Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
Zrovna nedávno se mi dostala do ruky kniha mající v názvu "démonickou stolovou horu v srdci amazonských pralesů". Po jejím otevření a přečtení několika stránek si mě získala a donutila hltat její text až do str. 301...
V první části autor popisuje svoji první a také poslední cestu ke stolové hoře,
která si získala jeho srdce. Je to hora, ke které směřovala výprava profesora
Challangera v románu A.C. Doylea "Ztracený svět" Na jeho cestě se setkáte
s obrovskými pavouky, sršni, mravenci, brouky, ptáky, hady, silnými jaguáry.
Dále pak liánami, ve kterých můžete najít čerstvou vodu zahánějící žízeň a nebo
smrt, pakliže si liány spletete a dalšími zajímavostmi ze světa amazonského
pralesa.
Druhá část obsahuje autorovo zpracování zápisků bělocha, který strávil v pralese mnoho let a s panem Marešem se znal. Je ještě více dobrodružná a dozvíte se o hrůzných událostech, které se v pralese staly kvůli touze rychle zbohatnout a on se stal jejich svědkem. Dostal od něj smyšlené jméno Reg. Do divočiny se dostal až ze Skotska kvůli nešťastné lásce. A dokonce se mu podařilo žít s obávanými indiány.
Poslední část jsem jen v rychlosti prolítnul, protože mi nepřišla oproti předchozímu textu zajímavá a pro mne knihu pouze degradovala. Kdyby jí autor vynechal, knize by to jen přidalo.
Nejprve začnu tím pozitivním. První pocity po přečtení prvních dvou části byla touha po poznání nádherné přírody, kterou popisoval. Autorovi se výborně podařilo mě vtáhnout do romantické přírody, pryč od "hloupé civilizace". Samozřejmě, že toto opojení netrvalo dlouho, brzy jsem vystřízlivěl a vzal v potaz i negativní stránku věci např. tamější příroda již není tak pannenská jak bývala, já do ní nepatřím a težko bych se zdravím vyvázl.
Kniha ve mě také vzbudila soucit s indiány a rozčílení nad tím jak můžeme dopustit, aby je naše civilizace terorizovala, včetně drancování jejich přirozeného domova, který by pro nás měl být jedním z nejcenějších míst naší planety. Autor mě v poslední části zklamal tím, že jí vyplnil útržky, které si vybral, tak aby se mu hodili "do krámu" a na jejich základě sestavil "fantastické" úvahy a teorie. Místo toho by jsem uvítal fakta, která jsou již dnes k dispozici o tom jak vláda nechala ničit přírodu a indiány takovým neúnosným způsobem, že se proti tomu bouřila i Evropa a na pomoc nejen indiánům přišla i "cizí armáda". Dnes můžete najít na netu i informace přímo od indiánů, kteří se nakonec stali součástí naší civilizace a nyní se snaží chránit své soukmenovce.
Zkrátka nechápu jak mohl zaplnit závěr knihy úvahami o "bezvýznamné stolové hoře", když se okolo ní děli takové hrozné věci a ještě se divil tomu, že tam nechtějí pustit žádné další "vědecké expedice" po předchozích zkušenostech.
Starší kolega mě také přiměl k jedné úvaze. Položil mi otázku: "Kdo byl asi pan
Mareš, když studoval zahraniční obchod v roce 19xx?". Neznám ho nemohu soudit
Dispatch #15: The Decimation of the Amazon Indians
Project SIVAM (System for the Vigilance of the Amazon)
Sen o ztraceném světě neumírá
Tiskni
Sdílej:
V tom časovém odstupu je právě ten problém. Právě kvůli tomu, že je kniha vydána v roce 2005 by jsem v její třetí části očekával úplně něco jiného.
BTW: Další věc je, že nějací dinosauři a "Ztracený svět" nebylo to co mě na této knize okouzlilo. Dnes je výzkum krapet dál, obzvláště co se týče např. stolovýh hor a nemám rád zjevné pohádky. A už vůbec neměl použít pro své spekulace účelové útržky z fyziky, které jsou v podání jeho úvah nesmyslné.
Jasňačka, já jsem zase nečetl tu starší knihu
Mě právě zaujala genialita přírody a krásy amazonského pralesa. Ale po vyprchání prvotního opojení vyvolala právě ne moc veselé úvahy. Především na tom měl podíl text druhé části. Přeci jen mi přijde mnohem více romantické mít na této planetě krásu skutečnou než její poslední zbytky na stránkách zaprášených knih.
Nechci samozřejmě, aby se čtenáři vnucovalo nějaké moralizování. To stejně
nikam nevede. Ale myslím si, že právě třetí část plná faktů by neuškodila.
Nesměli by tam být žádné autorovi úvahy, názor by si každý udělal sám a
klidně by tuto část mohl i přeskočit. Rozhodně by to bylo přínosnější než
balast, který se nachází na posledních stránkách nyní. Ale je to věc názoru