Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí až zhruba 18 miliard dolarů (asi 373 miliard Kč) za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA firmu v roce 2023 obvinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala tyto dopady před veřejností. Firma se
… více »Byl publikován aktuální přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Blíží se vydání podporující čipy M3. Vývojáře lze podpořit na GitHub Sponsors a Open Collective.
Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
.
I kdyz treba sousedi odpad netridi, tak ja ho tridim. Proc? Protoze nejsem idiot...
#!/bin/bash echo "ondemand" >/sys/devices/system/cpu/cpu0/cpufreq/scaling_governor echo "1" >/sys/devices/system/cpu/cpu0/cpufreq/ondemand/ignore_nice_loada nechat ho spouštět při startu mi nepřišlo tak obtížné.
Spíš vy nechápete, že jsem se od už vyřešeného problému (rozdíl mezi spotřebou nezatíženého procesoru při plné a snížené frekvenci nestojí za řeč) posunul k jiné otázce (zda má smysl porovnávat spotřebu zatíženého systému při plné a snížené frekvenci).
V první větě mého příspěvku je ale chyba, má tam samozřejmě být "…porovnání spotřeby zatíženého systému…".
Problém je, že porovnání frekvence zatíženého systému je tak trochu nefér. Procesor obvykle nezatěžujeme jen proto, že nás to baví, ale proto, že provádíme nějakou procesorově náročnou úlohu. Při nižší frekvenci sice klesne spotřeba procesoru, ale úloha trvá déle.
To je samozrejme treba brat v potaz a jsou dva smysluplne modely:
1) uloha bezi, po dobehnuti se pocitac vypne. 2) uloha bezi, po dobehnuti je pocitac idle.
Podle me je ve vetsine pripadu smysluplnejsi druhy model. Tedy pri dvojnasobnem narustu vypocetniho vykonu (mezi 1 GHz a 2 GHz) porovnat tyto dva pripady: pocitac je 2 sekundy plne vytizen pri 1 GHz vs. pocitac je 1 sekundu vytizen pri 2 GHz a pak 1 sekundu idli (treba i pri 1 GHz). Kupodivu na pocitaci, ktery jsem meril (Athlon X2 tusim 3600+), stale vychazi vyhodneji 1. varianta:
- (amd64, 1 GHz, 2*512 MB RAM) nezatizeno: 48 W zatizeno 1 CPU: 57 W zatizeno 2 CPU: 66 W
- (amd64, 2 GHz, 2*512 MB RAM) nezatizeno: 54 W zatizeno 1 CPU: 78 W zatizeno 2 CPU: 95 W2*57 < 48+78
Neni to zas tak divne - pri nizsi frekvenci je mozne dat nizsi napeti a spotreba CPU roste umerne druhe mocnine napeti.
.
V elektrárně naházejí do kotle pořád stejné množství uhlí a vyfouknou stejné množství CO2, ať šetříte nebo ne. Vznikne-li přebytek energie, pak jí ČEZ prodá do zahraničí, získá tak vyšší zisk, ale emise zůstanou u násTohle je dost rozšířený omyl. Kdybych teď vypnul nějaký spotřebič (žádný významný teď zapnutý nemám, tedy hypoteticky), projeví se to okamžitě (aktuální spotřeba je nyní 8 210 986 kW, když vypnu 1 kW, klesne to na 8 210 895 kW). Nejblíž je elektrárna Chvaletice (přes rozvodnu Týnec n/L., malé zdroje nepočítám), proto se změna promítne především tam - regulátor okamžitě sníží buzení alternátoru, současně zareagují i regulační ventily, výkon se sníží. V tuto chvíli sice půjde nevyrobená energie bezúčelně do vzduchu, ale protože na to bude reagovat i regulace spalování, výkon postupně klesne i zde a začne se sypat méně uhlí. 1 kW je samozřejmě pod hranicí měřitelnosti vůči jiným vlivům, ale když to udělá pouhých 100 lidí, bude to 100 kW, a to už se pozná. Do ciziny by šel tento přebytek jen v případě, že by tam v tom okamžiku elektřina chyběla. Jinak se bude řešit prostě snižováním výkonu převážně tepelných elektráren (případně vodních, podle aktuálního stavu sítě). Vývoz do ciziny je nasmlouván dlouhodobě, není to tak, že by se přebytky automaticky vyvážely. I když je pravda, že při dlouhodobějším poklesu by ČEZ tuto elektřinu mohl nabídnout a prodat do ciziny, tak to významnější ekologické dopady mít nebude. Elektrárny v cizině totiž nespálí uhlí, které se spálí tady. A protože téměř veškeré škodliviny z elektráren mají globální efekty (nepůsobí jen v místě vypuštění), je prakticky jedno, jestli se to uhlí spálí tady nebo třeba v Německu.
cena energie bude stejně stoupat a v důsledku tak zaplatíte ještě více než dnesCena bude jistě stoupat, ale ne proto, že by se neodebírala. Naopak - spotřeba stále roste, přitom zdroje spíš ubývají, např. se plánuje odstavení některých jaderných elektráren. Energii také zdražuje výkup z větrných a slunečních elektráren. Navíc tyto elektrárny mají dost nepředvídatelný charakter dodávek, proto se musí držet drahé rezervní zdroje a/nebo přepravovat energii z velkých vzdáleností. Již dnes má např. Německo skoro 9 GW (tj. více, než v tuto chvíli spotřebovává celá ČR) instalovaného výkonu ve větrných elektrárnách. Už to je dost, a přitom je v plánu další mohutná výstavba. Čili cena stoupat bude, nemusíme se ale obávat toho, že to bude kvůli poklesu spotřeby. Spotřebu globálně ovlivňuje těžký průmysl (spotřebovává rozhodující podíl), proto šetřit energií v domácnosti má rozhodně cenu - ušetří se peníze.
Již dnes má např. Německo skoro 9 GW (tj. více, než v tuto chvíli spotřebovává celá ČR) instalovaného výkonu ve větrných elektrárnách.A taky jim to hodně chybělo, když jim minulou zimu nefoukalo a museli dovážet od nás. Nicméně se to rozhodli řešit - aby nemuseli stavět neekologické jaderné elektrárny, postaví nové elektrárny na ekologické hnědé uhlí.
Není-li poptávka (v důsledku úspor), je třeba zvýšit ceny tak, aby i malá a nutná poptávka zajistila dostatečný zisk. Stejně tak převáží-li v důsledku úspor nabídka nad poptávkou, povede naopak případné snižování cen opět k růstu spotřeby a likvidaci úsporných opatření... zásobování energií je tak názorný příklad oblasti, kde by se v duchu vašeho principu vyplatilo fungovat jako neziskový sektor: totiž vydělávat pouze tolik, kolik je třeba k fungování - jedině tak je možné při snižování spotřeby zároveň zažít snižování cen energie.Tohle je krásná ukázka toho, že o energetice toho moc nevíš... Kdyby výroba energie fungovala jako neziskový sektor, ceny by se téměř nezměnily - ona totiž většina nákladů je předem daná, údržba infrastruktury polyká stejné peníze bez ohledu na to, kolik energie se vyrobí. Tudíž cena energie je stanovená tak, aby tyto náklady pokryla - čím míň se jí prodá, tím víc musí stát, aby to vyšlo.
Pokud si vzpomínám, tak cena elektřiny je v průměru okolo 1 Kč/kWh, zbytek je "to ostatní"Ten zbytek je pro domácnosti okolo tří korun a pro ostatní odběratele to také nebude málo. Proto mě po přečtení xkeshova příspěvku zarazilo, proč byl ten monopolní producent energie tak hloupý, že když se z nařízení antimonopolního úřadu musel něčeho vzdát, zbavil se elektráren, když "vydělává peníze tím, že prodá co nejvíce energie za co možná nejvíc peněz."
Někdy si říkám, že Windows měly jednu výhodu, nevydržely běžet dlouhou dobu, takže většina lidí na noc počítač vypínala, protože by to přes noc stejně spadlo.
těch pár (mili)wattů, co to žereStand up, stand down, but never stand by!
Keby som vedel, ze elektrika ide LEN z elektrarni ktore nemaju vedlajsie produkty (vodne, veterne, slnecne a pod.)Větrné a vodní elektrárny mají vedlejší produkty. Vznikají při výrobě.
Dokud nebude k dispozici rozumny "zasobnik" na elektrickou energii pro vyssi vykony (radove desitky MWh a vyse), tak tyhle elektrarny musi mit 100% zalohu v konvencnich zdrojich (vodni, uhelna, jaderna).
Klasicke akumulatory maji nizke kapacity a jedina prakticky pouzitelna moznost je oklikou prez vodu - precerpavaci elektrarny.
No myšlenka je to sice hezká, ale řekl bych, že to ničemu nepomůže. Pokud vím tak v současné době nelze skladovat všechny přebytky energie (něco málo se ukládá např. čerpánám vody, aby se energie později získala přes turbíny zpět, jaké jsou asi ztráty při tomto procesu...) a regulovat výkon elektráren dle aktuálního zatížení sítě také není dost dobře možné.
Nerad beru iluze, ale zaslechl jsem, že ne všude se zachází s tříděným odpadem, tak jak by každý kdo ho třídí předpokládal. Ty dobytkové roztříděný odpad vezmou a vysypou na jednu skládku. Takže nejprve je potřeba, aby to fungovalo především nahoře, protože pak se my dole můžem třeba přetrhnout, ale bude to houby platné. Vývoj naší společnosti by mohl jít kupředu podle mě řádově rychleji a více ekologicky, ale bohužel většině lidí jde především o zisk a pak to vypadá jak to vypadá.
Zkuste si odpovědět na následující otázky.
No řekl bych, že to není vůbec jednoduchý problém, kdyby byl již by se dávno vyřešil. Je mnoho špatných cest, kterými se může naše společnost vydat a jen jedna je ta správná. Otázkou zůstáva zdali nejsme náhodou již na té špatné, zdali z ní případně můžeme přejít na tu správnou. No budu věřit, že to nakonec dobře dopadne, je škoda vzdát bitvu, ve které jde o všechno a již nikdy nelze provést odvetu...
.
Tiskni
Sdílej: