DNS4EU, tj. evropská infrastruktura služeb DNS založená na vysoce federovaném a distribuovaném ochranném ekosystému, byla spuštěna v testovacím režimu [𝕏]. Na výběr je 5 možností filtrování DNS.
Skriptovací programovací jazyk PHP (PHP: Hypertext Preprocessor, původně Personal Home Page) dnes slaví 30 let. Přesně před třiceti lety, 8. června 1995, oznámil Rasmus Lerdorf vydání PHP Tools (Personal Home Page Tools) verze 1.0.
Ve středu v 17:00 byl ve Francii zablokován přístup k PornHubu a dalším webům pro dospělé. K 17:30 došlo k nárůstu počtu registrací Proton VPN o 1 000 % [𝕏]. Dle nového francouzského zákona jsou provozovatelé těchto webů povinni ověřovat věk uživatelů prostřednictvím průkazu totožnosti nebo platební karty.
Před 32 lety, 6. června 1993, byl spuštěn první český WWW server (ještě pod TLD .cs), pro potřeby fyziků zabývajících se problematikou vysokých energií.
Střílečku Borderlands 2 lze v rámci výprodeje série Borderlands na Steamu získat zdarma napořád, když aktivaci provedete do 8. června 19:00.
Byla vydána nová verze 2.22 svobodného video editoru Flowblade (GitHub, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Videoukázky funkcí Flowblade na Vimeu. Instalovat lze také z Flathubu.
Canonical Launchpad vypíná systém správy verzí Bazaar. Vývojáři mohou své repozitáře do 1. září přemigrovat na Git.
Byla vydána nová verze 2.53.21 svobodného multiplatformního balíku internetových aplikací SeaMonkey (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Petici za povinné zveřejnění zdrojových kódů softwaru použitých ve veřejné správě lze podepsat na ePetice.
Na Indiegogo byla spuštěna kampaň na podporu linuxového telefonu Liberux NEXX s osmijádrovým procesorem Rockchip RK3588S, 32 GB LPDDR4x RAM a 6.34″ 2400×1080 OLED displejem. Cena telefonu je 1 310 eur.
ten software opensource neni...podle tvoji definice.
Open source doesn't just mean access to the source code.Podle mého názoru OSI chápe open source asi tak jako novináři hackera.
Myslím, že zásadní problém je tento:Škoda, že tyhle duchaprázdné výžblepty vždycky postrádají podstatu věci, totiž zde konkrétně, jak tedy chápe "open source" jejich autor... Samozřejmě že Open Source neznamená pouze přístup ke zdrojovému kódu, ale hlavní je ta skutečnost, že zdrojový kód je nedělitelnou součástí programu, tzn. že jako uživatel programu (ať už za peníze nebo zadarmo) máte právo užívat i jeho zdrojový kód - ať už k vlastní kompilaci, úpravám anebo třeba klidně i prodeji. Viz bod 2: "The program must include source code, and must allow distribution in source code as well as compiled form." Teď ještě přidejte, jak chápete OpenSource vy (případně na základě čeho) a jak je s tím v rozporu vámi citovaná a pošklebovaná věta, a bude to hotovo.Open source doesn't just mean access to the source code.Podle mého názoru OSI chápe open source asi tak jako novináři hackera.
OSI k těmto právům přidává možnost šířit kód dál. Což je přesně ten bod, který já pod pojmem OS nevidím.To máte odkud? Podle principu OpenSource dokonce kód šířit musíte, tzn. pokud šíříte OpenSource program. Pokud míníte toto: "The license shall not restrict any party from selling or giving away the software as a component of an aggregate software distribution containing programs from several different sources. The license shall not require a royalty or other fee for such sale." tak tam se hovoří o zakazování prodeje či poskytování software (nikoliv o kódu) jako části distribuce různého softwaru, tzn. že OS-licence by neměla vyžadovat výlučnou oddělenou distribuci programu ani poplatky za zařazení např. do kancelářského balíku nebo linuxové distribuce. Neznamená to automaticky, že program musí být poskytován, ani že musí být poskytován zdarma a totéž platí i o zdrojovém kódu. Ani o tom, jestli se něco "může", řeč není - ostatně, jen špatně udělaná licence definuje to, co se "může". Definuje se pouze to, co se musí a co se nesmí. Co se "může", je všechno ostatní.
To máte odkud? Podle principu OpenSource dokonce kód šířit musíte, tzn. pokud šíříte OpenSource program.Bod 2.:
The program… must allow distribution in source code as well as compiled form.
Ani o tom, jestli se něco "může", řeč není - ostatně, jen špatně udělaná licence definuje to, co se "může". Definuje se pouze to, co se musí a co se nesmí. Co se "může", je všechno ostatní.Může je míněno příjemce licence má právo software dále šířit. T. j. ne musí nebo nesmí, nýbrž může.
Bod 2.:Podle mě tyto dva výroky nemají nic společného a rozhodně ta vaše nevyplývá z vámi citovaného "bodu 2.". To, že OS program musí dovolovat distribuci jak ve zdrojovém kódu, tak v kompilované formě, neříká vůbec nic o "právu" šířit kód dál, pouze o tom, v jaké formě musí být program k dispozici.The program… must allow distribution in source code as well as compiled form.OSI k těmto právům přidává možnost šířit kód dál.
Může je míněno příjemce licence má právo software dále šířit. T. j. ne musí nebo nesmí, nýbrž může.O "může" ve výkladu principů OS ani slovo, ani o "má právo dále šířit". To už jsou jen vaše fantazie, s nimiž polemizujete. Navrhuji, abyste se při komentáři licence nebo výkladu licence držel komentovaných textů a nikoliv vlastních představ o licenci.
Souhlasím, že defince OSI výslovně toto právo nedává, na druhou stranu si nedokážu představit licenci, která by šíření zakazovala a zároveň splňovala všechny podmíky této definice.Proto bych uvítal, abychom se buď bavili o nějaké licenci, anebo o vašich představách. Váš původní příspěvek, který odstartoval tuto diskusi, se jeví pouze jako vaše představa (v nejlepším případě svérázná interpretace) a zatím jste v průběhu diskuse nepřinesl jediný platný argument, že se tato vaše představa shoduje se skutečností.
Ovsem, jak bylo napsano, autor ma pravo si zvolit podminky.Autor si v licenci může zvolit podmínky pouze pro ty formy nakládání s dílem, které mu vymezuje autorský zákon. Samotné používání programu (neplést s trošku nešťastně zvoleným pojmem "užití díla", které se v AZ používá a spadá pod něj právě šíření, výroba rozmnoženin atd..) autorský zákon nijak neupravuje.
To by mě zajímal Tvůj názor na rozdíl mezi "užitím díla" a "používáním programu", v čem se to tak moc liší.To není žádný můj názor. Pojem "užití díla" je z autorského zákona a tam je přesně popsáno co je užití díla a co není. Úkony typu poslech CD, sledování DVD nebo práce v programu nejsou "užití díla" ve smyslu autorského zákona a tudíž tady zákon ani nedává možnost autorovi, aby toto upravil v nějaké licenci.
Jinak ale rozpor autorovy podmínky nevýdělečného používání s AZ nevidím. Je to totéž, jako když je jakýkoli jiný program k dispozici zdarma pro jen nekomerční nebo jen pro domácí použití. Není důvod, proč by autor nemohl říct "ok, máš to jen pro sebe, používej mou práci zdarma" nebo naopak "vydělal jsi díky mé práci peníze, dej mi odměnu".To autor říct může, ale už si nevystačí s licencí podle AZ. Na takováto omezení je už potřebuje nějakou formu smlouvy, což není totéž, ač se to často míchá dohromady.
Tiskni
Sdílej: