Během akce Arduino Days 2026 byl publikován Arduino Open Source Report 2025 (pdf) a oznámeno 7 nových produktů kompatibilních s deskou UNO Q (Arduino USB-C Power Supply, USB-C Cable, USB-C Hub, UNO Media Carrier, UNO Breakout Carrier, Bug Hopper, Modulino LED Matrix).
Google v pátek spustil v Česku Vyhledávání Live. Tato novinka umožňuje lidem vést plynulou konverzaci s vyhledávačem v češtině. A to prostřednictvím hlasu, nebo prostřednictvím toho, na co ukážou svým fotoaparátem či kamerou v mobilu. Rozšíření této multimodální funkce je možné díky nasazení Gemini 3.1 Flash Live, nového hlasového a audio modelu, který je od základu vícejazyčný, takže umožňuje lidem po celém světě mluvit na vyhledávač přirozeně a v jazyce, který je jim nejbližší.
Jsongrep je open-source nástroj, který efektivně prohledává JSON dokumenty (editovat je neumí). Kompiluje regulérní jazyk dotazu do podoby deterministického konečného automatu (DFA), díky čemuž prochází strom JSON dokumentu pouze jednou a je v tom tedy rychlejší než jiné nástroje jako jsou například jq, JMESPath nebo jql. Jsongrep je napsaný v programovacím jazyce Rust, zdrojový kód je dostupný na GitHubu.
O víkendu probíhá v Praze na Karlově náměstí 13 konference Installfest 2026. Na programu je celá řada zajímavých přednášek a workshopů. Vstup na konferenci je zcela zdarma, bez nutnosti registrace. Přednášky lze sledovat i online na YouTube.
Mozilla a společnost Mila oznámily strategické partnerství za účelem rozvoje open source a suverénní AI. Cílem je ukázat, že open source AI může konkurovat uzavřeným systémům. Obě organizace chtějí posílit technologickou suverenitu a snížit závislost na hrstce velkých technologických firem.
Adam Rice předvedl, že pomocí DNS lze distribuovat a spustit kompletní hru DOOM. Rozdělil WAD soubory a binárky do téměř 2000 DNS záznamů v Cloudflare zóně (jeden TXT záznam v DNS může nést okolo 2000 znaků textu). Ty pak stáhl PowerShellem, dekomprimoval a spustil přímo v paměti počítače bez nutnosti zápisu na disk, což prakticky dokazuje, že DNS může sloužit jako distribuované úložiště dat a možný kanál pro načítání kódu. Repozitář projektu je na GitHubu.
Dnes a zítra probíhají Arduino Days 2026. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze od 17:00 na YouTube. Zúčastnit se lze i lokálních akcí. Dnes v Poličce v městské knihovně a zítra v Praze na Matfyzu.
Byla vydána beta verze Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.04 LTS mělo vyjít 23. dubna 2026.
Byla vydána aktualizována Příručka pro začínající wikipedisty a wikipedistky (pdf).
Ubuntu plánuje v budoucích verzích nahradit tradiční nástroje pro synchronizaci času (chrony, linuxptp a gpsd) novým, v Rustu napsaným ntpd-rs, který nabídne vyšší bezpečnost a stabilitu.
Moc dobře jsem nepochodil na trhu práce ze svým stávajícím vzděláním (maturita v oboru diagnostiky motorových vozidel) a tak jsem se rozhodl, že podám přihlášku na aplikovanou informatiku na UP do Olomouce. (bydlím kousek)
Přijímačky nebyly, a i přes můj nehezký prospěch jsem byl přijat. Jenže čím dál tím víc mi vrtá hlavou, jestli jsem si toho nenaložil příliš moc. Studovali či studujete tento obor? Bude mi stačit středoškolská znalost matiky a fyziky a nebo bych se měl něco doučit?
Je to velmi hloupé a nezodpovědné se přihlásit na nějakou VŠ a tyhle informace okolo nevědět. Jenže svět IT, linux mě hodně začal bavit a chtěl bych v tomhle oboru mít vzdělání a pracovat.
Tiskni
Sdílej:
Fakt "přijímačky nebyli" a nebo "přijímačky nebyly"? Domnívám se, že "ženy (přijímačky) si hrály s tvrdým a muži pak odcházeli s měkkým" a tudíž si myslím, že "Přijímačky nebyly" je správně. Ale to jen tak mimo....
Promoval jsem zde 1999 v oboru matematická informatika. Matematika byla poměrně náročná. Studovat má smysl.
Promoval jsem zde 1999 v oboru matematická informatika. Matematika byla poměrně náročná.ja jsem absolvoval o par let totez. ale pred par lety se otevrel novy obor aplikovana informatika, kde ta matematika neni tak kruta.
22.6.2009 20:31
tomboytom-deviant | skóre: 7
| blog: lojdovo
| .com
Děkuju, tohle jsem potřeboval zhruba vědět.
)
Takže jsem to uplácal v C# jako všichni ostatní.
a teoreticka informatika (gramatiky a automaty)Nejobávanější zkouška celého studia, protože Martínek
Rovnej chlap, není parchant (samozřejmě pokud ho člověk vyloženě nenasere), ale zadaná otázka se u něj prostě nedá okecat. Buďto mu to řekneš, a ukážeš že tomu rozumíš, nebo jdeš. Nějaké biflování nemá cenu, obvykle vydrží tak do půlky třetí věty, pak tě zastaví, položí doplňující otázku, která souvisí s otázkou první, ale pokud do toho nevidíš, tak na ni nedokážeš odpovědět. A v té chvíli se začíná lámat chleba.
Safra, jsem se nějak rozevzpomínal
Jo kdo projde přes Martínka, má to v podstatě hotové Já před pár lety prošel (na podruhé)
Nevola sa to formalne jazyky a automaty? Potom je logicke, ze to chce formalne. Okrem toho formalne je to casto jednoduchsie, netreba sa vykecavat atd. :D
no ja nevim, nahore pise pan Literak, ze tam 1999 promoval.
Tak se podivejte na to jeho abicko. Moloch, jen pro abicko, zadna modularita, zadnej kus se neda nikde jinde pouzit, Ja vim, ze za to pan Literak nemuze, tak ho to naucili a uco se to tam dodnes. Teorie grafu, objekt-orientovane blabla, gramatiky a rizeni projektu a taky dneska C# a asembler. A dnes a denni motlitba k SQL.
Pozitivni je, ze se tomu rika informatika. Drive totiz dostavali absolventi podobnych skol titul inzenyr, co byla znacna drzost.
Ja vim, ze za to pan Literak nemuze, tak ho to naucili a uco se to tam dodnesmuzete uvest nejaky konkretni priklad?
Teorie grafu, objekt-orientovane blabla, gramatiky a rizeni projektu a taky dneska C# a asembler. A dnes a denni motlitba k SQL.jake predmety pro bakalarsky obor aplikovana informatika byste navrhoval vy?
te prvni otazce nerozumim, k tomu druhemu nasledujici:
ve firme jsem mel v letech 2005-2007 moznost pozorovat spolupraci s kolegou s nejake brnenske univerzity. Byl urcite nejlepsi z rocniku - schopnost se orientovat v problemu, problemy rychle pochopit, programovat v C++. Ve skole meli vsechny ty algoritmy, teorii apod, hlavne to bylo zamerene na grafiku. Problemy byly (jak referoval kolega) nasledujici:
Pod carou, pan kolega slysel ve skole hodne teorie, ale nebyl schopen vyresit samostatne jedinou komlikovanejsi ulohu. Pracoval spolehlive metodou - jednoducha uloha, test mu nekdo predzvykal. A to jkeste jednou zduraznuji, bezne programovani - kdyz uz nekdo rekl jak zjhruba na to, tak to pak slo , zejmena v C++ - tedy takove to remeslo.
To je presne to, co jsme minil ohledne pana Literaka. Remeslne udelany portal. Nic vic. A to je sakra malo, prootze stejnych vysledku dosahne kazdy trochu inteligentni samouk.
To je presne to, co jsme minil ohledne pana Literaka. Remeslne udelany portal. Nic vic. A to je sakra malo, prootze stejnych vysledku dosahne kazdy trochu inteligentni samouk.
Jako hnusny kapitalista jsem vynakladal dostacujici zdroje a usili na to, abych dosahl svych cilu. Ty jsem si urcil na zacatku a jednim z nich bylo, ze nechci stravit roky delanim dokonaleho frameworku, ale navrhnout architekturu tak, at mohu snadno produkt (jeden web) rozsirovat o nove funkce. Rozmyslel jsem treba, zda kod nepsat mnohem abstraktneji, ale po analyze mi vyslo, ze ta prace navic mi za to nestoji. K cemu by dneska byla moznost plnohodnotneho wapoveho rozhrani ci desktopove aplikace? Abicko proste plni svuj ucel a hodnoceni dokonalosti architektury je pro akademiky, ja jsem prakticky clovek, pragmatik.
Ten sort mohol dat, ale to ostatne mi pripada skor ako chybajuca prax. Vies, keby to mal vsetko vediet, tak studuje dodnes. Na skole sa neucia kadejake frameworky, tooly atd. co si niekto vymysli, ako ma mnoho komercnych firiem predstavu, ze by to malo byt. Frameworky boli, budu... Pojdes do firmy, kde pouzivaju wxWidgets a co potom? Flex a spol. na kompilatoroch mozno mas, ale len spomenute ako nastroje na to a na to, proste na to neni cas (ale kompilatory asi na grafike nemal, vsakze?). Tiez, ze nema predstavu ako vyzera jadro CADu? Ako ste si ho navrhli, tak vyzera. Ty asi tiez nevies, ako vyzera jadro windows, napriek tomu, ze je to OS ako kazdy iny..
Anebo jinak, pan Literák vytvořil nejúspěšnější linuxový portal v Česku a teď pracuje jako manažer v nadnárodní firmě s odpovídajícím platem
Jinak dad je stavař, programování nerozumí a plácá nesmysly. Třeba persistentní vrstva by šla oddělit ihned, stejně jako konfigurace. Ale proč bych to dělal? Ve světě javy je vtípek Yet another web framework, protože takové frameworky vznikají tři týdně a skončí u verze 0.1.
Hehe, když to srovnám s PEF MZLU a oborem Ekonomická informatika, tak se až divím, že toho děláme tak málo.
Naštěstí nás ostré C minulo, na výběr tu člověk má z C++ a Javy. Bohužel, nikoho nemine otravný Pascal (končí se někde u dynamických struktur, stromů, front a objektového programování), na ten si tu docela potrpí (naštěstí možná volba Free Pascalu). Jo a taky tu docela frčí Orákl
Na druhou stranu dost oceňuju, že jsem se za celé studium nemusel k Windows mimo výuku Excelu a Wordu vůbec přiblížit. Kdo nechce, tak nemusí a ještě ho za to pochválí A docela se hodí umět TeX...
Bohužel, nikoho nemine otravný Pascal (končí se někde u dynamických struktur, stromů, front a objektového programování)IMHO Pascal je na výuku datových struktur a algoritmů to nejlepší, co existuje.
Bohužel Pascal je těžce nepohodlný proti C++, a je to záměr.
Pascal je jazyk, co má naučit správným způsobům programování (respektive měl, dnešním požadavkům už mu ujel vlak), a to i za cenu, že řada věcí v praxi se v něm dělá značně přes ruku.
Wirth, který tvořil své jazyky jako Pascal, Modulu, Oberon a další měl filozofii, že jazyk musí být snadno parsovatelný. Což mě přijde jako zhovadilost, protože filozofie, která říká, že je třeba ulehčit práci několika lidem na světě (těm, kteří píšou parser) za cenu, že jí ztíží miliónům lidí na světě (kteří používají méně praktickou syntaxi, která je ale snadno parsovatelná) není nic, co by mě přesvědčilo.
Proto také dobré, praktické a výborně použitelné jazyky s Pascalovskou syntaxí nenapsal Wirth (Simula, Ada), ale někdo jiný.
Čistý Pascal je v praxi nepoužitelný. Tím neříkám, že syntaxe C++ je ideální, ale oproti Pascalu je to jasná volba.
Pascal je jazyk, co má naučit správným způsobům programování (respektive měl, dnešním požadavkům už mu ujel vlak)obavam se, ze spravne zpusoby programovani jsou vicemene nezavisle na programovacim jazyku.
Wirth, který tvořil své jazyky jako Pascal, Modulu, Oberon a další měl filozofii, že jazyk musí být snadno parsovatelný. Což mě přijde jako zhovadilost,casto tu pisete, ze programujete uz desitky let... tak byste si mohl zavzpominat na to, jak vypadaly pocitace kolem roku '68, kdy pascal vznikal... pak uz vam mozna pozadavek na jednoduchou parsovatelnost neprijde nesmyslny...
obavam se, ze spravne zpusoby programovani jsou vicemene nezavisle na programovacim jazyku
S tím souhlasím.
casto tu pisete, ze programujete uz desitky let... tak byste si mohl zavzpominat na to, jak vypadaly pocitace kolem roku '68, kdy pascal vznikal... pak uz vam mozna pozadavek na jednoduchou parsovatelnost neprijde nesmyslny...
Nemyslím si, že tehdy by byl s tímhle problém. Ve skutečnosti existuje určitá sorta lidí, kteří preferují matematickou stoprocentní čistotu něčeho na 100%, i kdyby to bylo nepraktické. To je povahový rys člověka a Wirth ho měl. Je to geniální rys pro profesora, ale ne pro prakticky zaváděné věci.
Až najdete někoho, kdo vyzdvihuje čistotu jazyka více, než je zdrávo, je to totéž. Moderní varianta ovšem zní „chceme 100% čistý OOP jazyk“, aniž by se zeptali, zda je takový jazyk praktický. Od jiné sorty lidí pak přichází doporučení na jazyky, které namísto programování spíše připomínají řešení středně složitých matematických problémů (většinou se jedná o funkcionální jazyky). Sice u nich musíte být často ve střehu, ale jsou „čisté“, a proto zastánci nechápou, proč se nerozšiřují.
I dnes existuje spousta lidí, kteří jsou schopni pro pomyslnou „čistotu“ zničit i nadějný jazyk, nebo takový jazyk vytvořit.
Důkazem, že často si lidé oblíbí velmi nečistý jazyk je Perl – a také ho jeho autor Larry Wall fakticky zlikvidoval požadavkem na jeho přepis do lepšího jazyka (Perk6).
C i C++ byly vedeny s požadavkem na praktičnost – a i když obsahují leccos praseckého, ta praktičnost zvítězila.
Jestli chcete vytvořit jazyk, který nepřežije, vytvořte ho s důrazem na čistý, nebo snadno parsovatelný jazyk, případně si vyberte jinou akademickou prioritu jazyka.
Neříkám, že čistota, snadnost parsingu syntaxe a x dalších věcí by se neměla brát v úvahu, ale fantismus zůstane fanatismem.
Hm, ta čistota bude asi důvod, proč se mi Pascal nelíbí. Perl jsem si v poslední době velmi oblíbil. Má sice na některé záležitosti (namátkově kryptické označení různých "systémových" proměnných), které jsou pro nováčka na obtíž, časem však člověk právě tyto věci ocení a rád je používá. Zřejmě ze stejného důvodu jsem měl rád PHP (nyní již ne, je příliš zabordelařené a původní návrh přerostl jazyku přes hlavu).
Nemyslím si, že tehdy by byl s tímhle problém.ale jo... nedavno jsem cetl nejakou knizku o prekladacich ze zacatku 70tych let a resili tam z dnesniho pohledu naproste banality, jako jak udelat prekladac jednopruchodovy... podivejte se do specifikaci pocitacu rady pdp-X... tehdy meli opravdu jine problemy... dalsi standardni flame o programovacich jazycich nehodlam zakladat a pridavam jen odkaz na A Brief, Incomplete, and Mostly Wrong History of Programming Languages
Ale ano.
Ostatně ta jednoprůchodovost mi u C/C++ dodnes hodně vadí. Kdyby v příští C a C++ normě byl předepsán víceprůchodový překlad, budu jásat až do stropu.
A C také leccos mělo, například všechny položky struktur byly v jenom namespace.
Ale on žádný jazyk Wirtha se neujal. Po počátečním nadšení přišlo vystřízlivění. Dokonce tuším i sám Linus napsal článek proč nemá rád Pascal. Nebýt Borlandu a jeho snahy Pascal znovuoživit, na což taky mimo jiné dojeli – protože byli tak dlouho nekompatibilní s čímkoli, a tak dlouho si dělali všechno sami až zjistili, že na to nemají finance. Kdysi je Microsoft podpořil 150 milióny dolary (v době, kdy to bylo hodnotově daleko více, než dnes), ale později, když už měli .NET a nepotřebovali konkurenci tak Borland to neustál své megalomanské vize.
I když u Wirtha je otázka, jestli neskončily jeho jazyky také proto, že měl tendenci později z nich dělat operační systémy. Ze stejného důvodu to měl těžké i Smalltalk třeba z jiné dílny.
V zásadě každý jazyk odvozený z pascalovské syntaxe má složitou syntaxi. On byl Pascal hodně nedomyšlený, viz nemožnost for cyklu s jiným krokem, než jedna (podle to, nebo downto), nemožnost vyskočit předčasně z cyklu (chybělo něco jako break v C). Překomplikované variabilní recordy (obdoba union v C). Možnost rozdělení programu do modulů, ale bez jakékoli namespace, všechno veřejné se cpalo jako globální proměnné a globální podprogramy a funkce. V zápise Pascalu není rozdíl mezi proměnnou a voláním funkce – syntakticky je to totéž. Logický, ale nepraktický zápis středníků. Zbytečný typ file, který pracuje se soubory unikátním a neotřelým způsobem, který by vás nenapadl ani v hodně kreativním snu. (Také proto snad neexistuje kompilátor Pascalu, který by plně a v souladu s normou implementoval typ file.)
Ostatní jazyky se to snažily zachránit, ale jen za cenu zkomplikování syntaxe. Jsem zkrátka plně na straně toho, kdo tu tvrdil, že sysntaxe C++ je daleko lepší.
23.6.2009 21:05
tomboytom-deviant | skóre: 7
| blog: lojdovo
| .com
Pánové, pomůže mi studium aplikované informatiky k tomu, abych rozumněl očem se tu bavíte, a nebo músím jinam ? :)
Ne, tohle je mimo. Když ve vašem stylu přeženu, tak řeknu, že pascalské jazyky jsou navržené striktně, téměř akademicky, pořádně, zatímco céčkové jazyky jsou kupa sraček, o kterých si někdo myslel, že by mohly být užitečné, naházených na sebe bez ladu a skladu. A v dávné unixové tradici, horší vyhrává. Kdyby Ritchie s Kernighanem znali Wijngaardena, nemusel by být vývoj programovacích jazyků o deset let pozadu.
viz nemožnost for cyklu s jiným krokem, než jedna (podle to, nebo downto)<diblik>Predstavte si, dneska jeste jsou jazyky jako C++ nebo C#, ktere nedovoluji vytvorit nekonecnou aritmetickou posloupnost a pak podle ni iterovat v konecnem case! Jak to muze nekdo pouzivat... :o) </diblik> PS: Neberte si to osobne, jen se mi nedari usnout, tak se bavim.
Nebo podmnožina Ady, to je přece jen výrazně modernější jazyk (a třeba generické typy má lepší než všechny mainstreamové jazyky dohromady). Ale ukazatele jsou v ní syntakticky trochu utajené , takže z pohledu výuky asi radši ne.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz