Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Tiskni
Sdílej:
3. jak jsi vubec k vyvoji tohoto enginu dosel? (cetl jsem, ze jsi pomahal vyvijet Cube engine ci co, takze ta otazka smeruje i timto smerem).
Diky za odpovedi, preji hodne uspechu
Mě taky zpočátku neseděla, ale zvykl jsem si, a dnes považuju Lua za jeden z nejlepších skriptovacích jazyků .. rozšiřitelná sémantika je boží věc, a nevím jak to Lua dělá, ale je to minimální jazyk a přitom je de facto kompletní a elegantní, podporuje vše co je potřeba (no, hodil by se mi nějaký statický metaprogramming, ale to můžu kdyžtak dodat externě.. plánuju pro Lua vytvořit systém AST maker jako v Lispu pro rozšiřování syntaxe). Btw, LuaJIT FFI podporuje např. i SIMD a celkově i nízkoúrovňové programování, takže s takovým statickým metaprogrammingem by mohlo jít o perfektně použitelný obecný skriptovací jazyk s vysokým výkonem a konkurovat i jazykům postaveným nad .NET/JVM (myslím teď dynamickým, Clojure například).
Co se týče ještě porovnání s JS, nezanedbatelnou roli hraje i to, že implementace Lua jsou napsané v C a mají málo závislostí.. snažím se nezáviset na ne-C knihovnách pro dobrou interoperabilitu a držím počet závislostí na minimu (v budoucnu přibude ještě fyzikální engine, nejspíš ODE, nic jiného zatím neplánuju). Kromě toho je i LuaJIT o dost menší než V8 a dá se daleko snadněji zabudovat do projektu (projekt, ze kterého OF vychází, Syntensity, využíval JS/V8 pro skriptování .. po migraci klesl objem podpůrného kódu na polovinu a po zavedení utility knihovny ještě dál)
Co se týče mobilních zařízení, tu podporu bych fakt rád přidal, ale zatím to nebude možné. Zatím finance plánuju čerpat z webového distribučního systému (bude se jednat o jednotný systém pro tvorbu a distribuci i kooperativně online s ukládáním všech assetů na serveru) a potenciálně z Chaosu. Ale zatím výdaje jdou z vlastního + příspěvků.
LuaJIT2 je ještě o dost rychlejší než V8K tomu je zajímavé čtení, na které jsem nedávno narazil, tady: http://blog.mrale.ph/post/5436474765/dangers-of-cross-language-benchmark-games