Bylo vydáno do češtiny přeložené číslo 717 týdeníku WeeklyOSM přinášející zprávy ze světa OpenStreetMap.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová stabilní verze 2.10.38 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Google zveřejnil seznam 1220 projektů od 195 organizací (Debian, GNU, openSUSE, Linux Foundation, Haiku, Python, …) přijatých do letošního, již dvacátého, Google Summer of Code.
Na základě DMCA požadavku bylo na konci dubna z GitHubu odstraněno 8535 repozitářů se zdrojovými kódy open source emulátoru přenosné herní konzole Nintendo Switch yuzu.
Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.1.0. Po devíti letech od vydání předchozí verze 3.0.5. Doména dillo.org již nepatří vývojářům Dilla.
O víkendu probíhá v Bostonu, a také virtuálně, konference LibrePlanet 2024 organizovaná nadací Free Software Foundation (FSF).
Nová vývojová verze Wine 9.8 řeší mimo jiné chybu #3689 při instalaci Microsoft Office 97 nahlášenou v roce 2005.
Coppwr, tj. GUI nástroj pro nízkoúrovňové ovládání PipeWire, byl vydán v nové verzi 1.6.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Byla vydána dubnová aktualizace aneb nová verze 1.89 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že v terminálu lze nově povolit vkládání kopírovaného textu stisknutím středního tlačítka myši. Ve verzi 1.89 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-1 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
A to LXDE sem si v poslední době dost oblíbil, už ho mam na dvou low-end masostrojích a docela si pískam (sice sem tam chtěl původně icewm, ale zase lxde nabídne větší komfort a má +- stejný nároky na paměť, však je to jen openbox + lxpanel + pcmanfm + nějaký to "lepidlo" aby to spolu dobře ladilo, nejvíc stejně sežerou aplikace, třeba firefox nebo chromium si klidně sežere giga paměti když jí má k dispozici). Na ještě slabší masostroj sem proto nasadil links s grafickym režimem, na trolování na ábíčku z hospody na notebooku se starym pentiem na nějakejch 233 MHz je to až dost (jediná závada je v tom, že diskuze neni "hierarchická", ale všechny komenty sou pod sebou stejně široký a tak neni moc dobře vidět kdo na koho čim reaguje, holt to neumí CSS, co se dá dělat, avatary a obrázky naštěstí fungujou)
Problém nevyvíjejícího se Trinity vidim v tom,
Bych neřek, že se nevyvíjí. Když se člověk koukne do gitu nebo na přidávání patchů, tak tam maj poměrně živo. Vyvíjí se, ale pomalu v rámci jejich možností. Ale protože je jich jak do mariáše tak se to moc nehejbe. Ač bych nechtěl nějak snižovat jejich snahu a úsilí, tak je to pro ně zkrátka moc velké sousto, takhle velký projekt.
Co jsem to tak zkoušel testovat, tak mi to moc stabilní nepřišlo. Spíš ještě rozjebali ověřený a stabilní kód 3.5.10 přidáváním novot. Škoda, že s tim nepřišli dřív, když bylo čtyřkové KDE úplně na ho (4.0, 4.1). Škoda. Ale Suse má live CD s 3.5.10, takže ještě dnes je možné mít trojkové kdeéčko v moderní distribuci.Tohle je spíš problém s dynamicky linkovanými closed source programy, které si pro své potřeby instalují všechny možné knihovny v "těch správných verzích". Naštěstí je většinou instalují do svého vyhrazeného adresáře, ale i tak zůstává problém s aplikací samotnou.
Hlavní problém staticky linkovaných programů je v tom, že když se objeví chyba (ať už bezpečnostní nebo funkční) v knihovně, bylo by potřeba přebuildit a updatovat všechny programy, které ji používají, což nemusí být vždy úplně snadné (a v případě closed source ani možné).
Ale oni sa tam naťahajú aj s programom do /opt. Niesu teda priamo medzi ostatnými binárkami, ale sú tam
Pokud je ta knihovna statická, pak není k běhu programu vůbec potřeba, tak proč by ji někdo instaloval s programem?
Je pravda že by sa dali zlinkovať priamo do jedného blobu, ale to som hádam ani nevidel.
Jste si jistý, že rozumíte dobře pojmu "staticky linkované"?
Je pravda že by sa dali zlinkovať priamo do jedného blobu, ale to som hádam ani nevidel.To je ale význam toho slovního spojení „staticky linkované“.
K linkování:
Docela by se mi líbilo, kdyby dával synaptic na výběr. Defaultně by se linkovalo dynamicky + byla by možnost "přepnout" na linkování statických knihoven.
Jinak plně souhlasím se zápiskem, líbilo se
Akorát nevím, jestli by se jim chtělo hostovat tolik dat...Tak hlavně k tomu není žádný důvod. Tedy abych to upřesnil, nevidí k tomu žádný důvod ti, kteří skutečné distribuce udržují.
libc
a spol.), ale ty ostatní jsou zalinkované staticky a celek je distribuovaný většinou jako běžný archiv (.tar.gz
). Což se docela hodí, obzlášť když je ta binárka 32bit a pokoušíte se jí uchodit na 64bitech (např. Skype).
Ps. Nezkusil jsi si Linux from scratch? Dal by se nad ním postavit super systém ražení o kterým mluvím!!!
Člověk by mohl (skoro) usoudit z tvého zápisku, že jiná distribuce než Debian neexistuje. Hlavně mi vadí, že někde píšeš obecně o "Linuxu" a přitom myslíš Debian.
:D
A co takhle Kernel Ultras GNU/Linux?
No přece pomotstvo!
Podle vzoru Sexmise (nebo jak se to píše, polská komedie) nějak uměle "vyrábět".
Dobře: KERNEL ULTRAS GNU/Linux
(KULE)
Dobrý
A tohle bys měl šoupnout do KUfortune
:p
Jasně. To já jenom mám trochu rejpavou náladu.
A k tomu také {Free,Open,Net}BSD a nejlépe ne jenom tyto vyjmenované, ale všechny. :D
Stydím se. :D
Informatika na UP Olomouc
GLWT
Podle tohoto tam je spíš Win než Linux
Domníváte se že Distributor má řešit všechny pitomosti ohledně programu kterým ani nerozumí a ani nemuže rozumět.Co je na tom tak těžkýho k porozumění? Stačí, když programátor řekne, že jeho program potřebuje knihovnu X verzi alespoň Y a program Z ve verzi aspoň Q. Každej program obvykle ve svý zdrojový distribuci obsahuje nějakej ten soubor README nebo INSTALL kde je tohle všechno popsaný. Není tožádná věda. Jde jen o to, aby to programátor dobře zdokumentoval.
A výsledek je ten že tu máme desítky balíčkovacích systémů a když chce někdo distribuovat program na linux tka musí dělat desítky balíků...Když bude tvůj SW dostatečně populární, lidi ti balíky vytvoří Nehledě na to, že se to dá automatizovat...
Tiskni Sdílej: