Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.
Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Byla vydána nová verze 3.7.0 multiplatformního svobodného frameworku pro zpracování obrazu G'MIC (GREYC's Magic for Image Computing, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy nových filtrů na PIXLS.US.
Všem na AbcLinuxu vše nejlepší k Valentýnu aneb Dni lásky ke svobodnému softwaru (I love Free Software Day, Mastodon, 𝕏).
Autor tohoto blogu, Mgr. Šimon Tóth v současné době působí jako výzkumný pracovník ve společnosti Cesnet z.s.p.o. a dlouhodobě vede pokročilá a speciální cvičení jazyků C a C++ na Fakultě informatiky MU.
linkedin
14.6.2007 05:03
| Přečteno: 1155×
| Programování
| 
Vedle nové chystané verze GPLv3 se nenápadně plíží její sestřička Affero GPLv3. Osobně považuji tuto licenci za velice podivnou a značně nevhodnou pro většinu aplikací na které je tato licence mířena.
Na ABC Linuxu se o této licenci napsalo opravdu málo, pouze jedna krátká zprávička. Na konkurenčním serveru Root.cz vyšel o této licenci článek, pod kterým se naprosto logicky strhla vášnivá lavina diskuzí.
Základní myšlenkou GPL je šíření svobody. Ne jenom že program dává svobodu svým uživatelům, ale také zajišťuje "budoucí svobodu" všech odvozených aplikací. Po výběru GPL jakožto licence už tudíž není možno ucuknout ani jedním směrem (licenci jde změnit pouze se souhlasem všech autorů). Je to poměrně logická licence, nicméně dle mého názoru poněkud virální a vhodná spíše pro komerční duálně licencovaný software (osobně preferuji licence typu BSD a Public domain, jelikož ty naopak dávají svobodu vývojářům).
Affero GPL posouvá hranici šíření svobody ještě dál. Přesouvá totiž hranici u síťových služeb. Uživatelem přestává být provozovatel serveru, ale přímo návštěvník a z toho také plynou veškerá práva, která mu GPL poskytuje.
Q: How does the Affero Public License differ from GPL V2?
A: The "one additional feature" - Section 2(d) reads as follows: " If the Program as you received it is intended to interact with users through a computer network and if, in the version you received, any user interacting with the Program was given the opportunity to request transmission to that user of the Program's complete source code, you must not remove that facility from your modified version of the Program or work based on the Program, and must offer an equivalent opportunity for all users interacting with your Program through a computer network to request immediate transmission by HTTP of the complete source code of your modified version or other derivative work."
Q: Jak se licence Affero GPL liší od GPL v2?
A: Jednou přidanou vlastností: Pokud program komunikuje s uživateli přes počítačovou síť a umožňuje uživatelům stáhnout zdrojové kódy, musíte tuto vlastnost zachovat a umožnit všem uživatelům stáhnout zdrojové kódy vámi modifikované verze.
Na první pohled vypadá tato licence jako naprosto úžasný nápad. Prostředí internetu ale funguje jinak, než je tomu u klasického softwaru.
Problém této licence je v jejím nemotivujícím účinku. Pokud si vezmeme dva vývojáře. Vývojář A investuje měsíc práce do vylepšení aplikace s licencí Affero GPL, vývojář B pracuje celou dobu pro komerční firmu a vydělává peníze. Po tom co vývojář A zveřejnění aplikaci, jsou uživatelé nadšeni, vesele aplikaci používají. Vývojář B si stáhne zdrojové kódy a všechny vydělané peníze investuje do reklamy. Nyní má všechny uživatele vývojář B, i když vlastně neudělal vůbec nic a může si vesele vydělávat.
Pokud máte pocit že to samé se může stát i u licence GPL, tak ano, může. Kdokoliv může vzít program licencovaný pod GPL a prodávat ho. Vtip je v tom že pouze blázen si koupí aplikaci, kterou si může zadarmo stáhnout z internetu. Ke koupi ho musí motivovat nějaká přidaná hodnota. Pak je ale toto počínání naprosto v pořádku.
U internetu ale nemusí uživatel vůbec přemýšlet nad tím, zda někde jinde existuje stejná aplikace, protože v obou případech bude mít tuto službu zadarmo. Nemá důvod neposlouchat, co mu říká reklama. Jediné co ho bude tento transfer stát je pár minut času.
Mnoho GPL softwaru vzniklo s prvotním účelem zaplnění mezery ve funkčnosti. Programátor prostě potřeboval nějaký program, tak si ho naprogramoval. U internetových aplikací je motivace značně odlišná. Internetové aplikace jsou tvořeny s účelem co největšího rozšíření (pro slávu a čest).
Abych nebyl zase tak příšerně negativistický, musím říct, že i tato licence, si jistě najde své místo. Její volba by ale měla být podepřena pádnými argumenty, jelikož rizika, která sebou volba této licence přináší jsou veliké.
Tiskni
Sdílej:
AGPL je prostě způsob, jakým si autor pojistí právo dostat veškeré změny, které v jeho kódu kdo provede.Nejsem si jist je-li to zrovna to po čem bych jako jeden z vývojářů komplexního intranetového systému zrovna toužil. Implementovat zpětně úpravy zdrojového kódu mi přijde podstatně náročnější a méně efektivní činnost, než je vyvíjet. V praxi to vypadá tak, že se většinou uvolní ta řešení, na jejichž vývoji už původní vývojář dále nechce z nejrůznějších důvodů dál pracovat. Představa že by hodlal zapracovávat do svého původního řešení úpravy z nejrůznějších forků, mi přijde jako naprosto zcestná, ale pokud někdo po takové licenci touží, proč mu nevyhovět, že.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
16.6.2007 17:27