Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
V uplynulých dnech byla v depu Českých drah v Brně-Maloměřicích úspěšně dokončena zástavba speciální antény satelitního internetu Starlink od společnosti SpaceX do jednotky InterPanter 660 004 Českých drah. Zástavbu provedla Škoda Group. Cestující se s InterPanterem, vybaveným vysokorychlostním satelitním internetem, setkají například na linkách Svitava Brno – Česká Třebová – Praha nebo Moravan Brno – Břeclav – Přerov – Olomouc.
Byla vydána nová verze 8.7.0 správce sbírky fotografií digiKam (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení (NEWS). Nejnovější digiKam je ke stažení také jako balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo ke spuštění a spustit.
Modelovej příklad: jsem ve škole a mám pět minut na stažení dat přes USB do notebooku ze zařízení, který se netváří jako klasický USB storage zařízení. Pokud nevim jak na to, jsem bez klikacích nástrojů skoro bez šance.pokud se to zařízení tváří nestandardně, jak ti pomůže klikací nástroj? - nebo počítáš za klikací nástroj www browser (→ Google)?
... z Lycorisu asi nějaké klikací nastavovátka)no prave, devitkova rada, nebyla jeste tak moc zavisla na klikacich nastavovatkach, nebylo jich tolik, jako v pozdejsich verzich, proto Slack, kdyz neco prepisu rucne, tak to taky zustane, a ne ze v dobre vire pustim klikatko a vsechno je v ***** ehm v /dev/null, ale mozna je to tim ze sem proste dospel do stadia kdy chci mit cely system plne pod kontrolou... a klikaci nastavovani me jen zdrzuje
no a kdyz vidim takovyhle zverstva (a vsimam si jich az v posledni dobe - dva roky?), tak si rikam proc sem vlastne zacal pouzivat GNU/Linux kdyz ho nekteri postupne kripli, tak aby byl dokonalou nahrazkou pro widlare... je mi z toho do breku, a asi se zacnu poohlizet po necem kde nebudu muset mit strach ze jednoho krasneho rana budu tam kde uz jsem jen uzivatelem a nevim co se deje, jen tim kdo zapoli se strojem, tam kde uz to neni takove ze dokazu se stoprocentni jistotou rict co se bude dit v nasledujici chvili, a co presne musim udelat aby tomu tak bylo, prijdu o tuhle tezce vybojovanou symbiozu... tohle opravdu nechci
proto pro me osobne Mandriva zemrela, to distro na kterem sem se naucil, je pro me az moc zjednodusene a palicate, mozna rekneme nepruhledne, a nic proti klikacim nastrojum, ale nejak sem je nikdy nemusel, pouzival sem aleternativy do prikazove radky, ale klikatka od MDK jsou v nekterych svych vlastnostech odporna, a ustavicna snaha MDK nahrazovat celkem vydarene nastroje KDE a soustavne vetsi a vetsi "upravy"(podle me k horsimu) v grafickych prostredich me odrazuji...
Vyvinul jsem novou distribuci, ale umím ji ovládat jenom já. K čemu je to dobré? JE TOTÁLNĚ NANIC!!!!!
Vyvinul jsem novou distribuci, která je věrnou kopií Mrkvosoftu. K čemu je to dobré? Pokud chtějí, můžou ji ovládat skoro všichni!!!!
Jsou to dva extrémy
Moje první distro byl Debian a neuměl jsem ho ovládat. Skončilo to dvouletým nesnášením Linuxu. Potom jsem viděl Aurox a začal s Mandrakem 10,0. Dalo se to nováčkem ovládat, sehnal jsem si 10,1 a 2005LE. Zjistil jsem jak to funguje a teď uvažuju o přechodu k SUSE 9,3 nebo KUbuntu, který je založen na distru, který jsem absolutně nesnášel.
Teď používám jenom Mandrivu 2005LE, windy jsem dal k ledu
Neodsuzujme žádnou distribuci, jenom trh určuje vývoj!!
Tiskni
Sdílej: