Dne 21. října 2026 vydal projekt Node.js bezpečnostní aktualizace opravující deset zranitelností, včetně jedné umožňující potenciální vzdálené spuštění kódu (RCE). Nejzajímavější je CVE-2026-111497, chyba dekodéru Brotli, kterou objevili výzkumníci využívající OpenAI Codex Security. Chyba je v nativním dekodéru Brotli, nikoli v samotném JavaScriptu. Speciálně vytvořený komprimovaný vstup způsobí, že dekodér zamění
… více »Francouzský výrobce kabelů Nexans upozornil na napjaté dodávky elektrických kabelů. Výstavba nové výrobní linky pro některé typy kabelů může trvat přibližně tři roky. Datacentra potřebují rozsáhlé nízkonapěťové a středněnapěťové rozvody. Poptávka roste současně s modernizací elektrických sítí. Někteří odběratelé proto uzavírají výrazně delší dodavatelské smlouvy [Reuters].
Představena byla (𝕏) virtuální platforma FLYBENCH FPV, která nováčky provede zapojením a konstrukcí dronů.
Google Chrome 156 byl prohlášen za stabilní. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 353 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Indická společnost eMudhra po bezpečnostním incidentu, tj. kompromitaci soukromých klíčů osmi mezilehlých certifikátů své certifikační autority, opouští globální byznys s SSL/TLS certifikáty.
Dle Phoronixu zveřejnila společnost Trend Micro prostřednictvím programu Zero Day Initiative (ZDI) několik hlášení bezpečnostních zranitelností přímo na veřejném mailing listu LKML, přestože některé chyby dosud nemají opravu začleněnou do hlavní větve jádra. Mezi hlášenými problémy jsou dvě zranitelnosti s hodnocením CVSS 9.0, týkající se SMB Direct a KSMBD, které mohou umožnit vzdálené spuštění kódu. Další hlášení se týkají … více »
Správce hesel KeePassXC byl vydán ve verzi 2.8.0. Přechází na Qt 6, podporuje vkládání hesel s Waylandem, rychlé odemykání pomocí Polkitu nebo možnost nastavení klávesových zkratek (seznam změn).
Databáze DuckDB (Wikipedie) byla vydána ve verzi 2.0.0 LTS. S kódovým názvem Cinnamon Teal (čírka skořicová). S vyladěným protokolem Quack.
V implementaci Broadcom 802.11 byla zjištěna chyba ve zpracování WPS/EAP, týká se to SDK od roku 2010. Broadcom podle výzkumníka Quentina Kaisera odmítl CVE přidělit. Modemy Huawei a Technicolor jsou používány i v ČR, v LTE routerech, běžných domácích routerech a firemních přístupových bodech, jejich současný počet a zranitelnost konkrétních verzí však zatím neznáme. Více detailů a demo. GitHub / Broadcom 802.11 SDK Detection Toolkit.
Byla vydána nová verze 10.8 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Přibyl balíček DietPi WireGuard.
Tak zrovna tohle mě vůbec v Kwordu nerozčiluje. Jsou tu podstatnější věci, které jsou na tři věci...
1. stabilita celého balíku, zvláště pak balíku karbon14 (s ním se skoro nedá pracovat).
2. nenáčítání MS sračkoidních formátů. Sice u nového kwordu se toto zlepšilo...
3. Při psaní dlouhých dokumentů se stává že po otevření dokumenu se jeví napsaný text nějak a po uložení se to celé posune. Fakt nevim co to dělá....
4. Strašná práce s tabulkama. A to nemluvím o tom že když je různě upravujete tak se strácí viditelnost části rámečků. Když chcete aby se vám otevřeli, tak musíte přejet pár stran dozadu, pak zpět a ejhle rameček tam zase je.
Když pominu tyto nedostatky tak v Koffice je docela dost zajímavých věcí které jsou dobrým příslibem do budoucnosti. A to rámový přístup k oběktům, celková rozčleněnost programů Koffice na malé prográmky, která se snaží nahlížet na práci jako celek. Přes všechny špatnosti který tento office má mu fandím.
To uznavam, ale mnou popsana vlastnost je duvod, proc s KWordem ani pracovat nezacnu, abych se k tem podstatnejsim vecem vubec dostal :( Prece jen mi v prvni rade zalezi na tom, aby se mi psalo pohodlne.Tak zrovna tohle mě vůbec v Kwordu nerozčiluje. Jsou tu podstatnější věci
Lupa se chova tak ja kam to znamena jako lupa,Kdyz dam 150% tam se mi zvetsi list papairu i pismo (jeho veliksot vsak stale zustava na nastavenych 12px). Takhle se prece lupa chova.Tematem blogpostu jsou hlavne dalsi dva "Display Modes", ktere se od toho prvniho prakticky nelisi. Tudiz se jen tak ptam, proc tam vubec jsou. Ja treba nechci, aby se mi zvetsoval v nahledu "Text Mode" ten "list papiru", ja vubec nechci v tomto nahledu zadny "list papiru". Ja chci, aby se mi radky zlomily tam, kde mi konci okno aplikace a ne az s koncem "papiru". Lupa se tudiz chova sice jako lupa ale "Text Mode" se nechova jako "Text Mode". Ze bych to napsal tak nesrozumitelne? ;)
Myslim, ze muze napsat text v kate,Kate a jemu podobni ovsem evidentne na delsi texty nejsou stavene. Jiste ze konecne formatovani textu delam v nahledu, ktery mi zobrazuje layout stranky (lepe receno priradim styly uz pri psani). Ale TeX by pro me vyhodnejsi nebyl, jelikoz nedelam knizni sazbu ;) No nic, jen zkratka nebudu KWord pouzivat jako to nedelam dosud, vsak ja verim, ze jsou lidi, kterym takhle staci a vyber textovych procesoru s podobnymi vlastnostmi je docela dostatecny.
Preview Mode se u me chova lehce jinak. Listy papiru jsou zmensene, asi 7x4 cm. Psat se v tyhle velikosti neda, ale muze to byt dobre treba k posouvani odstavcu. Kazdopadne pokud to nepovazujes za uzitecne, staci to ignorovat.Ehm, i v tomto nahledu muzes prece zmenit zoom a pak jsou listy tak velke, jak potrebujes ;) Ja vim, ze to muzu ignorovat. Vsak se jen ptam, proc to tam vubec je, proc misto toho neni klasicky nahled tiskove predlohy. Hlavne, proc tam je ten Text Mode :)
Rezim, ve kterem nejses omezen pravym okrajem IMHO do textoveho procesoru nepatri. Proc taky, pises prece text na virtualni papir. Pokud chces nekoencny papir, pouzij plaintextovy editor, pripadne i tabulkovy procesor (kvuli debilnimu formatovani ve Wordu jsme delali prace z mereni v Excelu... tehdy), pokud chces velky pismo pro promitani na monitoru, sahni po programu na prezentace.No nevim, vzdycky si lidi stezuji prave na to, ze textovy procesor svadi k praci a la psaci stroj (vyrovnavani pomoci mezer apod.) a ze lidi nepouzivaji styly a neumi zformatovat slusny dokument. Oddelit v jednom nahledu obsah od konkretni podoby textu (jako v tomto nahledu) je podle me hezke reseni textoveho procesoru, ktery tim zcela logicky predstavuje neco mezi obycejnym textovym editorem a programem pro sazbu, tj. hodi se pro vytvareni nenarocnych ale presto zformatovanych dokumentu. Plaintextovy editor mi zacne obycejne (krome Vim) s delsim textem stavkovat (viz dalsi prispevek), pripadne ma potize s obcasnou tabulkou nebo poznamkami pod carou. Vim ma pro me napr. zase ten problem, ze pracuje s pismem s pevnou sirkou, coz je pro nektera nezvykla pisma (napr. hebrejske ci arabske) docela nepohodlne.
Tiskni
Sdílej: