Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Zase jednou jsem se odhodlal nainstalovat novou verzi kancelářského balíku KOffice (1.4.1), abych se podíval, kam pro mě tento tradičně nepoužitelný kousek software zase pokročil. Varování: následující text není celková natož objektivní recenze, nýbrž jen povzdech nad jednou jedinou, pro mě nepochopitelnou vlastností KWordu.
Update: Doplněno o screenshoty.
Jde o funkci zvanou v anglické verzi Display Mode (přes položku menu View). Tato funkce umožňuje zvolit si podle potřeby různé náhledy na právě psaný dokument. To není ještě nic divného, protože něco podobného mají všechny kvalitnější textové procesory. Jako velmi podivné mi však připadají nabízené volby a nějak si nedokážu představit, že jsou k něčemu dobré.
Tak zaprvé tam máme náhled Page Mode. Ten zobrazuje v okně jakoby celý papír i s okraji, podle zvoleného zoomu. Následující stránka pokračuje za textem dole - jde zkrátka o ten nejpřirozenější a velmi konkrétní náhled. Není námitek.
Podstatně podivnější už je náhled pojmenovaný Preview Mode. Zvláště protože se liší od dříve jmenovaného prakticky pouze tím, že stránky dokumentu řadí vedle sebe (v řadách o počtu listů předem zvoleném v nastavení). Stejně jako v případě Page Mode je možné i v tomto náhledu do textu psát a stejně tak jsou zobrazovány hranice "papíru".
Ve Writeru z OpenOffice.org je takový náhled řešen spíše klasicky jako náhled tiskové předlohy, do níž už nelze zasahovat, což považuji za logičtější řešení. Ano, možná lze definovat pro Page Mode a Preview Mode rozdílné parametry náhledu, např. že se v Page Mode budou zobrazovat hranice textu a v Preview Mode ne, ale takové ruční nastavování (je-li vůbec možné) považuji za zbytečnost. Zkrátka, na první pohled nepřidává v KWordu náhled Preview Mode oproti Page Mode žádnou funkci navíc a klasický náhled tiskové předlohy by byl daleko srozumitelnější.
Nicméně opravdou lahůdkou nesmyslnosti je způsob náhledu třetí, totiž Text Mode. Ten se vyznačuje především hnusnou vlastností, že seřízne okraje stránky "papíru" a váš text tudíž začíná velmi nehezky zároveň se začátkem okna, na můj vkus příliš blízko okraji. Pravděpodobně je to míněno coby simulace prostého textového editoru bez rušivých elementů (jako jsou prázdné okraje) či stránkování. Proti tomu bych ještě nic nenamítal.
Proč mě KWord však opravdu štve a proč s ním v praxi nemohu pracovat je skutečnost, že náhled Text Mode sice zruší hranice stránky směrem dolů, tedy co se týče počtu řádek textu, ale ZACHOVÁ hranici stránky, co se týče počtu písmen na řádku! Jinými slovy, ať zvolíte jakýkoliv zoom, stále máte i v tomto náhledu stejný počet písmen na jedné řádce.
Chcete-li mít na obrazovce obrovská písmena (náhled v zoomu 300 %), zmizí vám konec řádky někde za hranicí okna. Chcete-li naopak písmena menší (např. 100 %), prostor pro psaní se vám promění v úzkou nudli a zbytek okna KWordu je "kreativně" tvořen prázdnou šedí. Zkrátka, náhled Text Mode se k řádkům a zoomu chová úplně stejně jako předchozí dva náhledy.
Nechápu vývojáře, proč se patlají se třemi prakticky totožnými náhledy, ani uživatele KWordu, kterým zjevně nechybí velice praktický náhled nazývaný v OpenOffice.org "Web Layout" (v MS Word to bylo tuším "Normal View"): totiž náhled, který zruší veškeré pevné formátování řádků a stránek a v němž lze podle libosti zvětšovat i zmenšovat zoom písma a přesto přehlédnout v otevřeném okně celé řádky textu (ve větším zvětšení pochopitelně kratší).
Pro ty, kteří se snad ptají, k čemu je něco takového dobré: vězte, že např. já velice často a rád píšu v poměrně malém úzkém okně s poměrně velkými písmeny, aby se mi vešlo tak pět slov na řádku. Připadá mi, že se tak mohu na text lépe soustředit, zvlášť když si poodsednu dál o obrazovky, anebo si mohu vedle okna s psaným textem otevřít další okna s prameny atd.
Na podobný pohodlný náhled rezignuje bohužel i AbiWord (také netuším proč a proč to zjevně nikomu nevadí), což je také pro mě důvod oba "malé" texťáky považovat navzdory některým vychvalovaným funkcím za nástroje svádějící daleko více než OpenOffice.org k chování písařky u klasického psacího stroje.
A také je to ten hlavní důvod, proč používám raději OpenOffice.org, ačkoliv by mi jinak AbiWord nebo KWord rozsahem zvláštních funkcí úplně stačily. Bohužel, nestačí v naprosto elementární věci: v logice rozvržení náhledů pro pohodlné psaní textů.
PS.
Tak nějak tiše doufám, že tomu jen nerozumím nebo jsem se přehlédl a někdo mi vysvětlí, jak je to "správně" ;)
Tiskni
Sdílej:
Tak zrovna tohle mě vůbec v Kwordu nerozčiluje. Jsou tu podstatnější věci, které jsou na tři věci...
1. stabilita celého balíku, zvláště pak balíku karbon14 (s ním se skoro nedá pracovat).
2. nenáčítání MS sračkoidních formátů. Sice u nového kwordu se toto zlepšilo...
3. Při psaní dlouhých dokumentů se stává že po otevření dokumenu se jeví napsaný text nějak a po uložení se to celé posune. Fakt nevim co to dělá....
4. Strašná práce s tabulkama. A to nemluvím o tom že když je různě upravujete tak se strácí viditelnost části rámečků. Když chcete aby se vám otevřeli, tak musíte přejet pár stran dozadu, pak zpět a ejhle rameček tam zase je.
Když pominu tyto nedostatky tak v Koffice je docela dost zajímavých věcí které jsou dobrým příslibem do budoucnosti. A to rámový přístup k oběktům, celková rozčleněnost programů Koffice na malé prográmky, která se snaží nahlížet na práci jako celek. Přes všechny špatnosti který tento office má mu fandím.
To uznavam, ale mnou popsana vlastnost je duvod, proc s KWordem ani pracovat nezacnu, abych se k tem podstatnejsim vecem vubec dostal :( Prece jen mi v prvni rade zalezi na tom, aby se mi psalo pohodlne.Tak zrovna tohle mě vůbec v Kwordu nerozčiluje. Jsou tu podstatnější věci
Lupa se chova tak ja kam to znamena jako lupa,Kdyz dam 150% tam se mi zvetsi list papairu i pismo (jeho veliksot vsak stale zustava na nastavenych 12px). Takhle se prece lupa chova.Tematem blogpostu jsou hlavne dalsi dva "Display Modes", ktere se od toho prvniho prakticky nelisi. Tudiz se jen tak ptam, proc tam vubec jsou. Ja treba nechci, aby se mi zvetsoval v nahledu "Text Mode" ten "list papiru", ja vubec nechci v tomto nahledu zadny "list papiru". Ja chci, aby se mi radky zlomily tam, kde mi konci okno aplikace a ne az s koncem "papiru". Lupa se tudiz chova sice jako lupa ale "Text Mode" se nechova jako "Text Mode". Ze bych to napsal tak nesrozumitelne? ;)
Myslim, ze muze napsat text v kate,Kate a jemu podobni ovsem evidentne na delsi texty nejsou stavene. Jiste ze konecne formatovani textu delam v nahledu, ktery mi zobrazuje layout stranky (lepe receno priradim styly uz pri psani). Ale TeX by pro me vyhodnejsi nebyl, jelikoz nedelam knizni sazbu ;) No nic, jen zkratka nebudu KWord pouzivat jako to nedelam dosud, vsak ja verim, ze jsou lidi, kterym takhle staci a vyber textovych procesoru s podobnymi vlastnostmi je docela dostatecny.
Preview Mode se u me chova lehce jinak. Listy papiru jsou zmensene, asi 7x4 cm. Psat se v tyhle velikosti neda, ale muze to byt dobre treba k posouvani odstavcu. Kazdopadne pokud to nepovazujes za uzitecne, staci to ignorovat.Ehm, i v tomto nahledu muzes prece zmenit zoom a pak jsou listy tak velke, jak potrebujes ;) Ja vim, ze to muzu ignorovat. Vsak se jen ptam, proc to tam vubec je, proc misto toho neni klasicky nahled tiskove predlohy. Hlavne, proc tam je ten Text Mode :)
Rezim, ve kterem nejses omezen pravym okrajem IMHO do textoveho procesoru nepatri. Proc taky, pises prece text na virtualni papir. Pokud chces nekoencny papir, pouzij plaintextovy editor, pripadne i tabulkovy procesor (kvuli debilnimu formatovani ve Wordu jsme delali prace z mereni v Excelu... tehdy), pokud chces velky pismo pro promitani na monitoru, sahni po programu na prezentace.No nevim, vzdycky si lidi stezuji prave na to, ze textovy procesor svadi k praci a la psaci stroj (vyrovnavani pomoci mezer apod.) a ze lidi nepouzivaji styly a neumi zformatovat slusny dokument. Oddelit v jednom nahledu obsah od konkretni podoby textu (jako v tomto nahledu) je podle me hezke reseni textoveho procesoru, ktery tim zcela logicky predstavuje neco mezi obycejnym textovym editorem a programem pro sazbu, tj. hodi se pro vytvareni nenarocnych ale presto zformatovanych dokumentu. Plaintextovy editor mi zacne obycejne (krome Vim) s delsim textem stavkovat (viz dalsi prispevek), pripadne ma potize s obcasnou tabulkou nebo poznamkami pod carou. Vim ma pro me napr. zase ten problem, ze pracuje s pismem s pevnou sirkou, coz je pro nektera nezvykla pisma (napr. hebrejske ci arabske) docela nepohodlne.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz