Grafický správce balíčků Myrlyn pro SUSE a openSUSE, původně YQPkg, dospěl do stabilní verze 1.0.0. Postaven je nad libzypp a Qt 6. Projekt začal na SUSE Hack Weeku 24.
Vývojáři se podařilo vytvořit patch pro Wine, díky kterému je možné na linuxovém stroji nainstalovat a spustit Adobe Photoshop (testováno s verzemi Photoshopu PS2021 a PS2025). Dalším patchem se podařilo umožnit dokonce instalaci téměř celého Adobe Creative Cloud Collection 2023, vyjma aplikací Adobe XD a Adobe Fresco. Patch řeší kompatibilitu s windowsovými subsystémy MSHTML - jádrem prohlížeče Internet exporer, a MSXML3 - parserem
… více »Hackeři zaútočili na portál veřejných zakázek a vyřadili ho z provozu. Systém, ve kterém musí být ze zákona sdíleny informace o veřejných zakázkách, se ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nyní pokouší co nejdříve zprovoznit. Úřad o tom informoval na svém webu a na sociálních sítích. Portál slouží pro sdílení informací mezi zadavateli a dodavateli veřejných zakázek.
Javascriptová knihovna jQuery (Wikipedie) oslavila 20. narozeniny, John Resig ji představil v lednu 2006 na newyorském BarCampu. Při této příležitosti byla vydána nová major verze 4.0.0.
Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Už dlhší čas sa čudujem nad konaním mnohých linuxových začiatočníkov, ktorí pri svojom prechode z Windows na Linuxe skúšajú jedno distro za druhým a lamentujú nad tým, že v tomto im nevyhovuje toto, v inom niečo iné. Dnes mi možno došlo, čím to bude.
Mám brata, ktorý posledné týždne využíva jednu partíciu na kompe na svoje pokusy s Linuxom. Chce sa v ňom naučiť pracovať trochu lepšie ako doteraz (internet, GIMP, začiatky s programovaním). Vyzerá to asi tak, že vezme nejakú distribúciu, hodí ju do mechaniky, reštartuje komp a najbližšie hodiny za mnou neustále dolieza a otravuje so všetkými možnými otázkami okolo inštalácie a konfigurácie. Čo mňa samozrejme štve, pretože mnohé veci sa ma pýtal už pár dní predtým púri inštalovaní inej distribúcie a taktiež pár dní predtým. Vyskúšal už mandrake, ubuntu, jeden starý redhat, fedoru, debian a neustále hľadá tú pravú distribúciu. Vždy sa rozhodne pre inú vo chvíli, keď sa v nejakej musí pozrieť trochu hlbšie do konfigurákov.
Pátrajú podobní ľudia (začiatočníci) po tej "pravej" preto, lebo skutočne žiadna doteraz nesplnila ich požiadavky, alebo sú len leniví vynaložiť trochu snahy, naštudovať nejaké manuály, vyhľadávať na fórach a skrátka hľadať problém v sebe a nie v programe, resp. distre. Do brata môžem hustiť, koľko chcem, že to má napísané v LDP, abíčkach, alebo v tom a tom článku, nech si to už konečne prečíta a nabudúce ma s tým zase neotravuje, ale povedať si nedá. Chce ten systém skutočne pochopiť, naučiť sa ho spravovať aspoň na desktopovej úrovni, ale zrejme si myslí, že to príde samo a netreba preto nič extra urobiť.
Pamätám si, ako som na Linux prechádzal ja. Možno som extra prípad, ale už pár týždňov pred prejdením som si študoval literatúru od článkov v časopisoch po LDP a po prechode som ju študoval ešte viac. A nemal som problém pochopiť nič, do čoho som sa pustil. Občas to síce trvalo, ale vždy som veci pochopil aspoň tak, aby som si vedel nastaviť vecičky tak, ako potrebujem. Preto mi je trochu zvláštne vídať ľudí (a prípadne čítať si ich zápisky) prechádzať na linux bez akejkoľvek prípravy, či aspoň minimalistickým manuálom po ruke. Pomáhal som na prechod dvom-trom ľuďom a okrem distra som dodával aj CD s kopou dokumentov (LDP, Abíčka, staré linuxové noviny, Oravcove články, mirrory linuxových serverov, archív newsov na linux.cz a kopu ďalších). Ani jeden prechod nebol celkom úspešný. Ľudia sa totiž na to CD z dokumentáciou ani nepozreli a všetci do jedného ešte stále ako svoj hlavný systém používajú Windows...
Tiskni
Sdílej:
ale na FC4 (ktera mi celkem vyhovuje - az na to, jak se bije GCC4 a KDE).Jak se bije GCC4 s KDE ? Při kompilaci nějaké 3.5 ? Nebo KDE nejde zkompilovat pomocí GCC4 ? Jinak vím o pár programech (naposledy třeba emulátor ZX Spectra FUSE) které mají problémy s kompilací pomocí GCC4, ale jde to vyřešit pomocí GCC3, které se dá do FC4 taky doinstalovat.
Osobně jsem střídal spíš místo dister hafo live cd všech možných systémů. Pak jsem si naistaloval Ubuntu a hotovo. Myslím, že všechny distra jsou vlastně stejná, takže ani není moc důvod hledat tu "pravou" distribuci. Všechno je to prostě linux, akorát jinak ošperkovaný. Práci uděláte s každým distrem většinou stejnou. (Don't flame pls)
Môže to bolieť (mesiac mi nešiel zvuk), ale čo sa človek popritom naučí, to je neoceniteľné.
Může mi někdo, kdo vyzkoušel dejme tomu Suse, Fedoru, Mandrivu, Ubuntu,... říct, jaký je mezi nimi rozdíl?Ach... bacha - to je zlá otázka, z toho môže byť flame. Ono, rozdiel medzi tými distribúciami určite je. Hlavne pri nasadení na server. Ale pre desktop je to však fakt len otázka pozadí a tém pre okenné manažéry. A začiatočník v podstate vidí len to. Nejaký rozdiel medzi správou softvéru deb, rpm balíčkami a podobné záležitosti mu môže byť ukradnutý, pokiaľ nevie napísať ani ls, cda pod.
Na jedne strane mas pravdu ty a na druhe zase tvuj bracha (nebo kamarad, nebo jakykoliv uzivatel Windows, ktery prechzi na Linux).
Jelikoz pracovaly na "bezproblemovem stroji" z pohledu uzivatele, tak ocekavaji to same. Chteji prijit domu, sednout a pracovat, pripadne si hrat. A to nejlepe po instalaci, stejne jako ve windows. Nekdy je potreba ve windows doinstalovat par veci, ale vse je primocare (Mam tiskarnu, tedy vezmu CD, ono se samo spusti, ja parkat kliknu, restart a tiskarna jede se vsim vsudy. To se tyka i ostatnich veci).
Nechce se nicim zdrzovat.
U Linuxu se zdrzovat musi, protoze ho nezna a drive nebo pozdeji narazi na problem, ktery nedokaze vyresit a cist tuny dokumentace se mu nechce. Pak musi zpatky naboootovat Windows a praci udelat tam, jelikoz to nutne potrebuje a nemuze cekat 3 dny nez nastuduje nejaky manual.
Dam priklad, ktery se tyka me osoby. Mam ctyri pocitace, na dvou linux, na dvou windows. Koupil jsem si multifunkci centrum Brother (MFC), ale jelikoz nemam cas ani chut se s tim morit (ted), tak mi to bezi jen na windows, protoze jsem tam jen vlozil CD a vse bylo OK.
Na druhou stranu na Linuxu jede Samba, Posta, atd., proste to co je na tom dobre. Nesmim zapomenout, ze po roce uz radsi delam vse v linuxu. Uz jsem si na vse zvykl a dokonce pouzivam urcite programy radsi nez ve windows.
Proste linux potrebuje cas a hlavne CD s prislusnou podporou pro veci jako tiskarny atd. (A opravdu nechci slyset, jak spoustu veci Linux podporuje. Ano podporuje, ale z pulky.
Ale to me preci nezastavi, abych ho nepouzival, ne :)
.Takže máme
objednané tři mandrivy 2006 a když někdo dá dobrovolně v
Čechách peníze za Linux i když se Win rozdává za CD je to
docela zajímavé.
).Na mandrake 10.0 som po nejakych 3-4 dnoch rozbehol internet(vyhladavanie na nete cez Win samozrejme) ale velmi divnym sposobom(ppp ide ale so zvlastnymi hlaskami, kppp nefunguje vobec).Ako sa da takto fungovat a neprepinat sa pernamentne medzi win a linux ked v linuxe ani inet nejde(resp. ide spravne na prvy pokus len cez lan) ??? Nemam cas na pernamentne nastavovania a hladania na nete, chcem s tym aj nieco robit