Na Kickstarteru běží kampaň na podporu kapesního počítače s Linuxem CardputerZero od společnosti M5Stack. Postaven je na Raspberry Pi Compute Module 0. Podporuje moduly M5. Koupit lze s rozšířeními LoRa a CC1101.
Tento týden se bude vyznačovat zejména deštěm, a proto vás může zajímat, že již v úterý proběhne 63. Virtuální Bastlírna, která se bude odehrávat přímo v teple vašich domovů a bastlíren. Proto se připojte k této volné otevřené diskuzi bastlířů, techniků, vědců, ve které se probírají novinky a zajímavá témata z techniky. Mezi největší novinky bude tentokrát patrně patřit oznámení hackerského nástroje Flipper One. Zároveň úspěšně probíhá
… více »86Box (Wikipedie), tj. emulátor retro počítačů založených na x86, byl vydán ve verzi 6.0. Přibyly například zvuky pevného disku. Na GitHubu jsou vedle zdrojových kódů ke stažení také připravené balíčky ve formátu AppImage.
Byla vydána nová verze 4.6 audio přehrávače Audacious (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout nový plugin pro procházení soubory, podporu audio formátu Musepack SV8 nebo přechod na build systém Meson.
Alliance for Open Media vydala verzi 1.0.0 specifikace svobodného videoformátu AV2. Jean-Baptiste Kempf, prezident neziskové organizace VideoLAN stojící za svobodným multiplatformním multimediálním přehrávačem a frameworkem VLC, představil na svém blogu dekodér AV2 s názvem dav2d.
V aktuálním přehledu vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) bylo oznámeno vydání nové verze 0.2.0.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.5.1. Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána nová stabilní verze 26.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Yarara. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána verze 1.96.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Společnosti IBM a Red Hat představily Project Lightwell s investicí 5 miliard dolarů. Jedná se o důvěryhodné clearingové centrum pro bezpečnost open source softwaru a zabezpečení dodavatelských řetězců s novým AI modelem a globální skupinou více než 20 000 softwarových inženýrů. Služby centra budou dostupné prostřednictvím komerčních předplatných. Project Lightwell staví na iniciativách jako Anthropic Glasswing nebo OpenAI Trust Access for Cyber.
Premyslim, co napsat do sveho blogu jako prvni. Asi napisu neco o sobe, abych nebyl napadan za jsem windowsak a podobne
. Chtel bych tento blog zamerit na nedostatky linuxu na desktopu.
Rozhodne tu nechci zpusobovat flame!!!
Z jara roku 2001 me kamarad ukecal, at si vyzkousim linux, ze nebudu potrebovat windowsy a dal mi jednu disketu s monkey linuxem. To mi jako nahrada windowsu, kde jsem si v IE prohlizel stranky s obrazkama a hral hry, rozhodne neprislo. Tak jsem si objednal Mandrake 8.1, rozdelil svuj 15GB disk na pul a instaloval. Protoze jsem nevedel nic moc o rozdeleni disku, tak jsem na to pouzil klikaci diskdruid, nebo jak se to jmenovalo. Instalace MDK i WIN probehla na prvni pokus dobre. Instalactor MDK byl graficky hezci nez win98, byl jsem ohromen.
Postupne jsem se naucil pouzivat mandrake control center jako ve win ovladaci panely. Cokoli jsem nastavil fungovalo. Uzasny system rekl jsem si. Hry jsem obcas chodil hrat do win, tu a tam padly windowsy, tu a tam padla hra. No nastavalo me to tak, ze jsem je smazal uplne a misto hrani her jsem si zacinal hrat se serverovyma aplikacema, jako apache, proftpd, postfix, ale na modemu to nebylo uplne ono.
Vysel mandrake 8.2, objednal jsem si ho, nainstaloval a vse opet slapalo jako hodinky. Rikal jsem si, ze mam konecne super operacni system. S kamaradem jsem si hrali s apachem, tvorili si webiky na svych serverech, ja na modemu, on v CZFree. Modem prestaval stacit, zacal jsem shanet lepsi pripojeni. Bohuzel v nasi vesnici nebylo absolutne nic. Na czfree.net jsme se potkalo par lidi z nasich vesnic v neblizsim okoli a zacali jsme vymyslet, jak tu zajistit rozumnejsi pripojeni. Nakonec se nasel jedniny provider ochotny dotahnout nam konektivitu z prahy za rozumny peniz a to COL. Nase prvni linka byla 256kbit/s a sit postavena na 2,4GHz mezi Rudnou a Uhonicemi, zalozili jsme sdruzeni Rudna.Net, ktere melo tusim 12 clenu. Tim zacalo moje hrani si s linuxem na serveru. Z pocatku jsem na nase routery (v Uhonicich) instaloval MDK 8.1 bez Xek a pro nase potreby vse slapalo. Routery byly vesmes P166 a 32-64MB ram.
Na vanoce 2003 nam okolo 20. hodiny odesel disk na routeru Car. Vyborny darecek, mily jezisku. Toz 25.12. jsem vyrazil na pudu pro router, nainstaloval opet MDK 8.2 a odnesl zpet.
Po nejake dobe vysla MDK 9.0, opet jsem ji objednal, nainstaloval, bohuzel uz jsem nebyl tolik ohromen jako u 8.1 a 8.2. Sem tam nejak drobnost nefungovala, tusim, ze online update balicku, neco v MCC a tak. Zacinal jsem se poohlizet po dalsich distrubucich, ale jen me nastavani nebyl tak velke, abych na jinou prechazel, rikal jsem si, ze 9.1 bude lepsi.
Dockal jsem se MDK 9.1, ale k memu velikem zklamani tam bylo jeste vice drobnych chybek nez v 9.0. Docetl jsem se v diskusich, ze *.2 verze byva nejlepe odladena. Do prichodu 9.2 jsem si nainstaloval 8.2 a fungoval na starsim KDE, ale spokojene. Bohuzel prichod MDK 9.2 me naprosto dozral, prestali se tam pridavat aplikace do menu po nainstalovani, MCC melo take problemy. To byl posledni hrebicek do rakve MDK na mem pc.
Dostal jsem Fedoru 1, ktera byla funkcni, ale s multimedii to nejak nebylo uplne ono v porovnani s MDK. Dalsi pokus bylo nove SuSE. To bylo funkcni jako MDK 8.2, ale nejak se mi nelibil yast a barvicky... nejak me zacal lakat debian.
Zacal jsem tedy tahat po nasi jiz 1Mbitove lince Debian Woody a po dlouhem rozmysleni nainstaloval. Uzasne. Ono to slape opet jako jsem byl zvykly u MDK 8.2, navic ten apt, to je vec...
Pri instalaci novych routeru byla jasna volba - Debian! Postupne byl na vsech routerech, jen "vanocni" Car byl stale na MDK 8.2.
Debian mi vydrzel na desktopu hodne dlouho. Vlastne do doby nez jsem mel touhu zkusit si gentoo.
GENTOO - to je vec. Sice to nebylo zdaleka tak jednoduche jako vsechny predesle distribuce, ale ta rychlost! A opet funkcnost ala MDK 8.2! Gentoo pouzivam posledni rok na obou domacich pc, jak pro me, tak pro rodice a sestru a vsichni jsou spokojeni.
Nyni mam dve jasne distribuce. Debian na routery, gentoo na servery a desktop. Rudna.Net ma temer 200 clenu a 10Mbit linku do inetu a pokryva 4 obce wifi pripojenim...
Tolik o mne a linuxu.
Tiskni
Sdílej:
.
a mezitím sem samozřejmě odzkoušel hafo jiných distribucí.