Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.7.
Wayland byl vydán ve verzi 1.24.0. Jde o menší vydání po více než roce. Více funkcionality bývá přidáváno v průběžných vydáních Wayland Protocols.
Textový editor Geany byl vydán ve verzi 2.1. Jde o udržovací vydání po bezmála dvou letech. Obsahuje drobná vylepšení vyhledávání, aktualizace podpory zvýrazňování syntaxe a dále převážně opravy chyb.
Byly zveřejněny videozáznamy, dostupné také s prezentacemi přímo z programu, a také fotogalerie z open source komunitní konference DevConf.CZ 2025 konané od 12. do 14. června v Brně.
Navigace se soukromím CoMaps postavena nad OpenStreetMap je nově k dispozici v Google Play, App Store i F-Droid. Jedná se o komunitní fork aplikace Organic Maps.
Vývojáři OpenMW (Wikipedie) oznámili vydání verze 0.49.0 této svobodné implementace enginu pro hru The Elder Scrolls III: Morrowind. Přehled novinek i s náhledy obrazovek v oznámení o vydání.
Masivní výpadek elektrického proudu zasáhl velkou část České republiky. Hasiči vyjížděli k většímu počtu lidí uvězněných ve výtazích. Výpadek se týkal zejména severozápadu republiky, dotkl se také Prahy, Středočeského nebo Královéhradeckého kraje. Ochromen byl provoz pražské MHD, linky metra se už podařilo obnovit. Výpadek proudu postihl osm rozvoden přenosové soustavy, pět z nich je nyní opět v provozu. Příčina problémů je však stále neznámá. Po 16. hodině zasedne Ústřední krizový štáb.
Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Už dlhší čas sa čudujem nad konaním mnohých linuxových začiatočníkov, ktorí pri svojom prechode z Windows na Linuxe skúšajú jedno distro za druhým a lamentujú nad tým, že v tomto im nevyhovuje toto, v inom niečo iné. Dnes mi možno došlo, čím to bude.
Mám brata, ktorý posledné týždne využíva jednu partíciu na kompe na svoje pokusy s Linuxom. Chce sa v ňom naučiť pracovať trochu lepšie ako doteraz (internet, GIMP, začiatky s programovaním). Vyzerá to asi tak, že vezme nejakú distribúciu, hodí ju do mechaniky, reštartuje komp a najbližšie hodiny za mnou neustále dolieza a otravuje so všetkými možnými otázkami okolo inštalácie a konfigurácie. Čo mňa samozrejme štve, pretože mnohé veci sa ma pýtal už pár dní predtým púri inštalovaní inej distribúcie a taktiež pár dní predtým. Vyskúšal už mandrake, ubuntu, jeden starý redhat, fedoru, debian a neustále hľadá tú pravú distribúciu. Vždy sa rozhodne pre inú vo chvíli, keď sa v nejakej musí pozrieť trochu hlbšie do konfigurákov.
Pátrajú podobní ľudia (začiatočníci) po tej "pravej" preto, lebo skutočne žiadna doteraz nesplnila ich požiadavky, alebo sú len leniví vynaložiť trochu snahy, naštudovať nejaké manuály, vyhľadávať na fórach a skrátka hľadať problém v sebe a nie v programe, resp. distre. Do brata môžem hustiť, koľko chcem, že to má napísané v LDP, abíčkach, alebo v tom a tom článku, nech si to už konečne prečíta a nabudúce ma s tým zase neotravuje, ale povedať si nedá. Chce ten systém skutočne pochopiť, naučiť sa ho spravovať aspoň na desktopovej úrovni, ale zrejme si myslí, že to príde samo a netreba preto nič extra urobiť.
Pamätám si, ako som na Linux prechádzal ja. Možno som extra prípad, ale už pár týždňov pred prejdením som si študoval literatúru od článkov v časopisoch po LDP a po prechode som ju študoval ešte viac. A nemal som problém pochopiť nič, do čoho som sa pustil. Občas to síce trvalo, ale vždy som veci pochopil aspoň tak, aby som si vedel nastaviť vecičky tak, ako potrebujem. Preto mi je trochu zvláštne vídať ľudí (a prípadne čítať si ich zápisky) prechádzať na linux bez akejkoľvek prípravy, či aspoň minimalistickým manuálom po ruke. Pomáhal som na prechod dvom-trom ľuďom a okrem distra som dodával aj CD s kopou dokumentov (LDP, Abíčka, staré linuxové noviny, Oravcove články, mirrory linuxových serverov, archív newsov na linux.cz a kopu ďalších). Ani jeden prechod nebol celkom úspešný. Ľudia sa totiž na to CD z dokumentáciou ani nepozreli a všetci do jedného ešte stále ako svoj hlavný systém používajú Windows...
Tiskni
Sdílej:
ale na FC4 (ktera mi celkem vyhovuje - az na to, jak se bije GCC4 a KDE).Jak se bije GCC4 s KDE ? Při kompilaci nějaké 3.5 ? Nebo KDE nejde zkompilovat pomocí GCC4 ? Jinak vím o pár programech (naposledy třeba emulátor ZX Spectra FUSE) které mají problémy s kompilací pomocí GCC4, ale jde to vyřešit pomocí GCC3, které se dá do FC4 taky doinstalovat.
Může mi někdo, kdo vyzkoušel dejme tomu Suse, Fedoru, Mandrivu, Ubuntu,... říct, jaký je mezi nimi rozdíl?Ach... bacha - to je zlá otázka, z toho môže byť flame. Ono, rozdiel medzi tými distribúciami určite je. Hlavne pri nasadení na server. Ale pre desktop je to však fakt len otázka pozadí a tém pre okenné manažéry. A začiatočník v podstate vidí len to. Nejaký rozdiel medzi správou softvéru deb, rpm balíčkami a podobné záležitosti mu môže byť ukradnutý, pokiaľ nevie napísať ani ls, cda pod.
Na jedne strane mas pravdu ty a na druhe zase tvuj bracha (nebo kamarad, nebo jakykoliv uzivatel Windows, ktery prechzi na Linux).
Jelikoz pracovaly na "bezproblemovem stroji" z pohledu uzivatele, tak ocekavaji to same. Chteji prijit domu, sednout a pracovat, pripadne si hrat. A to nejlepe po instalaci, stejne jako ve windows. Nekdy je potreba ve windows doinstalovat par veci, ale vse je primocare (Mam tiskarnu, tedy vezmu CD, ono se samo spusti, ja parkat kliknu, restart a tiskarna jede se vsim vsudy. To se tyka i ostatnich veci).
Nechce se nicim zdrzovat.
U Linuxu se zdrzovat musi, protoze ho nezna a drive nebo pozdeji narazi na problem, ktery nedokaze vyresit a cist tuny dokumentace se mu nechce. Pak musi zpatky naboootovat Windows a praci udelat tam, jelikoz to nutne potrebuje a nemuze cekat 3 dny nez nastuduje nejaky manual.
Dam priklad, ktery se tyka me osoby. Mam ctyri pocitace, na dvou linux, na dvou windows. Koupil jsem si multifunkci centrum Brother (MFC), ale jelikoz nemam cas ani chut se s tim morit (ted), tak mi to bezi jen na windows, protoze jsem tam jen vlozil CD a vse bylo OK.
Na druhou stranu na Linuxu jede Samba, Posta, atd., proste to co je na tom dobre. Nesmim zapomenout, ze po roce uz radsi delam vse v linuxu. Uz jsem si na vse zvykl a dokonce pouzivam urcite programy radsi nez ve windows.
Proste linux potrebuje cas a hlavne CD s prislusnou podporou pro veci jako tiskarny atd. (A opravdu nechci slyset, jak spoustu veci Linux podporuje. Ano podporuje, ale z pulky.
Ale to me preci nezastavi, abych ho nepouzival, ne :)