V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Obcas sa mi pritrafi nejaky projekt vytvorenia/spravy webu, jednoducheho CMS, vytvorenie nejakej webovej databazy a podobne. Doteraz som to vzdy riesil dvojicou PHP+MySQL, ale poznate to, clovek nieco zbucha a potom pride niekto, kto tam chce pridat jednu (dve, desat) vlastnost a nakoniec je z toho celkom ina aplikacia...
Zdravim vsetkych citatelov tohto blogu, kedze je toto moj prvy zapis, dovolim si na uvod par slov o mne. Kludne tuto cast preskocte. Pre pohodlnost pouzivam namiesto GNU/Linux len slovo Linux, ospravedlnujem sa vsetkym, ktorych to uraza:)
Linux pouzivam asi styri roky, zacinal som so Slackware (na nom som vlastne naucil skoro vsetko, co dnes o Linuxe viem), neskor som sa pohraval s Gentoo, momentalne skusam Arch a Ubuntu. V sucasnosti pracujem vo firme, kde sa na CAD pouzivaju pracovne stanice s HP-UX + RHEL, o ktore sa staram. Samozrejme sa najde aj nejaky ten server.
Kedze som jednak clovek, ktory sa rad uci nove veci a taktiez ma administracia zverenych systemov nevytazuje naplno, obcas sa pritrafi nejaky projekt vytvorenia/spravy webu, jednoducheho CMS, vytvorenie nejakej webovej databazy a podobne. Doteraz som to vzdy riesil dvojicou PHP+MySQL, ale poznate to, clovek nieco zbucha a potom pride niekto, kto tam chce pridat jednu (dve, desat) vlastnost a nakoniec je z toho celkom ina aplikacia. Problemom je to, ze zatialco na zaciatku projektu sa zdalo surove PHP ako postacujuce, s kazdym dalsim "feature requestom" clovek viac a viac skripe zubami a kod zacina byt cim dalej, tym menej prehladny a tazko udrziavatelny. Viem, ze so spravnym pristupom a disciplinou, je mozne pisat aj rozsiahle projekty v PHP prehladne, napriek tomu mam pocit, ze mozno existuje aj lepsia cesta. Skratka som si povedal, ze radsej investujem cas do studia nejakeho pokrocileho nastroja, nez by som mal stavat na svojich doterajsich skusenostiach s PHP, ktore sa podla mna na vacsie projekty zrejme naozaj nehodi (hovorim o PHP rady 4, s kvaziobjektovym programovanim). "Chcelo by to nastudovat nejaky framework", vravim si.
A tu sa dostavam k jadru tohto zapisu, uz niekolko dni som ponoreny v dokumentacii trojice Python/Zope/Plone a snazim sa najst plusy a minusy pre taketo riesenie. Najskor sa pokusim zhrnut zakladne myslienky:
Pod databazovou aplikaciou si predstavte napriklad knihu jazd; teda nieco, na co by podla mojich doterajsich skusenosti dalo pouzit nieco postavene na SQL databaze. Ako by ste na to isli, pouzili by ste ZODB, externu *SQL databazu, alebo nejaky celkom iny pristup? Udaje je samozrejme potrebne spracuvat (triedit, spocitavat, vyhodnocovat a podobne:) prostriedkami, ake ponuka SQL. Nejedna sa teda o "typicku webstranku", ale bolo by vhodne mat intranetovy web aj s podobnymi aplikaciami "pod jednou strechou". Viete si toto predstavit aj integrovane do Plone CMS?
Pripadne, pouzili by ste nieco celkom ine? Za akekolvek postrehy vopred dakujem. Vsetky svoje dalsie pripadne skusenosti sa samozrejme budem snazit zvecnit aj v tomto blogu:)
Tiskni
Sdílej: