Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Jarní konference EurOpen.cz 2025 proběhne 26. až 28. května v Brandýse nad Labem. Věnována je programovacím jazykům, vývoji softwaru a programovacím technikám.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Zrovna nedávno se mi dostala do ruky kniha mající v názvu "démonickou stolovou horu v srdci amazonských pralesů". Po jejím otevření a přečtení několika stránek si mě získala a donutila hltat její text až do str. 301...
V první části autor popisuje svoji první a také poslední cestu ke stolové hoře,
která si získala jeho srdce. Je to hora, ke které směřovala výprava profesora
Challangera v románu A.C. Doylea "Ztracený svět" Na jeho cestě se setkáte
s obrovskými pavouky, sršni, mravenci, brouky, ptáky, hady, silnými jaguáry.
Dále pak liánami, ve kterých můžete najít čerstvou vodu zahánějící žízeň a nebo
smrt, pakliže si liány spletete a dalšími zajímavostmi ze světa amazonského
pralesa.
Druhá část obsahuje autorovo zpracování zápisků bělocha, který strávil v pralese mnoho let a s panem Marešem se znal. Je ještě více dobrodružná a dozvíte se o hrůzných událostech, které se v pralese staly kvůli touze rychle zbohatnout a on se stal jejich svědkem. Dostal od něj smyšlené jméno Reg. Do divočiny se dostal až ze Skotska kvůli nešťastné lásce. A dokonce se mu podařilo žít s obávanými indiány.
Poslední část jsem jen v rychlosti prolítnul, protože mi nepřišla oproti předchozímu textu zajímavá a pro mne knihu pouze degradovala. Kdyby jí autor vynechal, knize by to jen přidalo.
Nejprve začnu tím pozitivním. První pocity po přečtení prvních dvou části byla touha po poznání nádherné přírody, kterou popisoval. Autorovi se výborně podařilo mě vtáhnout do romantické přírody, pryč od "hloupé civilizace". Samozřejmě, že toto opojení netrvalo dlouho, brzy jsem vystřízlivěl a vzal v potaz i negativní stránku věci např. tamější příroda již není tak pannenská jak bývala, já do ní nepatřím a težko bych se zdravím vyvázl.
Kniha ve mě také vzbudila soucit s indiány a rozčílení nad tím jak můžeme dopustit, aby je naše civilizace terorizovala, včetně drancování jejich přirozeného domova, který by pro nás měl být jedním z nejcenějších míst naší planety. Autor mě v poslední části zklamal tím, že jí vyplnil útržky, které si vybral, tak aby se mu hodili "do krámu" a na jejich základě sestavil "fantastické" úvahy a teorie. Místo toho by jsem uvítal fakta, která jsou již dnes k dispozici o tom jak vláda nechala ničit přírodu a indiány takovým neúnosným způsobem, že se proti tomu bouřila i Evropa a na pomoc nejen indiánům přišla i "cizí armáda". Dnes můžete najít na netu i informace přímo od indiánů, kteří se nakonec stali součástí naší civilizace a nyní se snaží chránit své soukmenovce.
Zkrátka nechápu jak mohl zaplnit závěr knihy úvahami o "bezvýznamné stolové hoře", když se okolo ní děli takové hrozné věci a ještě se divil tomu, že tam nechtějí pustit žádné další "vědecké expedice" po předchozích zkušenostech.
Starší kolega mě také přiměl k jedné úvaze. Položil mi otázku: "Kdo byl asi pan
Mareš, když studoval zahraniční obchod v roce 19xx?". Neznám ho nemohu soudit
Dispatch #15: The Decimation of the Amazon Indians
Project SIVAM (System for the Vigilance of the Amazon)
Sen o ztraceném světě neumírá
Tiskni
Sdílej:
V tom časovém odstupu je právě ten problém. Právě kvůli tomu, že je kniha vydána v roce 2005 by jsem v její třetí části očekával úplně něco jiného.
BTW: Další věc je, že nějací dinosauři a "Ztracený svět" nebylo to co mě na této knize okouzlilo. Dnes je výzkum krapet dál, obzvláště co se týče např. stolovýh hor a nemám rád zjevné pohádky. A už vůbec neměl použít pro své spekulace účelové útržky z fyziky, které jsou v podání jeho úvah nesmyslné.
Jasňačka, já jsem zase nečetl tu starší knihu
Mě právě zaujala genialita přírody a krásy amazonského pralesa. Ale po vyprchání prvotního opojení vyvolala právě ne moc veselé úvahy. Především na tom měl podíl text druhé části. Přeci jen mi přijde mnohem více romantické mít na této planetě krásu skutečnou než její poslední zbytky na stránkách zaprášených knih.
Nechci samozřejmě, aby se čtenáři vnucovalo nějaké moralizování. To stejně
nikam nevede. Ale myslím si, že právě třetí část plná faktů by neuškodila.
Nesměli by tam být žádné autorovi úvahy, názor by si každý udělal sám a
klidně by tuto část mohl i přeskočit. Rozhodně by to bylo přínosnější než
balast, který se nachází na posledních stránkách nyní. Ale je to věc názoru