Microsoft poskytl FBI uživatelské šifrovací klíče svého nástroje BitLocker, nutné pro odemčení dat uložených na discích třech počítačů zabavených v rámci federálního vyšetřování. Tento krok je prvním známým případem, kdy Microsoft poskytl klíče BitLockeru orgánům činným v trestním řízení. BitLocker je nástroj pro šifrování celého disku, který je ve Windows defaultně zapnutý. Tato technologie by správně měla bránit komukoli kromě
… více »Spotify prostřednictvím svého FOSS fondu rozdělilo 70 000 eur mezi tři open source projekty: FFmpeg obdržel 30 000 eur, Mock Service Worker (MSW) obdržel 15 000 eur a Xiph.Org Foundation obdržela 25 000 eur.
Nazdar! je open source počítačová hra běžící také na Linuxu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Autorem je Michal Škoula.
Po více než třech letech od vydání verze 1.4.0 byla vydána nová verze 1.5.0 správce balíčků GNU Guix a na něm postavené stejnojmenné distribuci GNU Guix. S init systémem a správcem služeb GNU Shepherd. S experimentální podporou jádra GNU Hurd. Na vývoji se podílelo 744 vývojářů. Přibylo 12 525 nových balíčků. Jejich aktuální počet je 30 011. Aktualizována byla také dokumentace.
Na adrese gravit.huan.cz se objevila prezentace minimalistického redakčního systému GravIT. CMS je napsaný ve FastAPI a charakterizuje se především rychlým načítáním a jednoduchým ukládáním obsahu do textových souborů se syntaxí Markdown a YAML místo klasické databáze. GravIT cílí na uživatele, kteří preferují CMS s nízkými nároky, snadným verzováním (např. přes Git) a možností jednoduchého rozšiřování pomocí modulů. Redakční
… více »Tým Qwen (Alibaba Cloud) uvolnil jako open-source své modely Qwen3‑TTS pro převádění textu na řeč. Sada obsahuje modely VoiceDesign (tvorba hlasu dle popisu), CustomVoice (stylizace) a Base (klonování hlasu). Modely podporují syntézu deseti různých jazyků (čeština a slovenština chybí). Stránka projektu na GitHubu, natrénované modely jsou dostupné na Hugging Face. Distribuováno pod licencí Apache‑2.0.
Svobodný citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 8. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.93.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Svobodný operační systém ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, slaví 30. narozeniny.
Společnost Raspberry Pi má nově v nabídce flash disky Raspberry Pi Flash Drive: 128 GB za 30 dolarů a 256 GB za 55 dolarů.
Možno niektorí z vás poznajú Greymatter, niektorí ho dokonca možno aj používajú.. Ja som naň narazil viac-menj čírou náhodou len nedávno. Chcel som sa mu pozrieť trošku bližšie na zúbok a azda aj (čisto len z technického záujmu - blog tu na abc-čku mi bohato stačí) vyskúšať. Čo ma však dosť zarazilo a prinútilo napísať pár zamyslených riadkov, ktoré práve čitate, bola licencia.
Posúďte sami, mňa osobne najviac zaskočila táto veta:
Finally, you may not sell or in any way make a financial profit from this program, either in original or modified form.Pokúsim sa interpretovať jej praktický význam: Licencia vyslovene zakazuje používat Greymatter na akúkoľvek činnosť, ktorá by eventualne mohla priniesť užívateľovi zisk. A to je, myslím celkom v poriadku, je to autorove právo vydať svoje dielo pod akoukoľvek licenciou. Čo sa mi ale zdá naozaj pochybné je praktický prínos takejto licencie jednak autorovi samotnému, jednak programu ako takému.
V súčasnej dobe je aj na poli weblogových systémov pomerne široký výber aj medzi opensource produktmi. Niektoré su známejšie a používanejšie, iné menej. Odráža sa to zvyčajne aj na kvalite kódu. Viac užívateľov = zvyčajne viac vývojárov + viac ľudí reportujucich bugy, viac odskúšaných konfigurácii. IMHO
Nebudem so seba robiť odborníka na blogy a bloggerov, ale myslím, že značna časť tých, ktorí sa rozhodnú pohrdnúť miestom na niektorom z voľne dostupných serverov a rozhodne sa ísť cestou inštalácie vlastného systému tak urobí aj preto, lebo na svoj blog chce umiestniť reklamu. Reklama na blogu je vôbec vcelku podstatný faktor, pre mnoho blogerov podstatnejší ako samotný obsah.. :)
Akú škodu spôsobuje autorovi Greymatter zisk uživateľa z adsense (napríklad)? Azda okrem pocitu "sviňa, zarába na mojom systéme", ktorý by bol jednak falošný (predáva prevažne obsah) a jednak smiešny, keďže zisk sa zvyčajne neodlepí z jednocifernej priečky..
Neoberá autor vlastne o zisk sám seba? Väčšia užívateľská základňa by mu určite priniešla návštevnosť na jeho stránku (teoreticky aj zisk z reklamy), pomohla by mu získať lepší feedback, dostala by jeho system do popredia.
Licencia, jej znenie a obmedzenia sú právom v rukách autora a už len fakt, že poskytuje zdrojové kódy voľne k dispozícii je viac než ústretový krok. Myslíte si ale, že to bola dobra voľba?
Tiskni
Sdílej:
ten software opensource neni...podle tvoji definice.
Open source doesn't just mean access to the source code.Podle mého názoru OSI chápe open source asi tak jako novináři hackera.
Myslím, že zásadní problém je tento:Škoda, že tyhle duchaprázdné výžblepty vždycky postrádají podstatu věci, totiž zde konkrétně, jak tedy chápe "open source" jejich autor... Samozřejmě že Open Source neznamená pouze přístup ke zdrojovému kódu, ale hlavní je ta skutečnost, že zdrojový kód je nedělitelnou součástí programu, tzn. že jako uživatel programu (ať už za peníze nebo zadarmo) máte právo užívat i jeho zdrojový kód - ať už k vlastní kompilaci, úpravám anebo třeba klidně i prodeji. Viz bod 2: "The program must include source code, and must allow distribution in source code as well as compiled form." Teď ještě přidejte, jak chápete OpenSource vy (případně na základě čeho) a jak je s tím v rozporu vámi citovaná a pošklebovaná věta, a bude to hotovo.Open source doesn't just mean access to the source code.Podle mého názoru OSI chápe open source asi tak jako novináři hackera.
OSI k těmto právům přidává možnost šířit kód dál. Což je přesně ten bod, který já pod pojmem OS nevidím.To máte odkud? Podle principu OpenSource dokonce kód šířit musíte, tzn. pokud šíříte OpenSource program. Pokud míníte toto: "The license shall not restrict any party from selling or giving away the software as a component of an aggregate software distribution containing programs from several different sources. The license shall not require a royalty or other fee for such sale." tak tam se hovoří o zakazování prodeje či poskytování software (nikoliv o kódu) jako části distribuce různého softwaru, tzn. že OS-licence by neměla vyžadovat výlučnou oddělenou distribuci programu ani poplatky za zařazení např. do kancelářského balíku nebo linuxové distribuce. Neznamená to automaticky, že program musí být poskytován, ani že musí být poskytován zdarma a totéž platí i o zdrojovém kódu. Ani o tom, jestli se něco "může", řeč není - ostatně, jen špatně udělaná licence definuje to, co se "může". Definuje se pouze to, co se musí a co se nesmí. Co se "může", je všechno ostatní.
To máte odkud? Podle principu OpenSource dokonce kód šířit musíte, tzn. pokud šíříte OpenSource program.Bod 2.:
The program… must allow distribution in source code as well as compiled form.
Ani o tom, jestli se něco "může", řeč není - ostatně, jen špatně udělaná licence definuje to, co se "může". Definuje se pouze to, co se musí a co se nesmí. Co se "může", je všechno ostatní.Může je míněno příjemce licence má právo software dále šířit. T. j. ne musí nebo nesmí, nýbrž může.
Bod 2.:Podle mě tyto dva výroky nemají nic společného a rozhodně ta vaše nevyplývá z vámi citovaného "bodu 2.". To, že OS program musí dovolovat distribuci jak ve zdrojovém kódu, tak v kompilované formě, neříká vůbec nic o "právu" šířit kód dál, pouze o tom, v jaké formě musí být program k dispozici.The program… must allow distribution in source code as well as compiled form.OSI k těmto právům přidává možnost šířit kód dál.
Může je míněno příjemce licence má právo software dále šířit. T. j. ne musí nebo nesmí, nýbrž může.O "může" ve výkladu principů OS ani slovo, ani o "má právo dále šířit". To už jsou jen vaše fantazie, s nimiž polemizujete. Navrhuji, abyste se při komentáři licence nebo výkladu licence držel komentovaných textů a nikoliv vlastních představ o licenci.
Souhlasím, že defince OSI výslovně toto právo nedává, na druhou stranu si nedokážu představit licenci, která by šíření zakazovala a zároveň splňovala všechny podmíky této definice.Proto bych uvítal, abychom se buď bavili o nějaké licenci, anebo o vašich představách. Váš původní příspěvek, který odstartoval tuto diskusi, se jeví pouze jako vaše představa (v nejlepším případě svérázná interpretace) a zatím jste v průběhu diskuse nepřinesl jediný platný argument, že se tato vaše představa shoduje se skutečností.
Ovsem, jak bylo napsano, autor ma pravo si zvolit podminky.Autor si v licenci může zvolit podmínky pouze pro ty formy nakládání s dílem, které mu vymezuje autorský zákon. Samotné používání programu (neplést s trošku nešťastně zvoleným pojmem "užití díla", které se v AZ používá a spadá pod něj právě šíření, výroba rozmnoženin atd..) autorský zákon nijak neupravuje.
To by mě zajímal Tvůj názor na rozdíl mezi "užitím díla" a "používáním programu", v čem se to tak moc liší.To není žádný můj názor. Pojem "užití díla" je z autorského zákona a tam je přesně popsáno co je užití díla a co není. Úkony typu poslech CD, sledování DVD nebo práce v programu nejsou "užití díla" ve smyslu autorského zákona a tudíž tady zákon ani nedává možnost autorovi, aby toto upravil v nějaké licenci.
Jinak ale rozpor autorovy podmínky nevýdělečného používání s AZ nevidím. Je to totéž, jako když je jakýkoli jiný program k dispozici zdarma pro jen nekomerční nebo jen pro domácí použití. Není důvod, proč by autor nemohl říct "ok, máš to jen pro sebe, používej mou práci zdarma" nebo naopak "vydělal jsi díky mé práci peníze, dej mi odměnu".To autor říct může, ale už si nevystačí s licencí podle AZ. Na takováto omezení je už potřebuje nějakou formu smlouvy, což není totéž, ač se to často míchá dohromady.