Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
V pořadí šestou knihou autora Martina Malého, která vychází v Edici CZ.NIC, správce české národní domény, je titul Kity, bity, neurony. Kniha s podtitulem Moderní technologie pro hobby elektroniku přináší ucelený pohled na svět současných technologií a jejich praktické využití v domácích elektronických projektech. Tento knižní průvodce je ideální pro každého, kdo se chce podívat na současné trendy v oblasti hobby elektroniky, od
… více »Linux Foundation zveřejnila Výroční zprávu za rok 2025 (pdf). Příjmy Linux Foundation byly 311 miliónů dolarů. Výdaje 285 miliónů dolarů. Na podporu linuxového jádra (Linux Kernel Project) šlo 8,4 miliónu dolarů. Linux Foundation podporuje téměř 1 500 open source projektů.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.12.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
Gmail se dostal na listiny SORBS a Spamcopu. Pro uživatele Gmailu to samozřejmě představuje tu nepříjemnost, že spousta mailserverů odmítá jejich poštu.
Co teď s tím? Jsou mailservery, co rozhodují na základě blacklistu nastavené dobře? Má pravdu Google, když nedává do mailů IP adresy odesílatelů, nebo správci blacklistů, pokud je tam chtějí? Google radí použít další kritéria a tvrdí, že má pro potírání SPAMu jiné postupy, ale není trochu arogantní v tom, že to dělá jinak, než všichni ostatní?
Tiskni
Sdílej:
zatím, na co jsem sáhnul a bylo z Google Labs, tak bez výjimky fungovalo.jo, třeba takové Google Maps ... nejedou v Konqueroru, v Opeře se zasekávají, nepřekreslují, když jsem tuhle seděl u woken s IE, nebylo to o moc lepší ...
max.feld.cvut.cz (hlavní poštovní server FEL ČVUT). Prý kvůli DoS útokům.
Bylo to ale ještě zajímavější, protože fakultní server se nenechal jen tak lehce odbýt, takže sice poslal odesílateli zprávu o nedoručení, nicméně poštu předal na další relay, odkud už bez problémů došla. Výsledek tedy byl, že když mi z fakulty (na schránku u jednoho z blacklisterů) někdo poslal poštu, ta se mu vrátila, ale mně došla bez problémů
Ale každopádně, blokovat paušálně všechny zprávy kvůli tomu, že se mi něco nepozdává (co přitom není v rozporu s RFC 2821 atd.), mi přijde přinejmenším jako nesolidní. S Gmailem nemám zkušenosti, ale rozumím tomu tak, že Gmail nepřidává IP adresy uživatelů posílajících přes webové rozhraní (tzn. není myšlen SMTP relaying) - tam mi to vůbec nepřipadá nutné.