Vládní CERT (GovCERT.CZ) upozorňuje (𝕏) na kritickou zranitelnost v jsPDF, CVE-2025-68428. Tato zranitelnost umožňuje neautentizovaným vzdáleným útočníkům číst libovolné soubory z lokálního souborového systému serveru při použití jsPDF v prostředí Node.js. Problém vzniká kvůli nedostatečné validaci vstupu u cest k souborům předávaných několika metodám jsPDF. Útočník může zneužít tuto chybu k exfiltraci citlivých
… více »V úterý 13. ledna 2025 se v pražské kanceláři SUSE v Karlíně uskuteční 5. Mobile Hackday, komunitní setkání zaměřené na Linux na mobilních zařízeních, kernelový vývoj a související infrastrukturu. Akci pořádá David Heidelberg.
… více »Už je 14 dní zbývá do začátku osmého ročníku komunitního setkání nejen českých a slovenských správců sítí CSNOG 2026. Registrace na akci je stále otevřená, ale termín uzávěrky se blíží. I proto organizátoři doporučují, aby se zájemci přihlásili brzy, nejlépe ještě tento týden.
… více »Rok 2026 sotva začal, ale už v prvním týdnu se nashromáždilo nezvykle mnoho zajímavostí, událostí a zpráv. Jedno je ale jisté - už ve středu se koná Virtuální Bastlírna - online setkání techniků, bastlířů a ajťáků, kam rozhodně doražte, ideálně s mikrofonem a kamerou a zapojte se do diskuze o zajímavých technických tématech.
Dějí se i ne zcela šťastné věci – zdražování a nedostupnost RAM a SSD, nedostatek waferů, 3€ clo na každou položku z Číny … více »Vývojáři GNOME a Firefoxu zvažují ve výchozím nastavení vypnutí funkce vkládání prostředním tlačítkem myši. Zdůvodnění: "U většiny uživatelů tento X11ism způsobuje neočekávané chování".
Nástroj pro obnovu dat GNU ddrescue (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 1.30. Vylepšena byla automatická obnova z disků s poškozenou čtecí hlavou.
Protokol IPv6 má již 30 let. První návrh specifikace RFC 1883 je z prosince 1995.
Byli vyhlášeni vítězové ocenění Steam Awards 2025. Hrou roku a současně nejlepší hrou, která vám nejde, je Hollow Knight: Silksong.
Byla vydána nová verze 26.0 linuxové distribuce Manjaro (Wikipedie). Její kódové jméno je Anh-Linh. Ke stažení je v edicích GNOME, KDE PLASMA a XFCE.
Jednotný seznam blokovaných internetových stránek vedený Českým telekomunikační úřadem obsahoval také Český telekomunikační úřad.
Zrovna nedávno se mi dostala do ruky kniha mající v názvu "démonickou stolovou horu v srdci amazonských pralesů". Po jejím otevření a přečtení několika stránek si mě získala a donutila hltat její text až do str. 301...
V první části autor popisuje svoji první a také poslední cestu ke stolové hoře,
která si získala jeho srdce. Je to hora, ke které směřovala výprava profesora
Challangera v románu A.C. Doylea "Ztracený svět"
Na jeho cestě se setkáte
s obrovskými pavouky, sršni, mravenci, brouky, ptáky, hady, silnými jaguáry.
Dále pak liánami, ve kterých můžete najít čerstvou vodu zahánějící žízeň a nebo
smrt, pakliže si liány spletete a dalšími zajímavostmi ze světa amazonského
pralesa.
Druhá část obsahuje autorovo zpracování zápisků bělocha, který strávil v pralese mnoho let a s panem Marešem se znal. Je ještě více dobrodružná a dozvíte se o hrůzných událostech, které se v pralese staly kvůli touze rychle zbohatnout a on se stal jejich svědkem. Dostal od něj smyšlené jméno Reg. Do divočiny se dostal až ze Skotska kvůli nešťastné lásce. A dokonce se mu podařilo žít s obávanými indiány.
Poslední část jsem jen v rychlosti prolítnul, protože mi nepřišla oproti předchozímu textu zajímavá a pro mne knihu pouze degradovala. Kdyby jí autor vynechal, knize by to jen přidalo.
Nejprve začnu tím pozitivním. První pocity po přečtení prvních dvou části byla touha po poznání nádherné přírody, kterou popisoval. Autorovi se výborně podařilo mě vtáhnout do romantické přírody, pryč od "hloupé civilizace". Samozřejmě, že toto opojení netrvalo dlouho, brzy jsem vystřízlivěl a vzal v potaz i negativní stránku věci např. tamější příroda již není tak pannenská jak bývala, já do ní nepatřím a težko bych se zdravím vyvázl.
Kniha ve mě také vzbudila soucit s indiány a rozčílení nad tím jak můžeme dopustit, aby je naše civilizace terorizovala, včetně drancování jejich přirozeného domova, který by pro nás měl být jedním z nejcenějších míst naší planety. Autor mě v poslední části zklamal tím, že jí vyplnil útržky, které si vybral, tak aby se mu hodili "do krámu" a na jejich základě sestavil "fantastické" úvahy a teorie. Místo toho by jsem uvítal fakta, která jsou již dnes k dispozici o tom jak vláda nechala ničit přírodu a indiány takovým neúnosným způsobem, že se proti tomu bouřila i Evropa a na pomoc nejen indiánům přišla i "cizí armáda". Dnes můžete najít na netu i informace přímo od indiánů, kteří se nakonec stali součástí naší civilizace a nyní se snaží chránit své soukmenovce.
Zkrátka nechápu jak mohl zaplnit závěr knihy úvahami o "bezvýznamné stolové hoře", když se okolo ní děli takové hrozné věci a ještě se divil tomu, že tam nechtějí pustit žádné další "vědecké expedice" po předchozích zkušenostech.
Starší kolega mě také přiměl k jedné úvaze. Položil mi otázku: "Kdo byl asi pan
Mareš, když studoval zahraniční obchod v roce 19xx?". Neznám ho nemohu soudit
Dispatch #15: The Decimation of the Amazon Indians
Project SIVAM (System for the Vigilance of the Amazon)
Sen o ztraceném světě neumírá
Tiskni
Sdílej:
Jen nějak nechápu vaše podivení se nad závěrem... účelem té výpravy nebylo zkoumat nějaké ekologické dopady dnešní civilizace na amazonský deštný prales, neblbněte, to by tu knihu jen zkazilo
Účelem bylo jít po stopách profesora Challengera ze Ztraceného světa od Arthura Conana Doyla. Byla to dobrodružná výprava s touhou po odhalení dávného tajemství, možnosti že by se Doylův Ztracený svět zakládal (aspoň částečně) na pravdě (což se jim skutečně odhalit povedlo, ta stolová hora, kterou Arthur Conan Doyle popisuje, opravdu existuje a dostali se k ní... jen by to ještě chtělo najít ty dinosaury
).
V tom časovém odstupu je právě ten problém. Právě kvůli tomu, že je kniha vydána v roce 2005 by jsem v její třetí části očekával úplně něco jiného.
BTW: Další věc je, že nějací dinosauři a "Ztracený svět" nebylo to co mě na této knize okouzlilo. Dnes je výzkum krapet dál, obzvláště co se týče např. stolovýh hor a nemám rád zjevné pohádky. A už vůbec neměl použít pro své spekulace účelové útržky z fyziky, které jsou v podání jeho úvah nesmyslné.
Nicméně hledání "Ztraceného světa" a ona dobrodružnost _je_ to co mě okouzlilo na oné starší knize Hledání ztraceného světa. Holt jsem asi tak trochu romantik
Kdyby v takové knize byly nějaké úvahy o ekologických dopadech civilizace či nějaké ekologické moralizování, tak by jí to jen degradovalo. To tam prostě nepatří, ot otm ta kniha není a nemá být.
Jasňačka, já jsem zase nečetl tu starší knihu
Mě právě zaujala genialita přírody a krásy amazonského pralesa. Ale po vyprchání prvotního opojení vyvolala právě ne moc veselé úvahy. Především na tom měl podíl text druhé části. Přeci jen mi přijde mnohem více romantické mít na této planetě krásu skutečnou než její poslední zbytky na stránkách zaprášených knih.
Nechci samozřejmě, aby se čtenáři vnucovalo nějaké moralizování. To stejně
nikam nevede. Ale myslím si, že právě třetí část plná faktů by neuškodila.
Nesměli by tam být žádné autorovi úvahy, názor by si každý udělal sám a
klidně by tuto část mohl i přeskočit. Rozhodně by to bylo přínosnější než
balast, který se nachází na posledních stránkách nyní. Ale je to věc názoru