Nové verze webových prohlížečů Chrome a Firefox jsou vydávány každé 4 týdny. Aktuální verze Chrome je 145. Aktuální verze Firefoxu je 148. Od září přejde Chrome na dvoutýdenní cyklus vydávání. V kterém týdnu bude mít Chrome větší číslo verze než Firefox? 😀
Apple představil nové čipy M5 Pro a M5 Max, MacBook Pro s čipy M5 Pro a M5 Max, MacBook Air s čipem M5 a Studio Display a nový Studio Display XDR.
Bylo spuštěno hlasování o přednáškách a workshopech pro letošní Installfest, jenž proběhne o víkendu 28. a 29. března v Praze na Karlově náměstí 13.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) třetí RC verze GIMPu 3.2. Přehled novinek v oznámení o vydání. Podrobně v souboru NEWS na GitLabu.
Apple představil iPhone 17e a iPad Air s čipem M4.
Byla vydána verze 1.0 editoru kódů Gram. Jedná se o fork editoru Zed bez telemetrie a umělé inteligence.
Byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Podrobnosti v tiskové zprávě. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.2.1. Přehled novinek v Changelogu.
Volí se dvě místa v Radě openSUSE. Seznamte se se čtyřmi kandidáty. Členové projektu openSUSE mohou hlasovat od 1. do 8. března. Výsledky budou oznámeny 9. března.
Společnost OpenAI uzavřela dohodu s americkým ministerstvem obrany o poskytování technologií umělé inteligence (AI) pro utajované sítě americké armády. Firma to oznámila několik hodin poté, co prezident Donald Trump nařídil vládě, aby přestala využívat služby společnosti Anthropic.
Pavel mi doporučil knihu Náměsíčníci - Jak Evropa v roce 1914 dospěla k válce (autor Christopher Clark), již jí mám přečtenou a myslím, že je dobré jí číst jako první a teprve poté tu od Maxe. Je v ní o mnoho více informací o událostech, které předcházeli válce.
Tiskni
Sdílej:
Christopher Clark: Náměsíčníci. V anotaci Katastrofy 1914 se píše:
Hastingsova kniha boří řadu mýtů a rozborem strategie jednotlivých vrchních velitelů předkládá i překvapující závěry. Po důkladné analýze dostupných důkazů autor navzdory současným revizionistickým tendencím dokazuje, že vinu za rozpoutání války nese jednoznačně císařské Německo, v jehož vleku se ocitlo Rakousko-Uhersko. Porazit dobyvačné generály říše Viléma II. bylo pro budoucnost svobody a demokracie v Evropě životně důležité.
To je v dost příkrém rozporu s Clarkovou knihou, která vrchovatou míru viny rozprostírá na všechny zúčastněné strany a neřekl bych, že na Německu jí ulpěla většina. Konfrontovat tyto závěry by mohlo být zajímavé.