Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.2 s kódovým jménem Zara. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze novou XApp aplikaci Fingwit pro autentizaci pomocí otisků prstů nebo vlastní fork knihovny libAdwaita s názvem libAdapta podporující grafická témata. Linux Mint 22.2 bude podporován do roku 2029.
Provozovatel internetové encyklopedie Wikipedie prohrál v Británii soudní spor týkající se některých částí nového zákona o on-line bezpečnosti. Soud ale varoval britského regulátora Ofcom i odpovědné ministerstvo před zaváděním přílišných omezení. Legislativa zpřísňuje požadavky na on-line platformy, ale zároveň čelí kritice za možné omezování svobody slova. Společnost Wikimedia Foundation, která je zodpovědná za fungování
… více »Byla vydána verze 2.0.0 nástroje pro synchronizaci dat mezi vícero počítači bez centrálního serveru Syncthing (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Americký prezident Donald Trump se v pondělí osobně setkal s generálním ředitelem firmy na výrobu čipů Intel Lip-Bu Tanem. Šéfa podniku označil za úspěšného, informují agentury. Ještě před týdnem ho přitom ostře kritizoval a požadoval jeho okamžitý odchod. Akcie Intelu v reakci na schůzku po oficiálním uzavření trhu zpevnily asi o tři procenta.
Byl vydán Debian GNU/Hurd 2025. Jedná se o port Debianu s jádrem Hurd místo obvyklého Linuxu.
V sobotu 9. srpna uplynulo přesně 20 let od oznámení projektu openSUSE na konferenci LinuxWorld v San Franciscu. Pokuď máte archivní nebo nějakým způsobem zajímavé fotky s openSUSE, můžete se o ně s námi podělit.
Byl vydán Debian 13 s kódovým názvem Trixie. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
WLED je open-source firmware pro ESP8266/ESP32, který umožňuje Wi-Fi ovládání adresovatelných LED pásků se stovkami efektů, synchronizací, audioreaktivním módem a Home-Assistant integrací. Je založen na Arduino frameworku.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.8.
Herní studio Hangar 13 vydalo novou Mafii. Mafia: Domovina je zasazena do krutého sicilského podsvětí na začátku 20. století. Na ProtonDB je zatím bez záznamu.
... cimz jaksi uznava, ze tam asi opravdu neco nebude v poradku, ze?
Ne, proč? Podstupovat soudní spor (a zvláště s velkou firmou) je velmi nepříjemné samo o sobě i v případě, že jste v právu, a dokonce i v případě, že vyhrajete. Novell měl signály, že někteří jeho (potenciální) zákazníci nechtějí investovat do jejich linuxových produktů právě proto, že nechtějí takové riziko podstupovat. Aby je uklidnil, uzavřel zmíněnou dohodu.
Myslim, ze zaplacena suma nebyla zase tak mala, at z pohledu Novellu nebo Microsoftu.
Jak se to vezme. Zkuste se na to podívat z pohledu Novellu: může svým zákazníkům nabídnout jistotu, že je Microsoft nebude žalovat, což je vzhledem k předchozímu pozitivum. Za to se zavázal, že nebude kvůli svým patentům žalovat zákazníky Microsoftu, což pravděpodobně tak jako tak neměl v úmyslu. A navíc na tom - vzhledem k velikosti portfolia a počtu zákazníků - ještě vydělá. Divíte se jim? Jediným problémem je hysterie, kterou kolem smlouvy rozpoutala určitá skupina lidí, i když ve většině případů to je buď z neznalosti nebo ze zištných důvodů.
To si takhle na Novell pak bude moct vyslapnout kazdej trouba s kdejakou kravinou.
Každej trouba asi ne. Musel by to být někdo, jehož výhrůžky bude brát vážně dostatečně velká část zákazníků. Když jim budete vyhrožovat vy, asi to na ně moc velký dojem neudělá.
Mozna neznam podrobnosti, ale stale mi neni jasne jednani Novellu. Chapu, ze se staraji o sve zakazniky, ale investovat takovou sumu do customer satisfaction jde p[odle me jinak a efektivneji.
Obchodníci Novellu očividně usoudili, že se to vyplatí - a realita jim zatím podle všeho dává za pravdu. Co se týká výrazu "investovali takovou sumu", nemyslím, že je na místě. Všechny zdroje uvádějí, že bilance plateb je ve prospěch Novellu, takže tím, kdo investoval nějakou sumu, je spíš Microsoft a je na místě se ptát proč (ze strachu z patentových hrozeb Novellu to IMHO nebylo). A je pravděpodobné, že Microsoft by za ochranu svých zákazníků Novellu neplatil, kdyby dohoda nebyla oboustranná.
Pozor vysoká hra. Nedotýkajte sa peňazí ani na zem padnutých.
Ale na tom prece vubec nesejde, ze ve finale putovaly prostredky na ucet Novellu. Jde o to, ze jich putovalo o par milionu dolaru mene, nez by putovalo, kdyby se v dohode neresily patenty.
To právě AFAIK není pravda - Microsoft platí (podle dostupných pramenů) Novellu za patentovou ochranu svých zákazníků víc než Novell Microsoftu za ochranu svých zákazníků. Je to dáno počtem zákazníků a velikostí (a kvalitou) patentového portfolia obou firem.
(ze strachu z patentových hrozeb Novellu to IMHO nebylo)Bylo, patenty, kteryma drzi Novell MIcrosoft na musce, jsou vyrazne ucinnejsi zbrane, nez je to obracene.
Microsoftu víc vyhovuje atmosféra neurčitých hrozeb než skutečné soudní spory.Přes veškerou praktičnost (uklidnění zákazníků Novellu) je smutné, že Novell tomuto nátlaku podlehl a dal tím MS do ruky výjimečnou zbraň pro další FUDování založené právě na tom (viz Ballmer: "vidíte, Novell uzavřel smlouvu, ergo Linux patenty porušuje").
Tiskni
Sdílej: