Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Tiskni
Sdílej:
Ty si nezaslúžiš zníženie daní, máš zlý vkus
Počúvaj, takto je nemožné sa na to pozerať. Maserati je dobré auto, ale na sledovanie politikov sa moc nehodí. Tak by to povedal pán premiér Nečas (po slovensky Ján Slota) a jeho druh ve vládě Víťa Bárta z VV, ktorý jazdí s tým Maserati. Voľno-tržné hospodárstvo zariadi všetko, aj sledovanie politikov, o tom žiadna.
Zaujímavá je aj navyše obscesia Parúbkom. Ten ogar Parúbek je populárny i keď už nieje davno predsedom a je len riadovým poslancom. Takú popularitu ňemá ani toskánský šéf z Cosa Nostra Miro Topolánek. Predpokládam že k daňovej reforme v dohlednej dobe nedojde - pán Burda bude muset jazďit i ďalej na motocykle
Plno evropských firem bude papírově sídlit u nás.Možná. Já čekám, kolik evropských firem se papírově přestěhuje na Kypr a do Bulharska a co to bude za firmy. Zajímavý může být taky příklad Irska, kam se taky papírově přestěhovala spousta firem. Otázka je, co papírové sídlo firmy ekonomice skutečně přinese (např. z hlediska stability jak dlouho trvá, než se taková papírová firma zase odstěhuje).
No pánové, jdete pěkně do sraček. Nemusim bejt študovanej psychoterapeut, výrobce nábytku, spisovatel, starej inženýr, abych vám jako někdo, kdo měl kdysi elektrické obvody a fyziku, řek co se stane.
Nestane se nic pěkného. Dojde k něčemu čemu se říká přechodový jev. A ty sou většinou hnusné. Takže nám tady asi pan xkesh s velkou slávou ukáže, jak se celý svět v prdel obrátí. Jenže ony ty přechodové jevy většinou trvají krátkou dobu. Proto nás v mnoha případech nezajímají. Vidím v tom akorát trapný pokus o odvedení pozornosti, od zkoumání toho, jak by se žilo, kdyby byly absurdně nízké daně.
Předpokládám, že debata se dále bude ubírat vymýšlením čím dál tím absurdnějších modelů (jako třeba Petre a Pavel), šitých na to, aby podpořili tuhle Jílkovu, nebo tuhle zase xkeshu teorii. Jen obě strany jaksi zapoměli, že model by se měl tvořit, tak aby odpovídal skutečnosti, a ne aby podpořil moji teorii, jinak jaksi nic smysluplného neukáže.
Tak si to užijte.
Nestane se nic pěkného. Dojde k něčemu čemu se říká přechodový jev. A ty sou většinou hnusné. Takže nám tady asi pan xkesh s velkou slávou ukáže, jak se celý svět v prdel obrátí.Ale pročpak? Když je oblíbené tvrzení, že snížení daní přinese rázem dokonce víc prostředků do státního rozpočtu (protože firmy budou platit místo aby daně ulejvaly), tak proč by mělo nastat něco špatného? Já spíš mířím tím směrem, aby mi někdo nastínil představu o tom, jak u nás firmy s takto nízkým zdaněním budou inovovat a jak kvůli tomu ekonomika poroste, o čemž se tu diskutovalo taky vydatně, což měl být ten hlavní důvod pro snížení firemních daní. Například jsem velmi zvědav na budoucího tygra Bulharsko, jak se tam ty inovace rozjedou, když mají daň o polovic menší než my.
Předpokládám, že debata se dále bude ubírat vymýšlením čím dál tím absurdnějších modelů (jako třeba Petre a Pavel), šitých na to, aby podpořili tuhle Jílkovu, nebo tuhle zase xkeshu teorii.Já teď nechci podporovat žádnou teorii, já si chci jen přečíst představy těch, kteří nadšeně volají po snížení firemních daní a dodávají, jak to nastartuje inovace a vůbec naši ekonomiku. Já si totiž myslím, že nízké daně coby nízká motivace vydělat něčím lepším, inovacím spíše brání, protože snižují tlak konkurence, ale co když mě někdo přesvědčí líčením, jak taková firma, co ušetří na daních, díky tomu všem ukáže záda. Tak o to nechci přijít.
Jestli nakonci z toho vyjde, ze vyznavaci nizsich dani budou muset priznat, ze jejich model je nesmyslny, to zatim stoji ve hvezdach.To ve hvězdách není, protože pisatel předpokládá jiné předpoklady, než tito "vyznavači" (ať už tím myslíš cokoli)
ale presto vse ma pravo se na ten model zeptat.Jestli se na něj chtěl zeptat, tak se na něj měl zeptat.
A pote co nam to prozradil pan Smolik, si predstavime co udelaji ti ostatni (Bakalove, Sazky, CEZ a dalsi).
Bakalům to nejspíš bude jedno, protože oni stejně téměř žádné daně neplatí. Např. v Irsku je daň právnických osob 12,5%, ale Google tam platí pouhých 2,4%! Zvýšením daním se nic nevyřeší a doplatí na to jen menší firmy, které nemají takové možnosti "optimalizace". Důležité je systém maximálně zjednodušit, zpřehlednit a ucpat díry, kterými utíkají peníze.
No, taky jsem na vážkách o smyslu tohodle blogu. Beru to, pokud se chceme bavit na to téma v pohodě.Jo, je to tlachání. Ale když si všimnete, že většinou se lidi rozhodují nikoliv racionálně, ale většinou pod tlakem určitých dojmů, u kterých prakticky vůbec kriticky neanalyzují kde a jak je nabyli (než mě někdo napadne, já se rozhodně nepovažuju za výjimku, akorát se od určité doby pokouším svoje dojmy trochu hlídat, aspoň přemýšlením o tom, odkud je získávám), je zajímavé, jakým směrem se může ubírat debata o takových ideologických dojmech, když se pokládají otázky, které předpokládají racionální (tj. promyšlené) odpovědi. V mediálněpolitické oblasti jsou to zajímavé fenomény jako penzijní reforma a snižování daní, o kterých jako by nikdo nepochyboval a všichni věděli, o co jde a tvářili se, že je to všem jasné. Otázky nikdo neřeší, natož odpovědi na ně. Takže všichni se jakoby tváří, že převod systému starobních penzí z průběžné veřejné instituce do privátních založených na spoření je hotová věc vyplývající z nějakých přírodních zákonů či co... Stačí jen trochu zašťourat a ptát se dál (Důchodová reforma po česku) a tento jednoznačný dojem se vytrácí. Zrovna tak co se týče problematiky daní. A to vůbec není třeba analyzovat nějaké spousty dat, stačí začít rozebírat vlastní myšlenky. Druhá zajímavost je, že když někdo prezentuje svoje dojmy na základě ideologie třeba pravicové a zaštiťuje se zdravým rozumem, většinou lze za použití zdravého rozumu dojít k úplně opačným dojmům tentokrát na základě levicovém. Z čehož pak vyjde, že ten údajný zdravý rozum hraje v onom přemýšlení roli zanedbatelnou. To je taky zábava pozorovat. Takže ano, tlachání, trochu rozcvička v argumentaci a zábava, ale taky poučení z toho, jak lidé reagují a přemýšlejí, když jsou k tomu donuceni.
Jenže ony ty přechodové jevy většinou trvají krátkou dobu. Proto nás v mnoha případech nezajímají.Když se tak nad tím zamyslím, tak přechodový jev by byl i prospěch firmy ze snížení daní (co se týče konkurenceschopnosti nebo prostředků na inovace). Domyšleno do krajnosti, když budou daně nula, tak bude konkurenceschopnost i tlak na inovace v oblasti s nulovými daněmi pro všechny firmy úplně stejná. Jediný efekt snížení daní trvá tedy pouze tehdy, pokud v ostatním světě mají daně vyšší... takže snížením příjmů veřejných rozpočtů vlastně dotujeme naše soukromé podnikatele v konkurenci s těmi ekonomikami, které svoje veřejné rozpočty nesníží (a nenamítejte, že počítáme výpadek možných příjmů jako ztrátu, protože to je v ekonomii velmi oblíbené a praktikované). Kromě toho leckde mají daně vyšší už teď, tak jakpak je to s tou konkurenceschopností?
Ale pri pade banky sa v zasade na zahranicnych vkladatelov mozes vykaslat - nie su volicmi, navyse su daleko a ak neovladaju miestny jazyk, tak ich slabo pocut.To nastesti dost dobre nejde kvuli ruznym mezinarodnim dohodam (at uz legislativa EU, nebo EFTA v pripade Islandu). Touhle cestou chtel puvodne jit prave Island, ale vypada to, ze mu to neprojde.
Já bych byl pro snížení daní, ale ne proto, že bych si myslel, že to přinese něco dobrého pro ekonomiku, ale proto, že stát s penězma špatně hospodaří.Mno a jsme na pude ideologie, takze vitejte, flejm muze zacit...
A zkusme si tu vymalovat, jakým směrem se bude vyvíjet naše ekonomika, co se zlepší a jak si díky tomuto bohulibému ekonomickopolitickému činu v dohledné době v té naší republice budeme všichni skvěle žít.Prvni zkolabuje zdravotnictvi a socialni pomoc. Potom dopravni infrastruktura. Nakonec duchodovy system. Skolstvi nezkolabuje vubec, jen bude prubezne klesat kvalita. Vychazim z optimistickeho predpokladu ze na zakladni infrastrukturu (soudy, policie, pozarnici, narodni banka etc.) a podobny vylomeniny zustane dost.
uz jen tim faktem, ze se z toho stal predmet trhu jste prenesli cast toho rozhodovani (ktere by normalne delal ten statni expert) na me samotneho, a tim jste zvysili to riziko, ze se nekteri lide rozhodnou spatne ... ... A tohle plati obecne pro temer vsechny statni sluzby. Pokud zavedete skolne, bude na lidech, zda nechaji sve deti studovat, a nekteri se rozhodnou, ze nenechaji ...Takze skodi svoboda? rozumim dobre, ze spolecenskty skodlive je to, ze lide maji svobodu se rozhodovat sami, misto aby za ne rozhodl stat a urad. No, zacina to vypadat jako klasicka socialisticka levice, takova ta nejaka osvicena diktatura proletaru a jejich predvoju (JS,xkesh,...) Napred tisice reci o mocenske rovnosti vseobecne vyhodnopsti uplne prerozdeleni plodu pracem, a pak z tebe vyleze, ze nejvetsim nepritelem tech vasich socialismu je vlastne svoboda lidi, jednotlivcu. Ano, treba i svoboda nestudovat, svoboda obcas nedelat to co je spravne a rozumne (je snad racionalni a rozumne mit konicky? Je rozumne jist tucna a korenena jidla, zkust paragliding nebo motokros) nebo svoboda nenasetrit si duchod a pak holt zebrat v metru, svoboda propit svou vyplatu...svoboda je totit pravo delat i veci, ktere se nelibi tomu, kdo by je jinak smel povolit.
Takova svoboda, jen pro jednoho, neni. To je strasne abstraktni tvrzeni "ma koncit tam kde zacina svoboda nekoho jineho". Tam kde to tak je o tom neni zadny spor. V realu je to, zda je neco svobodou toho ci onoho je vzdy diskutabilni, a to tvrzeni je pak k nicemu.Téměř ideální příklad pro diskuse o svobodě je otázka kouření: názorný příklad toho, jak svoboda jednoho tak či onak omezuje druhé.
Problém daní je tak zcela podružný,Nemyslím, že někde považuju problém daní za zásadní. Spíš se divím tomu, za jak zásadní je považován, dokonce tak, že si na něm politické strany postaví svoje programy a volební kampaně. Nakonec nám z toho stejně v diskusi (vy)leze, že problém je úplně někde jinde a že soustřeďovat se na výši daní je v demokratické společnosti úhybný manévr před tím, co se řešit nechce. Když bude méně peněz, bude údajně méně korupce (ha ha ha, naopak, procentuálně vzhledem k prostředkům bude korupce mnohem více), když bude státní a obecní kasa prázdná, budeme všichni tak nějak bohatší, dynamičtější, zdravější a chytřejší, když nebudeme platit sockám dávky, tak všichni zbohatneme... Takže nevadí ani tak daně jako to, že si z nich někdo přikrádá. A tohle řešit, to se nechce. Je to prostě uvažování: když ta noha bolí, tak radši uříznout než dlouho a problémově léčit... s tím chozením už to pak nějak dopadne.
levicacti paraziti co dane neplatej vubec a spotrebovaji prostredky vytvorene slusnymi lidmiKoho tím myslíš? Jediní, koho stále někde slyším chlubit se, jak neplatí daně, jsou podnikatelé. Takže to jsou ti levičáčtí paraziti? Nebo tím myslíš státní zaměstnance? Ti ale daně platí. A i kdyby neplatili, považuješ snad učitele, lékaře, zdravotní sestry, výzkumné a zkušební ústavy, pošty, letiště, vojáky (ti ale nemohou být levičáci, protože mají politickou příslušnost zapovězenu), policii, … za parazity, kteří si nezaslouží dostat výplatu?
Nicméně - problematika kolektivismu (kdo nejde s námi, jde proti nám) versus individualismus byla popsána už mnohokrát.Nevím, jestli si vzpomínáte, že "kdo není se mnou, je proti mně" je dokonce citát z křesťanské Bible (Luk. ev. tuším). Hlavně ale by mě zajímalo, odkud jste tento princip přišil levici a proč si myslíte, že se zrovna tak nedá použít na pravici. Podle toho by např. byla naprostá většina firem v kapitalismu organizací postavenou na levicovém principu, a co teprv taková týmová spolupráce, to je přece kolektivismus jako vyšitý. Historicky např. vítězné tažení bolševismu v Rusku začalo teprve tím, že se vypořádali s (individualisticky neefektivní a pobloudilou) levicí. Teprve pak nastalo to, co dnes nazýváme "reálný socialismus", včetně toho, co si vy představujete pod kolektivismem. Já vím, že taková hesla z (mých) školních let jsou zažraná pod kůží... ale snad se přece v jiném uvažování taky neřídíte reklamními slogany?
Podle toho by např. byla naprostá většina firem v kapitalismu organizací postavenou na levicovém principu, a co teprv taková týmová spolupráce, to je přece kolektivismus jako vyšitý.Ne ne, to směšuješ dvě různé věci.
Lide, kteri maji spolecnou loznici pro to nedokazou najit zadne jine vysvetleni nez: nedovedeme si predstavit, ze bychom spali oddelene ..Ve 3+kk je nedostatek volných pokojů na druhou ložnici.
U nas v Praze maji ale lide uz vesmes 4+1, takze tu volbu maji.
dnes 11:55 Michal Vyskočil | skóre: 59 | blog: miblog | PrahaJak to tak vidím, tak Jižák není Praha, anebo je to prostě drsný kraj ...
Jinak levice je hodně ideologická (proto ten citát sedí na ni), pravice je pragmatická.Aaaa... opet tu mame kategoricke tvrzeni... a zrejme v ziju v jine zemi. Dalibore, tyhle nesmyslne poucky mohly frcet v roce 1993. Dnes uz mame dost zkusenosti, takze se tomu muzem jenom usmivat (tomu tvrzeni, samozrejme)...
A specialne pred temi volbami to nebyl zrovna Paroubek, kdo tu valil nejvic sve ideologie.
Ale byl. I když nešlo o ideologii, ale o prachsprosté lži a nesplnitelné sliby. Levičáci slíbí téměř cokoliv. Paroubka ovšem dokázal trumfnout Škromach, který slíbil průměrný důchod ve výši 15 000 Kč. To už bylo moc i na ČSSD.
U pravice ideologie existuje také (existují různé ekonomické teorie), ale populismus pokulhává. Říkat nahlas pravicové poučky není moc populární, dobře se to neposlouchá bez ohledu na to, zda je nutné některá opatření realizovat či nikoliv. Pokud však pravicová politika přinese úspěch, nikdo o tom nemluví. Považuje se to za samozřejmost, jde to samo sebou. Pokud se něco podaří levici, je to napsané na všech sloupechVy opravdu žijete v jiném státě.
No dobrá: do které kategorie bys zařadil tenhle blábol?Blábol je to po přečtení titulku - Česko je rozvojová země a má mít dluhy? Nebo i po přečtení celého textu, kde se říká, že je třeba snížit rychlost nárůstu zadlužení, tak, aby byly negativní dopady na hospodářství co nejmenší a peníze investovat primárně do vzdělání a dopravní infrastruktury?
Nevím, do jaké míry jsou jeho skutečné ekonomické názory totožné s tím, co vykládá - zda jsou touto možnou kandidaturou ovlivněny.U nás v ČR, když kandidovat za socdem, tak kritizoval kupónovou privatizaci, kudy chodil. V zahraničí, kde významnější ekonomové považují privatizaci za velký úspěch (nejlepší provedení v celém východním bloku), se chlubí, že toho byl součástí a že to pomáhal připravovat. Stačí?
To, že je pravice víc pragmatická, to neznamená automaticky, že je to dobřeTo je ale uplne jina zalezitost. Faktem je, ze na pravici je velke mnozstvi ciste ideologickych skupin, o nic mene nez na levici. Typickym prikladem jsou aynrandiste (zastanci uceni Ayn Rand) a treba u autoru z Libinst se najde mnoho lidi, kteri explicitne odmitaji utilitaristicky pristup k liberalismu ('liberalismus prosazovat, protoze je prospesny') a zastavaji moralisticky ideologicky pristup ('liberalismus prosazovat, protoze jiny pristup je nemoralni').
Jinak levice je hodně ideologická (proto ten citát sedí na ni), pravice je pragmatická.-- Což je samo o sobě pravicové ideologické dogma, které si prostě někdo vycucal z prstu. Sám sebe považuji za levičáka, takže můžete nechat zafungovat své předsudky a přestat rovnou číst. Jediné moje ideologické dogma je to, že společenský systém by se měl snažit být vůči lidem spravedlivý v tom smyslu, že čeho člověk v životě dosáhne, by měl dosáhnout svou vlastní prací; a aby každý člověk měl prostor k své práci. Což mimo jiné znamená, aby měl každý slušné startovní podmínky (kromě vlastního talentu, s tím toho společnost moc nenadělá) a aby nikdo nebyl systémem neoprávněně zvýhodňován. Aby nebyl talent člověka zmařen proto, že nemá bohaté rodiče, pro jeho národnost etc. Je to ideologické dogma, ale má i pragmatické odůvodnění, protože zmařený talent přináší zmar (i ekonomický) celé společnosti. A ze své vlastní zkušenosti z rozprav s voliči pravice mám o jejich pragmatičnosti značné pochybnosti. Svoji volbu totiž nejsou schopni odůvodnit kromě opakování demagogických hesel z billboardu, nejsou schopni vlastní analýzy, nekriticky přijímají to, co jim v rámci vlastní propagandy někdo předžvýkal.
Je demokracie levicova nebo kolektivisticka?Bráno klasickou definicí levice a pravice je demokracie rozhodně levicová. Třeba definice pravicové politiky z wikipedie je podle mě přesná
Základní rysy pravicové politikyDnes se to pochopitelně posunulo, takže ani pravice nebude tvrdit, že by byla proti demokracii. Ale typicky pravicoví lidé kladou důraz především na zastupitelskou demokracii - příkladem budiž Václav Klaus, který dostává ze slova občanské sdružení osypky.
Vyznačuje se sympatiemi pro takové principy, jakými jsou autorita, řád, hierarchie, povinnost, tradice, reakce a nacionalismus.
Ale ja nechci nic ridit, ale mit svuj zivot - a to se nejlepe dela ve spolecnosti s maximalni mocenskou rovnosti.Tohle bys měl zdůvodnit. Proč potřebuješ mocenskou rovnost na to, abys mohl "mit svůj život"?
tak stejne muzu profitovat z toho, ze lide maji toto pravo na rozhodovani vsichni stejne (nebo blizke).Konkrétně jak z toho můžeš profitovat?
Takže chápu to správně, že ty sice tu moc nechceš, ale zároveň nechceš, aby někdo měl moc větší? Ie svůj rovnoměrný díl moci sice nechceš, ale zároveň ho odmítáš někomu předat. Takže požaduješ, aby ta moc nebyla využita.Ty to pises jako kdyby moc byla vzacny zdroj, ktery se muze zkazit tim, ze ho nekdo nevyuzije. To je ale absurdni nesmysl. Pokud budou lide jednat cestne, a muj moralni nazor s nimi bude v souladu, nemam zadny duvod vyuzit sveho prava. To neznamena, ze bych o to pravo mel prijit. (Schvalne si misto "moc" dosad "svoboda slova" a uvidis, jak je tve tvrzeni absurdni.)
Konkrétně jak z toho můžeš profitovat?Napriklad demokraticka spolecnost. Tam clovek profituje kazdy den z toho, ze si ostatni zavadeji zakony, kterymi trestaji podvodniky. I kdyz spousta lidi tvrdi opak, socialni pokrok existuje, a stejne jako profitujes z technologickeho pokroku (aniz by ses ho musel primo ucastnit), profitujes i ze socialniho. Treba, nekdo zavede zakon, ze vymahaci dluhu nemuzou chtit nejake premrstene castky (ted se to dost resi na blisty.cz). Ja s tim nemusim mit zrovna zadny problem, takze se te debaty a nasledneho hlasovani (dejme tomu) nemusim vubec ucastnit, presto na tom muzu profitovat, pokud se v budoucnu ja nebo nekdo z mych blizkych ocitne v podobne situaci.
Mimochodem, jak si představuješ třeba firmu bez šéfa? Že se třeba všichni zaměstnanci dohodnou, co bude firma dál dělat? (Uz jsem kolikrat psal, ze mocenska rovnost nevylucuje existenci hierarchie. Akorat ze tam pak existuje socialni dohoda - ty (sef) to muzes ridit, ale my te muzeme v krajnich pripadech odvolat/vetovat. Typicky priklad jsou OSS projekty (kde vetovani == fork).)
Ty to pises jako kdyby moc byla vzacny zdroj, ktery se muze zkazit tim, ze ho nekdo nevyuzije.Ne, tak jsem to nemyslel. Ta moc se nezkazí, ale jejím nevyužitím se může leccos prošvihnout a může se drasticky snížit efektivita. Třeba taková firma s mocenskou rovností (pokud by vůbec existovala) by byla praktický neschopná nějak rozumně reagovat na různé situace, protože než by se všichni dohodli,...
(Schvalne si misto "moc" dosad "svoboda slova" a uvidis, jak je tve tvrzeni absurdni.)To dělat nebudu, protože "moc" a "svoboda slova" jsou úplně jiné věci.
Napriklad demokraticka spolecnost.Celý ten odstavec je na mocenské rovnosti naprosto nezávislý. S tím, že člověk profituje z demokracie, já naprosto souhlasím, netřeba na to téma podávat argumenty.
Uz jsem kolikrat psal, ze mocenska rovnost nevylucuje existenci hierarchie.No to sice nevylučuje, ale ta hierarchie je bez mocenské nerovnosti jenom na papíře. Ten "šéf" sice může mít na dveřích štítek "šéf", ale jestliže ho ostatní můžou kdykoli vetovat/přehlasovat, není to žádný šéf.
Typicky priklad jsou OSS projekty (kde vetovani == fork).To není správná analogie. Fork se rovná odejití z firmy a založení si vlastní, která to bude dělat lépe. Při forku původní projekt nijak nerušíš.
Ah, me uz to nebavi; zda se mi, ze se sebe delas hloupejsiho nez jsi.Nápodobně.
Svoboda slova souvisi s mocenskou rovnosti tak, ze opakem svobody slova je cenzura, a ta implikuje mocenskou nerovnost.Jistě, že to spolu souvisí, ale není to to samé. Mně přijde, že neustále podivně směšuješ pojmy právo a moc. Jistě, souvisí spolu, ale není to to samé.
Stejne tak s demokracii. Co jineho je demokracie, nez explicitni pravidlo, ze je mocenska rovnost (v urcitem vymezenem pripade)?Ne, demokracie není mocenská rovnost. A snad ani ve vymezeném případě.
Ta hierarchie neni na papire - je tam od toho, aby se prave dalo reagovat akcne. Ta udalost, kdy dojde k tomu prehlasovani je mene casta a pokud to bude rozumny sef, tak se ji i vyhne (= bude se chovat slusne).Tohle tvrzení obsahuje pár nesmyslů:
Jinak receno, existuje autorita vynucena silou, a autorita ziskana schopnostmi.Zaprvé: V systému mocenské rovnosti nemůže být autorita, viz výše, ta autorita by totiž měla (jakkoli dočasně) vyšší moc než ostatní.
Fork jiste ma vliv na puvodni projekt, protoze se deli ten tym.Proč reaguješ na něco co nepíšu? Nepsal jsem, že fork nemá vliv na původní projekt. Psal jsem v kostce, že Linusovi jeho šéfování nad jeho jádrem nikdo nevezme. Narozdíl od tvého modelu, kde to možné je prostým odvoláním šéfa.
Zaprvé: už to, že existuje šéf, který o něčem rozhoduje, něco/někoho řídí, pak to znamená, že má větší moc než ostatní. To, že ostatní ho mohou nebo nemohou kdykoli odvolat nic nemění na faktu, že do doby než bude odvolán, má ten šéf větší moc než ostatní. Pokud by měla platit mocenská rovnost, museli by funkci šéfa vykonávat všichni zároveň.Jak chapu JS, tak jeho 'moc' je treba uzeji jako jakousi 'externi moc'. Pokud si nejaka skupina lidi zvoli sefa, tak je to mozne vnimat tak, ze vsichni maji stejnou 'inherentni moc', ale jeji cast spolecne delegovali na zvoleneho sefa, ktery tim ziskal vetsi 'efektivni moc', ktera ale stoji na rovnomerne inherentni moci tech clenu. Oproti tomu efektivni moc sefa v beznem podniku stoji na externich mocenskych faktorech.
Jistě, že to spolu souvisí, ale není to to samé. Mně přijde, že neustále podivně směšuješ pojmy právo a moc. Jistě, souvisí spolu, ale není to to samé.Moc je neco jineho nez rizeni. Moc je moznost pouzit silu bez nasledku k prosazeni tveho vlastniho zajmu. Muzes mit svou definici, ale v tom co rikam mam na mysli toto. Pravo je pak moznosti pouzit policejni silu. Kdyz mam pravo, znamena to, ze muzu toho druheho treba nechat zavrit do vezeni za to, ze to me pravo porusi. Pokud mame vsichni stejna prava, mame tu moznost stejnou, a tedy mame stejnou moc. Svoboda slova neni moc, svoboda slova je specialni pripad mocenske rovnosti, a proto jsem ho dal za priklad uzitecnosti mocenske rovnosti.
Cenzura implikuje mocenskou nerovnost, ale obrácená implikace neplatí!
Svoboda slova je právo. Ne moc. To, že užíváš svobody slova, neimplikuje, že užíváš moci. Moc je, že někdo něco řídí.
Ne, demokracie není mocenská rovnost. A snad ani ve vymezeném případě.Tak znovu s moji definici moci. Demokracie neni jen rovnost prav - demokraticky princip je v tom, ze mame explicitne rovne pravo rozhodovat, tedy rozhodovat i o pouziti policejni sily. Tim se vyrovnava moc ve spolecnosti. Ja ted rozumim te tvoji definici moci. Ale prijde mi spatna, protoze je zkratka viditelny rozdil mezi totalitou a demokracii, rozdil ktery se projevuje prave v policejnim nasili, a tudiz zde jiste existuje i rozdil mocensky. Tvoje definice tento rozdil nepostihuje.
Demokracie je mimo jiné rovnost práv, ale ne (sama o sobě) rovnost moci.
Zaprvé: už to, že existuje šéf, který o něčem rozhoduje, něco/někoho řídí, pak to znamená, že má větší moc než ostatní. To, že ostatní ho mohou nebo nemohou kdykoli odvolat nic nemění na faktu, že do doby než bude odvolán, má ten šéf větší moc než ostatní. Pokud by měla platit mocenská rovnost, museli by funkci šéfa vykonávat všichni zároveň.Ne, ta jeho vetsi moc muze byt kompenzovana urcitymi omezenimi jinde - napriklad je slavny, tak se snaz ztrapni. Nebo muze mit trestni odpovednost, vetsi nez jeho podrizeni. A tak dale. Proste je mozne mit mocenskou rovnost, i za situace, kdy lide maji pristup k ruznym nastrojum, jak tu moc vykonavat. Samozrejme, zadny system neni dokonaly (prinejmensim, kazdy podleha entropii), takze proto pisu o tom, ze se te mocenske rovnosti muzeme jen priblizovat.
Zadruhé: tvrdíš, že dobrého šéfa nikdo neodvolá. Ve skutečnosti má každej jinou představu o tom, co je "dobrý šéf". Prostě by se vždycky našla menší nebo větší skupina těch, co by nesouhlasili. A tím je tvůj systém v podstatě položen na lopatky, protože bys musel zavést nějaký hlas většiny, ergo by neexistovala mocenská rovnost, byla by to prostá demokracie.Nesouhlasim; existuji (objektivne) dobri sefove. Sveho timto zdravim, i kdyz si to asi neprecte, protoze je American
Zaprvé: V systému mocenské rovnosti nemůže být autorita, viz výše, ta autorita by totiž měla (jakkoli dočasně) vyšší moc než ostatní.Jak uz jsem rikal vyse - existuji zpusoby, jak to vyrovnat. Formalne to muze byt pravda, ale je neprakticke to takto posuzovat, protoze tim stavime na stejnou uroven demokraticke a totalitni rezimy, kde se ta moc prokazatelne lisi. Holt "moc" sama o sobe je neostre definovana (navic je to castecne subjektivni), tudiz i mocenska nerovnost je neostre definovana a nema tedy smysl snazit se pouzivat "ostrou" logiku. Jeste je tady otazka casu. On muze mit moc v case T (muze byt policajt), ale jeji pouziti by mohlo zpusobit, ze mu ostatni moc omezi v case T+2 (zavrou ho do vezeni za zneuziti pravomoci). Jaky je dusledek? Z pohledu cele casove osy - ma fakticky tu moc nebo ne? Vysledek je, ze je nutne to posuzovat pripad od pripadu. Ja jsem optimista a domnivam se, i kdyz se jako lide nemusime shodnout na tom, co mocensky rovne je a co neni, muzeme se vicemene shodnout na mechanismu, jakym k tomu dojit.
Zadruhé: systém mocenské nerovnosti sám od sebe nijak nebrání výběru autority na základě schopností.Otazka je, na zaklade jakych schopnosti. Pokud mate mocenskou nerovnost, je to z moji definice nerovna moznost pouzit silu. Tedy, vyber autority v situaci mocenske nerovnosti je nutne ovlivnen schopnosti te autority hromadit a pouzivat silu (coz je socialne destruktivni). Naproti tomu, pokud je mocenska rovnost, rozhoduji jine schopnosti, ktere jsou (doufejme) socialne konstruktivnejsi.
Proč reaguješ na něco co nepíšu? Nepsal jsem, že fork nemá vliv na původní projekt. Psal jsem v kostce, že Linusovi jeho šéfování nad jeho jádrem nikdo nevezme. Narozdíl od tvého modelu, kde to možné je prostým odvoláním šéfa.Sefovani nad jeho jadrem Linusovi nikdo nevezme, akorat do nej nikdo nebude prispivat a nikdo ho nebude pouzivat. Fakticky neni rozdil v tom, jestli Linuse mohou odvolat, nebo to forknout tak, ze na jedne hromadce zbyde jen sam Linus.
Jasněže není jasné, který projekt bude úspěšnější - o tom jsem ale vůbec nepolemizoval.
Moc je moznost pouzit silu bez nasledku k prosazeni tveho vlastniho zajmu.No, nevim jestli to dobře chápu, ale nejspíš to implikuje řízení někoho...
Kdyz mam pravo, znamena to, ze muzu toho druheho treba nechat zavrit do vezeni za to, ze to me pravo porusi.Ne, taková implikace neplatí. Když máš právo na něco, znamená to prostě, že tě nikdo nesmí v tom omezovat. Jakým způsoem se řeší, pokud tvoje právo někdo poruší, to už je věc jiná. Mít právo v podstatě znamená, že demokratická společnost uznává, že můžeš něco dělat nebo nějak užívat toho práva. Podle konkrétní situace to implikuje určité druhy moci a taky způsob, jak ji použít, ale není to synonymum. S policií to samo o sobě nemá nic společného.
Demokracie neni jen rovnost prav - demokraticky princip je v tom, ze mame explicitne rovne pravo rozhodovat, tedy rozhodovat i o pouziti policejni sily.To není pravda. Nemáme rovné právo rozhodovat o použití policejní síly. [V demokracii] máme rovné právo rozhodovat o tom, kdo rozhodne o použití policejní síly. Většinou to tak je i v demokraciích, které jsou považovány za přímé (třeba Švýcarsko).
Ja ted rozumim te tvoji definici moci. Ale prijde mi spatna, protoze je zkratka viditelny rozdil mezi totalitou a demokracii, rozdil ktery se projevuje prave v policejnim nasili, a tudiz zde jiste existuje i rozdil mocensky. Tvoje definice tento rozdil nepostihuje.Jistě, proto taky potřebuju ještě pojem 'právo'.
Ne, ta jeho vetsi moc muze byt kompenzovana urcitymi omezenimi jindeTo mě ale vůbec nezajímá, že se dá jeho moc kompenzovat nečím jiným... To nic nemění na faktu, že ji má.
Samozrejme, zadny system neni dokonaly (prinejmensim, kazdy podleha entropii)Meh? Podléhá entropii? Zvyšování entropie by znamenalo naopak snižování mocenské nerovnosti...
Jak uz jsem rikal vyse - existuji zpusoby, jak to vyrovnat.Znovu: To je nezajímavé. Respektive takhle: Buď bys to vyroval tak, že bys nastolil rovnost moci, čili by zanikla ta autorita a její "autoritativnost" by byla rovnoměrně převedena na všechny.
Holt "moc" sama o sobe je neostre definovana (navic je to castecne subjektivni), tudiz i mocenska nerovnost je neostre definovana a nema tedy smysl snazit se pouzivat "ostrou" logiku.Tak teď fakt nevím. Pokud nemůžeme použít běžnou logiku na mocenskou rovnost, asi nebudu moct pokračovat v diskusi... Anebo můžu nasadit fuzzy logiku
Naproti tomu, pokud je mocenska rovnost, rozhoduji jine schopnosti, ktere jsou (doufejme) socialne konstruktivnejsi.Pokud je mocenská rovnost, k žádnému výběru autority by dojít nemělo (ať už na základě čehokoli), protože v případě, že by se někdo stal autoritou, přestala by platit mocenská rovnost.
Fakticky neni rozdil v tom, jestli Linuse mohou odvolat, nebo to forknout tak, ze na jedne hromadce zbyde jen sam Linus.Ty ten rozdíl opravdu nevidíš? Pokud ano, je to dost děsivé...
Pricemz moc osoby je definovana jako mira toho, jak moc muze beztrestne (bez rizika) pouzit nasili vuci tem ostatnim.Aha pozor! Tak to je něco jinýho.
Moc je moznost pouzit silu bez nasledku k prosazeni tveho vlastniho zajmu.Sorry, ale fakt jsem nečuchal, že tou silou myslíš násilí. On síla totiž nemusí být násilí.
.. vynucovat tu deklarovanou mocenskou rovnost ...Není to tak trochu rozpor? Vynucovat předpokládá mít moc, ne? Tedy je tu cosi (ovšem vždy reprezenotované nějakými lidmi), co má větší moc než ostatní.
Není to tak trochu rozpor? Vynucovat předpokládá mít moc, ne? Tedy je tu cosi (ovšem vždy reprezenotované nějakými lidmi), co má větší moc než ostatní.Neni to rozpor. To vynucovani se deje prostrednictvim skupiny lidi, kteri se tak rozhodnou (takze to neco bude v tomto pripade skupina lidi). Tim ze maji vsichni stejne moci, nebo zhruba stejne, minimalizuje se tim svevolnost zneuziti moci, protoze ta skupina musi byt co mozna nejvetsi. Zkratka, nejde o to tu moc eliminovat, ale rozprostrit ji.
A co tedy je podle tvoji definice moc? To by me fakt zajimalo.Vždyť už jsem to psal. Možnost něco/někoho řídit, ovlivňovat.
Kdyz mi nekdo, kdo ma moc, rekne, abych neco udelal, a ja reknu, ja to neudelam. Co mi muze pak provest?Může ti provést to, co je dovoleno demokratickým zákonem. Například pokud ti šéf řekne, že máš vykonat nějakou práci, a ty řekneš, že ne, může tě ten šéf vyhodit, ale nemůže tě nutit/mučit/atd.
Operuji s tim pojmem, protoze i v demokracii to plati jen do urcite miryV demokracii teoreticky to platí úplně. V praxi nemáme nikdy úplně dokonalou demokracii.
Pokud napriklad nejaka uzka skupina lidi vlastni prostredky na vyrobu potravin, pak maji moc nad ostatnimi (v demokracii zapadniho typu je toto zcela legalni). Pokud nekdo nemusi pracovat (ma zisk z renty), a nekdo jiny ano, aby vubec mohl prezit, je podstatny rozdil v tom, jakou maji v takovem systemu moc.Hm, souhlasím, ale spíš podle té mé definice...
Ale je fakt, ze je tam rozdil - pokud neci preziti zalezi na praci, muze byt jeho vyhozeni z prace takovym nasilim.Jen, pokud by to ten šéf udělal záměrně tak, aby ublížil. Koneckonců, není (většinou) chyba toho šéfa, že ta situace toho člověk taková je. Stejně tak může být násilím přinucení šéfa, aby toho člověk z práce nevyhodil, protože ten šéf třeba ví, že pokud toho člověka nevyhodí, půjde firma ke dnu.
Vždyť už jsem to psal. Možnost něco/někoho řídit, ovlivňovat.Hm, s takovou definici nesouhlasim. Nepripada mi intuitivni, ze nekdo, s kym souhlasim (z vlastni vule), ma nade mnou moc. Je proste rozdil, kdyz me nekdo presvedci, ze ma pravdu, a kdyz me donuti nasilim. To tvoje definice strka do jednoho pytle, a s tim opravdu nemuzu souhlasit.
Může ti provést to, co je dovoleno demokratickým zákonem. Například pokud ti šéf řekne, že máš vykonat nějakou práci, a ty řekneš, že ne, může tě ten šéf vyhodit, ale nemůže tě nutit/mučit/atd.Aha, jak mile. Nezabiji me, jen me daji do vezeni. To jestli je tahle situace nasilim nebo ne zavisi na ekonomickych a dalsich okolnostech. Pro lidi, co jsou v existencni nouzi, muze byt i riziko vyhozeni nucenim.
V demokracii teoreticky to platí úplně. V praxi nemáme nikdy úplně dokonalou demokracii.Uplne teoreticka demokracie == komunismus. V zapadni demokracii ovsem existuje rozpor mezi demokratickym principem a soukromym vlastnictvim (kapitalu), ktery tu idealitu dost porusuje, napriklad tim, ze vetsina ekonomickych rozhodnuti demokracii nepodleha. To ale take znamena, ze tato rozhodnuti a mocenska nerovnost v nich jsou naprosto mimo ramec toho, co muze demokracie zaridit. A bohuzel, je to realny problem, a proto nestaci se odvolat na to, ze nase demokracie to resi, jak jsi to udelal o par prispevku vyse.
Hm, souhlasím, ale spíš podle té mé definice...Zda se, ze rozdil mezi tvoji a moji definici je, ze v te moji je moc neco, co umoznuje cloveka donutit proti jeho vuli (pricemz ta moje definice je uzsi nez tvoje). A podle me, velke rozdily ve vlastnictvi kapitalu predstavuji takovy prostredek.
Jen, pokud by to ten šéf udělal záměrně tak, aby ublížil. Koneckonců, není (většinou) chyba toho šéfa, že ta situace toho člověk taková je. Stejně tak může být násilím přinucení šéfa, aby toho člověk z práce nevyhodil, protože ten šéf třeba ví, že pokud toho člověka nevyhodí, půjde firma ke dnu.Ano, ta druha situace muze skutecne byt nasili. Jenze pokud k ni uz dochazi, tak to je nejspis prave priznak onoho mnou pozadovaneho stav mocenske rovnosti. Pokud jde firma ke dnu, jen mocenska rovnost mezi nimi (tedy, stejna vzajemna hrozba) muze zarucit, ze se ta neprijemna situace spravedlive rozdeli. Ale zase, to neni pripad soucasne krize. V soucasne "krizi" existuje uzka skupina bohatych, kteri z ni profituji. (A to jsem jeste rekl jemne - existuji vazne obavy, ze na nas bankeri a dalsi "elity" zkouseji podobne metody, jake mely katastrofalni dopad ve tretim svete, tzv. Washingtonsky konsensus.) Mocenska rovnost jeste nezarucuje, ze se zadna z tech stran nepokusi tu moc zneuzit a pouzit nasili. Stejne tak nezarucuje, ze se nasili neda pouzit vubec, treba proti tem, kteri podle meritek te spolecnosti jednaji amoralne. Ale snizuje to riziko, protoze zvysuje riziko zneuziti moci.
Je proste rozdil, kdyz me nekdo presvedci, ze ma pravdu, a kdyz me donuti nasilim. To tvoje definice strka do jednoho pytle, a s tim opravdu nemuzu souhlasit.A odkud si vzal, že slovo "moc" tohle musí odlišit? Od toho tu máme jiné pojmy, jako právo, spravedlnost a další. Moc je prostě něco jako fyzická síla - může být použita i dobře i špatně.
Aha, jak mile. Nezabiji me, jen me daji do vezeni.Úhýbný manévr? Neřekl jsem, že tě dají do vězení. Můžou udělat to, co je v souladu s demokratickými zákony. Což rozhodně neznamená dát někoho jen tak halabala do vězení.
Uplne teoreticka demokracie == komunismus.No, to teda rozhodně neplatí.
Jenze pokud k ni uz dochazi, tak to je nejspis prave priznak onoho mnou pozadovaneho stav mocenske rovnosti.Tebou požadovaného stavu? Vždyť mocenskou rovnost dle tvé definice už dávno máme.
A odkud si vzal, že slovo "moc" tohle musí odlišit? Od toho tu máme jiné pojmy, jako právo, spravedlnost a další. Moc je prostě něco jako fyzická síla - může být použita i dobře i špatně.Pravo a spravedlnost jsou ale jine veci nez moc v moji definici. Rozumis, me je jedno, jak tomu chces rikat. Podstatne je, ze to tak definuji pro problem, na ktery poukazuji.
Úhýbný manévr? Neřekl jsem, že tě dají do vězení. Můžou udělat to, co je v souladu s demokratickými zákony. Což rozhodně neznamená dát někoho jen tak halabala do vězení.Ne, to neni uhybny manevr, jen ironie. Pro nekoho muze byt vyhozeni z prace stejne spatne jako zavrit ho do vezeni. Zkuste si proti svemu zamestnavateli neco verejne rict (zvlast pokud mate vyssi postaveni) - dopadne to jako v lepsim pripade za komunistu - vyhodi vas z prace. Jak mi pak chcete tvrdit, ze mame svobodu slova garantovanou ustavou?
No, to teda rozhodně neplatí.Uplna demokracie znamena, ze vsechna, i ekonomicka rozhodnuti, podlehaji rovnemu spolecnemu hlasovani nebo rozhodovani. Coz fakticky znamena, ze vsichni vlastni vyrobni prostredky, ergo komunismus.
Tebou požadovaného stavu? Vždyť mocenskou rovnost dle tvé definice už dávno máme.Nemame. A uz jsem dnes uvedl nejmene 2 priklady na podporu sveho tvrzeni. Kazdy, kdo ma oci otevrene, jich najde spoustu.
Pro nekoho muze byt vyhozeni z prace stejne spatne jako zavrit ho do vezeni.To ale není žádný důvod dávat mezi to ekvivalenci. Z toho nemůžeš nic vyvodit...
Zkuste si proti svemu zamestnavateli neco verejne rict (zvlast pokud mate vyssi postaveni) - dopadne to jako v lepsim pripade za komunistu - vyhodi vas z prace. Jak mi pak chcete tvrdit, ze mame svobodu slova garantovanou ustavou?Jistěže máme.
Uplna demokracie znamena, ze vsechna, i ekonomicka rozhodnuti, podlehaji rovnemu spolecnemu hlasovani nebo rozhodovani.Ne. To by byl nějaký extrémní případ rovné demokracie. Demokracie obecně z definice taková být nemusí.
Nemame. A uz jsem dnes uvedl nejmene 2 priklady na podporu sveho tvrzeni. Kazdy, kdo ma oci otevrene, jich najde spoustu.Ty příklady platné nebyly, ale i kdyby, co teda vlastně chceš?
To ale není žádný důvod dávat mezi to ekvivalenci. Z toho nemůžeš nic vyvodit...Ja mezi to nedaval ekvivalenci, jen jsem byl ironicky.
Jistěže máme.S tim bych souhlasil, pokud by existovala ona mocenska rovnost. Poradat vylet muze kazdy. Podnik kazdy nevlastni, a pokud klicovou cast infrastruktury vlastni lide, kteri maji takovou politiku (vetsina velkych firem ji ma, jestli to nevis), zacina to byt zkratka problem. Stejne tak, kdyz ti neotisknou clanek v jednom mediu, je jeste stale svoboda slova. Kdyz ti ho neotisknou nikde, je to (resp. muze byt, zalezi na clanku, podobne jako zde zalezi na vyroku) cenzura.
Je na svobodném rozhodnutí zaměstnavatele, jestli tě vyhodí, nebo ne. Ty v zásadě nemáš žádný právo pracovat v jeho podniku.
To je jako kdybys ve skupince kamarádů řekl o jednom, že je debil a blbec největší, a on by tě pak nepozval na výlet který organizuje. A ty by ses hrozně rozčiloval, že máme svobodu slova a že tě nemůže "trestat" za něco co řekneš. Ale takhle to prostě nefunguje, ani nemůže fungovat.
Ne. To by byl nějaký extrémní případ rovné demokracie. Demokracie obecně z definice taková být nemusí.Ale to bylo o cem sla rec - extremni pripad demokracie.
Mně přijde, že ty něco hrozně chceš, ale sám vlastně pořádně nevíš co. Zatím jsem z tebe dostal jen to, že nechceš, aby lidi měli právo na sobě páchat násilí, což zajišťuje koncept demokracie, netřeba nic dalšího. Co teda chceš ještě víc? Totální majetkou rovnost? To by znamenalo komunismus.Nevim, jestli chci majetkovou rovnost. Chci spis male kroky nez nejake revoluce, ale chci, aby si lide uvedomili, kam ty kroky maji smerovat (k vetsi mocenske rovnosti). Soucasna demokracie zajistuje jen cast. Napriklad naprosto ignoruje eliminaci verejneho prostoru - dnes je vse soukrome, a tam statni pravidla (ktera zarucuji prave ty svobody) casto prestavaji platit, a to povazuji za problematicke. Stejne tak povazuji za problematicky narust socialni nerovnosti. Jsem zastance hodne progresivnich dani, proto, ze vyrovnavaji tuto nerovnost.
Nepripada mi intuitivni, ze nekdo, s kym souhlasim (z vlastni vule), ma nade mnou moc. Je proste rozdil, kdyz me nekdo presvedci, ze ma pravdu, a kdyz me donuti nasilim.Jak víš, že je to něčí vlastní vůle? To si kolikrát nemusí uvědomit ani ten, koho se to přímo týká. Mít lepší nápady může taky znamenat umět lidem namluvit to, co se mi hodí.
Jiste, to je sice pravda, ale nevim, jak tomu zabranit, proto nema pro tyto ucely takova uvaha zadny smysl. Proste, stale mi pripada dost neintuivni, ze dejme tomu lecitel, ktery mi prodava placebo, nade mnou ma moc (kdyz je to vlastne moje volba). Muze se tim pokusit tu moc ziskat, ale v momente, kdy to udela, uz to muzu poznat.To je ale celkem zásadní trhlina v té vizi. Ty to můžeš poznat, řekl bych, že patříš mezi ty inteligentní lidi (skoro bych tě odhadoval na matfyzáka - nemyslím to nijak špatně
Ja treba odmitam vse okolo te "mocenske rovnosti". Nedivte se, ze vas nekteri nechapou. V jednom prispevku definujete MR jako velicinu. V dalsim prispevku ale tvrdite, ze nekdo MR nechce. Jenze odmitat nejakou velicinu je nesmysl. Muzete bud vyzadovat jeji vetsi nebo mensi miru. Jenze s timhle v pripade MR, narazite, protoze pak je potreba nejaka rozumna definice. Ta ve vasem pripade zaznela s mirou nasili vuci ostatnim a moznosti zcizeni vytvoru. Jenze to je jen prvni cast. Jeste hodnoty te veliciny musite namapovat na nejake realne stavy, nebo zmeny te veliciny prirovnat k nejakym udalostem. Otazka je jak jemne to jde udelat. Je vubec taky ta definice dostacujic, kdyz poskytuje volnost jen ve dvou smerech?
Nedivte se, ze je ta diskuse frustrujici, jina ani byt nemuze, kdyz neni mozne stavet na nicem jinem nez nejakych subjektivnich predstavach. Spis nez o diskusi by bylo lepsi hovorit o nezavaznem tlachani.
Jeste jsem chtel napadnout MR ve vasem ex. s vyvojem jadra, ale z vyse uvedenych duvodu je jasne, ze by to vedlo akorat k... nicemu.
...misto aby rekl primo - ja vetsi mocenskou rovnost nechci,...Sorry, napřed je potřeba zdefinovat, co konkrétního bych měla či neměla chtít, abych mohla říci, zda to chci či nechci
ano? tak to by chtelo nejake priklady z historieKlidně i ze současnosti, jakýkoli demokratický systém.
Máte koncept, projekt, který zajistí, že firma bude fungovat? V dnešní době už je to vůbec problém. K tomu je třeba nejen mít schopnosti, znalosti, ale i souhru dalších faktorů, které hrají do ruky ..Delate tady chytreho, ale pritom jste sam uznal jinde, ze jste se take v tomhle hledal. Rikam, nezajima me to, ale takovych prilezitosti uz jsem za zivot par mel (a to jsem se po nich nepidil). Z meho pohledu nejsou podnikatele vesmes zadni geniove, ale spis lide, co to proste chteli delat - ridit firmu s vidinou urcitych zisku. Ja si chci hrat s necim jinym; rad si prectu esej od Paula Grahama, ale delat bych to nechtel.
najme se zaměstnanec, který příjde k "hotovému" a pobírá plat za práci, kterou mu podnikatel nejen přidělí, ale o kterou se musí nejdřív postarat.Já vím, že je vám to jasné, ale přece: 1) Buď podnikatel zaměstnance nepotřebuje a vystačí si sám, anebo 2) ho potřebuje a tak musí zaměstnanci jeho čas nějak kompenzovat Samozřejmě, že ideální zaměstnanec je ten, který za svou práci pro podnikatele plat nepobírá, který věnuje svůj čas podnikateli pro své vlastní potěšení.
A vy napíšete "lidé, coto prostě chtěli dělat s vidinou určitých zisků". Vůbec nevíte, o čem je řeč. Ale to není nic proti vám! Myslím to obecně. Takže: Podnikatelé vůbec nejsou géniové. Jen lidé s obrovskou vůlí, motivací a hlavně - a to především - s trochou nezbytného štěstí.Znám podnikatele, kteří nepodnikají s vidinou zisků, ale pouze s vidinou seberealizace. Sice nadávají, jak je všechno těžké a jak se zaměstnanci jen flákají a berou za to peníze, ale kupodivu by nikdy toho zaměstnance dělat nešli (podobné je to rétorické závidění pobíračům dávek, nezaměstnaným a bezdomovcům, že se nemusí tak dřít a jen si krásně žijou). Vsadil bych si, že leckteří by byli ochotni za možnost podnikat i platit (ona to tahle sorta víceméně dělá, protože zpravidla nestačí kvůli svému přístupu vzhledem ke konkurenci moc vydělávat, takže platí svým časem a ušlými zisky - to ale bývá těžko chyba jejich zaměstnanců, dokonce to nebude ani chyba státu nebo kohokoliv jiného). Takže jako profesní folklór dobrý, jako přínos k debatě nula
Až se firma nějak dá dohromady, najme se zaměstnanec, který příjde k "hotovému" a pobírá plat za práci, kterou mu podnikatel nejen přidělí, ale o kterou se musí nejdřív postarat.Dalibore, ty z toho podnikatele děláš sociálně smýšlejícího dobrodince. Ale to (snad až na čestné výjimky) nikdo z nich není. Ten podnikatel potřebuje udělat práci, kterou si nezvládne udělat sám, nebo se mu neoplatí, aby si ji dělal sám. Tak si zvolí, zda je pro něj výhodnější zaplatit si dodavatelskou firmu, a nebo toho zaměstnance. A pokud si toho zaměstnance zvolí, je to proto, že je to pro něj ekonomicky nejvýhodnější řešení – jinými slovy je ten zaměstnanec nejhůře zaplaceným vykonavatelem dané práce. A zajisté ho zaměstná jen tehdy, když ví, že pro něj bude mít stále dostatek práce, kterou mu ten zaměstnanec levně udělá (a ne že někoho nepotřebného najme, aby si pro něj vymýšlel nějakou činnost). A pokud svému zaměstnanci navyšuje plat a dává odměny, je to zajisté proto, že mu práce daného zaměstnance vydělá těch peněz ještě více (a nebo alespoň tyto peníze díky němu ušetří na tom, co by musel mnohem dráž zaplatit jinému).
Psal jsem to proto, že řada lidí zdůrazňuje, jaký že je ten zaměstnanec chudák vykořisťovanýOno je to zase o těch jednostranných pohledech. Určitě je (nedokážu ani tipnout množství) množina případů, kdy to skutečně platí. Podnikatel si staví multimilionovou vilu, vozí prdel v luxusním autě, dovolenou tráví na Tahiti, a zaměstnancům platí tolik, že živoří a obracejí každou korunu. A snadno se řekne, že mohou jít jinam, jenže nezaměstnanost je dnes vysoká, většina lidí se nemůže sbalit a odejít kvůli práci pryč od rodiny, takže to raději překousnou a po večerech procházejí nabídky pracovních míst. Pak je samozřejmě i množina zaměstnanců, která je odměňována za svou práci rozumně, takže mohou alespoň spolu s pracující manželkou splácet hypotéku na malý byt, koupit si nějakou fábku a zajet si v létě do Jeseníků. Nepovažuji je za vykořisťované. Pak je množina velmi schopných zaměstnanců, kteří si zaslouženě vydělají roční plat pohybující se mezi půl až celým milionem. Ti také vykořisťovaní nejsou. A pak jsou také zaměstnanci z úplně jiné kategorie, blízké (často nejen obrazně) té, o které jsem psal jinde v této diskuzi. A abych se vrátil k tématu - pro lidi, kteří patří k první skupině, nebo v této skupině mají mnoho blízkých, skutečně představuje ten zaměstnavatel vykořisťovatele. A my zde těžko posoudíme, kdo z nich to cítí oprávněně, kdo ne, a zda konkrétní člověk má skutečně nějaké objektivní výhody proti svému zaměstnavateli.
Jiná otázka je "revoluce" a násilné převzetí moci, vyvlastňování apod.Já bych se dnes neodvažoval tohle nějak soudit (myšleno "hodnotit", ne "odsuzovat"). Nevím, nakolik to byla mocenská akce, nakolik akce lidu. Nevím, zda a jaké měli jiné možnosti. Netuším, zda by se mírnější akce nezahnala někam do kouta (občas je potřeba některé věci udělat pořádně a definitivně, jinak se nám výchozí stav vrátí jak bumerang posílený energií, kterou jsme do něj vložili). Dnes se na to díváme s velkým odstupem, a z tepla domova se těžko vžijeme do stavu tehdejších lidí. Pokud se podívám na československé události minulého století, tak prakticky jediné, co si dovolím vědomě odsoudit, byly kruté politické procesy, které se sice dají (technicky) pochopit coby obrovské zastrašovadlo a pomsta "těm, co šli proti nám", ale v žádném případě (lidsky) pochopit a omluvit. Ale i zde musíme za tyto činy soudit tehdejší vrahy, a ne dnešní dnešní komunisty. Stejně jako nemůžeme marxistickým způsobem soudit dnešní podnikatele-zaměstnavatele. Mám pocit, že dnes hodně lidí trpí chorobou černo-bílého (myslím tím pouze RGB barvy #000000 a #FFFFFF) vidění…
Ale i zde musíme za tyto činy soudit tehdejší vrahy, a ne dnešní dnešní komunisty.
Vztahuje se to samé i na nacisty?
O jaké akci lidu tady mohla být řeč?To jsem se špatně vyjádřil. Spíš jsem měl použít výraz "vůle" lidu. Ohledně Sovětského svazu – dějepis nikdy nebyl moje hobby, spíš jsem ho hodně ojebával, než bych se ho učil
Jiná otázka je, jaké skutečné cíly dnešních komunistů jsou.To já nevím. Ani nevím, co vlastně hlásají. To bude mít smysl poslouchat, až nám politici přestanou lhát. Já hodnotím politiky nezávisle na politické příslušnosti – pokud se mi tedy přihodí, že jednou za půl roku sednu k TV a kouknu na politickou debatu. Pak jen kroutím hlavou nad tím, jak někteří mohou rozhodovat o tom, kam se bude náš stát ubírat, když bych jim nesvěřil ani rozhodnutí, co nakoupit za víkend na jídlo. Ale někdy jsem příjemně překvapen, že někteří mají perfektní přehled a neplácají kraviny – moc jich není, ale najdou se.
Přestavte si, že se (kombinované) zdanění příjmu právnických osob v ČR snížilo v letošním roce na 5% nebo třeba na 1%A proc vubec dan z prijmu pravnickych osob nezrusit uplne a nenahradit progresivnim zdanenim prijmu fyzickych osob ci navysenim kapitalovych dani? Nebo dan z prijmu pravnickych osob nechat, ale danit pouze zisk, ktery z pravnicke osoby skutecne 'odteka' (po odecteni investic)?
Mimochodem, za reálný pohled na věc beru až dvojí zdanění, ke kterému dochází při vyplácení zisku z právnické osoby.Takovy postup je pokud vim bezny vsude v Evrope a asi i v USA.
Nejdřív zaplatíte 19 % ze zisku firmy a pak ještě 15% daň z příjmu FO za to, že jste si ty prachy vyplatili. To dává 39,25% zdanění.BTW, me to tedy pri 19 % a 15 % vychazi celkem na 31.15 %.
stát žere děsně moc peněz, ale silnice máme jak na Balkáně, zadlužujeme se, na důchody není, na doktory není, na nic není.Ani ne tak stat, jako paraziti na nej prisati. Ale jinak logika "radsi vojebu dane, protoze me sere, ze na nic nejsou prachy" je uzasna a od vzdelaneho cloveka bych ji fakt necekal.
Ale jinak logika "radsi vojebu dane, protoze me sere, ze na nic nejsou prachy" je uzasna a od vzdelaneho cloveka bych ji fakt necekal.Mně na tom nepřijde nic divného. Kdyby se ukázalo, že půlka peněz z charit jde do soukromé kapsy, taky by jim nikdo nechtěl přispívat.
Kdyz nebude rozvedeny otec platit alimenty a zaroven si stezovat, ze bejvalka na detech setri...No pozor, je docela častá situace, že si rozvedená matka užívá vysokých alimentů a děti z toho nevidí nikdy nic. V takovém případě taky chápu, že chlap radši uteče za hranice, než aby na tohle platil. Ty ale určitě solíš peníze rád...
Podstatne je, ze nadavat (stezovat si, konstatovat) na jednu stranu, ze nejsou prachy a na druhou stranu se prsit, ze jsem se vyhnul danim (at uz legalne ci nelegalne) je takove... celkem schizofrenni.
Schizofrenní je, že státu na jedné straně schází peníze na spoustu věcí, ale zároveň spousta státních peněz utíká v pochybných předražených zakázkách, zbytečné byrokracii atd. Tady se musí začít. Nikomu se nechce cpát peníze do nefunkční černé díry.
Schizofrenní je, že státu na jedné straně schází peníze na spoustu věcí, ale zároveň spousta státních peněz utíká v pochybných předražených zakázkách, zbytečné byrokracii atd. Tady se musí začít.Ono je otazka, jestli to cele neni jen kvuli verejne povaze statu, tak se ruzne takove prusvihy provali mnohem spis nez u soukromych spolecnosti, kde do ucetnictvi nikdo z venku nevidi, a jen kdyz to nahodou presahne unosnou miru, provali se a vysetruje (treba Enron), tak se teprv ukaze skryta personalni ci systemova korupce. Mozna urcita mira neefektivity (projevujici se treba zbytecnou byrokracii ci pochybnymi zakazkami) proste je inherentni slozitym spolecenskym strukturam.
u soukromych spolecnosti, kde do ucetnictvi nikdo z venku nevidi, a jen kdyz to nahodou presahne unosnou miru, provali se a vysetruje (treba Enron), tak se teprv ukaze skryta personalni ci systemova korupce. Mozna urcita mira neefektivity (projevujici se treba zbytecnou byrokracii ci pochybnymi zakazkami) proste je inherentni slozitym spolecenskym strukturam.Nezapomínejte ale, že předmětem všech pravicových ekonomických teorií je hospodaření selského dvorku v malé vesnici v malém státečku někdy po skončení středověku. Do toho pak sice někdy ve slabé chvíli zasunou moderní technologie 19. století (stroje pracující bez lidí), ale už nikoliv intenzivní potřebu fosilních a nerostných zdrojů (hlavní spotřeba je krmivo) a informační technologie (sedlák má svoje peníze v polštáři a jednou ročně se vypraví do města na jarmark, kde potkává pořád tytéž lidi), ale vždycky je tam ten pan hospodář, co drží grunt pevně v rukou. Z tohoto pohledu se pak fantazíruje o daních, o clech a státu.
jednou ročně se vypraví do města na jarmark, kde potkává pořád tytéž lidi), ale vždycky je tam ten pan hospodář, co drží grunt pevně v rukou. Z tohoto pohledu se pak fantazíruje o daních, o clech a státu.a hlavně o svobodném trhu.
Tohle je pravda jen do určité míry.
1) U soukromých společností jsou negativními jevy postiženi pouze vlastníci, takže je to jejich problém za jejich peníze. U státu jde i o moje peníze a to mě štve.
2) Soukromé společnosti zjevně vyvinuly podstatně efektivnější mechanismy než stát. Někde jsem viděl porovnání marží velké stavební firmy (snad Skanska) u zakázek pro státní (asi 20%) a soukromý sektor (jednotky procent). To mluví za vše.
1) U soukromých společností jsou negativními jevy postiženi pouze vlastníci, takže je to jejich problém za jejich peníze. U státu jde i o moje peníze a to mě štve.Pokud jsou takove negativni jevy (v ruzne mire) u vsech dodavatelu na trhu, tak se samozrejme projevi castecne narustem cen. V idealne trznim prostredi by konkurence dodavatele s velkou korupci (a tedy velkymi naklady) vytlacila z trhu, realne ale v mnoha pripadech prevladnou dalsi vlivy omezujici konkurenci (napr. slevy z rozsahu, ci problematika sitovych sluzeb).
Někde jsem viděl porovnání marží velké stavební firmy (snad Skanska) u zakázek pro státní (asi 20%) a soukromý sektor (jednotky procent). To mluví za vše.Ja zase videl srovnani marze soukromych zdravotnich pojistoven v USA (prumerne tusim cca 16 %) a evropskych verejnych zdravotnich pojistoven (v CR pod 3 %).
v CR pod 3 %... což je limit, který nařizuje zákon, takže to opravdu není žádný pádný argument.
Kdyby se ukázalo, že půlka peněz z charit jde do soukromé kapsy, taky by jim nikdo nechtěl přispívat.Tak si vem třeba DMS - cena je 30Kč, příjemce dostane 27Kč. Už tady je 10% pryč. (Shodou okolností jsem se nedávno někde dočetl, že v Číně je zákonem dané, že charitativní organizace smí na svůj vlastní provoz vydat maximálně 10% z vybraných peněz. Plakali tam, jak je to pro ně strašně málo, chudáčky.)
Ale nebyla to jejich povinnost, deklarovali to jako vlastní sponzorský dar.Jak úžasně dobročinné. Variabilní náklady na poslání té SMS jsou prakticky zanedbatelné, rozhodně se ani omylem neblíží těm třem korunám. Tudíž vybírat za ně takové peníze, to je prostě zlodějina a sprostá sviňárna, snaha napakovat se na lidské dobročinnosti.
Přispívat do nefunkčního systému nikoho nebaví... stát žere děsně moc peněz, ale silnice máme jak na Balkáně, zadlužujeme se, na důchody není, na doktory není, na nic není.Takže ať se to vezme zleva, či zprava, tak skutečným problémem této republiky je naprostá absence vymahatelnosti práva.
A pak je velice jednoduché měřítko každého kroku úspěšné politiky: buď k vymahatelnosti práva (což není svépráví) přispívá anebo ho ještě zhoršuje.Přispívat do nefunkčního systému nikoho nebaví... stát žere děsně moc peněz, ale silnice máme jak na Balkáně, zadlužujeme se, na důchody není, na doktory není, na nic není.Takže ať se to vezme zleva, či zprava, tak skutečným problémem této republiky je naprostá absence vymahatelnosti práva.
Pokud podnikate, tak neustale prekonavate nejaka uskali. Konkurence, dodavatele, dane, vlastni blbost a nedostatek zkusenosti. Je uplne jedno, co se Vam postavi do cesty. Nejdulezitejsi je to prekonat.Zatimco ti, co nepodnikaji maji veget, klidek...
Co je mi do toho, ze se budou mit ostatni spatne ? To je kurna jejich problem. At se o sebe postaraji. Klidne at stat zkrachuje. Nebo jakakoli jina firma.Oni se postaraji, ale tobe se to asi libit nebude...
Pokud spocitam, ze stat je pro me drahy (velke naklady), tak nejaka dalsi moje firma nebude mit uz sidlo v teto republice. Je mi to jedno. Je to naklad. A je to o tom, jak se s tim vyrovnam.Ano, rekl bych, ze to je ukazkove sobectvi. Podnikat tady (a tezit z toho, ze stat existuje), ale sidlo mit jinde. Jako ferove bych videl, kdyz uz je ten stat tak strasnej, odejit kompletne. Ne jen lizat smetanu. Pro lidi s timhle stylem uvazovani je stat drahy vzdy
Kazdy se dobrovolne muze rozhodnout, zda chce byt chudy nebo ne. Kazdy tomu take muze i verit nebo ne.Ano, taky se v pristim zivote narodim tak, abych mel lepsi startovni podminky, uz jsme se svobodne rozhodl.
Pokud chcete rovnost (treba mit tu husu jako ja), tak si na ni vydelejte. Jinak se se mnou v tomto merit nemuzete.Rekl bych, ze kazdy mame o bohatstvi jine predstavy. Husa to rozhodne neni
Vaše připomínky jindy jsou trochu v duchu argementací minulého režimu, ale může jít o "provokaci" … To pak jistě je v podstatě také v pořádkuPokud by nešlo o provokaci, tak by to v pořádku nebylo?
Jako, že soukromé osoby z platu, který berou ve státním sektoru, kupují naše výrobky? Aha, no tak to asi ano... To jsme už trochu někde jindeNicméně výše daní se taky obhajuje tím, že podnikáte v prostředí, které vám svou strukturou podnikání umožňuje, což je i to, že dost lidí má peníze na to, aby si od vás kupovali (což kupodivu mohou pro leckteré podnikatele být i ti na sociálních dávkách). Např. bych viděl pro maloobchodníka problém ve snižování reálných mezd, v tlaku na odbourání minimální mzdy i všech sociálních dávek vůbec: tím totiž odpadá značná kupní síla. A nemůžu nevidět, že nejvíc vydělávají ti, co prodávají hodně zboží za malé ceny (chudým), nikoliv ti, co prodávají málo zboží za velké ceny (bohatým).
Ale u minimální mzdy bych se pozastavil: její odbourání může znamenat snížení reálných příjmů, na druhé straně snížení nezaměstnanosti.a zavedení pracující chudoby, což znamená, že i když bude člověk pracovat na plný úvazek, nebude se moct uživit: výdělek z jeho práce nebude stačit ani na to, aby svou pracovní sílu obnovil. Na minimální mzdu můžete pohlížet jako na konkurenci státu (společnosti), která říká, že než podnikat s takhle malým výnosem (a tedy nemít peníze na zaplacení zaměstnancům), je lepší nedělat nic. Protože ty jeho zaměstnance, obnovu jejich pracovní síly, by musel zase dotovat stát sociálními dávkami. Jinými slovy, podnikatel, který není schopen vyplácet minimální mzdu, si na podnikání v rámci této společnosti jen hraje.
If both a 0% rate and 100% rate of taxation generate no revenue, it follows that there must exist at least one rate in between where tax revenue would be a maximum.
To je ovsem tak jedine, co vime s jistotou.No, to je ale samo o sobě celkem hodně.
Dad ma pravdu - ve skutecnosti ani neni jasne, zda "Lafferova krivka" je vubec krivka.Jakože by mohla být třeba nespojitá nebo něco? Nesranduj...
Jakože by mohla být třeba nespojitá nebo něco?Spis ze by to nebyla funkce miry zdaneni, ale neco jako hysterezni krivka.
No, když už se bavíme o daňovém zatížení, stát si na své příjde.Když se tak zasním, tak jedinou daň, kterou bych v kapitalismu akceptoval, by byla daň ze zisku (příjmy minus náklady) + možná daň z většího majetku (kvůli kompenzaci přelévání zisku jako nákladů do majetku). Ty by mohly být skutečně rovné a výběrčí daní (stát) by byl bytostně zainteresován na tom, aby si jeho obyvatelé hodně vydělávali a rostl jejich majetek. Co je skutečně zvláštní, jsou spotřební daně včetně DPH. Ty jednak dopadají stejně jako daň z příjmu v relativní míře více na chudší (absolutně sice odvedou méně, ale v poměru ke svému disponibilnímu kapitálu více) a hlavně je výběrčí zainteresovaný na tom, aby lidé utráceli a spotřebovávali čím dál víc, i za cenu zadlužování. K tomu pak směřuje politiku včetně legislativy.