Malá slovná úloha z fyziky (či skôr z elektriky).

7.3.2009 18:10 | Přečteno: 1561× | 6 | poslední úprava: 7.3.2009 19:15

Rozdumujem, premýšľam a neviem prísť k správnym čislam - takže by som bol rád ak mi svojim pohľadom na vec (hlavne odborní "elektrikári") pomôžete. Eee PC 701 je napájané zdrojom na ktorom je napísane: +9,5V, 2,315A, 22W (predpokladajme že to sú max. hodnoty).

Majme batériu 12V na 7A (bežne používanú v UPS) a dobíjací solárny článok s výstupom 12 - 14V pri 0,2A. Notebook samotný má 5200mAh batériu pri +7,4V. Ak pripojím Eee k bateríí 7A na 12V (notebook aj s vlastnou batériou) otázka znie: Ako dlho (v hodinách) vydrží notebook bežať z batérie (pri vypnutom wifi a bez pretaktovania - čiže taký odber do 10W-15W) a) bez dobíjania batérie solárnym článkom b) pri dobíjaní batérie solárnym článkom a po c) ako dlho (v hodinách) bude treba dobíjať batériu z úplného vybitia (a či môže a dokáže dobíjať solárny panel s uvádzaným mikrovýkonom z úplného vybitia). Takže moje odpovede sú... to si nechám až nakoniec, lebo chcem vidieť Vaše tvrdenia a Vaše argumenty.

       

Komentáře

[Mrkva]

"Notebook samotný má 5200mAh batériu pri +7,4V. Ak pripojím Eee k bateríí 7A na 12V" - to bych nedělal. Sice by to měl ustát, ale nějaký rozdíl tam je. Chtělo by to nějaký integrovaný stabilizátor a nebo přinejhorším uprasit zenerku :)

[Jendа]

Jestli je to NI-MH nebo NI-CD, tak připojit odpor a měřit napětí na baterii, jestli už není nabitá Pozná se to i tím, že se před koncem nabití začne trochu zahřívat. Jestli je to Li-ION a nemá integrovanou ochranu, tak by mohla vybuchnout...

OT: Kde jsi sehnal ten solární článek?

[Feco]

http://www.tradestead.com/wholesale/solar-charger/solar-charger-p-1938.html Zatial na skusku. Neskor mozno toto

[gjixakhx]

Samozrejme ze to pripojit na 12V normalne muze. 9.5V je bez regulace menicem zcela nepozitelne napeti, takze zcela jiste pujde krz dc/dc menic, integrovany v ntb. 12V (no, ona baterka z ups bude mit spis 13-14V) vs 9.5V je minimalni rozdil, osobne bych to riskl. Temer urcite se nic nestane, maximalne zafunguje prepetova ochrana a ntb se dobijet nebude.

[Mrkva]

No... Sice je to minimalni rozdil... Ale on tam taky muze byt nejaky kondik na 10V. Sice pochybuju, ze se hned prorazil/vytekl/vybouchl, ale zivotnost by se tim rozhodne vyrazne zkratila.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

> Sice pochybuju, ze se hned prorazil/vytekl/vybouchl, ale zivotnost by se tim rozhodne vyrazne zkratila.

Opravdu? Tipoval bych, ze u kondenzatoru samotne vyssi napeti, pokud nedojde k prurazu, zivotnost prakticky neovlivni.

[pc2005]

Stabilizátor bych nedoporučoval, napětí na něm by bylo tak 5V a při maximálním proudu by byla na stabilizátoru dost slušná tepelná ztráta. Tyhle věci se už řeší pomocí spínaných zdrojů. Ani tam nemusí být trafo, stačí jen nějakej cívkovej.

Doba dodávání energie UPS baterií lze vypočítat z celkové energie uložené v baterii (je nutné znát její kapacitu, třeba v Ah). Potom je to W=U*I*t a z čehož se pak z příkonu notebooku získá výsledný čast. Samozřejmě by bylo nutno zohlednit účinnost 12V-7V měniče (spínanej tak 60-90%, stabilizátorovej hádám tak 30% spousta se toho ztratí teplem).

[Zdeněk Štěpánek]

Pokud to ma mit vstup 9.5V, tak to 12V na vstupu mozna prezije bez uhony, mozna se to nekde prehreje a roztece a mozna to taky shori. Osobne bych to rozhodne enriskoval. Delaj se DC/DC menice ktery maj velky rozmezi vstupniho napeti (desky alix - 7~19V), ale taky to muze mit toleranci mnohem mensi. 2.5 neni nijak moc, ale zkouset to na hracce za 4500Kc by se mi asi nechtelo.

Predpokladejme ze DC/DC menic se chova tak ze cim vyssi napeti na vstupu, tim mensi odber proudu. A vzhledem k tomu ze kapacita 7Ah je jeste o neco vyssi nez 5.2Ah, tak bych predpokladal ze to pojede na obe baterky cca 2,3~2,5 krat dele.

Zdenek

[Zdeněk Štěpánek]

Ale jedno reseni by bylo...

Usmernovaci dioda sezere 0.7~1.2V. Kukni na tuhle:

http://www.ges.cz/?ipp=12&lang=cz&cur=CZK&or=sort&page=index&of=1&gcat=X1DE4&inc=detail&gesid=GES04900349

typ 1N5408

Uvadi se u ni ubytek napeti "pod 1.2V" Zapojis 2 nebo 3 za sebe a hned z toho mas neco kolem 9.5V.

Premejslet nad stabilizatorem vpodstate nema smysl, protoze ten taky musi z neceho zit. 2.5V je pro nej malo, aspon 4V to chce, vetsinou.

Zdenek

[HFechs]

Přesně tak, prohnat to to přes několik diod je dobrý nápad.

[Kvakor]

Doprocucuju zmerit onen zdroj pro EEE naprazdno. Dost casto tyhle napajeci zdroje nemaji regulaci, protoze je to zbytecne - pulzni zdroj v notebooku si to stejne upravi tak, jak potrebuje. Napr. jeden pulzni zdroj, co pouzivam, ma napsano 12V a je na nem v klidiu 14.1V, kdezto jiny, ktery je pro napajeni IDE2USB konvertoru k PATA diskum, ma naprazdno 12.1V (tj. ma regulaci). Diskum by se totiz 14V urcite nelibilo ...

Pokud onen zdroj bude davat vyrazne vice nez 9.5V, tak je vyhrano. Pokud ne, tak jsou dve moznosti: budto to pripojit a doufat, ze nic neschori, nebo rozebrat netbook, kouknout na vnitrnosti vstupniho pulzniho zdroje a podle katalogu se pokusit dohledat tolerance pouzitych soucatek.

BTW: rozebrani, identifikace soucastek a dohledani v katalogu je take efektivni metoda urceni horni meze vykonu u ruznych aktivnich zesilovacu. Temer vzdy je v nich nejaky integrovany zesilovac (vetsinu philipsi TDA... nebo neco takoveho), ke kteremu jdou dohledat datasheety celkem snadno. Kdyz pak vyrobce integrovaneho zesilovace pise, ze maximalni vykon do osmiohmove zateze je 2W, tak je proste maximalni vykon reproduktoru 2W a mene, at si na obalu pisou P.M.P.O. wattu kolik chteji .

[ZmaTkar]

Obecně spínanej zdroj musí mít zpětnou vazbu = regulaci, jinak by měl na výstupu napětí několikanásobně větší než nominální. To že je na něm napsáno 12V ale na výstupu má 14,1V spíš způsobuje absence zátěže.

[Kvakor]

Pulzni zdroj vubec nemusi mit regulaci, vysssi napeti se vyskytuje jenom bez pritomnosti zateze a to jenom u nekterych geometrii (boost, flyback). U urcitych typu zdoji je dokonce presne toto chovani zadouci, napr. u vysokonapetovych transformatoru vytvarejicich anodove napeti pro CRT obrazovky nebo u inveroru pro CCFL trubice.

[ZmaTkar]

S tím CRT a CCFL máte pravdu, tam je ovšem vzdy přítomna zátěž, což u odpojitelného adaptéru není zaručeno, tudíž tam musí být alespoň nějaká záporná zpětná vazba.