Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pro moddery Minecraftu: Java edice Minecraftu bude bez obfuskace.
Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Asi jsem to nepochopil, protože: chápu to správně tak, že chceš přimountovat zvukové CD? Proč? Chceš vidět jednotlivé zvukové stopy jako soubory?
Zvukové CD se obvykle přehrává (v nějakém přehrávači, třeba Kscd nebo jiném). Pokud chceš opravdu vidět soubory (čili jednotlivé stopy), pročti si www.linuxquestions.org/questions/linux-newbie-8/how-to-mount-an-audiocd-filesystem-113845/
Ne. Chci aby se mi audioCD po vložení připojilo a objevilo v /media. Do verze 11.0 člověk vložil CD vyskočilo okno s nabídkou akce, audioCD se objevilo připojené v /media a všechny programy pro přehrávání AudioCD toto CD viděly a byly schopné přehrát. Nic z toho se v 11.1 neděje. Programy AudioCD nevidí a do složky /media se nepřipojí. Stejně tak není vidět v appletu připojených médií KDE4.
S datovými médii včetně CD/DVD tento problém nemám.
OK, jsem size uzavřen ve světě RedHatu a Debianu, ale pokud se něco objevilo v /media, nejspíš se to skutečně připojilo jako souborový systém. Ještě se radši zeptám: když se (v Suse 10.0) v /media objevilo to AudioCD, co jsi tam viděl za soubory? Track-1.wav atd.? Ptám se jen pro jistotu, protože mám podezření, že se bavíme jeden o voze a druhý o koze.
mám pocit že Track-1.cda, ale už si to nepamatuju. Já jsem do té složky nelezl, nebylo proč. 
To že se nepřipojí do /media by ani tak nevadilo, ale následkem toho to CD není v ničem přehratelné.
Pokud je to tak, tak je to prostě jenom v tom, že jádro staré distribuce v sobě mělo nejspíš něco jako CDfs, zatímco nové ho nemá. Nicméně druhému tvrzení nevěřím, rozhodně to není následek nepřítomnosti CDfs v jádře. 1. sám jsi napsal, že jej může přehrát SMPlayer. 2. Když použiješ nějaký standardní přehrávač CD (Kscd nebo Gnome ekvivalent), nepřehrává? Máš dobře nastavené zařízení /dev/cdrom?
/dev/cdrom v opensuse odkazuje na /dev/sr0
ls -l /dev/cdrom
lrwxrwxrwx 1 root root 3 19. led 19.35 /dev/cdrom -> sr0
ls -l /dev/sr0
brw-rw----+ 1 root disk 11, 0 19. led 19.35 /dev/sr0
To Kscd jsi zkoušel?
Tak Kscd už přehrává. Vypadá to, že bylo z nějakého důvodu zakouslé. 
.
Teď už chybí jen Automount audioCD.
V tom případě se obávám, že kompilace jádra tě nejspíš nemine. Tady máš příslušný modul users.elis.ugent.be/~mronsse/cdfs/.
Resp. s tímto modulem kompilovat jádro celé nemusíš, stačí jen ten modul. Ale zdrojáky nejspíš potřebovat budeš.
Já se na to podívám. Není to ale nutná vlastnost, hlavně že to hraje. Jakýkoli pokus o nastavení aplikací pro x-audio-cdda zkončí crashem KDE4 Control Centra, takže nevím, možná to půjde vyřešit i bez modulu, ale není to jak vyzkoušet. Bohužel v Opensuse 11.1 se to spojilo s blbým nastevním práv k /dev/sr0, a nikomu ze startu nejel CD-ROM vůbec. Ale i tak díky za nakopnutí.
Ještě že jsem tak smělý, ale balíček kde4-kio_audiocd nainstalový máš?
Ano, mám.
A když v Konqueroru (nebo Dolphinu nebo jak se tomu říká v KDE4) napíšeš do adresního řádku "audiocd:/" bez uvozovek, "soubory" (záměrně v uvozovkách, protože to soubory nejsou) uvidíš?
a hele.
Stopa01.wav, stopa02.wav....... 
Tak já už fakt nevím, kde to soudruzi v Novellu podělali.
A to KsCD je skutečně rozbité. Po výměně CD pořád zobrazuje staré skladby se starou délkou. Hrají sice nové, ale pokud původní CD mělo řeknemě 6 skladem a nově vložené jich má 10, Kscd dohraje 6 skladbu a zkončí.
OK, takže je to celé jen záležitost KDE4, nová verze to třeba opraví. Sorry, nemám to jak testnout, já jsem teď na testovací verzi RedHatu 
navíc místo optické mechaniky mám druhou baterku. Doporučuji ale ujasnit si slovník, je totiž velký rozdíl mezi /media (adresář v adresářovém stromu, kam se připojují výměnná úložná média) a media:/ (jeden z pseudo-protokolů od KDE, tzv. kio-slaves, mezi něž patří i audiocd:/).
Ano já vím. Stejně mám pocit že jsem měl v /media složku /media/audio_cd nebo něco takového. Ale už fakt nevím. třeba se pletu. To AudioCD není totiž vidět ani pomocí kio-sysinfo.
a fungovalo to do 11.0.Kterou jsem používal doteď.
10.0 je už dávná minulost
- jinak si totiž takovou iracionalitu nejde vysvětlit.
Kdyby kubuntu mělo Yast, dávno jsem na něj přešel
Začínám mít skutečně pocit, že RedHat a Novell si z těch svých komunitních dister dělají test-centra. Není to tak dávno co jsem četl, že Desktop je beztak nezajímá. Takže se nakonec asi fakt všichni sejdem u dobráka Shuttlewortha, co to bude 30 sponzorovat
19.1.2009 21:34
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
Já mám 11.1 samozřejmě na obou mašinách v práci, ale přes práh domu mi to nesmí. Krabicí už jsem úspěšně podarovala kamaráda, který chudák ještě neví, do čeho jde.
Marnost nad marnost... přitom by toho času navíc asi nebylo potřeba až tak šíleně moc.
Takže když se mi teď doma o víkendu rozsypala databáze od zypperu v jedenáctce tak, že jsem to nedokázala spravit (hloupá náhoda, nikdy předtím jsem o podobném bugu neslyšela), meditovala jsem chvíli nad tím, co si počít dál... a pak nainstalovala Debian. Nadávám si, že jsem to neudělala už před lety. Asi hned tak nebudu měnit
Ale kdyby chtěl někdo mermomocí používat openSUSE, jedenáctka je fakt dost dobrá a patche na ní budou vycházet ještě dost dlouho na to, aby stálo za risk počkat, jestli náhodou na příští verzi nedostaneme trochu víc času.
).
Můj dotaz tedy zní -- co mi oproti defaultnímu komunitnímu řešení přinese placená technická podpora? Vyřeší někdo můj problém teď hned (třeba do týdne)? Dostanu mail se slovy "tady si nasosejte patch na program xy a vše zas bude O.K."? Samozřejmě nečekám, že by lidé na druhé straně měli křišťálovou kouli, rád pošlu a vyzkouším vše, co bude třeba.
BTW, rozhodně jsem pro co se týče prodloužení doby mezi verzemi, půl roku je opravdu zbytečně často...
A nový sles by snad mohl dopadnout dobře, věřím, že se vyplatí počkat, pokud moc nespěcháš.
Díky za odpověď. V tom případě bude asi opradu nejrozumnější napsat přímo do Novellu. To by mě zajímalo, co se dozvím
Na nové distro v zásadě nespěchám, sice je 11.1, na které teď běžím, dost divočina, hodně věcí jsem si však už poladil. Když teď vím, co s tím počítačem nedělat, tak se to dá i používat
Rozumím tomu správně? Když už vývojář Opensuse na svém vlastním stroji raději rezignuje a nasazuje DEBIAN, mám si z toho vzít ponaučení, že bude pro můj soukromý stroj přejít na DEB/Debian/Ubuntu?
Přece jenom, vývojář má více zkušeností než já, a jeho krok o něčem svědčí.
Já mám 11.1 samozřejmě na obou mašinách v práci, ale přes práh domu mi to nesmí. Krabicí už jsem úspěšně podarovala kamaráda, který chudák ještě neví, do čeho jde.Aničko, to co píšete je velmi deprimující a bohužel to potvrzuje moji hypotézu, že Linux na desktopu se už nějakou dobu nachází v hluboké krizi, kterou přiživuje naprostá neschopnost komunit kolem něj stanovit nějaký cíl. On totiž onen vzpomínaný Debian pro tento účel moc vhodný není a ono slavné Ubuntu je chyb také plné...
. Stav, v jakém se teď nacházejí hlavní distribuce je otřesný, každý si chce jen něco zkoušet a hrát si, nikoho nebaví věci dotáhnout opravdu do konce.
Jenže já právě používám Debian proto, že openSUSE je na můj vkus už až moc pro běžné uživatele, mně ty jeho featury překážejí.
Asi jsem se vyjádřila neopatrně. Každopádně jsem tím chtěla říct, že to, že se nám nepovedla distribuce mě přimělo zkusit Debian a uvědomit si, že je to přesně to, co jsem už dávno chtěla. Běžní uživatelé by to opravdu nechtěli, věřte mi
To, že je 11.1 ošklivá je pravda, ale žádné konspirační teorie bych na tom nestavěla. 10.1 byla ještě horší, a pak jsme vydali tři dobré distribuce. Trpělivost... prostě se to někdy nepovede, ale to se stává i v lepších rodinách.
Čte tam u vás (kromě vás osobně) vůbec někdo stesky nás uživatelů, pro které se dříve skvělá distribuce pomalu stává otravným šmejdem?
Když jsem tu před nedávnem zveřejnila výzvu, ať mi nespokojení uživatelé dají vědět o svých problémech s 11.1, protože jsem jako odměnu za remcání dostala od svého šéfa Andrease za úkol o tom něco zjistit a dát mu vědět, neozval se vůbec nikdo.
No neměla bych se na to příště už vykašlat taky?
Když jsem tu před nedávnem zveřejnila výzvu, ať mi nespokojení uživatelé dají vědět o svých problémech s 11.1, protože jsem jako odměnu za remcání dostala od svého šéfa Andrease za úkol o tom něco zjistit a dát mu vědět, neozval se vůbec nikdo.
Možná je dobře, že ta výzva zapadla -- zbytečně by zatěžovala mail-servery. Zatím jsem na 11.1 neviděl pozitivní komentář.
Spíš jsem si říkal, jestli by namísto prodlužování vývojového cyklu nepomohlo zpopularizování SHIP_STOPPER flagu v bugzille. Začít by se dalo třeba tak, že by jej mohli používat i testeři z komunity.
Kdo je nepoužívá správně, bude opraven
A tak já bych právě stála o ty dobře podložené negativní komentáře...
Mají to být konkrétní zkušenosti a problémy s 11.1, nebo kritika vývoje openSUSE, počítačů, světa a vůbec? A kam se má směřovat?
...a používání flagů v naší bugzille má dost důkladnou politiku Kdo je nepoužívá správně, bude opraven
Hmm, je ta politika zdokumentovaná ještě jinde než v Bugs/Definitions? O SHIP_STOPPER je tam totiž jen krátký návod k použití. A když je přitom poopravení to nejhorší, co se člověku může stát...
Možná by stálo za úvahu dát v době vydání RC do bugzily takový ten "barevný rámečkek pod menu", ve kterém by mohlo stát: "We would like to remind all testers of the possibilty to propose SHIP_STOPPER flag."
Kdo je nepoužívá správně, bude opravenPopraven? :D
"Když jsem tu před nedávnem zveřejnila výzvu, ať mi nespokojení uživatelé dají vědět o svých problémech s 11.1, protože jsem jako odměnu za remcání dostala od svého šéfa Andrease za úkol o tom něco zjistit a dát mu vědět, neozval se vůbec nikdo."
To mi nejako uniklo. Daj sem link, prosim ta. Mam tip, co ma irituje.
http://www.anicka.net/kontakt
Aničko, to co píšete je velmi deprimující a bohužel to potvrzuje moji hypotézu, že Linux na desktopu se už nějakou dobu nachází v hluboké krizi, kterou přiživuje naprostá neschopnost komunit kolem něj stanovit nějaký cíl. On totiž onen vzpomínaný Debian pro tento účel moc vhodný není a ono slavné Ubuntu je chyb také plné...Dle mého názoru je debian o moc vhodnější na desktop než ubuntu. Viz problém s Gnome 2.24, kvůli kterému trvalo Debianu déle přidat Gnome 2.24, kdyžto Ubuntu ho tam hodilo hned i s chybami: http://np237.livejournal.com/22014.html (zdroj) a http://www.0d.be/debian/debian-gnome-2.24-status.html. Takže na desktopu Debian testing/unstable/experimental pro zkušené uživatele, pro normální stable+backports (když je potřeba něco novějšího - babička si vystačí se stable
Vypadalo to nadějně, ale bohužel to teď vypadá, že již ani nikdo nemá zájem na tom, aby byl Linux na desktopu pro běžné uživatele použitelný
).
19.1.2009 21:59
Josef Kufner | skóre: 70
20.1.2009 00:53
|🇵🇸 | skóre: 93
| blog:
Nasazení nedodělaného KDE4 jako výchozím prostředím hovoří za vše.
Není pravda, vedle KDE4 je tam Gnome, Xfce a staré KDE (jako asi v jediné nové velké distribuci).
20.1.2009 09:18
Josef Kufner | skóre: 70
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz