V Raspberry Pi OS lze nově snadno povolit USB Gadget Mode a díky balíčku rpi-usb-gadget (CDC-ECM/RNDIS) mít možnost se k Raspberry Pi připojovat přes USB kabel bez nutnosti konfigurování Wi-Fi nebo Ethernetu. K podporovaným Raspberry Pi připojeným do USB portu podporujícího OTG.
Konference Installfest 2026 proběhne o víkendu 28. a 29. března v budově FELu na Karlově náměstí v Praze. Přihlásit přednášku nebo workshop týkající se Linuxu, otevřených technologií, sítí, bezpečnosti, vývoje, programování a podobně lze do 18. února 0:15.
Fedora Flock 2026, tj. konference pro přispěvatele a příznivce Fedory, bude opět v Praze. Proběhne od 14. do 16. června. Na Flock navazuje DevConf.CZ 2026, který se uskuteční 18. a 19. června v Brně. Organizátoři konferencí hledají přednášející, vyhlásili Call for Proposals (CfP).
Z80-μLM je jazykový model 'konverzační umělé inteligence' optimalizovaný pro běh na 8-bitovém 4Mhz procesoru Z80 s 64kB RAM, technologii z roku 1976. Model používá 2-bitovou kvantizaci a trigramové hashování do 128 položek, což umožňuje zpracování textu i při velmi omezené paměti. Natrénovaný model se vejde do binárního souboru velkého pouhých 40 KB. Tento jazykový model patrně neprojde Turingovým testem 😅.
Digitální a informační agentura (DIA) na přelomu roku dokončila rozsáhlou modernizaci hardwarové infrastruktury základních registrů. Projekt za 236 milionů korun by měl zabránit výpadkům digitálních služeb státu, tak jako při loňských parlamentních volbách. Základní registry, tedy Registr práv a povinností (RPP), Informační systém základních registrů (ISZR) a Registr obyvatel (ROB), jsou jedním z pilířů veřejné správy. Denně
… více »Evropská komise (EK) zahájila nové vyšetřování americké internetové platformy 𝕏 miliardáře Elona Muska, a to podle unijního nařízení o digitálních službách (DSA). Vyšetřování souvisí se skandálem, kdy chatbot s umělou inteligencí (AI) Grok na žádost uživatelů na síti 𝕏 generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Komise o tom dnes informovala ve svém sdělení. Americký podnik je podezřelý, že řádně neposoudil a nezmírnil rizika spojená se zavedením své umělé inteligence na on-line platformě.
Bratislava OpenCamp pokračuje vo svojej tradícii a fanúšikovia otvorených technológií sa môžu tešiť na 4. ročník, ktorý sa uskutoční 25. 4. 2026 na FIIT STU v Bratislave. V súčasnosti prebieha prihlasovanie prednášok a workshopov – ak máte nápad, projekt, myšlienku, o ktoré sa chcete podeliť s komunitou, OpenCamp je správne miesto pre vás.
Krádež není inovace (Stealing Isn't Innovation). Koalice umělců, spisovatelů a tvůrců protestuje proti používání autorsky chráněných děl velkými technologickými společnostmi pro trénování AI systémů bez povolení či kompenzace.
Stát, potažmo ministerstvo vnitra plánuje zřízení nového, neveřejného virtuálního operátora, který by byl primárně určený na zajištěni kritické infrastruktury státu. Cílem je zajistit udržitelné, bezpečné, mobilní, vysokorychlostní datové a hlasové služby umožňující přístup ke kritickým aplikacím IZS a krizového řízení.
Byla vydána nová verze 10.0 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze nové balíčky ownCloud Infinite Scale a Uptime-Kuma.
Zrovna nedávno se mi dostala do ruky kniha mající v názvu "démonickou stolovou horu v srdci amazonských pralesů". Po jejím otevření a přečtení několika stránek si mě získala a donutila hltat její text až do str. 301...
V první části autor popisuje svoji první a také poslední cestu ke stolové hoře,
která si získala jeho srdce. Je to hora, ke které směřovala výprava profesora
Challangera v románu A.C. Doylea "Ztracený svět"
Na jeho cestě se setkáte
s obrovskými pavouky, sršni, mravenci, brouky, ptáky, hady, silnými jaguáry.
Dále pak liánami, ve kterých můžete najít čerstvou vodu zahánějící žízeň a nebo
smrt, pakliže si liány spletete a dalšími zajímavostmi ze světa amazonského
pralesa.
Druhá část obsahuje autorovo zpracování zápisků bělocha, který strávil v pralese mnoho let a s panem Marešem se znal. Je ještě více dobrodružná a dozvíte se o hrůzných událostech, které se v pralese staly kvůli touze rychle zbohatnout a on se stal jejich svědkem. Dostal od něj smyšlené jméno Reg. Do divočiny se dostal až ze Skotska kvůli nešťastné lásce. A dokonce se mu podařilo žít s obávanými indiány.
Poslední část jsem jen v rychlosti prolítnul, protože mi nepřišla oproti předchozímu textu zajímavá a pro mne knihu pouze degradovala. Kdyby jí autor vynechal, knize by to jen přidalo.
Nejprve začnu tím pozitivním. První pocity po přečtení prvních dvou části byla touha po poznání nádherné přírody, kterou popisoval. Autorovi se výborně podařilo mě vtáhnout do romantické přírody, pryč od "hloupé civilizace". Samozřejmě, že toto opojení netrvalo dlouho, brzy jsem vystřízlivěl a vzal v potaz i negativní stránku věci např. tamější příroda již není tak pannenská jak bývala, já do ní nepatřím a težko bych se zdravím vyvázl.
Kniha ve mě také vzbudila soucit s indiány a rozčílení nad tím jak můžeme dopustit, aby je naše civilizace terorizovala, včetně drancování jejich přirozeného domova, který by pro nás měl být jedním z nejcenějších míst naší planety. Autor mě v poslední části zklamal tím, že jí vyplnil útržky, které si vybral, tak aby se mu hodili "do krámu" a na jejich základě sestavil "fantastické" úvahy a teorie. Místo toho by jsem uvítal fakta, která jsou již dnes k dispozici o tom jak vláda nechala ničit přírodu a indiány takovým neúnosným způsobem, že se proti tomu bouřila i Evropa a na pomoc nejen indiánům přišla i "cizí armáda". Dnes můžete najít na netu i informace přímo od indiánů, kteří se nakonec stali součástí naší civilizace a nyní se snaží chránit své soukmenovce.
Zkrátka nechápu jak mohl zaplnit závěr knihy úvahami o "bezvýznamné stolové hoře", když se okolo ní děli takové hrozné věci a ještě se divil tomu, že tam nechtějí pustit žádné další "vědecké expedice" po předchozích zkušenostech.
Starší kolega mě také přiměl k jedné úvaze. Položil mi otázku: "Kdo byl asi pan
Mareš, když studoval zahraniční obchod v roce 19xx?". Neznám ho nemohu soudit
Dispatch #15: The Decimation of the Amazon Indians
Project SIVAM (System for the Vigilance of the Amazon)
Sen o ztraceném světě neumírá
Tiskni
Sdílej:
Jen nějak nechápu vaše podivení se nad závěrem... účelem té výpravy nebylo zkoumat nějaké ekologické dopady dnešní civilizace na amazonský deštný prales, neblbněte, to by tu knihu jen zkazilo
Účelem bylo jít po stopách profesora Challengera ze Ztraceného světa od Arthura Conana Doyla. Byla to dobrodružná výprava s touhou po odhalení dávného tajemství, možnosti že by se Doylův Ztracený svět zakládal (aspoň částečně) na pravdě (což se jim skutečně odhalit povedlo, ta stolová hora, kterou Arthur Conan Doyle popisuje, opravdu existuje a dostali se k ní... jen by to ještě chtělo najít ty dinosaury
).
V tom časovém odstupu je právě ten problém. Právě kvůli tomu, že je kniha vydána v roce 2005 by jsem v její třetí části očekával úplně něco jiného.
BTW: Další věc je, že nějací dinosauři a "Ztracený svět" nebylo to co mě na této knize okouzlilo. Dnes je výzkum krapet dál, obzvláště co se týče např. stolovýh hor a nemám rád zjevné pohádky. A už vůbec neměl použít pro své spekulace účelové útržky z fyziky, které jsou v podání jeho úvah nesmyslné.
Nicméně hledání "Ztraceného světa" a ona dobrodružnost _je_ to co mě okouzlilo na oné starší knize Hledání ztraceného světa. Holt jsem asi tak trochu romantik
Kdyby v takové knize byly nějaké úvahy o ekologických dopadech civilizace či nějaké ekologické moralizování, tak by jí to jen degradovalo. To tam prostě nepatří, ot otm ta kniha není a nemá být.
Jasňačka, já jsem zase nečetl tu starší knihu
Mě právě zaujala genialita přírody a krásy amazonského pralesa. Ale po vyprchání prvotního opojení vyvolala právě ne moc veselé úvahy. Především na tom měl podíl text druhé části. Přeci jen mi přijde mnohem více romantické mít na této planetě krásu skutečnou než její poslední zbytky na stránkách zaprášených knih.
Nechci samozřejmě, aby se čtenáři vnucovalo nějaké moralizování. To stejně
nikam nevede. Ale myslím si, že právě třetí část plná faktů by neuškodila.
Nesměli by tam být žádné autorovi úvahy, názor by si každý udělal sám a
klidně by tuto část mohl i přeskočit. Rozhodně by to bylo přínosnější než
balast, který se nachází na posledních stránkách nyní. Ale je to věc názoru