Byla vydána verze 1.96.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Společnosti IBM a Red Hat představily Project Lightwell s investicí 5 miliard dolarů. Jedná se o důvěryhodné clearingové centrum pro bezpečnost open source softwaru a zabezpečení dodavatelských řetězců s novým AI modelem a globální skupinou více než 20 000 softwarových inženýrů. Služby centra budou dostupné prostřednictvím komerčních předplatných. Project Lightwell staví na iniciativách jako Anthropic Glasswing nebo OpenAI Trust Access for Cyber.
Open source 3D herní a simulační engine Open 3D Engine (O3DE) byl vydán v nové verzi 26.05. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Český stát by v budoucnu mohl provozovat vlastní alternativu ke komunikačním aplikacím typu WhatsApp, Signal, Telegram, Facebook Messenger a podobně. Cílem je zajistit bezpečnou datovou komunikaci pro stát a jeho důležité subjekty, jako jsou bezpečnostní složky, ministerstva a další organizace.
Už za týden, ve čtvrtek 4. června, se v Národní technické knihovně v pražských Dejvicích uskuteční další konference věnovaná tématům spojeným s IPv6 - Den IPv6. Program akce a registrační formulář jsou k dispozici na webu akce. Kapacita konference je omezená, proto organizátoři doporučují, aby se vážní zájemci přihlásili včas (k dnešnímu dni zbývá přibližně 30 volných míst). Konferenci Den IPv6 2026 organizují i letos společně sdružení CESNET, CZ.NIC a NIX.CZ.
Zařízení Steam Deck OLED bylo znovu naskladněno, ale vlivem rostoucích cen pamětí a úložišť má novou, vyšší cenovku. Steam Deck OLED 512 GB stojí nově 779 EUR (stál 569 EUR) a Steam Deck OLED 1 TB stojí 919 EUR (stál 679 EUR). Samotné zařízení se nijak nezměnilo a nové ceny tedy pouze odráží aktuální náklady na komponenty a další globální logistické výzvy, se kterými se potýká celá branže.
Český telekomunikační úřad zahajuje novou etapu využívání vysokofrekvenčního rádiového spektra v pásmu 26 GHz. Toto pásmo bude od 1. 7. 2026 otevřeno pro provoz moderních bezdrátových sítí, zejména sítí páté generace (5G), pevných bezdrátových přístupových sítí (FWA) a lokálních či průmyslových sítí určených například pro výrobní areály, logistická centra nebo technologické kampusy. Současně s otevřením pásma 26 GHz přistoupil ČTÚ ke zpřístupnění informací o využívání rádiových kmitočtů v tomto pásmu.
Logitech představil myš Signature Comfort Plus M850 L s polstrovanou opěrkou dlaně pro větší pohodlí a sadu s touto myší a klávesnicí s integrovanou opěrkou dlaní Signature Comfort Plus Combo MK880.
Gaël Duval se rozepsal o novinkách a plánech Murena a /e/OS. Počet uživatelů telefonů Murena a mobilního operačního systému /e/OS bez aplikací a služeb od Googlu se blíží 100 000. Ambicí je, aby se /e/OS stal třetí mobilní platformou v Evropě i na světě, s potenciálem dostat se i na PC. Blíží se vydání nové verze 4 s funkcemi zálohování a obnova, import e-mailů z Gmailu a rozpoznávání hlasu. Murena Workspace přinese videohovory, elektronický podpis a správu zařízení (MDM).
Dnes a zítra probíhá Ubuntu Summit 26.04. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze na YouTube. Úvodní slovo měli Mark Shuttleworth a Jon Seager.
Možno niektorí z vás poznajú Greymatter, niektorí ho dokonca možno aj používajú.. Ja som naň narazil viac-menj čírou náhodou len nedávno. Chcel som sa mu pozrieť trošku bližšie na zúbok a azda aj (čisto len z technického záujmu - blog tu na abc-čku mi bohato stačí) vyskúšať. Čo ma však dosť zarazilo a prinútilo napísať pár zamyslených riadkov, ktoré práve čitate, bola licencia.
Posúďte sami, mňa osobne najviac zaskočila táto veta:
Finally, you may not sell or in any way make a financial profit from this program, either in original or modified form.Pokúsim sa interpretovať jej praktický význam: Licencia vyslovene zakazuje používat Greymatter na akúkoľvek činnosť, ktorá by eventualne mohla priniesť užívateľovi zisk. A to je, myslím celkom v poriadku, je to autorove právo vydať svoje dielo pod akoukoľvek licenciou. Čo sa mi ale zdá naozaj pochybné je praktický prínos takejto licencie jednak autorovi samotnému, jednak programu ako takému.
V súčasnej dobe je aj na poli weblogových systémov pomerne široký výber aj medzi opensource produktmi. Niektoré su známejšie a používanejšie, iné menej. Odráža sa to zvyčajne aj na kvalite kódu. Viac užívateľov = zvyčajne viac vývojárov + viac ľudí reportujucich bugy, viac odskúšaných konfigurácii. IMHO
Nebudem so seba robiť odborníka na blogy a bloggerov, ale myslím, že značna časť tých, ktorí sa rozhodnú pohrdnúť miestom na niektorom z voľne dostupných serverov a rozhodne sa ísť cestou inštalácie vlastného systému tak urobí aj preto, lebo na svoj blog chce umiestniť reklamu. Reklama na blogu je vôbec vcelku podstatný faktor, pre mnoho blogerov podstatnejší ako samotný obsah.. :)
Akú škodu spôsobuje autorovi Greymatter zisk uživateľa z adsense (napríklad)? Azda okrem pocitu "sviňa, zarába na mojom systéme", ktorý by bol jednak falošný (predáva prevažne obsah) a jednak smiešny, keďže zisk sa zvyčajne neodlepí z jednocifernej priečky..
Neoberá autor vlastne o zisk sám seba? Väčšia užívateľská základňa by mu určite priniešla návštevnosť na jeho stránku (teoreticky aj zisk z reklamy), pomohla by mu získať lepší feedback, dostala by jeho system do popredia.
Licencia, jej znenie a obmedzenia sú právom v rukách autora a už len fakt, že poskytuje zdrojové kódy voľne k dispozícii je viac než ústretový krok. Myslíte si ale, že to bola dobra voľba?
Tiskni
Sdílej:
ten software opensource neni...podle tvoji definice.
Open source doesn't just mean access to the source code.Podle mého názoru OSI chápe open source asi tak jako novináři hackera.
Myslím, že zásadní problém je tento:Škoda, že tyhle duchaprázdné výžblepty vždycky postrádají podstatu věci, totiž zde konkrétně, jak tedy chápe "open source" jejich autor... Samozřejmě že Open Source neznamená pouze přístup ke zdrojovému kódu, ale hlavní je ta skutečnost, že zdrojový kód je nedělitelnou součástí programu, tzn. že jako uživatel programu (ať už za peníze nebo zadarmo) máte právo užívat i jeho zdrojový kód - ať už k vlastní kompilaci, úpravám anebo třeba klidně i prodeji. Viz bod 2: "The program must include source code, and must allow distribution in source code as well as compiled form." Teď ještě přidejte, jak chápete OpenSource vy (případně na základě čeho) a jak je s tím v rozporu vámi citovaná a pošklebovaná věta, a bude to hotovo.Open source doesn't just mean access to the source code.Podle mého názoru OSI chápe open source asi tak jako novináři hackera.
OSI k těmto právům přidává možnost šířit kód dál. Což je přesně ten bod, který já pod pojmem OS nevidím.To máte odkud? Podle principu OpenSource dokonce kód šířit musíte, tzn. pokud šíříte OpenSource program. Pokud míníte toto: "The license shall not restrict any party from selling or giving away the software as a component of an aggregate software distribution containing programs from several different sources. The license shall not require a royalty or other fee for such sale." tak tam se hovoří o zakazování prodeje či poskytování software (nikoliv o kódu) jako části distribuce různého softwaru, tzn. že OS-licence by neměla vyžadovat výlučnou oddělenou distribuci programu ani poplatky za zařazení např. do kancelářského balíku nebo linuxové distribuce. Neznamená to automaticky, že program musí být poskytován, ani že musí být poskytován zdarma a totéž platí i o zdrojovém kódu. Ani o tom, jestli se něco "může", řeč není - ostatně, jen špatně udělaná licence definuje to, co se "může". Definuje se pouze to, co se musí a co se nesmí. Co se "může", je všechno ostatní.
To máte odkud? Podle principu OpenSource dokonce kód šířit musíte, tzn. pokud šíříte OpenSource program.Bod 2.:
The program… must allow distribution in source code as well as compiled form.
Ani o tom, jestli se něco "může", řeč není - ostatně, jen špatně udělaná licence definuje to, co se "může". Definuje se pouze to, co se musí a co se nesmí. Co se "může", je všechno ostatní.Může je míněno příjemce licence má právo software dále šířit. T. j. ne musí nebo nesmí, nýbrž může.
Bod 2.:Podle mě tyto dva výroky nemají nic společného a rozhodně ta vaše nevyplývá z vámi citovaného "bodu 2.". To, že OS program musí dovolovat distribuci jak ve zdrojovém kódu, tak v kompilované formě, neříká vůbec nic o "právu" šířit kód dál, pouze o tom, v jaké formě musí být program k dispozici.The program… must allow distribution in source code as well as compiled form.OSI k těmto právům přidává možnost šířit kód dál.
Může je míněno příjemce licence má právo software dále šířit. T. j. ne musí nebo nesmí, nýbrž může.O "může" ve výkladu principů OS ani slovo, ani o "má právo dále šířit". To už jsou jen vaše fantazie, s nimiž polemizujete. Navrhuji, abyste se při komentáři licence nebo výkladu licence držel komentovaných textů a nikoliv vlastních představ o licenci.
Souhlasím, že defince OSI výslovně toto právo nedává, na druhou stranu si nedokážu představit licenci, která by šíření zakazovala a zároveň splňovala všechny podmíky této definice.Proto bych uvítal, abychom se buď bavili o nějaké licenci, anebo o vašich představách. Váš původní příspěvek, který odstartoval tuto diskusi, se jeví pouze jako vaše představa (v nejlepším případě svérázná interpretace) a zatím jste v průběhu diskuse nepřinesl jediný platný argument, že se tato vaše představa shoduje se skutečností.
Ovsem, jak bylo napsano, autor ma pravo si zvolit podminky.Autor si v licenci může zvolit podmínky pouze pro ty formy nakládání s dílem, které mu vymezuje autorský zákon. Samotné používání programu (neplést s trošku nešťastně zvoleným pojmem "užití díla", které se v AZ používá a spadá pod něj právě šíření, výroba rozmnoženin atd..) autorský zákon nijak neupravuje.
To by mě zajímal Tvůj názor na rozdíl mezi "užitím díla" a "používáním programu", v čem se to tak moc liší.To není žádný můj názor. Pojem "užití díla" je z autorského zákona a tam je přesně popsáno co je užití díla a co není. Úkony typu poslech CD, sledování DVD nebo práce v programu nejsou "užití díla" ve smyslu autorského zákona a tudíž tady zákon ani nedává možnost autorovi, aby toto upravil v nějaké licenci.
Jinak ale rozpor autorovy podmínky nevýdělečného používání s AZ nevidím. Je to totéž, jako když je jakýkoli jiný program k dispozici zdarma pro jen nekomerční nebo jen pro domácí použití. Není důvod, proč by autor nemohl říct "ok, máš to jen pro sebe, používej mou práci zdarma" nebo naopak "vydělal jsi díky mé práci peníze, dej mi odměnu".To autor říct může, ale už si nevystačí s licencí podle AZ. Na takováto omezení je už potřebuje nějakou formu smlouvy, což není totéž, ač se to často míchá dohromady.