Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Gmail se dostal na listiny SORBS a Spamcopu. Pro uživatele Gmailu to samozřejmě představuje tu nepříjemnost, že spousta mailserverů odmítá jejich poštu.
Co teď s tím? Jsou mailservery, co rozhodují na základě blacklistu nastavené dobře? Má pravdu Google, když nedává do mailů IP adresy odesílatelů, nebo správci blacklistů, pokud je tam chtějí? Google radí použít další kritéria a tvrdí, že má pro potírání SPAMu jiné postupy, ale není trochu arogantní v tom, že to dělá jinak, než všichni ostatní?
Tiskni
Sdílej:
zatím, na co jsem sáhnul a bylo z Google Labs, tak bez výjimky fungovalo.jo, třeba takové Google Maps ... nejedou v Konqueroru, v Opeře se zasekávají, nepřekreslují, když jsem tuhle seděl u woken s IE, nebylo to o moc lepší ...
21.10.2005 15:18
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.czmax.feld.cvut.cz (hlavní poštovní server FEL ČVUT). Prý kvůli DoS útokům.
Bylo to ale ještě zajímavější, protože fakultní server se nenechal jen tak lehce odbýt, takže sice poslal odesílateli zprávu o nedoručení, nicméně poštu předal na další relay, odkud už bez problémů došla. Výsledek tedy byl, že když mi z fakulty (na schránku u jednoho z blacklisterů) někdo poslal poštu, ta se mu vrátila, ale mně došla bez problémů 
Ale každopádně, blokovat paušálně všechny zprávy kvůli tomu, že se mi něco nepozdává (co přitom není v rozporu s RFC 2821 atd.), mi přijde přinejmenším jako nesolidní. S Gmailem nemám zkušenosti, ale rozumím tomu tak, že Gmail nepřidává IP adresy uživatelů posílajících přes webové rozhraní (tzn. není myšlen SMTP relaying) - tam mi to vůbec nepřipadá nutné.
21.10.2005 15:55
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
22.10.2005 00:54