plwm je nový, poměrně minimalistický správce oken pro X11. Podporuje dynamické dláždění okny, plochy, pravidla pro okna atd. Zvláštností je, že je napsaný v logickém programovacím jazyce Prolog. Používá implementaci SWI-Prolog.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Sean Heelan se na svém blogu rozepsal o tom, jak pomocí OpenAI o3 nalezl vzdálenou zranitelnost nultého dne CVE-2025-37899 v Linuxu v implementaci SMB.
Jiří Eischmann v příspěvku na svém blogu představuje typy, jak lépe chránit své soukromí na mobilním telefonu: "Asi dnes neexistuje způsob, jak se sledování vyhnout úplně. Minimálně ne způsob, který by byl kompatibilní s tím, jak lidé technologie běžně používají. Soukromí ovšem není binární věc, ale škála. Absolutního soukromí je dnes na Internetu dost dobře nedosažitelné, ale jen posun na škále blíže k němu se počítá. Čím méně dat se o vás posbírá, tím nepřesnější budou vaše profily a tím méně budou zneužitelné proti vám."
Byla vydána nová stabilní verze 25.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Warbler. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Multiplatformní open source spouštěč her Heroic Games Launcher byl vydán v nové stabilní verzi 2.17.0 Franky (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 26 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Klávesnice IBM Enhanced Keyboard, známá také jako Model M, byla poprvé představena v roce 1985, tzn. před 40 lety, s počítači IBM 7531/7532 Industrial Computer a 3161/3163 ASCII Display Station. Výročí připomíná článek na zevrubném sběratelském webu Admiral Shark's Keyboards. Rozložení kláves IBM Enhanced Keyboard se stalo průmyslovým standardem.
Vyšlo Pharo 13 s vylepšenou podporou HiDPI či objektovým Transcriptem. Pharo je programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností.
Java má dnes 30. narozeniny. Veřejnosti byla představena 23. května 1995.
Obcas sa mi pritrafi nejaky projekt vytvorenia/spravy webu, jednoducheho CMS, vytvorenie nejakej webovej databazy a podobne. Doteraz som to vzdy riesil dvojicou PHP+MySQL, ale poznate to, clovek nieco zbucha a potom pride niekto, kto tam chce pridat jednu (dve, desat) vlastnost a nakoniec je z toho celkom ina aplikacia...
Zdravim vsetkych citatelov tohto blogu, kedze je toto moj prvy zapis, dovolim si na uvod par slov o mne. Kludne tuto cast preskocte. Pre pohodlnost pouzivam namiesto GNU/Linux len slovo Linux, ospravedlnujem sa vsetkym, ktorych to uraza:)
Linux pouzivam asi styri roky, zacinal som so Slackware (na nom som vlastne naucil skoro vsetko, co dnes o Linuxe viem), neskor som sa pohraval s Gentoo, momentalne skusam Arch a Ubuntu. V sucasnosti pracujem vo firme, kde sa na CAD pouzivaju pracovne stanice s HP-UX + RHEL, o ktore sa staram. Samozrejme sa najde aj nejaky ten server.
Kedze som jednak clovek, ktory sa rad uci nove veci a taktiez ma administracia zverenych systemov nevytazuje naplno, obcas sa pritrafi nejaky projekt vytvorenia/spravy webu, jednoducheho CMS, vytvorenie nejakej webovej databazy a podobne. Doteraz som to vzdy riesil dvojicou PHP+MySQL, ale poznate to, clovek nieco zbucha a potom pride niekto, kto tam chce pridat jednu (dve, desat) vlastnost a nakoniec je z toho celkom ina aplikacia. Problemom je to, ze zatialco na zaciatku projektu sa zdalo surove PHP ako postacujuce, s kazdym dalsim "feature requestom" clovek viac a viac skripe zubami a kod zacina byt cim dalej, tym menej prehladny a tazko udrziavatelny. Viem, ze so spravnym pristupom a disciplinou, je mozne pisat aj rozsiahle projekty v PHP prehladne, napriek tomu mam pocit, ze mozno existuje aj lepsia cesta. Skratka som si povedal, ze radsej investujem cas do studia nejakeho pokrocileho nastroja, nez by som mal stavat na svojich doterajsich skusenostiach s PHP, ktore sa podla mna na vacsie projekty zrejme naozaj nehodi (hovorim o PHP rady 4, s kvaziobjektovym programovanim). "Chcelo by to nastudovat nejaky framework", vravim si.
A tu sa dostavam k jadru tohto zapisu, uz niekolko dni som ponoreny v dokumentacii trojice Python/Zope/Plone a snazim sa najst plusy a minusy pre taketo riesenie. Najskor sa pokusim zhrnut zakladne myslienky:
Pod databazovou aplikaciou si predstavte napriklad knihu jazd; teda nieco, na co by podla mojich doterajsich skusenosti dalo pouzit nieco postavene na SQL databaze. Ako by ste na to isli, pouzili by ste ZODB, externu *SQL databazu, alebo nejaky celkom iny pristup? Udaje je samozrejme potrebne spracuvat (triedit, spocitavat, vyhodnocovat a podobne:) prostriedkami, ake ponuka SQL. Nejedna sa teda o "typicku webstranku", ale bolo by vhodne mat intranetovy web aj s podobnymi aplikaciami "pod jednou strechou". Viete si toto predstavit aj integrovane do Plone CMS?
Pripadne, pouzili by ste nieco celkom ine? Za akekolvek postrehy vopred dakujem. Vsetky svoje dalsie pripadne skusenosti sa samozrejme budem snazit zvecnit aj v tomto blogu:)
Tiskni
Sdílej: