Ze 64- na 32bitový systém == zrychlení a menší zahřívání (diskuse)

[asdf]

Tak to tam máš něco hodně špatně.

[Begleiter]

To vím taky. Ale co? Špatně se to hledá. Ale jinak máš pravdu.

[Limoto]

Paměť. Mám teď v notebooku 4G (protože s 8 mi padá a potřebuju ho vyzkoušet s originální pamětí) a je to utrpení. Zrovna Chromium je schopný sežrat úplně neuveřitelný množství paměti.

[Begleiter]

free -h:

             total       used       free     shared    buffers     cached
Mem:          2,7G       2,1G       587M         0B        39M       1,7G
-/+ buffers/cache:       312M       2,4G
Swap:         6,0G         0B       6,0G

Mám puštěný Chromium (v něm otevřené dva taby), pekwm (resp. Xorg), pár terminálů..

Dost divný je, že ukazuje "total" jenom 2,7G, i když mám v notebooku 4G!?

[Luk]

Dost divný je, že ukazuje "total" jenom 2,7G, i když mám v notebooku 4G!?

Pokud je to 32bitový systém, tak to má vcelku logiku. Standardní dělení adresního prostoru je 1 GB pro jádro a 3 GB pro procesy (přičemž každý proces má virtuální adresní prostor také 3 GB). Předpokládám, že program free část paměti vyhrazenou pro jádro ignoruje. Ale to je jen můj odhad, 32bitový systém jsem snad na 4 GB paměti nikdy nezkoušel. Pak je tam ještě rozpor 2,7 vs. 3,0, který může být způsobený využitím části paměti pro grafickou kartu.

[alkoholik]

To deleni se tyka jednotlivych procesu.
Pamet mu nejspis sezral BIOS. 1GB RAM fuc je treba u Intel desek bezne.
At se podiva do dmesg na HIGHMEM available a LOWMEM available.

[Begleiter]

[    0.000000] 1880MB HIGHMEM available.
[    0.000000] 887MB LOWMEM available.

[Luk]

Hmmm, tak to vypadá, že jádro tu paměť nad 3 GB vůbec nevidí. Není fakt třeba přidělená grafické kartě nebo úplně zakázaná?

[Begleiter]

Tak jsem prolezl BIOS setup a nic o přidělování RAMky grafické kartě tam není a možnost paměť zakázat taky ne. Ale nemůže na to mít vliv, že mám jednu grafiku přímo v procesoru Intel Core i3 (Sandy Brigde) a potom ještě ATI/AMD Radeon?

[Luk]

Ta přímo v procesoru si něco ukousne, ale otázka je, kolik (bývá to právě nastavitelné). Ta samostatná má svoji paměť.

[Begleiter]

Vyzkouším ještě zakázat "přepínání" grafik (tedy té v proceru a dedikovanou ATI). Ale kolik si ta grafika v procesoru ukousne, to nastavit nelze.

[Begleiter]

Tak jsem zakázal "přepínání" grafik. Ale co se týká RAMky, tak je to bez rozdílu.

[Luk]

Teď ale koukám, že u notebooku (Lenovo ThinkPad E330) s grafikou Intel HD Graphics taky nejde nic nastavit. Nebo se špatně dívám.

[Begleiter]

Nejsem tedy sám

[Ovocníček]

Jo, ale i ta vyhrazená paměť na grafice IIRC něco bere z adresního prostoru? Nikdy jsem to neřešil, páč mám 64bit, ale kdysi se o tom psalo (u karet s velkou VRAM docela průser).

[Luk]

To deleni se tyka jednotlivych procesu.

To dělení se týká celého prostoru. Virtuální prostor 4 GB se rozdělí na 1 GB pro jádro a 3 GB pro procesy. Každý proces má virtuálně k dispozici ty 3 GB, z fyzické paměti mohou procesy v součtu využívat i podstatně více (pokud sdílejí stejné stránky). Tohle je default, ale lze to při kompilaci jádra změnit. Týká se to samozřejmě jen 32bitového systému, u 64bitového to není potřeba.

Pamet mu nejspis sezral BIOS. 1GB RAM fuc je treba u Intel desek bezne.

Zajímavé. K čemu jiném by to BIOS žral, než k přidělení grafické kartě? To by mě fakt zajímalo...

At se podiva do dmesg na HIGHMEM available a LOWMEM available.

Spíš do /proc/meminfo, kde je stav paměti docela přehledně zobrazen (a důležité jsou položky LowTotal a HighTotal).

Jinak by bylo dobré říct, co ty jednotlivé zóny paměti znamenají. U 4 GB je adresní prostor standardně rozdělen tak, že dolní 3 GB jsou pro procesy (virtuální adresace) a horní 1 GB pro jádro. Z něj je přímo namapováno 896 MB (dolní paměť složená ze zón DMA a NORMAL) a pak je tam oblast 128 MB používaná pro mapování z horní paměti (HIGHMEM). Horní paměť je ta část fyzické paměti, která se neadresuje přímo, nýbrž jen právě přes toto namapování, které je vždy jen dočasné. Při kompilaci jádra jde to dělení zrušit, pak se adresuje přímo, ale jen do 1 GB (i když zase bez rezervování toho mapovacího prostoru, který by byl jinak využitelný jen přes mapování, čili se ušetří něco málo režie).

Jde tedy ve stručnosti o to, kolik paměti je k dispozici v součtu a o kolik se to liší od instalované paměti. Pokud tam ta paměť bude chybět, pak ji jádro vůbec nevidí.

[alkoholik]

BIOS pamet "nesezere", on ji schova. Pouziva adresy k mapovani PCI zarizeni a podobne.
Je zajimave pozorovat, jak se ti zvetsuje pamet, kdyz v BIOSu vypnes sitovku, zvukovku, USB radice, porty a podobne.
Jednou mi upgrade BIOSu pridal asi 200MB.

[Luk]

Že BIOS rezervuje paměť pro účely zařízení, je jasná věc. Ale nikdy jsem neviděl rezervovat žádné závratně dlouhé úseky, rozhodně ne stovky MB.

[alkoholik]

beta:~ # dmidecode
..
BIOS Information
        Vendor: Intel Corporation
        Version: SE7221BK1E.86B.P.08.00.0034.063020060918
..
Memory Array Mapped Address                                                                                                         
        Starting Address: 0x00000000000                                                                                             
        Ending Address: 0x000CFFFFFFF                                                                                               
        Range Size: 3328 MB                                                                                                         
..
Memory Device                                                                                                                       
        Array Handle: 0x0023                                                                                                        
        Error Information Handle: Not Provided                                                                                      
        Total Width: 72 bits                                                                                                        
        Data Width: 64 bits                                                                                                         
        Size: 2048 MB                                                                                                               
        Form Factor: DIMM                                                                                                           
        Set: 2                                                                                                                      
        Locator: DIMM_1A
..
Memory Device
        Array Handle: 0x0023
        Error Information Handle: Not Provided
        Total Width: 72 bits
        Data Width: 64 bits
        Size: 2048 MB
        Form Factor: DIMM
        Set: 1
        Locator: DIMM_1B
..

Tech stovek je tak sedm a se starsim BIOSem bylo devet.

[Luk]

Tak to je fakt zajímavé, protože se teď dívám u dvou počítačů a u obou (v jednom případě 4 GB a ve druhém 2 GB) údaje v Memory Array Mapped Address odpovídá skutečné velikosti paměti. Ani se tam nijak nepromítají rozsahy rezervované BIOSem, které lze zjistit například z výpisu zpráv jádra (dmesg).

[mirec]

Prečo nie x32?

[David Heidelberg]

Dávám like, když můžeš, využij x32 :)

[Begleiter]

To jsem nepochopil.

[Luk]

x32 je řešení, které umožňuje využívat výhod 64bitového režimu procesoru (registry, speciální instrukce apod.) při zachování 32bitové adresace. Tím se to liší od 32bitového režimu procesoru, kde zmíněné výhody využívat nejdou, a od plně 64bitového režimu, kde je i 64bitová adresace. Hodí se to v případech, kdy není potřeba pracovat s velkou pamětí a současně je cílem program zrychlit (snížit režii navíc, která vzniká v souvislosti s 64bitovými adresami).

[Begleiter]

Díky za vysvětlení.

[Luk]

Něco k tématu

[Begleiter]

Díky. No jo, 64 bit vyhrál. Asi to bude nějakou aktualizací jádra či jiného softwaru, protože v minulosti (víc než 1 rok) to chodilo krásně i s 64bitovým Arch Linuxem.

[Ivan]

Ted mam "podobny" problem. A pritom porad pouzivam 64 Ubuntu. Stacilo naistalovat posledni aktualizace(kernel, X.org, graf. grivery) a notebook se desne hreje, grafika je pomala a X.org zere 30% CPU i pri beznych operacich.

Na Linuxu porad staci zmena v jednom malym cislicku ve verzi ovladace grafiky(u me Intel) a muzes mit velky problemy s vykonem. Myslim, ze tvuj problem nesouvisi s 32bit vs. 64bit verzi.

[Begleiter]

Díky. Máš asi pravdu, protože starší Arch Linux na tom běhal krásně.

[frdrx]

Ach jo.

[David]

Jdi do PAE jadra. Uvidi celou RAM.

[Begleiter]

Je v AUR. Zrovna ho kompiluju. Díky.

[Luk]

Jsem myslel, že v distribucích bývá PAE jako defaultní jádro. Ale jak se zdá, tak tomu tak v některých případech zřejmě není...

[Begleiter]

V Arch Linuxu (zatím) není v oficiálním jádře pro i686 PAE povoleno.

[Luk]

Aha...

[Begleiter]

Tak jedu na jádře s PAE (3.10.5-1-pae):

[    0.000000] 4476MB HIGHMEM available.
[    0.000000] 891MB LOWMEM available.

[gtz]

ani v openSUSE to tak není, standardní jádro je kernel-default, pokud někdo chce optimalizaci pro DESKTOP, PAE není problém přes zypper to do systému doplnit. Ale standardní je u openSUSE vždy DEFAULT.

[Luk]

Vzhledem k tomu, že už delší dobu používám jen 64bitové verze (a navíc jsem openSUSE před nedávnem zcela opustil - 12.3 je nedodělek), tak už to ani nevnímám. Ale překvapuje mě to, protože jsem měl pocit, že buď je PAE default nebo to instalátor vybírá podle detekované HW konfigurace.

[Michal Kubeček]

IIRC vybírá - nebo aspoň vybíral. Ale už dávno to neřeším, poslední i586 systém jsem zrušil už před nějakými 5-6 lety. Ta snaha některých lidí cpát za každou cenu 32-bitový systém na stroje s 64-bitovými procesory - a ještě si to racionalizovat - mi připadá šílená. (Tento příspěvek píšu na netbooku s 2 GB a x86_64 OpenSuSE.)

[Dreit]

+1

Vzpomínám jak jsem před lety na AMD Athlon 3000+ (s754) přešel z 32-bit Ubuntu na 64-bit verzi. Boot za poloviční dobu, rychlejší reakce na všechno,...a od té doby jedu na 64-bitu všude, kde to jde

[Begleiter]

Mám opačnou zkušenost -- tedy, co se týká notebooku (viz výše).

[Luk]

Zpočátku byly s 64 bity problémy - tedy hlavně pokud člověk nechtěl na 64bitovém systému provozovat 32bitové aplikace. Kdejaký program totiž nebyl na 64 bitů zcela připravený, asi nejvíc problémů přinášel mplayer/mencoder (možná spíš kvůli kodekům než vlastním programům).

[Michal Kubeček]

Úplně největší problém byly a jsou (některé) closed source aplikace - koneckonců takový Adobe Reader je 32-bitový dodnes…

[Luk]

Pravda...

[Dreit]

Bude to rok co ho nepoužívám a nemám si na co stěžovat, můj život je zase o něco klidnější a exotičtější. Jen videa na Youtube musím spouštět přes skript, takže to trvá trochu delší dobu (5-10 vteřin), ale zase se mi nestalo, že by Mplayer ve fullscreenu měl problémy s překreslováním + upscalování mu jde na jedničku

[Michal Kubeček]

Nepletete si Adobe Reader a Flash Player? Jinak okular už je ve stavu, kdy ho používám skoro na všechno, ale s interaktivními formuláři České daňové správy si bohužel stále neporadí. :-( Co se Youtube týká, tam to řeším přes Firefox extension Complete Youtube Saver.

[Dreit]

Vidíte to, jak vidím Adobe, tak si hned vybavím Flash. Reader nepoužívám už delší dobu, místo něj mi bohatě stačí Evince (daně ale neřeším). Youtube řeším vlastní modifikací skriptu z http://wiki.multimedia.cx/index.php?title=MPlayer_youtube_script

[Luk]

Vidíte to, jak vidím Adobe, tak si hned vybavím Flash.

Já spíš Photoshop. Flash býval původně Macromedia Flash, k Adobe se dostal až později.