Americká vláda se po převzetí zhruba desetiprocentního podílu ve výrobci čipů Intel chystá na další investice do vybraných firem. Na sociální síti Truth Social to napsal prezident Donald Trump. Jeho ekonomický poradce Kevin Hassett v rozhovoru v televizi CNBC řekl, že nemusí jít pouze o firmy z technologického sektoru, ale i z jiných odvětví.
V Amsterdamu probíhá Open Source Summit Europe. Organizace Linux Foundation představuje novinky. Pod svá křídla převzala open source dokumentovou databázi DocumentDB.
Přesně před 34 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
86Box, tj. emulátor retro počítačů založených na x86, byl vydán ve verzi 5.0. S integrovaným správcem VM. Na GitHubu jsou vedle zdrojových kódů ke stažení také připravené balíčky ve formátu AppImage.
Vláda Spojených států získala desetiprocentní podíl v americkém výrobci čipů Intel. Oznámili to podle agentur americký prezident Donald Trump a ministr obchodu Howard Lutnick. Společnost Intel uvedla, že výměnou za desetiprocentní podíl obdrží státní dotace v hodnotě 8,9 miliardy dolarů (zhruba 186 miliard Kč). Částka podle Intelu zahrnuje dříve přislíbené subvence 5,7 miliardy dolarů z programu CHIPS na podporu výroby čipů v USA,
… více »Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 27 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Knihovna FFmpeg byla vydána ve verzi 8.0 „Huffman“. Přibyla mj. podpora hardwarově akcelerovaného kódování s využitím API Vulcan, viz seznam změn.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2024 (pdf). V loňském roce NÚKIB evidoval dosud nejvíce kybernetických bezpečnostních incidentů s celkovým počtem 268. Oproti roku 2023 se však jedná pouze o drobný nárůst a závažnost dopadů evidovaných incidentů klesá již třetím rokem v řadě. V minulém roce NÚKIB evidoval pouze jeden velmi významný incident a významných incidentů bylo zaznamenáno 18, což oproti roku 2023 představuje pokles o více než polovinu.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie). Servo mimo jiné nově zvládne animované obrázky APNG a WebP.
Na chytré telefony a počítačové tablety v Rusku bude od začátku příštího měsíce povinné předinstalovávat státem podporovanou komunikační aplikaci MAX, která konkuruje aplikaci WhatsApp americké společnosti Meta Platforms. Oznámila to dnes ruská vláda. Ta by podle kritiků mohla aplikaci MAX používat ke sledování uživatelů. Ruská státní média obvinění ze špehování pomocí aplikace MAX popírají. Tvrdí, že MAX má méně oprávnění k přístupu k údajům o uživatelích než konkurenční aplikace WhatsApp a Telegram.
#!/bin/bash echo "ondemand" >/sys/devices/system/cpu/cpu0/cpufreq/scaling_governor echo "1" >/sys/devices/system/cpu/cpu0/cpufreq/ondemand/ignore_nice_loada nechat ho spouštět při startu mi nepřišlo tak obtížné.
Spíš vy nechápete, že jsem se od už vyřešeného problému (rozdíl mezi spotřebou nezatíženého procesoru při plné a snížené frekvenci nestojí za řeč) posunul k jiné otázce (zda má smysl porovnávat spotřebu zatíženého systému při plné a snížené frekvenci).
V první větě mého příspěvku je ale chyba, má tam samozřejmě být "…porovnání spotřeby zatíženého systému…".
Problém je, že porovnání frekvence zatíženého systému je tak trochu nefér. Procesor obvykle nezatěžujeme jen proto, že nás to baví, ale proto, že provádíme nějakou procesorově náročnou úlohu. Při nižší frekvenci sice klesne spotřeba procesoru, ale úloha trvá déle.
To je samozrejme treba brat v potaz a jsou dva smysluplne modely:
1) uloha bezi, po dobehnuti se pocitac vypne. 2) uloha bezi, po dobehnuti je pocitac idle.
Podle me je ve vetsine pripadu smysluplnejsi druhy model. Tedy pri dvojnasobnem narustu vypocetniho vykonu (mezi 1 GHz a 2 GHz) porovnat tyto dva pripady: pocitac je 2 sekundy plne vytizen pri 1 GHz vs. pocitac je 1 sekundu vytizen pri 2 GHz a pak 1 sekundu idli (treba i pri 1 GHz). Kupodivu na pocitaci, ktery jsem meril (Athlon X2 tusim 3600+), stale vychazi vyhodneji 1. varianta:
- (amd64, 1 GHz, 2*512 MB RAM) nezatizeno: 48 W zatizeno 1 CPU: 57 W zatizeno 2 CPU: 66 W
- (amd64, 2 GHz, 2*512 MB RAM) nezatizeno: 54 W zatizeno 1 CPU: 78 W zatizeno 2 CPU: 95 W2*57 < 48+78
Neni to zas tak divne - pri nizsi frekvenci je mozne dat nizsi napeti a spotreba CPU roste umerne druhe mocnine napeti.
V elektrárně naházejí do kotle pořád stejné množství uhlí a vyfouknou stejné množství CO2, ať šetříte nebo ne. Vznikne-li přebytek energie, pak jí ČEZ prodá do zahraničí, získá tak vyšší zisk, ale emise zůstanou u násTohle je dost rozšířený omyl. Kdybych teď vypnul nějaký spotřebič (žádný významný teď zapnutý nemám, tedy hypoteticky), projeví se to okamžitě (aktuální spotřeba je nyní 8 210 986 kW, když vypnu 1 kW, klesne to na 8 210 895 kW). Nejblíž je elektrárna Chvaletice (přes rozvodnu Týnec n/L., malé zdroje nepočítám), proto se změna promítne především tam - regulátor okamžitě sníží buzení alternátoru, současně zareagují i regulační ventily, výkon se sníží. V tuto chvíli sice půjde nevyrobená energie bezúčelně do vzduchu, ale protože na to bude reagovat i regulace spalování, výkon postupně klesne i zde a začne se sypat méně uhlí. 1 kW je samozřejmě pod hranicí měřitelnosti vůči jiným vlivům, ale když to udělá pouhých 100 lidí, bude to 100 kW, a to už se pozná. Do ciziny by šel tento přebytek jen v případě, že by tam v tom okamžiku elektřina chyběla. Jinak se bude řešit prostě snižováním výkonu převážně tepelných elektráren (případně vodních, podle aktuálního stavu sítě). Vývoz do ciziny je nasmlouván dlouhodobě, není to tak, že by se přebytky automaticky vyvážely. I když je pravda, že při dlouhodobějším poklesu by ČEZ tuto elektřinu mohl nabídnout a prodat do ciziny, tak to významnější ekologické dopady mít nebude. Elektrárny v cizině totiž nespálí uhlí, které se spálí tady. A protože téměř veškeré škodliviny z elektráren mají globální efekty (nepůsobí jen v místě vypuštění), je prakticky jedno, jestli se to uhlí spálí tady nebo třeba v Německu.
cena energie bude stejně stoupat a v důsledku tak zaplatíte ještě více než dnesCena bude jistě stoupat, ale ne proto, že by se neodebírala. Naopak - spotřeba stále roste, přitom zdroje spíš ubývají, např. se plánuje odstavení některých jaderných elektráren. Energii také zdražuje výkup z větrných a slunečních elektráren. Navíc tyto elektrárny mají dost nepředvídatelný charakter dodávek, proto se musí držet drahé rezervní zdroje a/nebo přepravovat energii z velkých vzdáleností. Již dnes má např. Německo skoro 9 GW (tj. více, než v tuto chvíli spotřebovává celá ČR) instalovaného výkonu ve větrných elektrárnách. Už to je dost, a přitom je v plánu další mohutná výstavba. Čili cena stoupat bude, nemusíme se ale obávat toho, že to bude kvůli poklesu spotřeby. Spotřebu globálně ovlivňuje těžký průmysl (spotřebovává rozhodující podíl), proto šetřit energií v domácnosti má rozhodně cenu - ušetří se peníze.
Již dnes má např. Německo skoro 9 GW (tj. více, než v tuto chvíli spotřebovává celá ČR) instalovaného výkonu ve větrných elektrárnách.A taky jim to hodně chybělo, když jim minulou zimu nefoukalo a museli dovážet od nás. Nicméně se to rozhodli řešit - aby nemuseli stavět neekologické jaderné elektrárny, postaví nové elektrárny na ekologické hnědé uhlí.
Není-li poptávka (v důsledku úspor), je třeba zvýšit ceny tak, aby i malá a nutná poptávka zajistila dostatečný zisk. Stejně tak převáží-li v důsledku úspor nabídka nad poptávkou, povede naopak případné snižování cen opět k růstu spotřeby a likvidaci úsporných opatření... zásobování energií je tak názorný příklad oblasti, kde by se v duchu vašeho principu vyplatilo fungovat jako neziskový sektor: totiž vydělávat pouze tolik, kolik je třeba k fungování - jedině tak je možné při snižování spotřeby zároveň zažít snižování cen energie.Tohle je krásná ukázka toho, že o energetice toho moc nevíš... Kdyby výroba energie fungovala jako neziskový sektor, ceny by se téměř nezměnily - ona totiž většina nákladů je předem daná, údržba infrastruktury polyká stejné peníze bez ohledu na to, kolik energie se vyrobí. Tudíž cena energie je stanovená tak, aby tyto náklady pokryla - čím míň se jí prodá, tím víc musí stát, aby to vyšlo.
Pokud si vzpomínám, tak cena elektřiny je v průměru okolo 1 Kč/kWh, zbytek je "to ostatní"Ten zbytek je pro domácnosti okolo tří korun a pro ostatní odběratele to také nebude málo. Proto mě po přečtení xkeshova příspěvku zarazilo, proč byl ten monopolní producent energie tak hloupý, že když se z nařízení antimonopolního úřadu musel něčeho vzdát, zbavil se elektráren, když "vydělává peníze tím, že prodá co nejvíce energie za co možná nejvíc peněz."
těch pár (mili)wattů, co to žereStand up, stand down, but never stand by!
Keby som vedel, ze elektrika ide LEN z elektrarni ktore nemaju vedlajsie produkty (vodne, veterne, slnecne a pod.)Větrné a vodní elektrárny mají vedlejší produkty. Vznikají při výrobě.
No myšlenka je to sice hezká, ale řekl bych, že to ničemu nepomůže. Pokud vím tak v současné době nelze skladovat všechny přebytky energie (něco málo se ukládá např. čerpánám vody, aby se energie později získala přes turbíny zpět, jaké jsou asi ztráty při tomto procesu...) a regulovat výkon elektráren dle aktuálního zatížení sítě také není dost dobře možné.
Nerad beru iluze, ale zaslechl jsem, že ne všude se zachází s tříděným odpadem, tak jak by každý kdo ho třídí předpokládal. Ty dobytkové roztříděný odpad vezmou a vysypou na jednu skládku. Takže nejprve je potřeba, aby to fungovalo především nahoře, protože pak se my dole můžem třeba přetrhnout, ale bude to houby platné. Vývoj naší společnosti by mohl jít kupředu podle mě řádově rychleji a více ekologicky, ale bohužel většině lidí jde především o zisk a pak to vypadá jak to vypadá.
Zkuste si odpovědět na následující otázky.
No řekl bych, že to není vůbec jednoduchý problém, kdyby byl již by se dávno vyřešil. Je mnoho špatných cest, kterými se může naše společnost vydat a jen jedna je ta správná. Otázkou zůstáva zdali nejsme náhodou již na té špatné, zdali z ní případně můžeme přejít na tu správnou. No budu věřit, že to nakonec dobře dopadne, je škoda vzdát bitvu, ve které jde o všechno a již nikdy nelze provést odvetu...
Tiskni
Sdílej: