Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »... cimz jaksi uznava, ze tam asi opravdu neco nebude v poradku, ze?
Ne, proč? Podstupovat soudní spor (a zvláště s velkou firmou) je velmi nepříjemné samo o sobě i v případě, že jste v právu, a dokonce i v případě, že vyhrajete. Novell měl signály, že někteří jeho (potenciální) zákazníci nechtějí investovat do jejich linuxových produktů právě proto, že nechtějí takové riziko podstupovat. Aby je uklidnil, uzavřel zmíněnou dohodu.
Myslim, ze zaplacena suma nebyla zase tak mala, at z pohledu Novellu nebo Microsoftu.
Jak se to vezme. Zkuste se na to podívat z pohledu Novellu: může svým zákazníkům nabídnout jistotu, že je Microsoft nebude žalovat, což je vzhledem k předchozímu pozitivum. Za to se zavázal, že nebude kvůli svým patentům žalovat zákazníky Microsoftu, což pravděpodobně tak jako tak neměl v úmyslu. A navíc na tom - vzhledem k velikosti portfolia a počtu zákazníků - ještě vydělá. Divíte se jim? Jediným problémem je hysterie, kterou kolem smlouvy rozpoutala určitá skupina lidí, i když ve většině případů to je buď z neznalosti nebo ze zištných důvodů.
To si takhle na Novell pak bude moct vyslapnout kazdej trouba s kdejakou kravinou.
Každej trouba asi ne. Musel by to být někdo, jehož výhrůžky bude brát vážně dostatečně velká část zákazníků. Když jim budete vyhrožovat vy, asi to na ně moc velký dojem neudělá.
Mozna neznam podrobnosti, ale stale mi neni jasne jednani Novellu. Chapu, ze se staraji o sve zakazniky, ale investovat takovou sumu do customer satisfaction jde p[odle me jinak a efektivneji.
Obchodníci Novellu očividně usoudili, že se to vyplatí - a realita jim zatím podle všeho dává za pravdu. Co se týká výrazu "investovali takovou sumu", nemyslím, že je na místě. Všechny zdroje uvádějí, že bilance plateb je ve prospěch Novellu, takže tím, kdo investoval nějakou sumu, je spíš Microsoft a je na místě se ptát proč (ze strachu z patentových hrozeb Novellu to IMHO nebylo). A je pravděpodobné, že Microsoft by za ochranu svých zákazníků Novellu neplatil, kdyby dohoda nebyla oboustranná.
Pozor vysoká hra. Nedotýkajte sa peňazí ani na zem padnutých.
Ale na tom prece vubec nesejde, ze ve finale putovaly prostredky na ucet Novellu. Jde o to, ze jich putovalo o par milionu dolaru mene, nez by putovalo, kdyby se v dohode neresily patenty.
To právě AFAIK není pravda - Microsoft platí (podle dostupných pramenů) Novellu za patentovou ochranu svých zákazníků víc než Novell Microsoftu za ochranu svých zákazníků. Je to dáno počtem zákazníků a velikostí (a kvalitou) patentového portfolia obou firem.
(ze strachu z patentových hrozeb Novellu to IMHO nebylo)Bylo, patenty, kteryma drzi Novell MIcrosoft na musce, jsou vyrazne ucinnejsi zbrane, nez je to obracene.
Microsoftu víc vyhovuje atmosféra neurčitých hrozeb než skutečné soudní spory.Přes veškerou praktičnost (uklidnění zákazníků Novellu) je smutné, že Novell tomuto nátlaku podlehl a dal tím MS do ruky výjimečnou zbraň pro další FUDování založené právě na tom (viz Ballmer: "vidíte, Novell uzavřel smlouvu, ergo Linux patenty porušuje").
Tiskni
Sdílej: