Výzkumníci ukazují, jak mohou otevřené tunely a IPv6 Extension Headers synchronizovat pakety do krátkých provozních špiček. V kontrolovaném experimentu naměřili přes 180násobnou koncentraci paketového toku vůči průměrné rychlosti odesílání — nikoli 180násobné zvětšení objemu dat. Článek obsahuje metodiku, limity měření i mitigace pro GRE, IPIP a další tunely.
Po velkém úspěchu prvního MobileLinux Hackdaye se vracíme do Českých Budějovic s druhým ročníkem. V pátek 30. října 2026 od 10:00 se v prostorách Jihočeské univerzity uskuteční Embedded & MobileLinux Hackday #2. Těšit se můžete na témata jako Immutable Linux na telefonech (BengalOS), U-Boot a upstream vývoj, AI optimalizace pro embedded systémy nebo otevřený hardware. Nebude chybět praktické hackování, sdílení zkušeností a možnost … více »
Dne 21. října 2026 vydal projekt Node.js bezpečnostní aktualizace opravující deset zranitelností, včetně jedné umožňující potenciální vzdálené spuštění kódu (RCE). Nejzajímavější je CVE-2026-111497, chyba dekodéru Brotli, kterou objevili výzkumníci využívající OpenAI Codex Security. Chyba je v nativním dekodéru Brotli, nikoli v samotném JavaScriptu. Speciálně vytvořený komprimovaný vstup způsobí, že dekodér zamění
… více »Francouzský výrobce kabelů Nexans upozornil na napjaté dodávky elektrických kabelů. Výstavba nové výrobní linky pro některé typy kabelů může trvat přibližně tři roky. Datacentra potřebují rozsáhlé nízkonapěťové a středněnapěťové rozvody. Poptávka roste současně s modernizací elektrických sítí. Někteří odběratelé proto uzavírají výrazně delší dodavatelské smlouvy [Reuters].
Představena byla (𝕏) virtuální platforma FLYBENCH FPV, která nováčky provede zapojením a konstrukcí dronů.
Google Chrome 156 byl prohlášen za stabilní. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 353 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Indická společnost eMudhra po bezpečnostním incidentu, tj. kompromitaci soukromých klíčů osmi mezilehlých certifikátů své certifikační autority, opouští globální byznys s SSL/TLS certifikáty.
Dle Phoronixu zveřejnila společnost Trend Micro prostřednictvím programu Zero Day Initiative (ZDI) několik hlášení bezpečnostních zranitelností přímo na veřejném mailing listu LKML, přestože některé chyby dosud nemají opravu začleněnou do hlavní větve jádra. Mezi hlášenými problémy jsou dvě zranitelnosti s hodnocením CVSS 9.0, týkající se SMB Direct a KSMBD, které mohou umožnit vzdálené spuštění kódu. Další hlášení se týkají … více »
Správce hesel KeePassXC byl vydán ve verzi 2.8.0. Přechází na Qt 6, podporuje vkládání hesel s Waylandem, rychlé odemykání pomocí Polkitu nebo možnost nastavení klávesových zkratek (seznam změn).
Databáze DuckDB (Wikipedie) byla vydána ve verzi 2.0.0 LTS. S kódovým názvem Cinnamon Teal (čírka skořicová). S vyladěným protokolem Quack.
3. jak jsi vubec k vyvoji tohoto enginu dosel? (cetl jsem, ze jsi pomahal vyvijet Cube engine ci co, takze ta otazka smeruje i timto smerem).
Diky za odpovedi, preji hodne uspechu
Mě taky zpočátku neseděla, ale zvykl jsem si, a dnes považuju Lua za jeden z nejlepších skriptovacích jazyků .. rozšiřitelná sémantika je boží věc, a nevím jak to Lua dělá, ale je to minimální jazyk a přitom je de facto kompletní a elegantní, podporuje vše co je potřeba (no, hodil by se mi nějaký statický metaprogramming, ale to můžu kdyžtak dodat externě.. plánuju pro Lua vytvořit systém AST maker jako v Lispu pro rozšiřování syntaxe). Btw, LuaJIT FFI podporuje např. i SIMD a celkově i nízkoúrovňové programování, takže s takovým statickým metaprogrammingem by mohlo jít o perfektně použitelný obecný skriptovací jazyk s vysokým výkonem a konkurovat i jazykům postaveným nad .NET/JVM (myslím teď dynamickým, Clojure například).
Co se týče ještě porovnání s JS, nezanedbatelnou roli hraje i to, že implementace Lua jsou napsané v C a mají málo závislostí.. snažím se nezáviset na ne-C knihovnách pro dobrou interoperabilitu a držím počet závislostí na minimu (v budoucnu přibude ještě fyzikální engine, nejspíš ODE, nic jiného zatím neplánuju). Kromě toho je i LuaJIT o dost menší než V8 a dá se daleko snadněji zabudovat do projektu (projekt, ze kterého OF vychází, Syntensity, využíval JS/V8 pro skriptování .. po migraci klesl objem podpůrného kódu na polovinu a po zavedení utility knihovny ještě dál)
Co se týče mobilních zařízení, tu podporu bych fakt rád přidal, ale zatím to nebude možné. Zatím finance plánuju čerpat z webového distribučního systému (bude se jednat o jednotný systém pro tvorbu a distribuci i kooperativně online s ukládáním všech assetů na serveru) a potenciálně z Chaosu. Ale zatím výdaje jdou z vlastního + příspěvků.
LuaJIT2 je ještě o dost rychlejší než V8K tomu je zajímavé čtení, na které jsem nedávno narazil, tady: http://blog.mrale.ph/post/5436474765/dangers-of-cross-language-benchmark-games
Tiskni
Sdílej: