Byl vydán Debian 13.6, tj. šestá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.15, tj. poslední patnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm, k dispozici je LTS. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
V jádře Linux byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost GhostLock aneb CVE-2026-43499. Lokálnímu uživateli umožňuje získat práva roota a také obejít kontejnerovou izolaci. Zranitelnost existovala v Linuxu 15 let, tj. od roku 2011, od Linuxu verze 2.6.39.
Evropská komise předběžně shledala, že návykový design aplikací Instagram a Facebook od americké společnosti Meta porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Návykový design zahrnuje například takzvané nekonečné posouvání, automatické přehrávání videí, tzv. push notifikace, kdy aplikace uživatele vybízí k návratu do jejího prostředí, či vysoce personalizovaný algoritmus, který rychle pozná, co uživatele baví a snaží
… více »Byla vydána verze 1.97.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Švýcarská společnost Punkt. má nově v nabídce telefon Punkt. MC03. Telefon byl navržen ve Švýcarsku s důrazem na soukromí a digitální suverenitu a vyroben v Německu. V telefonu běží operační systém AphyOS (Apostrophy OS) založený na AOSP (Android Open Source Project) 15. Cena telefonu je 745 eur.
TypeScript (Wikipedie), tj. JavaScript rozšířený o statické typování a další atributy, byl vydán v nové verzi 7.0. Kompilátor byl kvůli výkonu přepsán z TypeScriptu do Go.
Europarlament podpořil pozměněnou verzi výjimky známé jako „chat control 1.0“ umožňující firmám skenovat soukromou komunikaci na internetu kvůli ochraně dětí před zneužitím. Pozměňovací návrhy přijaté europoslanci však počítají s tím, že z výjimky bude vyřazena šifrovaná komunikace. Výjimka přestala platit začátkem dubna poté, co se Evropský parlament a Rada EU nedokázaly shodnout na jejím prodloužení. Rada následně přijala
… více »Nejnovější X.Org X server 21.1.24 a Xwayland 24.1.13 řeší 2 bezpečnostní chyby.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za červen 2026. Vypíchnuta je vylepšená podpora Waylandu. Už není považována za experimentální. V příští verzi Linux Mintu, plánována je na Vánoce, bude běh Cinnamonu plně podporován na X11 i Waylandu. V květnu na vývoj Linux Mintu přispělo 611 dárců celkovou částkou 19 612 dolarů. Dalších 2 326 patronů přispělo na Patreonu celkovou částkou 5 334 dolarů.
V Linuxu v KVM byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost Januscape aneb CVE-2026-53359. Root na hostovaném počítači (virtuální stroj) může obejít izolaci a získat plnou kontrolu nad hostitelským systémem (DoS útok nebo vzdálené spuštění kódu s právy roota). Na obou hlavních architekturách – Intel i AMD. Zranitelnost v Linuxu existovala téměř 16 let (od srpna 2010 do června 2026).
glxgears. no prostě samý chyby, directx nainstalovaný. Kdo za to může? Zase ATI.
Tak jsem řekl dost. Po debaklu s MythTV kdy si mi ji nepovedlo rozjet, jsem chtěl zkusit zase Ubuntu, kde jsou Mythbuntu repositáře (kolik těch *buntu sakra je?), s pocitem že s nimi to půjde líp. Fajn stáhnu Xubuntu 11.04 (když už jsem z důvodu samovolných restartů XPček každých 15 minut nainstaloval jejich amd64 verzi, která je mimochodem i stabilní, tak jsem si řekl že by nebylo špatné nainstalovat i amd64 verzi Linuxu), nainstaluju, a hned na mě řve, že nemám ovladače a firmware pro TV kartu. Pokusím se nainstalovat pomocí 1-click ve výchozí instalaci, nejde. No, nevadí všechno má své mouchy. stejně ovladače jsem chtěl nejnovější stáhnu si *.run soubor z ati.com dám přepínač --buildpkg a všechno bez problému (narozdíl od Debianu). Pak stačilo apt-get install linux-firmware-nonfree kvůli TV kartě.
Co se týče MythTV tak za 15 minut jsem nahrával televizi a za dalších 15 minut už jsem jel s dálkovým ovládáním (no lirc je všude "komandlajna hadr").
Takže co z tohohle vyplývá? Pro začátečníky to, že není radno si zahrávat s distribucemi, co pro ně nejsou určené. Teď se mnou bude asi nejeden ostřilenější linuxák nesouhlasit, ale je to tak. Debian NENÍ pro začátečníky, neříkám že je špatný, je lepší než Ubuntu, ale nevodí vás za ručičku. Holt ve mě ještě dřímá windowsák zvyklý na klikátka a vodění za ručičku, ikdyž ve windows jsem dál než v přidání zástupce shutdown -r do složky Po Spuštění, pozor toto může zpusobit nenadálý nával vzteku oběti!
Tiskni
Sdílej:
Lidem, kteří chtějí nenáročného tučňáka, kterého si budou moci vychovat dle svého přesvědčení strkám místo *buntu spíš Mint, nejlépe LMDE (rolling release verze mintu). Co tohle?
Já to měl kdysi podobně - SuSE (výdrb yastu) - Ubuntu (moc nalinkované) - Debian (moc staré) - Arch (doteď), ale rozcházet u někoho arch, aby se v něm dotyčný začátečník absolutně neorientoval jsem už líný, tak teď tlačím ten Mint, jen je jejich škoda, že LMDE má instalaci jen na DVD (o 300MB), CD verzi bych uživil.
Já tedy nevím jak autor článku, ale mě v Ubuntu instalace ovladačů ze stránek výrobce (ručně) skoro vždy skončí nějakou chybou, zajímavé je, že ten samý postup aplikovaný v Debianu obvykle končí správně.Vidíš mě to debianu hodí vždycky nějakou chybu a pokaždý jinou.
Jenže Ubuntu 11.04 je stejně nějaké rozpolcené, Jockey (nástroj na instalaci ovladačů) mi vytrvale tvrdí, že ovladač mám povolený, ale není používán, výstup z terminálu mi ovšem tvrdí opak, zábavné.Jo 11.04 mi tohle udělala taky (já se divil že Trackmanie všechno nastavení na nule 640x480 a stejně mám 3 fps). Proto teď stahuju spolehlivou 10.10 (teda ty 2 měsíce byla spolehlivá)