Do prodeje jde tichá bezdrátová herní myš Logitech PRO X2 SUPERSTRIKE s analogovými spínači s haptickou odezvou (HITS, Haptic Inductive Trigger System). Cena je 4 459 Kč.
Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »Byla vydána nová verze 2.53.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 70 vývojářů, z toho 21 nových. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 216. sraz, který proběhne v pátek 20. února od 18:00 v Red Hat Labu (místnost Q304) na Fakultě informačních technologií VUT v Brně na ulici Božetěchova 1/2. Tématem srazu bude komunitní komunikační síť MeshCore. Jindřich Skácel představí, co je to MeshCore, předvede nejrůznější klientské zařízení a ukáže, jak v praxi vypadá nasazení vlastního repeateru.
ale na FC4 (ktera mi celkem vyhovuje - az na to, jak se bije GCC4 a KDE).Jak se bije GCC4 s KDE ? Při kompilaci nějaké 3.5 ? Nebo KDE nejde zkompilovat pomocí GCC4 ? Jinak vím o pár programech (naposledy třeba emulátor ZX Spectra FUSE) které mají problémy s kompilací pomocí GCC4, ale jde to vyřešit pomocí GCC3, které se dá do FC4 taky doinstalovat.
Osobně jsem střídal spíš místo dister hafo live cd všech možných systémů. Pak jsem si naistaloval Ubuntu a hotovo. Myslím, že všechny distra jsou vlastně stejná, takže ani není moc důvod hledat tu "pravou" distribuci. Všechno je to prostě linux, akorát jinak ošperkovaný. Práci uděláte s každým distrem většinou stejnou. (Don't flame pls)
Môže to bolieť (mesiac mi nešiel zvuk), ale čo sa človek popritom naučí, to je neoceniteľné.
Může mi někdo, kdo vyzkoušel dejme tomu Suse, Fedoru, Mandrivu, Ubuntu,... říct, jaký je mezi nimi rozdíl?Ach... bacha - to je zlá otázka, z toho môže byť flame. Ono, rozdiel medzi tými distribúciami určite je. Hlavne pri nasadení na server. Ale pre desktop je to však fakt len otázka pozadí a tém pre okenné manažéry. A začiatočník v podstate vidí len to. Nejaký rozdiel medzi správou softvéru deb, rpm balíčkami a podobné záležitosti mu môže byť ukradnutý, pokiaľ nevie napísať ani ls, cda pod.
Na jedne strane mas pravdu ty a na druhe zase tvuj bracha (nebo kamarad, nebo jakykoliv uzivatel Windows, ktery prechzi na Linux).
Jelikoz pracovaly na "bezproblemovem stroji" z pohledu uzivatele, tak ocekavaji to same. Chteji prijit domu, sednout a pracovat, pripadne si hrat. A to nejlepe po instalaci, stejne jako ve windows. Nekdy je potreba ve windows doinstalovat par veci, ale vse je primocare (Mam tiskarnu, tedy vezmu CD, ono se samo spusti, ja parkat kliknu, restart a tiskarna jede se vsim vsudy. To se tyka i ostatnich veci).
Nechce se nicim zdrzovat.
U Linuxu se zdrzovat musi, protoze ho nezna a drive nebo pozdeji narazi na problem, ktery nedokaze vyresit a cist tuny dokumentace se mu nechce. Pak musi zpatky naboootovat Windows a praci udelat tam, jelikoz to nutne potrebuje a nemuze cekat 3 dny nez nastuduje nejaky manual.
Dam priklad, ktery se tyka me osoby. Mam ctyri pocitace, na dvou linux, na dvou windows. Koupil jsem si multifunkci centrum Brother (MFC), ale jelikoz nemam cas ani chut se s tim morit (ted), tak mi to bezi jen na windows, protoze jsem tam jen vlozil CD a vse bylo OK.
Na druhou stranu na Linuxu jede Samba, Posta, atd., proste to co je na tom dobre. Nesmim zapomenout, ze po roce uz radsi delam vse v linuxu. Uz jsem si na vse zvykl a dokonce pouzivam urcite programy radsi nez ve windows.
Proste linux potrebuje cas a hlavne CD s prislusnou podporou pro veci jako tiskarny atd. (A opravdu nechci slyset, jak spoustu veci Linux podporuje. Ano podporuje, ale z pulky.
Ale to me preci nezastavi, abych ho nepouzival, ne :)
.Takže máme
objednané tři mandrivy 2006 a když někdo dá dobrovolně v
Čechách peníze za Linux i když se Win rozdává za CD je to
docela zajímavé.
).Na mandrake 10.0 som po nejakych 3-4 dnoch rozbehol internet(vyhladavanie na nete cez Win samozrejme) ale velmi divnym sposobom(ppp ide ale so zvlastnymi hlaskami, kppp nefunguje vobec).Ako sa da takto fungovat a neprepinat sa pernamentne medzi win a linux ked v linuxe ani inet nejde(resp. ide spravne na prvy pokus len cez lan) ??? Nemam cas na pernamentne nastavovania a hladania na nete, chcem s tym aj nieco robit
Tiskni
Sdílej: