Stanislav Aleksandrov předložil patch rozšiřující KWin (KDE Plasma) na 3D virtuální desktopové prostředí (videoukázka v mp4).
Digg (Wikipedie), "místo, kde můžete sdílet a objevovat to nejlepší z internetu – a nejen to", je zpět. Ve veřejné betě.
Po .deb balíčcích Mozilla nově poskytuje také .rpm balíčky Firefoxu Nightly.
Vývojové prostředí IntelliJ IDEA slaví 25. narozeniny (YouTube).
Vedení společnosti NVIDIA údajně povolilo použití milionů knih ze známého 'warez' archivu Anna's Archive k výcviku umělé inteligence, ačkoliv vědělo, že archiv tyto knihy nezískal legální cestou. Žaloba, ve které se objevují i citace interních dokumentů společnosti NVIDIA, tvrdí, že NVIDIA přímo kontaktovala Anna's Archive a požadovala vysokorychlostní přístup k datům knihovny.
Grafický správce balíčků Myrlyn pro SUSE a openSUSE, původně YQPkg, dospěl do stabilní verze 1.0.0. Postaven je nad libzypp a Qt 6. Projekt začal na SUSE Hack Weeku 24.
Vývojáři se podařilo vytvořit patch pro Wine, díky kterému je možné na linuxovém stroji nainstalovat a spustit Adobe Photoshop (testováno s verzemi Photoshopu PS2021 a PS2025). Dalším patchem se podařilo umožnit dokonce instalaci téměř celého Adobe Creative Cloud Collection 2023, vyjma aplikací Adobe XD a Adobe Fresco. Patch řeší kompatibilitu s windowsovými subsystémy MSHTML - jádrem prohlížeče Internet exporer, a MSXML3 - parserem
… více »Hackeři zaútočili na portál veřejných zakázek a vyřadili ho z provozu. Systém, ve kterém musí být ze zákona sdíleny informace o veřejných zakázkách, se ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nyní pokouší co nejdříve zprovoznit. Úřad o tom informoval na svém webu a na sociálních sítích. Portál slouží pro sdílení informací mezi zadavateli a dodavateli veřejných zakázek.
Javascriptová knihovna jQuery (Wikipedie) oslavila 20. narozeniny, John Resig ji představil v lednu 2006 na newyorském BarCampu. Při této příležitosti byla vydána nová major verze 4.0.0.
Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Premyslim, co napsat do sveho blogu jako prvni. Asi napisu neco o sobe, abych nebyl napadan za jsem windowsak a podobne
. Chtel bych tento blog zamerit na nedostatky linuxu na desktopu.
Rozhodne tu nechci zpusobovat flame!!!
Z jara roku 2001 me kamarad ukecal, at si vyzkousim linux, ze nebudu potrebovat windowsy a dal mi jednu disketu s monkey linuxem. To mi jako nahrada windowsu, kde jsem si v IE prohlizel stranky s obrazkama a hral hry, rozhodne neprislo. Tak jsem si objednal Mandrake 8.1, rozdelil svuj 15GB disk na pul a instaloval. Protoze jsem nevedel nic moc o rozdeleni disku, tak jsem na to pouzil klikaci diskdruid, nebo jak se to jmenovalo. Instalace MDK i WIN probehla na prvni pokus dobre. Instalactor MDK byl graficky hezci nez win98, byl jsem ohromen.
Postupne jsem se naucil pouzivat mandrake control center jako ve win ovladaci panely. Cokoli jsem nastavil fungovalo. Uzasny system rekl jsem si. Hry jsem obcas chodil hrat do win, tu a tam padly windowsy, tu a tam padla hra. No nastavalo me to tak, ze jsem je smazal uplne a misto hrani her jsem si zacinal hrat se serverovyma aplikacema, jako apache, proftpd, postfix, ale na modemu to nebylo uplne ono.
Vysel mandrake 8.2, objednal jsem si ho, nainstaloval a vse opet slapalo jako hodinky. Rikal jsem si, ze mam konecne super operacni system. S kamaradem jsem si hrali s apachem, tvorili si webiky na svych serverech, ja na modemu, on v CZFree. Modem prestaval stacit, zacal jsem shanet lepsi pripojeni. Bohuzel v nasi vesnici nebylo absolutne nic. Na czfree.net jsme se potkalo par lidi z nasich vesnic v neblizsim okoli a zacali jsme vymyslet, jak tu zajistit rozumnejsi pripojeni. Nakonec se nasel jedniny provider ochotny dotahnout nam konektivitu z prahy za rozumny peniz a to COL. Nase prvni linka byla 256kbit/s a sit postavena na 2,4GHz mezi Rudnou a Uhonicemi, zalozili jsme sdruzeni Rudna.Net, ktere melo tusim 12 clenu. Tim zacalo moje hrani si s linuxem na serveru. Z pocatku jsem na nase routery (v Uhonicich) instaloval MDK 8.1 bez Xek a pro nase potreby vse slapalo. Routery byly vesmes P166 a 32-64MB ram.
Na vanoce 2003 nam okolo 20. hodiny odesel disk na routeru Car. Vyborny darecek, mily jezisku. Toz 25.12. jsem vyrazil na pudu pro router, nainstaloval opet MDK 8.2 a odnesl zpet.
Po nejake dobe vysla MDK 9.0, opet jsem ji objednal, nainstaloval, bohuzel uz jsem nebyl tolik ohromen jako u 8.1 a 8.2. Sem tam nejak drobnost nefungovala, tusim, ze online update balicku, neco v MCC a tak. Zacinal jsem se poohlizet po dalsich distrubucich, ale jen me nastavani nebyl tak velke, abych na jinou prechazel, rikal jsem si, ze 9.1 bude lepsi.
Dockal jsem se MDK 9.1, ale k memu velikem zklamani tam bylo jeste vice drobnych chybek nez v 9.0. Docetl jsem se v diskusich, ze *.2 verze byva nejlepe odladena. Do prichodu 9.2 jsem si nainstaloval 8.2 a fungoval na starsim KDE, ale spokojene. Bohuzel prichod MDK 9.2 me naprosto dozral, prestali se tam pridavat aplikace do menu po nainstalovani, MCC melo take problemy. To byl posledni hrebicek do rakve MDK na mem pc.
Dostal jsem Fedoru 1, ktera byla funkcni, ale s multimedii to nejak nebylo uplne ono v porovnani s MDK. Dalsi pokus bylo nove SuSE. To bylo funkcni jako MDK 8.2, ale nejak se mi nelibil yast a barvicky... nejak me zacal lakat debian.
Zacal jsem tedy tahat po nasi jiz 1Mbitove lince Debian Woody a po dlouhem rozmysleni nainstaloval. Uzasne. Ono to slape opet jako jsem byl zvykly u MDK 8.2, navic ten apt, to je vec...
Pri instalaci novych routeru byla jasna volba - Debian! Postupne byl na vsech routerech, jen "vanocni" Car byl stale na MDK 8.2.
Debian mi vydrzel na desktopu hodne dlouho. Vlastne do doby nez jsem mel touhu zkusit si gentoo.
GENTOO - to je vec. Sice to nebylo zdaleka tak jednoduche jako vsechny predesle distribuce, ale ta rychlost! A opet funkcnost ala MDK 8.2! Gentoo pouzivam posledni rok na obou domacich pc, jak pro me, tak pro rodice a sestru a vsichni jsou spokojeni.
Nyni mam dve jasne distribuce. Debian na routery, gentoo na servery a desktop. Rudna.Net ma temer 200 clenu a 10Mbit linku do inetu a pokryva 4 obce wifi pripojenim...
Tolik o mne a linuxu.
Tiskni
Sdílej:
.
a mezitím sem samozřejmě odzkoušel hafo jiných distribucí.