HollowByte je zranitelnost typu Denial of Service (DoS) v kryptografické knihovně OpenSSL. Útočník může odesíláním škodlivého payloadu o velikosti pouhých 11 bajtů zaplnit paměť serveru. OpenSSL před ověřením dat vyhradí nepřiměřený blok paměti (až 131 KB). Server pak čeká na data, která nepřišla. Zranitelnost je opravena ve verzích OpenSSL 4.0.1, 3.6.3, 3.5.7, 3.4.6 a 3.0.21.
Ve španělské A Coruñě probíhá GUADEC 2026, tj. letošní konference vývojářů a uživatelů desktopového prostředí GNOME. Videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Společnost Collabora ve spolupráci s Valve vyvíjí Holo Core, tj. port Arch Linuxu pro ARM64 procesory (AArch64), který bude pohánět VR headset Steam Frame. Pro testování Arch Linuxu pro AArch64 jsou k dispozici binární balíčky, zdrojové kódy i kontejner pro Docker nebo Podman.
Mikroprocesor Zilog Z80 byl oficiálně uveden na trh před 50 lety, tj. v červenci 1976. Výroba mikroprocesoru skončila v roce 2024.
Výzkumníci ze společnosti ESET objevili 11 zapomenutých UEFI shim zavaděčů, které byly podepsány společností Microsoft, a které umožňují útočníkům obejít ochranu UEFI Secure Boot na většině zařízení. Microsoft je zneplatnil (přidal jejich hash do databáze dbx) v rámci aktualizace Patch Tuesday dne 9. června 2026. Uživatelé Linuxu mohou databází aktualizovat pomocí LVFS. Ověřit zneplatnění zavaděčů lze pomocí skriptu uefi-dbx-audit. Jedná se o CVE-2026-8863 a CVE-2026-10797.
pico-usb-wifi je open source firmware pro Raspberry Pi Pico W, který jej promění v USB Wi-Fi adaptér. Po připojení k počítači se objeví jako zařízení USB CDC-NCM.
Americká společnost Google ze skupiny Alphabet bude muset podle nových požadavků Evropské unie umožnit společnosti OpenAI i dalším konkurentům v oblasti umělé inteligence (AI) a internetových vyhledávačů přístup ke svým službám. Ve svém rozhodnutí o tom včera informovala Evropská komise (EK). Opatření má zajistit dodržování pravidel, jejichž cílem je omezit v EU tržní sílu velkých technologických firem. Google s tím nesouhlasí.
… více »Nové verze webových prohlížečů Chrome a Firefox jsou vydávány každé 4 týdny. Aktuální verze Chrome je 150. Aktuální verze Firefoxu je 152. V březnu bylo oznámeno, že od září přejde Chrome na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. To by znamenalo, že Chrome v číslování verzí Firefox brzy přeskočí. Vývojáři Firefoxu proto také od září přecházejí na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. :-)
Microsoft Comic Chat (Wikipedie), tj. grafický IRC klient z devadesátek, který převáděl konverzace na IRC do podoby komiksových panelů, a který zpopularizoval font Comic Sans, je dnešním dnem open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Byla vydána (𝕏) nová verze 26.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 26.7 je Xenial Xenops. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Modelovej příklad: jsem ve škole a mám pět minut na stažení dat přes USB do notebooku ze zařízení, který se netváří jako klasický USB storage zařízení. Pokud nevim jak na to, jsem bez klikacích nástrojů skoro bez šance.pokud se to zařízení tváří nestandardně, jak ti pomůže klikací nástroj? - nebo počítáš za klikací nástroj www browser (→ Google)?
... z Lycorisu asi nějaké klikací nastavovátka)no prave, devitkova rada, nebyla jeste tak moc zavisla na klikacich nastavovatkach, nebylo jich tolik, jako v pozdejsich verzich, proto Slack, kdyz neco prepisu rucne, tak to taky zustane, a ne ze v dobre vire pustim klikatko a vsechno je v ***** ehm v /dev/null, ale mozna je to tim ze sem proste dospel do stadia kdy chci mit cely system plne pod kontrolou... a klikaci nastavovani me jen zdrzuje
no a kdyz vidim takovyhle zverstva (a vsimam si jich az v posledni dobe - dva roky?), tak si rikam proc sem vlastne zacal pouzivat GNU/Linux kdyz ho nekteri postupne kripli, tak aby byl dokonalou nahrazkou pro widlare... je mi z toho do breku, a asi se zacnu poohlizet po necem kde nebudu muset mit strach ze jednoho krasneho rana budu tam kde uz jsem jen uzivatelem a nevim co se deje, jen tim kdo zapoli se strojem, tam kde uz to neni takove ze dokazu se stoprocentni jistotou rict co se bude dit v nasledujici chvili, a co presne musim udelat aby tomu tak bylo, prijdu o tuhle tezce vybojovanou symbiozu... tohle opravdu nechci
proto pro me osobne Mandriva zemrela, to distro na kterem sem se naucil, je pro me az moc zjednodusene a palicate, mozna rekneme nepruhledne, a nic proti klikacim nastrojum, ale nejak sem je nikdy nemusel, pouzival sem aleternativy do prikazove radky, ale klikatka od MDK jsou v nekterych svych vlastnostech odporna, a ustavicna snaha MDK nahrazovat celkem vydarene nastroje KDE a soustavne vetsi a vetsi "upravy"(podle me k horsimu) v grafickych prostredich me odrazuji...
), obsazeny SW. V tomhle je krasa pro lidi, kteri tomu alespon trosku rozumeji - mohou si vybrat, co jim bude vyhovovat. Zacatecnika to zmate/odradi (vim, co rikam, moje prvni distribuce byl RH, pak Debian, nakonec jsem zustal u MDK). Jestli se to ma spojovat? Nevim. Ja bych si to nepral. Rozhodne se to ale nema jednotit ve smyslu prebirani vzhledu a zpusobu ovladani MS Windows! Protoze ten neni ani nejlepsi, ani nejprijemnejsi. Ma zustat to, co je - vysoka moznost nastaveni uzivatelem (jako priklad budiz treba KDE, ve kterem se da nastavit spousta veci - klik pravym, levym, strednim tlacitkem, pretazeni, panely, ikony, dekorace, chovani...) To je obrovske plus. Rozhodne ne tupe prebirat ovladani pravym klikem (kolik Wintelaku kouka jako vyorana mys, kdyz vidi Apple uzivate pouzivat jednotlacitkovou mys?).
Timto blogpostem jsem nechtel urazet uzivate, pouzivajici klikaci distribuci (tkzv. klikace), nebo jejich tvurce. Sam mam nainstalovanou Mandrivu 2005, vim proc. Kde mi jejich nastroje staci, pouzivam je. Zbytek zvladnu z konzole. Ale je potreba premyslet a delat to s citem. A ne si myslet, ze kdyz neco tupe okopiruju, ze uzivatele prijdou, protoze uvidi stejne prostredi a vnitrnosti nikdy nepoznaji. Stejne se budou muset casem potykat s rozdily mezi okenim a linuxovym svetem...
Vyvinul jsem novou distribuci, ale umím ji ovládat jenom já. K čemu je to dobré? JE TOTÁLNĚ NANIC!!!!!
Vyvinul jsem novou distribuci, která je věrnou kopií Mrkvosoftu. K čemu je to dobré? Pokud chtějí, můžou ji ovládat skoro všichni!!!!
Jsou to dva extrémy
Moje první distro byl Debian a neuměl jsem ho ovládat. Skončilo to dvouletým nesnášením Linuxu. Potom jsem viděl Aurox a začal s Mandrakem 10,0. Dalo se to nováčkem ovládat, sehnal jsem si 10,1 a 2005LE. Zjistil jsem jak to funguje a teď uvažuju o přechodu k SUSE 9,3 nebo KUbuntu, který je založen na distru, který jsem absolutně nesnášel.
Teď používám jenom Mandrivu 2005LE, windy jsem dal k ledu
Neodsuzujme žádnou distribuci, jenom trh určuje vývoj!!
Tiskni
Sdílej: