Guido van Rossum, tvůrce programovacího jazyka Python, oslavil 70. narozeniny. Narodil se 31. ledna 1956 v nizozemském Haarlemu.
OpenClaw je open-source AI asistent pro vykonávaní různých úkolů, ovládaný uživatelem prostřednictvím běžných chatovacích aplikací jako jsou například WhatsApp, Telegram nebo Discord. Asistent podporuje jak různé cloudové modely, tak i lokální, nicméně doporučován je pouze proprietární model Claude Opus 4.5 od firmy Anthropic v placené variantě. GitHubová stránka projektu OpenClaw.
Projekt VideoLAN a multimediální přehrávač VLC (Wikipedie) dnes slaví 25 let. Vlastní, tenkrát ještě studentský projekt, začal již v roce 1996 na vysoké škole École Centrale Paris. V první únorový den roku 2001 ale škola oficiálně povolila přelicencování zdrojových kódů na GPL a tím pádem umožnila používání VLC mimo akademickou půdu.
Moltbook je sociální síť podobná Redditu, ovšem pouze pro agenty umělé inteligence - lidé se mohou účastnit pouze jako pozorovatelé. Agenti tam například rozebírají podivné chování lidí, hledají chyby své vlastní sociální sítě, případně spolu filozofují o existenciálních otázkách 🤖.
scx_horoscope je „vědecky pochybný, kosmicky vtipný“ plně funkční plánovač CPU založený na sched_ext. Počítá s polohami Slunce a planet, fázemi měsíce a znameními zvěrokruhu. Upozornil na něj PC Gamer.
O víkendu probíhá v Bruselu konference FOSDEM 2026 (Free and Open source Software Developers’ European Meeting). Program konference je velice nabitý: 37 místností, 71 tracků, 1184 přednášejících, 1069 přednášek, prezentací a workshopů. Sledovat je lze i online. K dispozici budou jejich videozáznamy. Aktuální dění lze sledovat na sociálních sítích.
Společnost Nex Computer stojící za "notebooky bez procesorů a pamětí" NexDock představila telefon NexPhone, který může funguje jako desktop PC, stačí k němu připojit monitor, klávesnici a myš nebo NexDock. Telefon by měl být k dispozici ve třetím čtvrtletí letošního roku. Jeho cena by měla být 549 dolarů. Předobjednat jej lze s vratní zálohou 199 dolarů. V dual-bootu by měl být předinstalovaný Android s Linuxem (Debian) jako aplikací a Windows 11.
Byla vydána nová major verze 9.0 softwaru pro správu elektronických knih Calibre (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnuta je podpora AI.
Wasmer byl vydán ve verzi 7.0. Jedná se o běhové prostředí pro programy ve WebAssembly. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
V reakci na nepopulární plán Microsoftu ještě více ve Windows prohloubit integraci umělé inteligence Copilot, Opera na sociální síti 𝕏 oznámila, že připravuje nativní linuxovou verzi prohlížeče Opera GX. Jedná se o internetový prohlížeč zaměřený pro hráče, přičemž obsahuje všechny základní funkce běžného prohlížeče Opera. Kromě integrace sociálních sítí prohlížeč například disponuje 'omezovačem', který umožňuje uživatelům omezit využití sítě, procesoru a paměti prohlížečem, aby se tak šetřily systémové zdroje pro jinou aktivitu.
Tiskni
Sdílej:
>>Pro jakého čerta si potřebujete zvolit, zda je metoda virtuální? Kromě honění pikosekund to k ničemu nepotřebujete – tedy se u většiny skutečných OOP jazyků se vám takové volby nedostane. U vačšiny? U vačšiny mainstreamových jazykov(C++, C#, Visual Basic, Pascal / Delphi) si môžem zvoliť či bude metóda virtuálna.Asi to bude tym, ze vyraz "skutocne OOP jazyky" a vyraz "mainstreamove jazyky" oznacuju disjunktne mnoziny.
Smalltalk, ktorý sa v praxi medzi developermi moc neujal.Spousta old school věcí je ve smalltalku. Navíc lekce naučené ve smalltalku tak nějak daly směr moderním OO jazykům.
nemožnosť zvoliť či má byť metóda virtuálna (všetky metódy sú defaultne virtuálne)+
Potrebujem to kôli tomu aby som mohol zamedziť tomu aby iný developer moju metódu v inom objekte prepísal aj v rodičovskej triede.Tohle nějak nechápu. Pokud jsou všechny virtuální tak nepotřebujete nic označovat. Spíš by Vás mělo trápit že si nemůžete označit která *není* virtuální. Ale proč byste to dělal? Jinak...
je to neobjektové, neprehľadné a neintuitívne a a každá PHP knižničná funkcia má iné poradie parametrov.Tohle mě sere taky, nechápu kterej magor to takhle udělal. Nepište o PHP dlouhé články, ale vykašlete se na něj. A na všechny deriváty na něm postavené (drupal...) taky.
Jediné mainstramové OO jazyky ktoré túto možnosť nepodporujú sú Java a PHP. Potrebujem to kôli tomu aby som mohol zamedziť tomu aby iný developer moju metódu v inom objekte prepísal aj v rodičovskej triede.Pokud se to pochopil správně, jde vám o to, aby vaše metody nebyly předefinovatelné v potomkovi. Na to existuje klíčové slovo final.
Rychlejsi a vykonejsi pocitace potrebujem i kvuli OOP ... protoze programatori "zleniveli" a pisou hur nez driv. Mimo jine peknym prikladem je prave objektove programovani. Je to mocny nastroj, ale mel by se pouzivat s rozumem. Je spousta veci, kde pouzivat objekty je zbytecne.
Mimochodem, tohle ja taky pekny nesmysl:
k sa snažíte v PHP programovať objektovo (čo je nutnosť ak chcete mať elegantný, bezpečný kód)Elegantni a bezpecny kod absolutne nema zadnou souvislost s objektovym programovanim ...
Pokud potrebujes honit milisekundy, neprogramuj objektove, ale v co nejnizsim jazyce ... takze minimalne C, nebo asembler, pripadne rovnou ve strojakuSkutočne? Ono už to C býva občas rýchlejšie ako assembler, ak máte agresívne optimalizujúci kompilátor. Vo vyšších jazykoch sa dá dosiahnuť ešte vyššie zrýchlenie, vďaka kope sémantických informácií, ktoré kompilátor má k dispozícií, ale Vy ich pochopiteľne nevidíte (ak sa Vám teda nechce preliezať milión riadkov kódu...)
Samozrejme sa bavíme o jazykoch aspoň trochu orientovaných na rýchlosť (Lisp, rodina ML, Haskell), kde sa dajú často dosiahnuť lepšie výsledky ako s C, hoci je kód vysokoúrovňový.
?
Normálne aplikácie? To sú ktoré? A prečo si myslíte, že v Haskelle a Lispe sa "normálne" aplikácie (nech už je to čokoľvek) netvoria?
Ne ze by neslo napsat ucetnictvi treba v Lispu, ono by slo napsat treba i v Texu, ale je to dobry napadV Texu ne, ale v lispu urcite. A delalo by se to dobre.
lenže tých pár milisekúnd sa zvykne nazbierať a preto potrebujeme stále výkonnejšie počítače lebo väčšina dnešných programátorov rozmýšľa ako vy
Přečti si co se píše v nějaké 30 let staré knížce o programování a optimalizacích
.
if (string.Contains("PHP sux!"))
V PHP takto:
if (preg_match("/PHP sux/", $string))
Moc často se jinde nevrtám ale $this-> z PHP jsem viděl třeba v Qt jako this-> nebo u MS jazyků jako me., takže nevidím rozdíl... Prostě to tak je.
Třeba v C# jsem viděl naprosto otřesný způsob jak se připojit k databázi. V PHP stačí zavolat tři funkce, v C# ten človíček vytvářel nějakou podivnost aby to přinutil pracovat.
Class
{
private a = "x";
public void foo1(string a = "y")
{
return this.a; // vráti hodnotu x
}
public void foo1(string a = "y")
{
return a; // vráti hodnotu y
}
}
Class
{
private string a = "x";
public string foo1(string a = "y")
{
return this.a; // vráti hodnotu x
}
public string foo1(string a = "y")
{
return a; // vráti hodnotu y
}
}
ospravedlňujem sa som nevyspatý.
Či?
PHP je hrůza, a OOP v PHP je hrůza^2. Měl jsem tu čest vidět (při řešení problému s tím...) cosi co dodělává objektové chování, implementované v PHP pro PHP
, jedním slovem HNUS.
$this, s tím jsem nikdy problém neměl. Konkrétně jsem zvyklý psát ono redundantní this i v jiných objektově orientovaných jazycích, např. C++, mám prostě radši, když na první pohled vím, v jakém kontextu je proměnná deklarovaná (a neuznávám konvence typu m_variable), je to věc osobního stylu.
I přestože je v PHP hodně věcí špatných (způsobeno hlavně dlouhou historií PHP, zpětnou kompatibilitou a leností vývojářů), tak se v PHP dá psát vcelku slušný a dobrý kód, viz např. Doctrine 2 nebo Nette Framework.
Vždycky je to o človeku? Takže aspoň v princípe sa podľa teba dá rozumne programovať v Brainfucku? Alebo v PHP... 
Ja tiež nepoznám jazyk, v ktorom by sa nedalo prasiť, ale zároveň poznám kopu jazykov, v ktorých sa dá neprasiť. Brainfuck k nim ale nepatrí určite a PHP dosť možno tiež nie 
Btw mozna je povest php dana tim, ze k nemu vice tihnou prasici nez k ostatnim jazykum.
čo je nutnosť ak chcete mať elegantný, bezpečný kódA teď prosím tu o karkulce. Jinak ten matroš bych chtěl zkusit taky. Dodnes jsem nepochopil, jestli jako fakt a nebo jde o povedenou parodii. Pokud jde o parodii tak jednoznačně *THUMBS UP*.
$fn = "prehraj_".$typ;
if (function_exists($fn)) {
$fn($zvuk, $delka, ...);
} else {
error("Nepodporovaný typ zvuku.");
}
... a pak jen přidáváš funkce někam bokem. Dost podobně by se to dalo udělat i s třídama místo funkcí, ale to už je jen detail.
Podstatný je kvalitní návrh. Implementace je až druhořadá.
Zvuk.prehraj()
enum media_type { MEDIA_SOUND, ... };
struct media {
enum media_type type;
...
}
void prehraj(struct media m) {
switch(m.type) {
case MEDIA_SOUND:
...
case...
}
}