Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Gmail se dostal na listiny SORBS a Spamcopu. Pro uživatele Gmailu to samozřejmě představuje tu nepříjemnost, že spousta mailserverů odmítá jejich poštu.
Co teď s tím? Jsou mailservery, co rozhodují na základě blacklistu nastavené dobře? Má pravdu Google, když nedává do mailů IP adresy odesílatelů, nebo správci blacklistů, pokud je tam chtějí? Google radí použít další kritéria a tvrdí, že má pro potírání SPAMu jiné postupy, ale není trochu arogantní v tom, že to dělá jinak, než všichni ostatní?
Tiskni
Sdílej:
zatím, na co jsem sáhnul a bylo z Google Labs, tak bez výjimky fungovalo.jo, třeba takové Google Maps ... nejedou v Konqueroru, v Opeře se zasekávají, nepřekreslují, když jsem tuhle seděl u woken s IE, nebylo to o moc lepší ...
21.10.2005 15:18
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.czmax.feld.cvut.cz (hlavní poštovní server FEL ČVUT). Prý kvůli DoS útokům.
Bylo to ale ještě zajímavější, protože fakultní server se nenechal jen tak lehce odbýt, takže sice poslal odesílateli zprávu o nedoručení, nicméně poštu předal na další relay, odkud už bez problémů došla. Výsledek tedy byl, že když mi z fakulty (na schránku u jednoho z blacklisterů) někdo poslal poštu, ta se mu vrátila, ale mně došla bez problémů 
Ale každopádně, blokovat paušálně všechny zprávy kvůli tomu, že se mi něco nepozdává (co přitom není v rozporu s RFC 2821 atd.), mi přijde přinejmenším jako nesolidní. S Gmailem nemám zkušenosti, ale rozumím tomu tak, že Gmail nepřidává IP adresy uživatelů posílajících přes webové rozhraní (tzn. není myšlen SMTP relaying) - tam mi to vůbec nepřipadá nutné.
21.10.2005 15:55
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
22.10.2005 00:54