Eric Lengyel dobrovolně uvolnil jako volné dílo svůj patentovaný algoritmus Slug. Algoritmus vykresluje text a vektorovou grafiku na GPU přímo z dat Bézierových křivek, aniž by využíval texturové mapy obsahující jakékoli předem vypočítané nebo uložené obrázky a počítá přesné pokrytí pro ostré a škálovatelné zobrazení písma, referenční ukázka implementace v HLSL shaderech je na GitHubu. Slug je volným dílem od 17. března letošního
… více »Sashiko (GitHub) je open source automatizovaný systém pro revizi kódu linuxového jádra. Monitoruje veřejné mailing listy a hodnotí navrhované změny pomocí umělé inteligence. Výpočetní zdroje a LLM tokeny poskytuje Google.
Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Naša katedra sa veľmi rada zaoberá e-learningom. Takmer všetky výskumy a granty, ktoré sa u nás dejú, sa točia okolo "výučby s podporou nových komunikačných technológií". V podstate je to náš hlavný mimorozpočtový zdroj financií.
My, študenti informatiky, máme tým pádom určitú výhodu oproti ostatným, pretože na prednáškach sa netreba zaťažovať písaním poznámok a človek sa môže sústrediť iba na prednášku samotnú. Študijné materiály, slajdy z prednášok, a aj niektoré skriptá nám vyučujúci dodajú v elektronickej forme cez rôzne LMS (Learning Management Systems). V nich taktiež máme diskusné fóra k preberanej problematike, alebo aj fóra všeobecné, čiže vyučujúcich počas našej/ich neprítomnosti v škole nemusíme zháňať na ICQ alebo cez e-mail a zároveň viacerí neotravujeme s tou istou otázkou. Taktiež niektoré úlohy sú zadávané a aj odovzdávané pomocou týchto systémov. Cieľom týchto systémov je teda vo všeobecnosti uľahčenie života študenta. To je všetko strašne pekné (a dnes už asi pre každého informatika aj samozrejmosť), ale má to jednu chybičku. Nie je systém, ako systém. A nie všetky štúdium uľahčujú.
Ja ako druhák tento rok využívam dva systémy. Oba sú diametrálne odlišné. A to nielen technológiou, ale aj filozofiou podávania informácií a prístupu k študentom. Ten prvý sa volá iTutor a vytvorila ho česká firma Kontis. Druhý je moodle, zástupca slobodných riešení. Nebudem to naťahovať. iTutor nenávidím a moodle sa mi zdá fajn.
Po príchode na tutor.ukf.sk môžete vidieť tri veci, ktoré mňa osobne veľmi znepokojili a hneď som tušil niečo zlého. Nanešťastie sa moje tušenie o chvíľu aj potrvdilo. Vpravo hore na mňa bliká logo s nápisom informujúcim ma, že by som si mal stiahnuť pre svoj prehliadač flash plugin. Ako milovníkovi flashu mi začal stúpať krvný tlak. V päte stránky som si prečítal aj vždy tak nevinne vyzerajúcu vetu oznamujúcu, že stránky su optimalizovné pre staručké IE4 a Netscape 6.2. Človek z toho hneď cíti problémy. Môj html validátor, ktorý mám ako extension do Firefoxu mi hneď zahlásil 44 varovaní pre stránku (systém nemá ani len definovaný DOCTYPE).
Pokusy pracovať v systéme s prehliadačom Firefox alebo Opera nevedú nikam. Na stránku sa nedá ani pozerať, všetko je úplne rozhádzané. V kóde html takmer nevidieť, všetko je robené cez JavaScript, alebo skôr JScript, keďže neIE prehliadače majú také úžasné problémy.
Autori iTutor-a zrejme nevidia rozdiel medzi webovou a klasickou aplikáciou. Všetko sa snažili urobiť tak, aby to vyzeralo, že ide o obyčajný program. Dôsledkom toho je nadmerná preplácanosť množstvom úplne zbytočných dynamických prvkov, o ktorých si zrejme mysleli, že pomôžu užívateľom (ja som sa ešte nestretol s kladným ohlasom), avšak za následok mali zťaženie prístupnosti a prívetivosti toht LMS. Možno to kedysi fungovalo aj pod Netscape-om, ale dnes je jediný prehliadač, s ktorým na iTutor môžete, Internet Explorer. Windows síce zapíman iba vtedy, keď musím do školy naprogramovať niečo v Delphi (Kylix 3 Open Edition akosi odmieta pracovať), ale toto by som bol ešte ochotný prehltnúť.
Najhoršie na aplikácií je však fakt, že všetky materiály, musia byť riešené cez technológiu Flash. Aby toho nebolo dosť, tak sa rozhodli, že tie flashovky si navyše užívatelia nebudú môcť ani stiahnuť. Čiže pokiaľ chcem študovať niečo z iTutoru, tak musím byť neustále pripojený na internet (ja som dial-upista, takže mi to prekáža) a čítať z obrazovky text napísaný nie práve najčitateľnejším písmom. Ak si to chce človek trochu uľahčiť, tak musí nenormálne zdĺhavo robiť screenshoty a tieto si následne tlačiť. Na kvalite písma, to však nič nevylepší.
Na druhej strane barikády stojí moodle. To síce tiež nie sú práve validné stránky, ale je to systém vo vývoji a snáď raz bude. Nikde na celej stránke ma neotravujú hlášky o tom, že nemám Internet Exporer, nič na mňa nebliká, žiaden flash. Všetko je pekne štruktúrované a prehľadné. Nemám problém s tým, že neviem, kde v skutočnosti sú uložené rôzne súbory, pretože si všetko môžem stiahnuť domov. Mám tu prehľadný kalendár udalostí, správu aktivít, hodnotenia, chat, fulltextové vyhľadávanie. Prekážajú mi vlastne len drobnosti: 1. prihlasovanie nie je hneď na indexe, ale musím si ešte raz kliknúť na malilinkatú linku vpravo hore. 2. rozdrobenosť fóra. Buď má predmet jedno globálne fórum, alebo má množstvo fór k jednotlivým hodinám, prípadne obe naraz. Chýba mi ich jednotlivé prepojenie a akási stromová štruktúra.
Moodle je robený v jazyku PHP (s využitím niektorých vecí z PEAR-u), výstup v XHTML a CSS (nejaký JavaScript), všetko je veľmi prívetivé, jednoduché na používanie, materiály sa dajú sťahovať. Uľahčuje štúdium.
iTutor využíva ASP, výstup sa deje v nejakom HTML (nikto nevie, akom), ktorý však 'generuje' J(ava)Script. Pôsobí ťažkopádne, kladie užívateľom pod nohy zbytočné prekážky, materiály sa nedajú (jednoducho) stiahnuť. Štúdium robí otravným a hlavne nepohodlným.
Tak, už zo mňa nejako vyprchala zlosť. Asi by som nemal iba kecať a písať do blogu, ale sa aj pokúsiť s tým niečo reálne robiť.
Aké LMS používate vy? Uľahčujú, či znepríjemňujú vám študentský život?
Tiskni
Sdílej:
). Navic mam uz 2 tydny stazena videa ze dvou prednasek, ktere jsem nestihl a porad jsem si nenasel cas.
Neni nad klasickou vyuku, s rozumnou mirou e-lerningu v podobe elektronickych skript a slidu a pripadne klasifikace ukolu pres IS. Predmetova diskusni fora povazuju za samozrejmost.
Jinak ac student informatiky nemam o e-lerningu valne mineni... bez zpetne vazbyÁno, učiť a učiť sa predmet iba nejakou metódou e-learningu je imho tiež blbosť. Ako doplnok ku klasickej výučbe je to fajn, ale stavať na tom celý predmet nemá zmysel. To potom človek ani nemusí študovať nejakou oficiálnou formou a úplne mu postačí google. Pri veľmi veľmi dobrých systémoch a veľmi dobrom prístupe vyučujúcich (často zadávané úlohy a ich kontrola, možnosť diskutovať) by to mohlo tvoriť aj jadro výučby, ale aj tu by museli existovať skutočné stretnutia s vyučujúcim.