Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Autor tohoto blogu, Mgr. Šimon Tóth v současné době působí jako výzkumný pracovník ve společnosti Cesnet z.s.p.o. a dlouhodobě vede pokročilá a speciální cvičení jazyků C a C++ na Fakultě informatiky MU.
linkedinVedle nové chystané verze GPLv3 se nenápadně plíží její sestřička Affero GPLv3. Osobně považuji tuto licenci za velice podivnou a značně nevhodnou pro většinu aplikací na které je tato licence mířena.
Na ABC Linuxu se o této licenci napsalo opravdu málo, pouze jedna krátká zprávička. Na konkurenčním serveru Root.cz vyšel o této licenci článek, pod kterým se naprosto logicky strhla vášnivá lavina diskuzí.
Základní myšlenkou GPL je šíření svobody. Ne jenom že program dává svobodu svým uživatelům, ale také zajišťuje "budoucí svobodu" všech odvozených aplikací. Po výběru GPL jakožto licence už tudíž není možno ucuknout ani jedním směrem (licenci jde změnit pouze se souhlasem všech autorů). Je to poměrně logická licence, nicméně dle mého názoru poněkud virální a vhodná spíše pro komerční duálně licencovaný software (osobně preferuji licence typu BSD a Public domain, jelikož ty naopak dávají svobodu vývojářům).
Affero GPL posouvá hranici šíření svobody ještě dál. Přesouvá totiž hranici u síťových služeb. Uživatelem přestává být provozovatel serveru, ale přímo návštěvník a z toho také plynou veškerá práva, která mu GPL poskytuje.
Q: How does the Affero Public License differ from GPL V2?
A: The "one additional feature" - Section 2(d) reads as follows: " If the Program as you received it is intended to interact with users through a computer network and if, in the version you received, any user interacting with the Program was given the opportunity to request transmission to that user of the Program's complete source code, you must not remove that facility from your modified version of the Program or work based on the Program, and must offer an equivalent opportunity for all users interacting with your Program through a computer network to request immediate transmission by HTTP of the complete source code of your modified version or other derivative work."
Q: Jak se licence Affero GPL liší od GPL v2?
A: Jednou přidanou vlastností: Pokud program komunikuje s uživateli přes počítačovou síť a umožňuje uživatelům stáhnout zdrojové kódy, musíte tuto vlastnost zachovat a umožnit všem uživatelům stáhnout zdrojové kódy vámi modifikované verze.
Na první pohled vypadá tato licence jako naprosto úžasný nápad. Prostředí internetu ale funguje jinak, než je tomu u klasického softwaru.
Problém této licence je v jejím nemotivujícím účinku. Pokud si vezmeme dva vývojáře. Vývojář A investuje měsíc práce do vylepšení aplikace s licencí Affero GPL, vývojář B pracuje celou dobu pro komerční firmu a vydělává peníze. Po tom co vývojář A zveřejnění aplikaci, jsou uživatelé nadšeni, vesele aplikaci používají. Vývojář B si stáhne zdrojové kódy a všechny vydělané peníze investuje do reklamy. Nyní má všechny uživatele vývojář B, i když vlastně neudělal vůbec nic a může si vesele vydělávat.
Pokud máte pocit že to samé se může stát i u licence GPL, tak ano, může. Kdokoliv může vzít program licencovaný pod GPL a prodávat ho. Vtip je v tom že pouze blázen si koupí aplikaci, kterou si může zadarmo stáhnout z internetu. Ke koupi ho musí motivovat nějaká přidaná hodnota. Pak je ale toto počínání naprosto v pořádku.
U internetu ale nemusí uživatel vůbec přemýšlet nad tím, zda někde jinde existuje stejná aplikace, protože v obou případech bude mít tuto službu zadarmo. Nemá důvod neposlouchat, co mu říká reklama. Jediné co ho bude tento transfer stát je pár minut času.
Mnoho GPL softwaru vzniklo s prvotním účelem zaplnění mezery ve funkčnosti. Programátor prostě potřeboval nějaký program, tak si ho naprogramoval. U internetových aplikací je motivace značně odlišná. Internetové aplikace jsou tvořeny s účelem co největšího rozšíření (pro slávu a čest).
Abych nebyl zase tak příšerně negativistický, musím říct, že i tato licence, si jistě najde své místo. Její volba by ale měla být podepřena pádnými argumenty, jelikož rizika, která sebou volba této licence přináší jsou veliké.
Tiskni
Sdílej:
AGPL je prostě způsob, jakým si autor pojistí právo dostat veškeré změny, které v jeho kódu kdo provede.Nejsem si jist je-li to zrovna to po čem bych jako jeden z vývojářů komplexního intranetového systému zrovna toužil. Implementovat zpětně úpravy zdrojového kódu mi přijde podstatně náročnější a méně efektivní činnost, než je vyvíjet. V praxi to vypadá tak, že se většinou uvolní ta řešení, na jejichž vývoji už původní vývojář dále nechce z nejrůznějších důvodů dál pracovat. Představa že by hodlal zapracovávat do svého původního řešení úpravy z nejrůznějších forků, mi přijde jako naprosto zcestná, ale pokud někdo po takové licenci touží, proč mu nevyhovět, že.