V Raspberry Pi OS lze nově snadno povolit USB Gadget Mode a díky balíčku rpi-usb-gadget (CDC-ECM/RNDIS) mít možnost se k Raspberry Pi připojovat přes USB kabel bez nutnosti konfigurování Wi-Fi nebo Ethernetu. K podporovaným Raspberry Pi připojeným do USB portu podporujícího OTG.
Konference Installfest 2026 proběhne o víkendu 28. a 29. března v budově FELu na Karlově náměstí v Praze. Přihlásit přednášku nebo workshop týkající se Linuxu, otevřených technologií, sítí, bezpečnosti, vývoje, programování a podobně lze do 18. února 0:15.
Fedora Flock 2026, tj. konference pro přispěvatele a příznivce Fedory, bude opět v Praze. Proběhne od 14. do 16. června. Na Flock navazuje DevConf.CZ 2026, který se uskuteční 18. a 19. června v Brně. Organizátoři konferencí hledají přednášející, vyhlásili Call for Proposals (CfP).
Z80-μLM je jazykový model 'konverzační umělé inteligence' optimalizovaný pro běh na 8-bitovém 4Mhz procesoru Z80 s 64kB RAM, technologii z roku 1976. Model používá 2-bitovou kvantizaci a trigramové hashování do 128 položek, což umožňuje zpracování textu i při velmi omezené paměti. Natrénovaný model se vejde do binárního souboru velkého pouhých 40 KB. Tento jazykový model patrně neprojde Turingovým testem 😅.
Digitální a informační agentura (DIA) na přelomu roku dokončila rozsáhlou modernizaci hardwarové infrastruktury základních registrů. Projekt za 236 milionů korun by měl zabránit výpadkům digitálních služeb státu, tak jako při loňských parlamentních volbách. Základní registry, tedy Registr práv a povinností (RPP), Informační systém základních registrů (ISZR) a Registr obyvatel (ROB), jsou jedním z pilířů veřejné správy. Denně
… více »Evropská komise (EK) zahájila nové vyšetřování americké internetové platformy 𝕏 miliardáře Elona Muska, a to podle unijního nařízení o digitálních službách (DSA). Vyšetřování souvisí se skandálem, kdy chatbot s umělou inteligencí (AI) Grok na žádost uživatelů na síti 𝕏 generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Komise o tom dnes informovala ve svém sdělení. Americký podnik je podezřelý, že řádně neposoudil a nezmírnil rizika spojená se zavedením své umělé inteligence na on-line platformě.
Bratislava OpenCamp pokračuje vo svojej tradícii a fanúšikovia otvorených technológií sa môžu tešiť na 4. ročník, ktorý sa uskutoční 25. 4. 2026 na FIIT STU v Bratislave. V súčasnosti prebieha prihlasovanie prednášok a workshopov – ak máte nápad, projekt, myšlienku, o ktoré sa chcete podeliť s komunitou, OpenCamp je správne miesto pre vás.
Krádež není inovace (Stealing Isn't Innovation). Koalice umělců, spisovatelů a tvůrců protestuje proti používání autorsky chráněných děl velkými technologickými společnostmi pro trénování AI systémů bez povolení či kompenzace.
Stát, potažmo ministerstvo vnitra plánuje zřízení nového, neveřejného virtuálního operátora, který by byl primárně určený na zajištěni kritické infrastruktury státu. Cílem je zajistit udržitelné, bezpečné, mobilní, vysokorychlostní datové a hlasové služby umožňující přístup ke kritickým aplikacím IZS a krizového řízení.
Byla vydána nová verze 10.0 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze nové balíčky ownCloud Infinite Scale a Uptime-Kuma.
Autor tohoto blogu, Mgr. Šimon Tóth v současné době působí jako výzkumný pracovník ve společnosti Cesnet z.s.p.o. a dlouhodobě vede pokročilá a speciální cvičení jazyků C a C++ na Fakultě informatiky MU.
linkedin
Vedle nové chystané verze GPLv3 se nenápadně plíží její sestřička Affero GPLv3. Osobně považuji tuto licenci za velice podivnou a značně nevhodnou pro většinu aplikací na které je tato licence mířena.
Na ABC Linuxu se o této licenci napsalo opravdu málo, pouze jedna krátká zprávička. Na konkurenčním serveru Root.cz vyšel o této licenci článek, pod kterým se naprosto logicky strhla vášnivá lavina diskuzí.
Základní myšlenkou GPL je šíření svobody. Ne jenom že program dává svobodu svým uživatelům, ale také zajišťuje "budoucí svobodu" všech odvozených aplikací. Po výběru GPL jakožto licence už tudíž není možno ucuknout ani jedním směrem (licenci jde změnit pouze se souhlasem všech autorů). Je to poměrně logická licence, nicméně dle mého názoru poněkud virální a vhodná spíše pro komerční duálně licencovaný software (osobně preferuji licence typu BSD a Public domain, jelikož ty naopak dávají svobodu vývojářům).
Affero GPL posouvá hranici šíření svobody ještě dál. Přesouvá totiž hranici u síťových služeb. Uživatelem přestává být provozovatel serveru, ale přímo návštěvník a z toho také plynou veškerá práva, která mu GPL poskytuje.
Q: How does the Affero Public License differ from GPL V2?
A: The "one additional feature" - Section 2(d) reads as follows: " If the Program as you received it is intended to interact with users through a computer network and if, in the version you received, any user interacting with the Program was given the opportunity to request transmission to that user of the Program's complete source code, you must not remove that facility from your modified version of the Program or work based on the Program, and must offer an equivalent opportunity for all users interacting with your Program through a computer network to request immediate transmission by HTTP of the complete source code of your modified version or other derivative work."
Q: Jak se licence Affero GPL liší od GPL v2?
A: Jednou přidanou vlastností: Pokud program komunikuje s uživateli přes počítačovou síť a umožňuje uživatelům stáhnout zdrojové kódy, musíte tuto vlastnost zachovat a umožnit všem uživatelům stáhnout zdrojové kódy vámi modifikované verze.
Na první pohled vypadá tato licence jako naprosto úžasný nápad. Prostředí internetu ale funguje jinak, než je tomu u klasického softwaru.
Problém této licence je v jejím nemotivujícím účinku. Pokud si vezmeme dva vývojáře. Vývojář A investuje měsíc práce do vylepšení aplikace s licencí Affero GPL, vývojář B pracuje celou dobu pro komerční firmu a vydělává peníze. Po tom co vývojář A zveřejnění aplikaci, jsou uživatelé nadšeni, vesele aplikaci používají. Vývojář B si stáhne zdrojové kódy a všechny vydělané peníze investuje do reklamy. Nyní má všechny uživatele vývojář B, i když vlastně neudělal vůbec nic a může si vesele vydělávat.
Pokud máte pocit že to samé se může stát i u licence GPL, tak ano, může. Kdokoliv může vzít program licencovaný pod GPL a prodávat ho. Vtip je v tom že pouze blázen si koupí aplikaci, kterou si může zadarmo stáhnout z internetu. Ke koupi ho musí motivovat nějaká přidaná hodnota. Pak je ale toto počínání naprosto v pořádku.
U internetu ale nemusí uživatel vůbec přemýšlet nad tím, zda někde jinde existuje stejná aplikace, protože v obou případech bude mít tuto službu zadarmo. Nemá důvod neposlouchat, co mu říká reklama. Jediné co ho bude tento transfer stát je pár minut času.
Mnoho GPL softwaru vzniklo s prvotním účelem zaplnění mezery ve funkčnosti. Programátor prostě potřeboval nějaký program, tak si ho naprogramoval. U internetových aplikací je motivace značně odlišná. Internetové aplikace jsou tvořeny s účelem co největšího rozšíření (pro slávu a čest).
Abych nebyl zase tak příšerně negativistický, musím říct, že i tato licence, si jistě najde své místo. Její volba by ale měla být podepřena pádnými argumenty, jelikož rizika, která sebou volba této licence přináší jsou veliké.
Tiskni
Sdílej:
AGPL je prostě způsob, jakým si autor pojistí právo dostat veškeré změny, které v jeho kódu kdo provede.Nejsem si jist je-li to zrovna to po čem bych jako jeden z vývojářů komplexního intranetového systému zrovna toužil. Implementovat zpětně úpravy zdrojového kódu mi přijde podstatně náročnější a méně efektivní činnost, než je vyvíjet. V praxi to vypadá tak, že se většinou uvolní ta řešení, na jejichž vývoji už původní vývojář dále nechce z nejrůznějších důvodů dál pracovat. Představa že by hodlal zapracovávat do svého původního řešení úpravy z nejrůznějších forků, mi přijde jako naprosto zcestná, ale pokud někdo po takové licenci touží, proč mu nevyhovět, že.