raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
Nové verze AI modelů. Společnost OpenAI představila GPT‑5.5. Společnost DeepSeek představila DeepSeek V4.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 164 (pdf) a Hello World 29 (pdf).
Bylo oznámeno, že webový prohlížeč Opera GX zaměřený na hráče počítačových her je už také na Flathubu and Snapcraftu.
Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery dnes schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu Kč). Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla. Transakci ještě budou schvalovat regulační orgány, a to nejen ve Spojených státech, ale také
… více »Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 26.04 LTS Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 11. vydání s dlouhodobou podporou (LTS).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Gitea (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 1.26.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Ve středu 29. dubna 2026 se v pražské kanceláři SUSE v Karlíně uskuteční 7. Mobile Linux Hackday, komunitní setkání zaměřené na Linux na mobilních zařízeních, kernelový vývoj i uživatelský prostor. Akce proběhne od 10:00 do večerních hodin. Hackday je určen všem zájemcům o praktickou práci s Linuxem na telefonech. Zaměří se na vývoj aplikací v userspace, například bankovní aplikace, zpracování obrazu z kamery nebo práci s NFC, i na úpravy
… více »LilyPond (Wikipedie) , tj. multiplatformní svobodný software určený pro sazbu notových zápisů, byl vydán ve verzi 2.26.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána nová verze 11.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 237 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 500 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
A není lepší rovnou použít XeTeX a nesrat se s 8-bity?
pdftex nebo pdflatex vyrobily PDF s českým textem. Ale TeXové balíčky pro Gentoo asi ještě nejsou úplně "plug-and-play", protože když mám nastavený use flag unicode, předpokládal bych, že to bude fungovat hned po instalaci správně. A dokumentace pro csplain z roku 2000, která se týká TeTeXu mi nepřipadá úplně aktuální, abych to podle ní dokázal opravit.
No ale texlive má taky use flag xetex, tak proč nezkusit co to udělá, že…
TeX používám jenom občas jako uživatel, vždycky se mi to nakonec podařilo nějak splácat, že pdftex nebo pdflatex vyrobily PDF s českým textem.Občas používám ConTeXt (dev-texlive/texlive-context) a české texty mi to vyrábí i bez plácání.e
XeTeX i XeLaTeX jsou součástí TeX Live. A opravdu, jak někdo píše níže, podpora UTF-8 v csplainu neznamená, že budete moci používat všechny znaky Unicode, jedná se jen o překódování. Ostatně originální TeX, na němž csplain, cslatex i babelizovaný latex staví, umí pouze 8-bitové znakové sady a podpora UTF-8 v babelu je jen jakýsi hack, který za něktěrých okolností funguje a za jiných ne.
Proto, pokud skutečně potřebujete používat Unicode znaky, doporučuji XeTeX resp. XeLaTeX. Jenom z osobní zkušenosti dodám, že v XeTeXu mi nedávno nefungovala italická korekce a nepodařilo se mi zjistit, proč tomu tak je.
Když jsem přecházel na OS X, tak jsem zároveň přešel na XeLaTeX. Jak se to instaluje a nastavuje, netuším. Pro OS X snad ani normální TeX naštěstí není. Možná přes MacPorts… Kdo ví…
No, a výsledek?
Podle mě se na XeLaTeX (nebo XeTeX, chcete-li) přejít vyplatí. Velice zajímavá je třeba i nativní podpora OpenType, TrueType a Type1 písem v systému.
V příloze je ukázka šablony. Pouze jsem použil dva systémové fonty a dopsal text. Nemám čas se s tím mazlit, takže omluv prosím jistou dávku nedotaženosti… (překlady atd.)
IMO: měl by se použít balík polyglossia, aby to respektovalo české dělení slov a další česká typografická pravidla (např. \frenchspacing). Navíc, pokud jsem pochopil otázku, je hledáno řešení pro TeX resp. XeTeX.
Ještě bych doplnil, že zapnuté mapování fontů (Mapping=tex-text) může způsobit problémy a preferovaný způsob je psát unicodové pomlčky místo např. "--".
Chtěl bych se jen zeptat, zda-li u fontů, které to podporují, funguje italická korekce?
IMO: měl by se použít balík polyglossia, aby to respektovalo české dělení slov a další česká typografická pravidla (např. \frenchspacing). Navíc, pokud jsem pochopil otázku, je hledáno řešení pro TeX resp. XeTeX.
Ještě bych doplnil, že zapnuté mapování fontů (Mapping=tex-text) může způsobit problémy a preferovaný způsob je psát unicodové pomlčky místo např. "--".
Děkuii za poznámky. V příštím životě se na to určitě podívám. 
Chtěl bych se jen zeptat, zda-li u fontů, které to podporují, funguje italická korekce?
Absolutně netuším. 
Mně tedy italická korekce funguje, nicméně u spousty fontů je mnohem menší, než u Computer Modern a Latin Modern. :(
Hele, jak jsem psal nahoře. Asi jsem to nenapsal dostatečně důrazně. O XeTeXu vím jen následující:


Víc o tom opravdu nevím. Ty doby, kdy jsem měl čas ladit šílený makra v obskurní syntax několik týdnů, jsou naštěstí nenávratně pryč. 
Takže se omlouvám. O XeLaTeXu vím, jen že se mi na OS X chová tak, jak bych od TeXu očekával. Přistupoval jsem k tomu velmi skepticky, ale teď s odstupem času musím říct, že problémy s TeXem jsem měl vždy jen na Linuxu. :-/
\usepackage[czech]{babel} jinak mi to negeneruje automatické názvy česky a nedělí. A \usepackage{polyglossia} bych vyřadil, protože s ním mi to prostě nedělí a stěžuje si to na neexistenci gloss-něco souboru.
S XeLaTeXem by se měl použít balík polyglossia a ne babel. Mělo by stačit
\usepackage[czech]{polyglossia}
nebo
\usepackage{polyglossia}
\setdefaultlanguage{czech}
\documentclass{article}
\usepackage[czech]{babel}
\usepackage[IL2]{fontenc}
\usepackage[latin2]{inputenc}
\textwidth=10cm % abych lip videl ze se deli slova
\begin{document}
\def\a{Píšu česky a používám háčky a čárky. Pěkně se dělí slova.
Přepenicilínovaný. Nejneobhospodařovatelnější. }
\def\b{\a \a \a \a \a}
\b\b\b\b\b\b\b\b\b\b\b\b\b\b\b\b\b\b\b\b\b\b
\end{document}
jojo, ja jsem odpovidal na ten prispevek s cslatexem,
pro cestinu v plainu nebo amsetxu jsem pozival csplain resp. upraveny csplain + amstex, ale uz jsem to dlouho nepouzil.
O contextu byl ted nejaky clanek ve zpravodaji CSTUGu, a lide kteri pouzivaji context ctou konferenci cstexu. Tak se mozna zeptat tam?
\usepackage[czech]{babel} to funguje.
uz jsou tusim zastarale a nepouzivaji se.
A jak jste na to přišel? IMO výhoda csplainu je, že texty v něm napsané mohu vysázet v roce 2000 i v roce 2009 a vypadají pořád stejně (resp. jsou nerozeznatelné) a nejsou s tím žádné problémy, což se bohužel nedá říct LaTeXu nebo XeTeXu.
cslatex uz dal neni podporovan a CSTUGem je podporovana cestina v babelul, ktera je lepsi.
Pokud už se člověk dokázal smířit s tím, že celá ta csplain věc je strašný problém, tak asi jo, žádné nové v poslední době nepřibyly :)
. Nepamatuju si teda na žádné harakiry - žádný xetex nebo co nainstalovaný nemám. Nepamatuju si ani na žádne editace konfiguráků... snad se nepletu, je to nějaká doba.
Balíček mám
pp-text/texlive 2007-r3, dívám se že teď je aktuální verze 2008. Možná došlo k nějaké změně?
No a kompiluju dokument pomocí: cslatex případně pdfcslatex a v hlavičce dokumentu mám (házím ji sem až po begin, aby tam třeba někdo ze zoufalosti nesnažil přidat něco jiného, v domění, že jsem to vynechal.
\documentclass[11pt]{article}
\usepackage[utf8]{inputenc}
\usepackage{czech}
\usepackage{a4wide}
\usepackage{graphics}
\usepackage{epsfig}
\usepackage{setspace}
\usepackage{indentfirst}
\begin{document}
a to je celé
.
Pokud chcete nativni podporu UTF-8 pro TeXLive, pak se podivejte sem:
http://bugs.gentoo.org/show_bug.cgi?id=263531
Jedna se o systemove reseni celeho problemu a vysledek je zaruceny. Pokud vam to bude fungovat, prispejte do diskuze a podporte zacleneni do Portage Tree.
Neexistuje, toto není řešení pro [cs]plain.
Osobně nevidím problém zdrojáky konvertovat z UTF8 do ISO-l2. Lze to udělat na mnoha různých úrovních. Používání unicode znaků vede k nejednoznačnosti, spoléhal bych se na samotný csplain, kde \uv{text} bude fungovat správně. Nemluvím o fontech, kde různé pomlčky ani nemusí být definovány. Jinými slovy, nechť csplain dělá to, co umí - zdrojáky není problém převést do požadovaného kódování.
Používání unicode znaků vede k nejednoznačnostiPoužití některých unicode znaků vede k nejednoznačnosti. Na českých uvozovkách například není nic nejednoznačného. Stejně tak na (základních) řeckých písmenech, i když se třeba může stát, že se některá z nich přeloží jako \varpísmena. Unicode matematické znaky jsou povětšinou taky jednoznačné.
Tiskni
Sdílej: