Byla vydána verze 1.96.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Společnosti IBM a Red Hat představily Project Lightwell s investicí 5 miliard dolarů. Jedná se o důvěryhodné clearingové centrum pro bezpečnost open source softwaru a zabezpečení dodavatelských řetězců s novým AI modelem a globální skupinou více než 20 000 softwarových inženýrů. Služby centra budou dostupné prostřednictvím komerčních předplatných. Project Lightwell staví na iniciativách jako Anthropic Glasswing nebo OpenAI Trust Access for Cyber.
Open source 3D herní a simulační engine Open 3D Engine (O3DE) byl vydán v nové verzi 26.05. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Český stát by v budoucnu mohl provozovat vlastní alternativu ke komunikačním aplikacím typu WhatsApp, Signal, Telegram, Facebook Messenger a podobně. Cílem je zajistit bezpečnou datovou komunikaci pro stát a jeho důležité subjekty, jako jsou bezpečnostní složky, ministerstva a další organizace.
Už za týden, ve čtvrtek 4. června, se v Národní technické knihovně v pražských Dejvicích uskuteční další konference věnovaná tématům spojeným s IPv6 - Den IPv6. Program akce a registrační formulář jsou k dispozici na webu akce. Kapacita konference je omezená, proto organizátoři doporučují, aby se vážní zájemci přihlásili včas (k dnešnímu dni zbývá přibližně 30 volných míst). Konferenci Den IPv6 2026 organizují i letos společně sdružení CESNET, CZ.NIC a NIX.CZ.
Zařízení Steam Deck OLED bylo znovu naskladněno, ale vlivem rostoucích cen pamětí a úložišť má novou, vyšší cenovku. Steam Deck OLED 512 GB stojí nově 779 EUR (stál 569 EUR) a Steam Deck OLED 1 TB stojí 919 EUR (stál 679 EUR). Samotné zařízení se nijak nezměnilo a nové ceny tedy pouze odráží aktuální náklady na komponenty a další globální logistické výzvy, se kterými se potýká celá branže.
Český telekomunikační úřad zahajuje novou etapu využívání vysokofrekvenčního rádiového spektra v pásmu 26 GHz. Toto pásmo bude od 1. 7. 2026 otevřeno pro provoz moderních bezdrátových sítí, zejména sítí páté generace (5G), pevných bezdrátových přístupových sítí (FWA) a lokálních či průmyslových sítí určených například pro výrobní areály, logistická centra nebo technologické kampusy. Současně s otevřením pásma 26 GHz přistoupil ČTÚ ke zpřístupnění informací o využívání rádiových kmitočtů v tomto pásmu.
Logitech představil myš Signature Comfort Plus M850 L s polstrovanou opěrkou dlaně pro větší pohodlí a sadu s touto myší a klávesnicí s integrovanou opěrkou dlaní Signature Comfort Plus Combo MK880.
Gaël Duval se rozepsal o novinkách a plánech Murena a /e/OS. Počet uživatelů telefonů Murena a mobilního operačního systému /e/OS bez aplikací a služeb od Googlu se blíží 100 000. Ambicí je, aby se /e/OS stal třetí mobilní platformou v Evropě i na světě, s potenciálem dostat se i na PC. Blíží se vydání nové verze 4 s funkcemi zálohování a obnova, import e-mailů z Gmailu a rozpoznávání hlasu. Murena Workspace přinese videohovory, elektronický podpis a správu zařízení (MDM).
Dnes a zítra probíhá Ubuntu Summit 26.04. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze na YouTube. Úvodní slovo měli Mark Shuttleworth a Jon Seager.
Autor tohoto blogu, Mgr. Šimon Tóth v současné době působí jako výzkumný pracovník ve společnosti Cesnet z.s.p.o. a dlouhodobě vede pokročilá a speciální cvičení jazyků C a C++ na Fakultě informatiky MU.
linkedin
Vedle nové chystané verze GPLv3 se nenápadně plíží její sestřička Affero GPLv3. Osobně považuji tuto licenci za velice podivnou a značně nevhodnou pro většinu aplikací na které je tato licence mířena.
Na ABC Linuxu se o této licenci napsalo opravdu málo, pouze jedna krátká zprávička. Na konkurenčním serveru Root.cz vyšel o této licenci článek, pod kterým se naprosto logicky strhla vášnivá lavina diskuzí.
Základní myšlenkou GPL je šíření svobody. Ne jenom že program dává svobodu svým uživatelům, ale také zajišťuje "budoucí svobodu" všech odvozených aplikací. Po výběru GPL jakožto licence už tudíž není možno ucuknout ani jedním směrem (licenci jde změnit pouze se souhlasem všech autorů). Je to poměrně logická licence, nicméně dle mého názoru poněkud virální a vhodná spíše pro komerční duálně licencovaný software (osobně preferuji licence typu BSD a Public domain, jelikož ty naopak dávají svobodu vývojářům).
Affero GPL posouvá hranici šíření svobody ještě dál. Přesouvá totiž hranici u síťových služeb. Uživatelem přestává být provozovatel serveru, ale přímo návštěvník a z toho také plynou veškerá práva, která mu GPL poskytuje.
Q: How does the Affero Public License differ from GPL V2?
A: The "one additional feature" - Section 2(d) reads as follows: " If the Program as you received it is intended to interact with users through a computer network and if, in the version you received, any user interacting with the Program was given the opportunity to request transmission to that user of the Program's complete source code, you must not remove that facility from your modified version of the Program or work based on the Program, and must offer an equivalent opportunity for all users interacting with your Program through a computer network to request immediate transmission by HTTP of the complete source code of your modified version or other derivative work."
Q: Jak se licence Affero GPL liší od GPL v2?
A: Jednou přidanou vlastností: Pokud program komunikuje s uživateli přes počítačovou síť a umožňuje uživatelům stáhnout zdrojové kódy, musíte tuto vlastnost zachovat a umožnit všem uživatelům stáhnout zdrojové kódy vámi modifikované verze.
Na první pohled vypadá tato licence jako naprosto úžasný nápad. Prostředí internetu ale funguje jinak, než je tomu u klasického softwaru.
Problém této licence je v jejím nemotivujícím účinku. Pokud si vezmeme dva vývojáře. Vývojář A investuje měsíc práce do vylepšení aplikace s licencí Affero GPL, vývojář B pracuje celou dobu pro komerční firmu a vydělává peníze. Po tom co vývojář A zveřejnění aplikaci, jsou uživatelé nadšeni, vesele aplikaci používají. Vývojář B si stáhne zdrojové kódy a všechny vydělané peníze investuje do reklamy. Nyní má všechny uživatele vývojář B, i když vlastně neudělal vůbec nic a může si vesele vydělávat.
Pokud máte pocit že to samé se může stát i u licence GPL, tak ano, může. Kdokoliv může vzít program licencovaný pod GPL a prodávat ho. Vtip je v tom že pouze blázen si koupí aplikaci, kterou si může zadarmo stáhnout z internetu. Ke koupi ho musí motivovat nějaká přidaná hodnota. Pak je ale toto počínání naprosto v pořádku.
U internetu ale nemusí uživatel vůbec přemýšlet nad tím, zda někde jinde existuje stejná aplikace, protože v obou případech bude mít tuto službu zadarmo. Nemá důvod neposlouchat, co mu říká reklama. Jediné co ho bude tento transfer stát je pár minut času.
Mnoho GPL softwaru vzniklo s prvotním účelem zaplnění mezery ve funkčnosti. Programátor prostě potřeboval nějaký program, tak si ho naprogramoval. U internetových aplikací je motivace značně odlišná. Internetové aplikace jsou tvořeny s účelem co největšího rozšíření (pro slávu a čest).
Abych nebyl zase tak příšerně negativistický, musím říct, že i tato licence, si jistě najde své místo. Její volba by ale měla být podepřena pádnými argumenty, jelikož rizika, která sebou volba této licence přináší jsou veliké.
Tiskni
Sdílej:
AGPL je prostě způsob, jakým si autor pojistí právo dostat veškeré změny, které v jeho kódu kdo provede.Nejsem si jist je-li to zrovna to po čem bych jako jeden z vývojářů komplexního intranetového systému zrovna toužil. Implementovat zpětně úpravy zdrojového kódu mi přijde podstatně náročnější a méně efektivní činnost, než je vyvíjet. V praxi to vypadá tak, že se většinou uvolní ta řešení, na jejichž vývoji už původní vývojář dále nechce z nejrůznějších důvodů dál pracovat. Představa že by hodlal zapracovávat do svého původního řešení úpravy z nejrůznějších forků, mi přijde jako naprosto zcestná, ale pokud někdo po takové licenci touží, proč mu nevyhovět, že.