Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pro moddery Minecraftu: Java edice Minecraftu bude bez obfuskace.
Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Tak zrovna tohle mě vůbec v Kwordu nerozčiluje. Jsou tu podstatnější věci, které jsou na tři věci...
1. stabilita celého balíku, zvláště pak balíku karbon14 (s ním se skoro nedá pracovat).
2. nenáčítání MS sračkoidních formátů. Sice u nového kwordu se toto zlepšilo...
3. Při psaní dlouhých dokumentů se stává že po otevření dokumenu se jeví napsaný text nějak a po uložení se to celé posune. Fakt nevim co to dělá....
4. Strašná práce s tabulkama. A to nemluvím o tom že když je různě upravujete tak se strácí viditelnost části rámečků. Když chcete aby se vám otevřeli, tak musíte přejet pár stran dozadu, pak zpět a ejhle rameček tam zase je.
Když pominu tyto nedostatky tak v Koffice je docela dost zajímavých věcí které jsou dobrým příslibem do budoucnosti. A to rámový přístup k oběktům, celková rozčleněnost programů Koffice na malé prográmky, která se snaží nahlížet na práci jako celek. Přes všechny špatnosti který tento office má mu fandím.
To uznavam, ale mnou popsana vlastnost je duvod, proc s KWordem ani pracovat nezacnu, abych se k tem podstatnejsim vecem vubec dostal :( Prece jen mi v prvni rade zalezi na tom, aby se mi psalo pohodlne.Tak zrovna tohle mě vůbec v Kwordu nerozčiluje. Jsou tu podstatnější věci
Lupa se chova tak ja kam to znamena jako lupa,Kdyz dam 150% tam se mi zvetsi list papairu i pismo (jeho veliksot vsak stale zustava na nastavenych 12px). Takhle se prece lupa chova.Tematem blogpostu jsou hlavne dalsi dva "Display Modes", ktere se od toho prvniho prakticky nelisi. Tudiz se jen tak ptam, proc tam vubec jsou. Ja treba nechci, aby se mi zvetsoval v nahledu "Text Mode" ten "list papiru", ja vubec nechci v tomto nahledu zadny "list papiru". Ja chci, aby se mi radky zlomily tam, kde mi konci okno aplikace a ne az s koncem "papiru". Lupa se tudiz chova sice jako lupa ale "Text Mode" se nechova jako "Text Mode". Ze bych to napsal tak nesrozumitelne? ;)
Myslim, ze muze napsat text v kate,Kate a jemu podobni ovsem evidentne na delsi texty nejsou stavene. Jiste ze konecne formatovani textu delam v nahledu, ktery mi zobrazuje layout stranky (lepe receno priradim styly uz pri psani). Ale TeX by pro me vyhodnejsi nebyl, jelikoz nedelam knizni sazbu ;) No nic, jen zkratka nebudu KWord pouzivat jako to nedelam dosud, vsak ja verim, ze jsou lidi, kterym takhle staci a vyber textovych procesoru s podobnymi vlastnostmi je docela dostatecny.
Preview Mode se u me chova lehce jinak. Listy papiru jsou zmensene, asi 7x4 cm. Psat se v tyhle velikosti neda, ale muze to byt dobre treba k posouvani odstavcu. Kazdopadne pokud to nepovazujes za uzitecne, staci to ignorovat.Ehm, i v tomto nahledu muzes prece zmenit zoom a pak jsou listy tak velke, jak potrebujes ;) Ja vim, ze to muzu ignorovat. Vsak se jen ptam, proc to tam vubec je, proc misto toho neni klasicky nahled tiskove predlohy. Hlavne, proc tam je ten Text Mode :)
Rezim, ve kterem nejses omezen pravym okrajem IMHO do textoveho procesoru nepatri. Proc taky, pises prece text na virtualni papir. Pokud chces nekoencny papir, pouzij plaintextovy editor, pripadne i tabulkovy procesor (kvuli debilnimu formatovani ve Wordu jsme delali prace z mereni v Excelu... tehdy), pokud chces velky pismo pro promitani na monitoru, sahni po programu na prezentace.No nevim, vzdycky si lidi stezuji prave na to, ze textovy procesor svadi k praci a la psaci stroj (vyrovnavani pomoci mezer apod.) a ze lidi nepouzivaji styly a neumi zformatovat slusny dokument. Oddelit v jednom nahledu obsah od konkretni podoby textu (jako v tomto nahledu) je podle me hezke reseni textoveho procesoru, ktery tim zcela logicky predstavuje neco mezi obycejnym textovym editorem a programem pro sazbu, tj. hodi se pro vytvareni nenarocnych ale presto zformatovanych dokumentu. Plaintextovy editor mi zacne obycejne (krome Vim) s delsim textem stavkovat (viz dalsi prispevek), pripadne ma potize s obcasnou tabulkou nebo poznamkami pod carou. Vim ma pro me napr. zase ten problem, ze pracuje s pismem s pevnou sirkou, coz je pro nektera nezvykla pisma (napr. hebrejske ci arabske) docela nepohodlne.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz