Společnost Teufel nedávno představila svůj první open source Bluetooth reproduktor MYND.
Byla vydána verze 4.2 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Anton Carniaux, právní zástupce Microsoft France, pod přísahou: Microsoft nemůže garantovat, že data z EU nepředá do USA bez EU souhlasu, musí dodržovat americké zákony.
Byl vydán Mozilla Firefox 141.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Lokální AI umí uspořádat podobné panely do skupin. Firefox na Linuxu využívá méně paměti. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 141 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
NÚKIB upozorňuje na kritickou zranitelnost v SharePointu. Jedná se o kritickou zranitelnost typu RCE (remote code execution) – CVE-2025-53770, která umožňuje neautentizovaný vzdálený přístup a spuštění kódu, což může vést k úplnému převzetí kontroly nad serverem. Zranitelné verze jsou pouze on-premise verze a to konkrétně SharePoint Server 2016, 2019 a Subscription Edition. SharePoint Online (Microsoft 365) není touto zranitelností ohrožen.
Společnost Valve zpřísnila pravidla pro obsah, který je možné distribuovat ve službě Steam. Současně řadu her ze Steamu odstranila. V zásadách a pravidlech přibylo omezení 15: Obsah, který by mohl porušovat pravidla a normy stanovené zpracovateli plateb a souvisejícími sítěmi platebních karet a bankami nebo poskytovateli připojení k internetu. Sem spadají zejména určité druhy obsahu pouze pro dospělé.
Dle analytics.usa.gov je za posledních 90 dnů 6,2 % přístupů k webových stránkám a aplikacím federální vlády Spojených států z Linuxu.
Jak si zobrazit pomocí Chrome a na Chromiu založených webových prohlížečích stránky s neplatným certifikátem? Stačí napsat thisisunsafe.
V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
... cimz jaksi uznava, ze tam asi opravdu neco nebude v poradku, ze?
Ne, proč? Podstupovat soudní spor (a zvláště s velkou firmou) je velmi nepříjemné samo o sobě i v případě, že jste v právu, a dokonce i v případě, že vyhrajete. Novell měl signály, že někteří jeho (potenciální) zákazníci nechtějí investovat do jejich linuxových produktů právě proto, že nechtějí takové riziko podstupovat. Aby je uklidnil, uzavřel zmíněnou dohodu.
Myslim, ze zaplacena suma nebyla zase tak mala, at z pohledu Novellu nebo Microsoftu.
Jak se to vezme. Zkuste se na to podívat z pohledu Novellu: může svým zákazníkům nabídnout jistotu, že je Microsoft nebude žalovat, což je vzhledem k předchozímu pozitivum. Za to se zavázal, že nebude kvůli svým patentům žalovat zákazníky Microsoftu, což pravděpodobně tak jako tak neměl v úmyslu. A navíc na tom - vzhledem k velikosti portfolia a počtu zákazníků - ještě vydělá. Divíte se jim? Jediným problémem je hysterie, kterou kolem smlouvy rozpoutala určitá skupina lidí, i když ve většině případů to je buď z neznalosti nebo ze zištných důvodů.
To si takhle na Novell pak bude moct vyslapnout kazdej trouba s kdejakou kravinou.
Každej trouba asi ne. Musel by to být někdo, jehož výhrůžky bude brát vážně dostatečně velká část zákazníků. Když jim budete vyhrožovat vy, asi to na ně moc velký dojem neudělá.
Mozna neznam podrobnosti, ale stale mi neni jasne jednani Novellu. Chapu, ze se staraji o sve zakazniky, ale investovat takovou sumu do customer satisfaction jde p[odle me jinak a efektivneji.
Obchodníci Novellu očividně usoudili, že se to vyplatí - a realita jim zatím podle všeho dává za pravdu. Co se týká výrazu "investovali takovou sumu", nemyslím, že je na místě. Všechny zdroje uvádějí, že bilance plateb je ve prospěch Novellu, takže tím, kdo investoval nějakou sumu, je spíš Microsoft a je na místě se ptát proč (ze strachu z patentových hrozeb Novellu to IMHO nebylo). A je pravděpodobné, že Microsoft by za ochranu svých zákazníků Novellu neplatil, kdyby dohoda nebyla oboustranná.
Pozor vysoká hra. Nedotýkajte sa peňazí ani na zem padnutých.
Ale na tom prece vubec nesejde, ze ve finale putovaly prostredky na ucet Novellu. Jde o to, ze jich putovalo o par milionu dolaru mene, nez by putovalo, kdyby se v dohode neresily patenty.
To právě AFAIK není pravda - Microsoft platí (podle dostupných pramenů) Novellu za patentovou ochranu svých zákazníků víc než Novell Microsoftu za ochranu svých zákazníků. Je to dáno počtem zákazníků a velikostí (a kvalitou) patentového portfolia obou firem.
(ze strachu z patentových hrozeb Novellu to IMHO nebylo)Bylo, patenty, kteryma drzi Novell MIcrosoft na musce, jsou vyrazne ucinnejsi zbrane, nez je to obracene.
Microsoftu víc vyhovuje atmosféra neurčitých hrozeb než skutečné soudní spory.Přes veškerou praktičnost (uklidnění zákazníků Novellu) je smutné, že Novell tomuto nátlaku podlehl a dal tím MS do ruky výjimečnou zbraň pro další FUDování založené právě na tom (viz Ballmer: "vidíte, Novell uzavřel smlouvu, ergo Linux patenty porušuje").
Tiskni
Sdílej: