Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Současně byla představena nová deska Arduino UNO Q se dvěma čipy: MPU Qualcomm Dragonwing QRB2210, na kterém může běžet Linux, a MCU STM32U585 a vývojové prostředí Arduino App Lab.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.14.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Byla vydána nová stabilní verze 6.10 (YouTube) multiplatformního frameworku a GUI toolkitu Qt. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Netwide Assembler (NASM) byl vydán v nové major verzi 3.00. Přehled novinek v poznámkách k vydání v aktualizované dokumentaci.
Linuxová distribuce Frugalware (Wikipedie) ke konci roku 2025 oficiálně končí.
Byla vydána nová verze 3.0.6 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP bude brzy k dispozici také na Flathubu.
Americký výrobce čipů AMD uzavřel s americkou společností OpenAI smlouvu na několikaleté dodávky vyspělých mikročipů pro umělou inteligenci (AI). Součástí dohody je i předkupní právo OpenAI na přibližně desetiprocentní podíl v AMD.
Byla vydána nová verze 10.1 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Uživatel je nově varován, když se nepoužívá postkvantovou výměnu klíčů.
Tak začínám blog. Budou to mimo jiné taky zápisky z Podniku, tedy Enterprise (aby tady nebyla taková idealistická nuda) a pak ještě takové ty normální věci. Začnu jednou čerstvou historkou z Podniku.
Předevčírem jsem zaznamenala výhru OSS nad Outlookem Express. Jedna Uživatelka přišla, že by chtěla, aby se jí v Outlooku zobrazoval "takový ten rozbalovací seznam s nabídkama, když se píše adresa". Neváhala jsem ani vteřinku a už měla na počítači nainstalovaný Thunderbird, který to umí už v základu. Ještě asi 3x přišla, že jí nesedí nějaké detaily - že se jí nezobrazují obrázky v některých mailech a jestli má kliknout na to "zobrazit obrázky" - to bylo celkem lehké. Pak přišla na to, že neumí vložit signaturu v různých jazycích, to už mi trvalo býl a musela jsem na to najít nějakou extension (uff, ještě že něco takového existuje) a teď už se uživatelka docela dlouho neozvala, takže to můžu celé označit za drobné vítězstí OSS.
Ten samý den odpoledne si Šéf stěžoval, že se nemůže dostat do banky. Explorer se asi pokoušel otevřít nové okno, které si vzápětí nejsíš zablokoval. Odvážně jsem zkusila protlačit Firefox, který dokonce s danou bankou spolupracoval a vypadalo to na další vítězství, ale pak jsem dostala několik očekávatelných otázek.
Co je to ten Firefox?
To je prohlížeč, jiný než Explorer, je podle mě lepší.
A v čem je lepší?
Tak na to jsem nebyla připravená. Vykládat něco o webových standardech ekonomovi? O otevřeném kódu a svobodném software?
No... Umí záložky a je bezpečnější.
Co jsou to záložky?
Tak jsem mu vysvětlila, co jsou to záložky. Líbila se mu ta myšlenka, ale připadalo mu to zbytečně komplikované a skončil s tím, že "to určitě nevyužije". Pak přišla další otázka, na kterou jsem neuměla odpovědět.Jak je to ale s tou bezpečností, v Podniku všichni používají Explorer, ten je nebezpečný?
No a jsem v koutě. Co na to říct, když jsem zodpovědná za bezpečnost sítě? Že je Explorer nebezpečný? Vždyť ho všichni používají a já jsem žádný zákaz nevydala. Ukončila jsem náš minirozhovor v duchu, že se to nedá až tak úplně měřit a šla jsem si po svých. Za celý den teda OSS vs MS 1:1.
A jaké z toho plyne poučení? Že o změně software nerozhoduje ani filosofie, ani úžasné nové funkce, ale naprosto nepodstatné detaily. Aspoň teda v Podniku.
Tiskni
Sdílej:
Lidé jsou líní se cokoliv nového učit. V tom je zakopaný pes. Takže pokud chci do našeho podniku něco protlačit tak na to musím jít od lesa. Nejprve prozkoumat co v dané oblasti skutečně používají a jaké funkce používají ve stávajícím sw a tady je první výhybka - nemohuli nabídnout všechny stávající funkce + něco opravdu potřebného navíc, co sami chtějí navíc, pokud sami nechtějí, pak nemá cenu zkoušet nic dalšího. Dále je třeba zajistit důkladnou přípravu a zkušební provoz (na sobě), protože každá pozdější chyba bude minimálně 20x nafouknuta a minimálně 50x předhozena šéfovy na poradách jako důkaz neschopnosti IT oddělení.
Nemusím jistě zdůrazňovat poučku o základním chování uživatele při výskytu chyby. Pokud se v podřadné funkci programu objeví 1x za 3 měsíce nepodstatná chyba, bude uživatel vašemu nadřízenému (zásadně nikoliv vám) reportovat takto: "Ono mě tu nikdy nic nefunguje".
Neboli najít slabé místo dotyčné osoby, což u mne je třeba právě logika.