Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
ale na FC4 (ktera mi celkem vyhovuje - az na to, jak se bije GCC4 a KDE).Jak se bije GCC4 s KDE ? Při kompilaci nějaké 3.5 ? Nebo KDE nejde zkompilovat pomocí GCC4 ? Jinak vím o pár programech (naposledy třeba emulátor ZX Spectra FUSE) které mají problémy s kompilací pomocí GCC4, ale jde to vyřešit pomocí GCC3, které se dá do FC4 taky doinstalovat.
Osobně jsem střídal spíš místo dister hafo live cd všech možných systémů. Pak jsem si naistaloval Ubuntu a hotovo. Myslím, že všechny distra jsou vlastně stejná, takže ani není moc důvod hledat tu "pravou" distribuci. Všechno je to prostě linux, akorát jinak ošperkovaný. Práci uděláte s každým distrem většinou stejnou. (Don't flame pls)
Môže to bolieť (mesiac mi nešiel zvuk), ale čo sa človek popritom naučí, to je neoceniteľné.
Může mi někdo, kdo vyzkoušel dejme tomu Suse, Fedoru, Mandrivu, Ubuntu,... říct, jaký je mezi nimi rozdíl?Ach... bacha - to je zlá otázka, z toho môže byť flame. Ono, rozdiel medzi tými distribúciami určite je. Hlavne pri nasadení na server. Ale pre desktop je to však fakt len otázka pozadí a tém pre okenné manažéry. A začiatočník v podstate vidí len to. Nejaký rozdiel medzi správou softvéru deb, rpm balíčkami a podobné záležitosti mu môže byť ukradnutý, pokiaľ nevie napísať ani ls, cda pod.
Na jedne strane mas pravdu ty a na druhe zase tvuj bracha (nebo kamarad, nebo jakykoliv uzivatel Windows, ktery prechzi na Linux).
Jelikoz pracovaly na "bezproblemovem stroji" z pohledu uzivatele, tak ocekavaji to same. Chteji prijit domu, sednout a pracovat, pripadne si hrat. A to nejlepe po instalaci, stejne jako ve windows. Nekdy je potreba ve windows doinstalovat par veci, ale vse je primocare (Mam tiskarnu, tedy vezmu CD, ono se samo spusti, ja parkat kliknu, restart a tiskarna jede se vsim vsudy. To se tyka i ostatnich veci).
Nechce se nicim zdrzovat.
U Linuxu se zdrzovat musi, protoze ho nezna a drive nebo pozdeji narazi na problem, ktery nedokaze vyresit a cist tuny dokumentace se mu nechce. Pak musi zpatky naboootovat Windows a praci udelat tam, jelikoz to nutne potrebuje a nemuze cekat 3 dny nez nastuduje nejaky manual.
Dam priklad, ktery se tyka me osoby. Mam ctyri pocitace, na dvou linux, na dvou windows. Koupil jsem si multifunkci centrum Brother (MFC), ale jelikoz nemam cas ani chut se s tim morit (ted), tak mi to bezi jen na windows, protoze jsem tam jen vlozil CD a vse bylo OK.
Na druhou stranu na Linuxu jede Samba, Posta, atd., proste to co je na tom dobre. Nesmim zapomenout, ze po roce uz radsi delam vse v linuxu. Uz jsem si na vse zvykl a dokonce pouzivam urcite programy radsi nez ve windows.
Proste linux potrebuje cas a hlavne CD s prislusnou podporou pro veci jako tiskarny atd. (A opravdu nechci slyset, jak spoustu veci Linux podporuje. Ano podporuje, ale z pulky.
Ale to me preci nezastavi, abych ho nepouzival, ne :)
.Takže máme
objednané tři mandrivy 2006 a když někdo dá dobrovolně v
Čechách peníze za Linux i když se Win rozdává za CD je to
docela zajímavé.
).Na mandrake 10.0 som po nejakych 3-4 dnoch rozbehol internet(vyhladavanie na nete cez Win samozrejme) ale velmi divnym sposobom(ppp ide ale so zvlastnymi hlaskami, kppp nefunguje vobec).Ako sa da takto fungovat a neprepinat sa pernamentne medzi win a linux ked v linuxe ani inet nejde(resp. ide spravne na prvy pokus len cez lan) ??? Nemam cas na pernamentne nastavovania a hladania na nete, chcem s tym aj nieco robit
Tiskni
Sdílej: