Stanislav Fort, vedoucí vědecký pracovník z Vlčkovy 'kyberbezpečnostní' firmy AISLE, zkoumal dopady Anthropic Mythos (nový AI model od Anthropicu zaměřený na hledání chyb, který před nedávnem vyplašil celý svět) a předvedl, že schopnosti umělé inteligence nejsou lineárně závislé na velikosti nebo ceně modelu a dokázal, že i některé otevřené modely zvládly v řadě testů odhalit ve zdrojových kódech stejné chyby jako Mythos (například FreeBSD CVE-2026-4747) a to s výrazně nižšími provozními náklady.
Federální návrh zákona H.R.8250 'Parents Decide Act', 13. dubna předložený demokratem Joshem Gottheimerem a podpořený republikánkou Elise Stefanik coby spolupředkladatelkou (cosponsor), by v případě svého schválení nařizoval všem výrobcům operačních systémů při nastavování zařízení ověřovat věk uživatelů a při používání poskytovat tento věkový údaj aplikacím třetích stran. Hlavní rozdíl oproti kalifornskému zákonu AB 1043 a kolorádskému SB26-051 je ten, že federální návrh by platil rovnou pro celé USA.
Qwen (čínská firma Alibaba Cloud) představila novou verzi svého modelu, Qwen3.6‑35B‑A3B. Jedná se o multimodální MoE model s 35 miliardami parametrů (3B aktivních), nativní kontextovou délkou až 262 144 tokenů, 'silným multimodálním vnímáním a schopností uvažování' a 'výjimečnou schopností agentického kódování, která se může měřit s mnohem rozsáhlejšími modely'. Model a dokumentace jsou volně dostupné na Hugging Face, případně na čínském Modelscope. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
Sniffnet, tj. multiplatformní (Windows, macOS a Linux) open source grafická aplikace pro sledování internetového provozu, byl vydán ve verzi 1.5. V přehledu novinek je vypíchnuta identifikace aplikací komunikujících po síti.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 15.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Současně se SUSECON 2026 proběhne příští čtvrtek v Praze také komunitní Open Developer Summit (ODS) zaměřený na open source a openSUSE. Akce se koná ve čtvrtek 23. 4. (poslední den SUSECONu) v Hilton Prague (místnost Berlin 3) a je zcela zdarma, bez nutnosti registrace na SUSECON. Na programu jsou témata jako automatizace (AutoYaST), DevOps, AI v terminálu, bezpečnost, RISC-V nebo image-based systémy. Všichni jste srdečně zváni.
Český úřad zeměměřický a katastrální zavedl u anonymního nahlížení do katastru nemovitostí novou CAPTCHA ve formě mapové puzzle: nepřihlášení uživatelé musí nově správně otočit devět dlaždic v 3x3 poli tak, aby dohromady daly souvislý obrázek výseče reálné mapy, přičemž na to mají pouze jeden časově omezený pokus. Test je podle uživatelů i odborníků příliš obtížný a na sociálních sítích pochopitelně schytává zaslouženou kritiku a
… více »Byla vydána verze 1.95.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Mozilla prostřednictvím své dceřiné společnosti MZLA Technologies Corporation představila open-source AI klienta Thunderbolt. Primárně je určený pro firemní nasazení.
Firma Cal.com oznámila, že přesouvá svůj produkční kód z otevřeného do uzavřeného repozitáře z důvodu bezpečnostního rizika umělé inteligence, která prý dokáže vyhledávat a zneužívat zranitelnosti rychleji, než by je jejich vývojářský tým stíhal opravovat. Zároveň zveřejnila samostatnou, open-source verzi Cal.diy pod licencí MIT, ovšem bez řady původních funkcí. O tom, zda je toto opatření rozumné, existují pochyby. … více »
Tak začínám blog. Budou to mimo jiné taky zápisky z Podniku, tedy Enterprise (aby tady nebyla taková idealistická nuda) a pak ještě takové ty normální věci. Začnu jednou čerstvou historkou z Podniku.
Předevčírem jsem zaznamenala výhru OSS nad Outlookem Express. Jedna Uživatelka přišla, že by chtěla, aby se jí v Outlooku zobrazoval "takový ten rozbalovací seznam s nabídkama, když se píše adresa". Neváhala jsem ani vteřinku a už měla na počítači nainstalovaný Thunderbird, který to umí už v základu. Ještě asi 3x přišla, že jí nesedí nějaké detaily - že se jí nezobrazují obrázky v některých mailech a jestli má kliknout na to "zobrazit obrázky" - to bylo celkem lehké. Pak přišla na to, že neumí vložit signaturu v různých jazycích, to už mi trvalo býl a musela jsem na to najít nějakou extension (uff, ještě že něco takového existuje) a teď už se uživatelka docela dlouho neozvala, takže to můžu celé označit za drobné vítězstí OSS.
Ten samý den odpoledne si Šéf stěžoval, že se nemůže dostat do banky. Explorer se asi pokoušel otevřít nové okno, které si vzápětí nejsíš zablokoval. Odvážně jsem zkusila protlačit Firefox, který dokonce s danou bankou spolupracoval a vypadalo to na další vítězství, ale pak jsem dostala několik očekávatelných otázek.
Co je to ten Firefox?
To je prohlížeč, jiný než Explorer, je podle mě lepší.
A v čem je lepší?
Tak na to jsem nebyla připravená. Vykládat něco o webových standardech ekonomovi? O otevřeném kódu a svobodném software?
No... Umí záložky a je bezpečnější.
Co jsou to záložky?
Tak jsem mu vysvětlila, co jsou to záložky. Líbila se mu ta myšlenka, ale připadalo mu to zbytečně komplikované a skončil s tím, že "to určitě nevyužije". Pak přišla další otázka, na kterou jsem neuměla odpovědět.Jak je to ale s tou bezpečností, v Podniku všichni používají Explorer, ten je nebezpečný?
No a jsem v koutě. Co na to říct, když jsem zodpovědná za bezpečnost sítě? Že je Explorer nebezpečný? Vždyť ho všichni používají a já jsem žádný zákaz nevydala. Ukončila jsem náš minirozhovor v duchu, že se to nedá až tak úplně měřit a šla jsem si po svých. Za celý den teda OSS vs MS 1:1.
A jaké z toho plyne poučení? Že o změně software nerozhoduje ani filosofie, ani úžasné nové funkce, ale naprosto nepodstatné detaily. Aspoň teda v Podniku.
Tiskni
Sdílej:
Lidé jsou líní se cokoliv nového učit. V tom je zakopaný pes. Takže pokud chci do našeho podniku něco protlačit tak na to musím jít od lesa. Nejprve prozkoumat co v dané oblasti skutečně používají a jaké funkce používají ve stávajícím sw a tady je první výhybka - nemohuli nabídnout všechny stávající funkce + něco opravdu potřebného navíc, co sami chtějí navíc, pokud sami nechtějí, pak nemá cenu zkoušet nic dalšího. Dále je třeba zajistit důkladnou přípravu a zkušební provoz (na sobě), protože každá pozdější chyba bude minimálně 20x nafouknuta a minimálně 50x předhozena šéfovy na poradách jako důkaz neschopnosti IT oddělení.
Nemusím jistě zdůrazňovat poučku o základním chování uživatele při výskytu chyby. Pokud se v podřadné funkci programu objeví 1x za 3 měsíce nepodstatná chyba, bude uživatel vašemu nadřízenému (zásadně nikoliv vám) reportovat takto: "Ono mě tu nikdy nic nefunguje".
Neboli najít slabé místo dotyčné osoby, což u mne je třeba právě logika.