V Praze probíhá Flock 2026, tj. konference pro přispěvatele a příznivce Fedory. Přednášky lze sledovat také na YouTube.
Node-RED (Wikipedie, GitHub), webová aplikace postavená na Node.js pro vizuální programování a propojování hardwarových zařízení, API a online služeb, byl vydán ve verzi 5.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová verze 3.27.0 FreeRDP, tj. svobodné implementace protokolu RDP (Remote Desktop Protocol). Opraveno bylo 5 zranitelností.
Řídící výbor GCC schválil záměr do GCC začlenit backend WebAssembly.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Pavel mi doporučil knihu Náměsíčníci - Jak Evropa v roce 1914 dospěla k válce (autor Christopher Clark), již jí mám přečtenou a myslím, že je dobré jí číst jako první a teprve poté tu od Maxe. Je v ní o mnoho více informací o událostech, které předcházeli válce.
Tiskni
Sdílej:
Christopher Clark: Náměsíčníci. V anotaci Katastrofy 1914 se píše:
Hastingsova kniha boří řadu mýtů a rozborem strategie jednotlivých vrchních velitelů předkládá i překvapující závěry. Po důkladné analýze dostupných důkazů autor navzdory současným revizionistickým tendencím dokazuje, že vinu za rozpoutání války nese jednoznačně císařské Německo, v jehož vleku se ocitlo Rakousko-Uhersko. Porazit dobyvačné generály říše Viléma II. bylo pro budoucnost svobody a demokracie v Evropě životně důležité.
To je v dost příkrém rozporu s Clarkovou knihou, která vrchovatou míru viny rozprostírá na všechny zúčastněné strany a neřekl bych, že na Německu jí ulpěla většina. Konfrontovat tyto závěry by mohlo být zajímavé.