Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Byla vydána Java 25 / JDK 25. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 18. Jedná se o LTS verzi.
Věra Pohlová před 26 lety: „Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala“. Jde o odpověď na anketní otázku deníku Metro vydaného 17. září 1999 na téma zneužití údajů o sporožirových účtech klientů České spořitelny.
Byla publikována Výroční zpráva Blender Foundation za rok 2024 (pdf).
Byl vydán Mozilla Firefox 143.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově se Firefox při ukončování anonymního režimu zeptá, zda chcete smazat stažené soubory. Dialog pro povolení přístupu ke kameře zobrazuje náhled. Obzvláště užitečné při přepínání mezi více kamerami. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 143 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 43 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 21. října.
Multiplatformní emulátor terminálu Ghostty byl vydán ve verzi 1.2 (𝕏, Mastodon). Přehled novinek, vylepšení a nových efektů v poznámkách k vydání.
Zrovna nedávno se mi dostala do ruky kniha mající v názvu "démonickou stolovou horu v srdci amazonských pralesů". Po jejím otevření a přečtení několika stránek si mě získala a donutila hltat její text až do str. 301...
V první části autor popisuje svoji první a také poslední cestu ke stolové hoře,
která si získala jeho srdce. Je to hora, ke které směřovala výprava profesora
Challangera v románu A.C. Doylea "Ztracený svět" Na jeho cestě se setkáte
s obrovskými pavouky, sršni, mravenci, brouky, ptáky, hady, silnými jaguáry.
Dále pak liánami, ve kterých můžete najít čerstvou vodu zahánějící žízeň a nebo
smrt, pakliže si liány spletete a dalšími zajímavostmi ze světa amazonského
pralesa.
Druhá část obsahuje autorovo zpracování zápisků bělocha, který strávil v pralese mnoho let a s panem Marešem se znal. Je ještě více dobrodružná a dozvíte se o hrůzných událostech, které se v pralese staly kvůli touze rychle zbohatnout a on se stal jejich svědkem. Dostal od něj smyšlené jméno Reg. Do divočiny se dostal až ze Skotska kvůli nešťastné lásce. A dokonce se mu podařilo žít s obávanými indiány.
Poslední část jsem jen v rychlosti prolítnul, protože mi nepřišla oproti předchozímu textu zajímavá a pro mne knihu pouze degradovala. Kdyby jí autor vynechal, knize by to jen přidalo.
Nejprve začnu tím pozitivním. První pocity po přečtení prvních dvou části byla touha po poznání nádherné přírody, kterou popisoval. Autorovi se výborně podařilo mě vtáhnout do romantické přírody, pryč od "hloupé civilizace". Samozřejmě, že toto opojení netrvalo dlouho, brzy jsem vystřízlivěl a vzal v potaz i negativní stránku věci např. tamější příroda již není tak pannenská jak bývala, já do ní nepatřím a težko bych se zdravím vyvázl.
Kniha ve mě také vzbudila soucit s indiány a rozčílení nad tím jak můžeme dopustit, aby je naše civilizace terorizovala, včetně drancování jejich přirozeného domova, který by pro nás měl být jedním z nejcenějších míst naší planety. Autor mě v poslední části zklamal tím, že jí vyplnil útržky, které si vybral, tak aby se mu hodili "do krámu" a na jejich základě sestavil "fantastické" úvahy a teorie. Místo toho by jsem uvítal fakta, která jsou již dnes k dispozici o tom jak vláda nechala ničit přírodu a indiány takovým neúnosným způsobem, že se proti tomu bouřila i Evropa a na pomoc nejen indiánům přišla i "cizí armáda". Dnes můžete najít na netu i informace přímo od indiánů, kteří se nakonec stali součástí naší civilizace a nyní se snaží chránit své soukmenovce.
Zkrátka nechápu jak mohl zaplnit závěr knihy úvahami o "bezvýznamné stolové hoře", když se okolo ní děli takové hrozné věci a ještě se divil tomu, že tam nechtějí pustit žádné další "vědecké expedice" po předchozích zkušenostech.
Starší kolega mě také přiměl k jedné úvaze. Položil mi otázku: "Kdo byl asi pan
Mareš, když studoval zahraniční obchod v roce 19xx?". Neznám ho nemohu soudit
Dispatch #15: The Decimation of the Amazon Indians
Project SIVAM (System for the Vigilance of the Amazon)
Sen o ztraceném světě neumírá
Tiskni
Sdílej:
V tom časovém odstupu je právě ten problém. Právě kvůli tomu, že je kniha vydána v roce 2005 by jsem v její třetí části očekával úplně něco jiného.
BTW: Další věc je, že nějací dinosauři a "Ztracený svět" nebylo to co mě na této knize okouzlilo. Dnes je výzkum krapet dál, obzvláště co se týče např. stolovýh hor a nemám rád zjevné pohádky. A už vůbec neměl použít pro své spekulace účelové útržky z fyziky, které jsou v podání jeho úvah nesmyslné.
Jasňačka, já jsem zase nečetl tu starší knihu
Mě právě zaujala genialita přírody a krásy amazonského pralesa. Ale po vyprchání prvotního opojení vyvolala právě ne moc veselé úvahy. Především na tom měl podíl text druhé části. Přeci jen mi přijde mnohem více romantické mít na této planetě krásu skutečnou než její poslední zbytky na stránkách zaprášených knih.
Nechci samozřejmě, aby se čtenáři vnucovalo nějaké moralizování. To stejně
nikam nevede. Ale myslím si, že právě třetí část plná faktů by neuškodila.
Nesměli by tam být žádné autorovi úvahy, názor by si každý udělal sám a
klidně by tuto část mohl i přeskočit. Rozhodně by to bylo přínosnější než
balast, který se nachází na posledních stránkách nyní. Ale je to věc názoru