. Další lokální eskalace práv na Linuxu. Zatím v upstreamu neopravena. Přiřazeno ji bylo CVE-2026-46300.
.
I kdyz treba sousedi odpad netridi, tak ja ho tridim. Proc? Protoze nejsem idiot...
#!/bin/bash echo "ondemand" >/sys/devices/system/cpu/cpu0/cpufreq/scaling_governor echo "1" >/sys/devices/system/cpu/cpu0/cpufreq/ondemand/ignore_nice_loada nechat ho spouštět při startu mi nepřišlo tak obtížné.
Spíš vy nechápete, že jsem se od už vyřešeného problému (rozdíl mezi spotřebou nezatíženého procesoru při plné a snížené frekvenci nestojí za řeč) posunul k jiné otázce (zda má smysl porovnávat spotřebu zatíženého systému při plné a snížené frekvenci).
V první větě mého příspěvku je ale chyba, má tam samozřejmě být "…porovnání spotřeby zatíženého systému…".
Problém je, že porovnání frekvence zatíženého systému je tak trochu nefér. Procesor obvykle nezatěžujeme jen proto, že nás to baví, ale proto, že provádíme nějakou procesorově náročnou úlohu. Při nižší frekvenci sice klesne spotřeba procesoru, ale úloha trvá déle.
To je samozrejme treba brat v potaz a jsou dva smysluplne modely:
1) uloha bezi, po dobehnuti se pocitac vypne. 2) uloha bezi, po dobehnuti je pocitac idle.
Podle me je ve vetsine pripadu smysluplnejsi druhy model. Tedy pri dvojnasobnem narustu vypocetniho vykonu (mezi 1 GHz a 2 GHz) porovnat tyto dva pripady: pocitac je 2 sekundy plne vytizen pri 1 GHz vs. pocitac je 1 sekundu vytizen pri 2 GHz a pak 1 sekundu idli (treba i pri 1 GHz). Kupodivu na pocitaci, ktery jsem meril (Athlon X2 tusim 3600+), stale vychazi vyhodneji 1. varianta:
- (amd64, 1 GHz, 2*512 MB RAM) nezatizeno: 48 W zatizeno 1 CPU: 57 W zatizeno 2 CPU: 66 W
- (amd64, 2 GHz, 2*512 MB RAM) nezatizeno: 54 W zatizeno 1 CPU: 78 W zatizeno 2 CPU: 95 W2*57 < 48+78
Neni to zas tak divne - pri nizsi frekvenci je mozne dat nizsi napeti a spotreba CPU roste umerne druhe mocnine napeti.
.
V elektrárně naházejí do kotle pořád stejné množství uhlí a vyfouknou stejné množství CO2, ať šetříte nebo ne. Vznikne-li přebytek energie, pak jí ČEZ prodá do zahraničí, získá tak vyšší zisk, ale emise zůstanou u násTohle je dost rozšířený omyl. Kdybych teď vypnul nějaký spotřebič (žádný významný teď zapnutý nemám, tedy hypoteticky), projeví se to okamžitě (aktuální spotřeba je nyní 8 210 986 kW, když vypnu 1 kW, klesne to na 8 210 895 kW). Nejblíž je elektrárna Chvaletice (přes rozvodnu Týnec n/L., malé zdroje nepočítám), proto se změna promítne především tam - regulátor okamžitě sníží buzení alternátoru, současně zareagují i regulační ventily, výkon se sníží. V tuto chvíli sice půjde nevyrobená energie bezúčelně do vzduchu, ale protože na to bude reagovat i regulace spalování, výkon postupně klesne i zde a začne se sypat méně uhlí. 1 kW je samozřejmě pod hranicí měřitelnosti vůči jiným vlivům, ale když to udělá pouhých 100 lidí, bude to 100 kW, a to už se pozná. Do ciziny by šel tento přebytek jen v případě, že by tam v tom okamžiku elektřina chyběla. Jinak se bude řešit prostě snižováním výkonu převážně tepelných elektráren (případně vodních, podle aktuálního stavu sítě). Vývoz do ciziny je nasmlouván dlouhodobě, není to tak, že by se přebytky automaticky vyvážely. I když je pravda, že při dlouhodobějším poklesu by ČEZ tuto elektřinu mohl nabídnout a prodat do ciziny, tak to významnější ekologické dopady mít nebude. Elektrárny v cizině totiž nespálí uhlí, které se spálí tady. A protože téměř veškeré škodliviny z elektráren mají globální efekty (nepůsobí jen v místě vypuštění), je prakticky jedno, jestli se to uhlí spálí tady nebo třeba v Německu.
cena energie bude stejně stoupat a v důsledku tak zaplatíte ještě více než dnesCena bude jistě stoupat, ale ne proto, že by se neodebírala. Naopak - spotřeba stále roste, přitom zdroje spíš ubývají, např. se plánuje odstavení některých jaderných elektráren. Energii také zdražuje výkup z větrných a slunečních elektráren. Navíc tyto elektrárny mají dost nepředvídatelný charakter dodávek, proto se musí držet drahé rezervní zdroje a/nebo přepravovat energii z velkých vzdáleností. Již dnes má např. Německo skoro 9 GW (tj. více, než v tuto chvíli spotřebovává celá ČR) instalovaného výkonu ve větrných elektrárnách. Už to je dost, a přitom je v plánu další mohutná výstavba. Čili cena stoupat bude, nemusíme se ale obávat toho, že to bude kvůli poklesu spotřeby. Spotřebu globálně ovlivňuje těžký průmysl (spotřebovává rozhodující podíl), proto šetřit energií v domácnosti má rozhodně cenu - ušetří se peníze.
Již dnes má např. Německo skoro 9 GW (tj. více, než v tuto chvíli spotřebovává celá ČR) instalovaného výkonu ve větrných elektrárnách.A taky jim to hodně chybělo, když jim minulou zimu nefoukalo a museli dovážet od nás. Nicméně se to rozhodli řešit - aby nemuseli stavět neekologické jaderné elektrárny, postaví nové elektrárny na ekologické hnědé uhlí.
Není-li poptávka (v důsledku úspor), je třeba zvýšit ceny tak, aby i malá a nutná poptávka zajistila dostatečný zisk. Stejně tak převáží-li v důsledku úspor nabídka nad poptávkou, povede naopak případné snižování cen opět k růstu spotřeby a likvidaci úsporných opatření... zásobování energií je tak názorný příklad oblasti, kde by se v duchu vašeho principu vyplatilo fungovat jako neziskový sektor: totiž vydělávat pouze tolik, kolik je třeba k fungování - jedině tak je možné při snižování spotřeby zároveň zažít snižování cen energie.Tohle je krásná ukázka toho, že o energetice toho moc nevíš... Kdyby výroba energie fungovala jako neziskový sektor, ceny by se téměř nezměnily - ona totiž většina nákladů je předem daná, údržba infrastruktury polyká stejné peníze bez ohledu na to, kolik energie se vyrobí. Tudíž cena energie je stanovená tak, aby tyto náklady pokryla - čím míň se jí prodá, tím víc musí stát, aby to vyšlo.
Pokud si vzpomínám, tak cena elektřiny je v průměru okolo 1 Kč/kWh, zbytek je "to ostatní"Ten zbytek je pro domácnosti okolo tří korun a pro ostatní odběratele to také nebude málo. Proto mě po přečtení xkeshova příspěvku zarazilo, proč byl ten monopolní producent energie tak hloupý, že když se z nařízení antimonopolního úřadu musel něčeho vzdát, zbavil se elektráren, když "vydělává peníze tím, že prodá co nejvíce energie za co možná nejvíc peněz."
Někdy si říkám, že Windows měly jednu výhodu, nevydržely běžet dlouhou dobu, takže většina lidí na noc počítač vypínala, protože by to přes noc stejně spadlo.
těch pár (mili)wattů, co to žereStand up, stand down, but never stand by!
Keby som vedel, ze elektrika ide LEN z elektrarni ktore nemaju vedlajsie produkty (vodne, veterne, slnecne a pod.)Větrné a vodní elektrárny mají vedlejší produkty. Vznikají při výrobě.
Dokud nebude k dispozici rozumny "zasobnik" na elektrickou energii pro vyssi vykony (radove desitky MWh a vyse), tak tyhle elektrarny musi mit 100% zalohu v konvencnich zdrojich (vodni, uhelna, jaderna).
Klasicke akumulatory maji nizke kapacity a jedina prakticky pouzitelna moznost je oklikou prez vodu - precerpavaci elektrarny.
No myšlenka je to sice hezká, ale řekl bych, že to ničemu nepomůže. Pokud vím tak v současné době nelze skladovat všechny přebytky energie (něco málo se ukládá např. čerpánám vody, aby se energie později získala přes turbíny zpět, jaké jsou asi ztráty při tomto procesu...) a regulovat výkon elektráren dle aktuálního zatížení sítě také není dost dobře možné.
Nerad beru iluze, ale zaslechl jsem, že ne všude se zachází s tříděným odpadem, tak jak by každý kdo ho třídí předpokládal. Ty dobytkové roztříděný odpad vezmou a vysypou na jednu skládku. Takže nejprve je potřeba, aby to fungovalo především nahoře, protože pak se my dole můžem třeba přetrhnout, ale bude to houby platné. Vývoj naší společnosti by mohl jít kupředu podle mě řádově rychleji a více ekologicky, ale bohužel většině lidí jde především o zisk a pak to vypadá jak to vypadá.
Zkuste si odpovědět na následující otázky.
No řekl bych, že to není vůbec jednoduchý problém, kdyby byl již by se dávno vyřešil. Je mnoho špatných cest, kterými se může naše společnost vydat a jen jedna je ta správná. Otázkou zůstáva zdali nejsme náhodou již na té špatné, zdali z ní případně můžeme přejít na tu správnou. No budu věřit, že to nakonec dobře dopadne, je škoda vzdát bitvu, ve které jde o všechno a již nikdy nelze provést odvetu...
.
Tiskni
Sdílej: