Společnost Epic Games vydala verzi 5.4 svého proprietárního multiplatformního herního enginu Unreal Engine (Wikipedie). Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
Vzhledem k tomu, že jsem v posledních dvou týdnech velmi intenzivně pracoval s ntfsprogs a to především s jeho čerstvou omezenou podporou pro zápis přes FUSE, tak mě napadlo, že by mé zkušenosti mohl ocenit i někdo jiný, kdo možná uvažuje o podobném činu a nemá dostatek odvahy se do toho pustit.
Výchozí stav byl asi takový, že jsem měl disky plné DV videa, které jsem potřeboval překódovat do něčeho skladnějšího. Dohromady toho bylo kolem 300GB. Disky byly zapsané kdysi na cizím stroji pod Windows na NTFS a prakticky nebyla jiná možnost, kam velké AVI soubory dočasně zkopírovat a zpracovat. Jako spásná možnost se ukázaly nové ntfsprogs, které slibovaly novou podporu zápisu. Již předtím jsem zkoušel captive, ale to si na několikagigové soubory neškrtalo (mmapovat něco takového opravdu není dobrý nápad) a u menších souborů byla zoufalá rychlost.
Zde musím předeslat všem nachystaným na flamewar, že jsem opravdu počítal s tím, že můžu o data přijít a že jsem je opravdu neměl kam předem zálohovat. Připojil jsem tedy první disk s daty do počítače a zábava mohla začít. V kernelu je třeba mít FUSE, které není problém zkompilovat jako externí modul. Od 2.6.14 se dokonce vyskytuje v oficiálním kernelu.
Spustil jsem tedy ntfsmount na vytouženou partition a s potěšením na mě nevypadla žádná chyba. Dokonce i listing adresářů na disku vypadal v pořádku. Zkusil jsem vytvořit adresář na nová data, otouchoval pár nových souborů, zkopíroval pár malých souborů, vše v pořádku. Tak jsem tedy odvážně pustil avidemux s naskriptovaným nastavením a čekal na výsledek první operace. Kodek dochroupal a já si zkusil video pustit. První zklamání - mplayer nemohl najít obrazovou stopu. Nejprve jsem podezříval avidemux, ale zkusil jsem totéž video vygenerovat na svůj disk. To se již povedlo a md5sum se značně lišil. Zkusil jsem tedy výsledné video zkopírovat na NTFS ze svého disku. To se povedlo, md5 hash zůstal zachovaný a video bylo přehratelné. Tak tedy fajn, budeme to delat touhle oklikou. Zde považuji za vhodné poznamenat, že kopírování je rychlé natolik, že ho neodliším od ext3 (což se o captive říct nedá).
Zakódoval jsem 6 videí a ouha. Při pokusu zkopírovat sedmé mi začal ovladač tvrdit, že Operation not supported. Zkoušel jsem disk přemountovat, kopírovat tam menší soubory a nevím co všechno ještě, až mě napadlo vytvořit adresář nový. A hele, do něj psát jde. Nakonec jsem zjistil, že vytvořené adresáře pomocí tohoto ovladače mohou obsahovat skutečně jen několik souborů. Zřejmě to neumí rozšířit datovou strukturu, která pod adresářem stojí. No budiž. Je to přeci limited write support. Na podobný problém jsem narazil i při mazání starých videí. Většinu jsem s klidem smazal, některá však nešla a nešla - zde se projevil zřejmě problém opačný - ovladač neumí datové struktury adresáře zmenšovat.
Všechna videa jsem úspěšně dokódoval a napadla mě zde nechytrá věc (musím podotknout, že obzvláště zde jsem se ztrátou dat počítal). Disk jsem totiž připojil k Windoze, které mám na notebooku, kde jsem chtěl soubory sesypat do jednoho adresáře a vymazat ty, které se vymazání na Linuxu bránily. Vše jsem udělal, když tu najednou jsem si všiml, že dva soubory mají nulové velikosti. Kupodivu daná videa stále šlo přehrát. Pustil jsem na to ve windowsech kontrolu, od které jsem se po fázi 2 dozvěděl všeříkající chybovou hlášku Kontrolu nebylo možno dokončit či něco velmi podobného (ne-)smyslu.
Nutno říct, že jedno z 'nulových' videí to nakonec přecejen odneslo a dodnes straší kolemjdoucí ve výpisu adresáře:
# ll
ls: cap2.05-07-08_12-48.00.avi: No such file or directory
total 1045892
-rw------- 1 root root 94718694 Oct 31 22:34 cap1.05-07-09_09-50.00.avi
...
Nicméně ztráta tohoto videa byla téměř jistě způsobena opětovnou manipulací s FS ve Windows (aneb to mám za to). Všechna ostatní videa si dnes trůní na jednom disku v bezpečí XFS.
Závěr: Pokud máte na NTFS drahocenná (a nejlépe nezálohovaná) data, ať vás ani nenapadne ntfsprogs používat, zatím není pro vás. Pokud chcete používat NTFS jako plně použitelný filesystém nebo na pravidelný přenos souborů mezi Linuxem a Windoze, zapomeňte na to a pořiďte si ext2. Pokud ale NTFS z Linuxu použít z nějakého důvodu opravdu potřebujete, počítáte s případným rizikem a RO přistup nestačí, jsou ntfsprogs ta správná volba. Děkuji autorům za skvělou práci na projektu a doufám, že se časem dočkáme zcela stabilní podpory zápisu. Oproti tomu, co bylo v kernelu doposud, je to úžasný skok dopředu.
Tiskni Sdílej:
Mně to nějak moc mrzuté nepřijde, naopak je to obrovský pokrok. IMHO nebude trvat moc dlouho než se ten zápis uplně stabilizuje.To bude super, nechápu v čem je takový problém, když třeba FAT je v pohodě... tedy... není, ale víš jak to myslím.
četl jsem že některým lidem zničil filesystem (což je divné, když by měl mít snad Paragon podporu od Microsoftu?)Chybí ti tam smajlík.
A co se týče poznámky o TuxWarez, tak nic proti tomu, ale najde se tu spousta lidí kteří spustí další zbytečný flejm, kterým se zaneřádí diskuze :-/To každopádně...
To bude super, nechápu v čem je takový problém, když třeba FAT je v pohodě...Problém je v tom, že M$ nikdy neuvolnil specifikace k NTFS. Veškerý vývoj podpory zápisu v ntfsprogs probíhal formou reverse engineeringu driverů z Windows, což je věc nesmírně náročná. S FAT žádný problém není proto, že je to nesmírně primitivní filesystem, ke kterému by zvládlo napsat čtení/zápis pomalu i dítě