Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
jinak si to nedovedu vysvetlitAsi bych začal počtem přečtení, který je u tohohle blogu po dvou dnech 12 tisíc, zatímco u běžných jsou to průměrně tak dva tisíce po měsíci co to tu visí.
Divil bych se, kdyby tam ještě nebyl.
Chápu, že se někteří touží formou anglicky psaného blogpostu zviditelnit. Ovšem moje otázka zní: "Proč se v takovém případě realizují na česky psaném portále?"Moje odpověď je: proč ne? Mám tu jednou blog, tak jich přece nebudu mít deset. Když tu mám nějakou skupinu čtenářů, z nihž velká část umí anglicky, tak proč bych to nedal sem? To bych se mohl stejně ptát, proč sem lidi píšou blogy o věcech co se linuxu netýkají. Například by se dalo argumentovat, že když sem napíšu blog o programovacím jazyce, který někteří čtenáři neumí, tak je tím urazím a měl bych to psát na médium o tom programovacím jazyce.
Osobně kdybych chtěl psát v angličtině, tak bych zvolil jinou platformu, kde by moje blogposty nepochybně získaly mnohem větší okruh čtenářů, než na zaplivaném abclinuxu IV. cenové skupiny.Platforma imho nehraje moc roli. Většina lidí se imho dostane k anglickým článkům z vyhledávačů, agregátorů (reddit, hackernews, lobsteři, ..) a doporučení.
Pokud jde o tu platformu, evidentně máme obrácenou prespektivu. Pokud píšu článek v angličtině, tak to dělám nejspíš proto, že chci aby se dostal tzv. "do světa". I když chápu, že pro někoho to může být forma cvičného testu. Jak něco sepsat a pak se (v případě že se to moc nepovede) ztrapnit pokud možno jen v malém měřítku. Zkrátka mi to nedává smysl, toť vše. Cizinec sem zabrousí jen omylem – ledaže by snad hodlal prostudovat specifika českého trollení. A doufat, že to někdo z nich bude hledat na webu, který má 99% obsahu v češtině ve stylu "zůstaň panenko v koutě, budeš-li hodná, najdou tě", mi přijde liché.Protože máš zřejmě neaktuální představy o tom jak se lidi dostávají k článkům. To pak chápu, že ti to nedává smysl.
jinak si to nedovedu vysvetlitAnglicky jsem začal psát, protože chci mít reference pro získávání kontaktů a míst (pracovních i akademických) v zahraničí. Spíš jde o to jestli to teda mám publikovat jen na svém webu, nebo někde jinde? A ano, členy (a různé minulé časy) mi nejdou.
Přiznám se, že pro porozumění textu je mi úplně jedno, jestli tam jsou členy nebo ne. A tam, kde je rozdíl mezi určitým a neurčitým členem relevantní a ovlivňuje význam, tam to většinou napadne i ne-rodilého mluvčího a patřičný člen tam dá.
To už mě spíš praští do očí absence nedělitelných mezer nebo nějaké jiné typografické chyby.
+1
(na druhou stranu: je lepší, když sem Jenda napíše aspoň anglicky, než aby sem nepsal vůbec)
Tiskni
Sdílej: