Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Proto budu kupovat to, kde neplatím za zbytečnostijéé, a kdeže se dají takové věci pořídit? prahnu po tom už léta
Takových digiťáků je dost - ale většinou ...=> takže "menšinou" existují i ty bez karty a integrované paměti? - hm, asi se špatně koukám v nabídce ... tak já příště řeknu svému oblíbenému prodejci, ať mi něco takového sežene
Podobne ako diamanty - v principe je to len kus kamena. Ale kedze je zriedkavy, tak je drahy.
A tak budes musiet paradoxne zaplatit viac, ze vec, ktora je zriedkavejsia.budu muset? ale kolega výše prohlásil direktivně "Proto budu kupovat to, kde neplatím za zbytečnosti", tak předpokládám, že ví, jak to udělat, aby nemusel, tož se ptám ...
5 M × 150 + 14 M × 1200 − 15 M × 50
... a cena přesto neklesne, resp. nestanoví se na začátku dle toho odhadu prodeje 20 M kusů, ale aby se to vrátilo podstatně dříve - a to je pokřivené ve srovnání s něčím, kde náklady na vývoj/zavedení výroby nejsou tak vysoké oproti nákladům na výrobu samotnou; z rohlíku platím marži obchodníka, náklady na dopravu, za mouku, za protopenou energii, za práci pekaře atd., ale ne aby bylo 90% ceny za prvotní vybavení pekárny a know-how pekaře - s rohlíky za 10 Kč by rychle zkrachoval
Jde o to, že nikdo předem neví, kolik se toho prodá.Tak to maji spatne marketingove oddeleni ;) V cele tehle diskusi se trochu opomiji zazracna technologie, ktera dokaze vytvaret identicke kopie prodavaneho zbozi. V mensi mire to zacalo knihtiskem, i kdyz tam je to vice zavisle na materialu. Pred knihtiskem byla cena knihy nikoliv v autorskem pocinu, ale v cene materialu a cene prace vynalozene na jeji opsani. Na autorska prava se kaslalo, nikdo nic takoveho nepotreboval. Tim, jak se vyroba zmechanizovala, najednou nemelo takove dilo skoro zadnou materialni hodnotu, takze se sahlo k metafyzice a objevilo "vlastnictvi myslenek", aby bylo za co platit a na cem vydelavat. Pricemz dnes takovy uspesny svetovy autor nevdeci za sve bohatstvi ani tak svemu talentu, jako bleskove a lacine technice kopirovani. Totez herci (divadlo versus TV, Holywood) a hudebnici (zive koncerty vs. prodej CD a prav vysilani). Jejich talent by byl skoro nanic, kdyby ho nemohli pomoci technologie celosvetove rozsirit. Vsak take ani ti nejslavnejsi muzikanti ani spisovatele pred globalizaci nebyli zadni milionari. Pracovalo se na zakazku a platilo od kusu (dila, ne prodanych kopii ci interpretace). Remeslnik nemuze temer zadarmo svoje vyrobky naklonovat a rozsirit je opet skoro bezplatne po celem svete. Softwarova firma ano, a neni to jeji zasluha. Ze za tuhle vyhodu plati "nevyhodou" snadnosti nelegalnich kopii, to me osobne moralne vubec netrapi. Uz jsem nekde psal, ze to spis chapu jako reklamu a mam dojem, ze kdyby mel manazer softwarove firmy na vyber, bud privrit oci nad nelegalnim uzivanim, nebo riskovat, ze soft se nebude pouzivat vubec, tusim, co by si vybral. Jiste jiste, zakony, soudy, prava, vyhruzky... vzdyt kdo by si nechtel nahrabat vic nez ma ;)
Cena je tedy určena tím, kolik jsou lidé ochotni za danou věc zaplatit a za kolik ji jsou prodávající ochotni prodat.já to "pokřivení" spatřuju především v tom, že u zmíněných artiklů se tyto dvě ceny jaksi nejsou schopny sejít, imho prodávající je uměle drží nahoře
u zmíněných artiklů se tyto dvě ceny jaksi nejsou schopny sejítTo ani reálně nelze očekávat. Ekvilibrium poptávky a nabídky je nedosažitelné. Trh se pouze neustále snaží této rovnováhy dosáhnout.
prodávající je uměle drží nahořeU toho piva to není umělé. Nabídka tam odpovídá poptávce. Kdyby byla poptávka nižší, přinutilo by to prodejce cenu snížit. Kdyby naopak byla poptávka ještě vyšší, klidně by ji mohl zvýšit a lidi by i tak kupovali. S tím softwarem je to horší, protože MS má de facto monopol, a proto si cenu může diktovat.
U toho piva to není umělé.reagoval jsem s tím na procesory a software, ne na pivo - promiň, špatně jsem to napsal jinak souhlasím; že "nejsou schopny se sejít" jsem mínil alespoň přibližně (aneb že v tomto případě nelze "snahu o dosažení rovnováhy" pozorovat), nedosažitelnost ideálu je jasná
Proč nepíšeš vražda...Dobrý vtip...
Nejak postradam v zapisu ten pravy argument.Základním argumentem je to, že pokud někdo, kdo by za užívání SW jinak zaplatil, užívá místo toho SW nelegálně (konkrétně bez zaplacení odměny autorovi), způsobí tím autorovi škodu (používám teď termín "autor" i přeneseně na vykonavatele autorských práv, neboť z pohledu uživatele v tom není rozdíl).
...patrne jeste "vetsi skupina" dostane ten "closed-source operacni system" legalne spolu s hardware, at chteji nebo ne...Ano, to je pravda, velká část té větší skupiny by ráda ušetřila peníze tím, že si to místo toho pořídí nelegálně.
Ano, to je pravda, velká část té větší skupiny by ráda ušetřila peníze tím, že si to místo toho pořídí nelegálně.Aha.. no takze kdyz chci hw bez closed source os tak automaticky patrim do skupiny, ktera by si ho poridila nelegalne. Tohle je uz vazne jako z toho pruzkumu IDC.
Základním argumentem je to, že pokud někdo, kdo by za užívání SW jinak zaplatil, užívá místo toho SW nelegálně (konkrétně bez zaplacení odměny autorovi), způsobí tím autorovi škodu (používám teď termín "autor" i přeneseně na vykonavatele autorských práv, neboť z pohledu uživatele v tom není rozdíl).Ano, ale jaksi nejsem schopen dohledat, ze by nekdo nekde tvrdil opak (tj. ten udajny mytus). Naopak existuje temer ve vsech diskusich konsensus, ze je nemoralni neplatit za software, ktery pouzivam k dalsimu podnikani a ktery bych si byl nucen koupit tak jako tak. Nikdo taky pokud si vzpominam neschvaluje nelegalni firemni software. Predmetem diskusi je spis kriminalizace bezneho uzivatele, ktery si kopiruje programy jen kvuli jejich snadne dostupnosti, neni schopen je adekvatne vyuzit (orezava fotky ve Photoshopu), nikdy by si je za trzni cenu nekoupil - a presto figuruje absurdne v té jakoby "skode" z potencialne usleho zisku. To jsi svym zapisem spise potvrdil nez vyvratil ;)
A už jsme zase u toho. Není rozdíl mezi nelegálním užití k podnikání a nelegálním užití pro "osobní potřebu". Když pojedu načerno tramvají, je jedno, jestli tak jedu v rámci výdělečné činnosti (třeba na obchodní jednání) nebo "pro osobní potřebu" (třeba do hospody) - v obou případech jedu, aniž bych za to zaplatil (a způsobím tím tedy škodu, protože jak morálně, tak podle zákona, má dopravce právo dostat zaplaceno za to, že mě přepravil).Vite, ceho bych se nechtel dozit? Az budou vsichni a dobrovolne dodrzovat do puntiku vsechna myslitelna pravni narizeni. Zaplatpanbu, ze lidi jezdi nacerno tramvaji, ze si kopiruji hudbu, filmy a software, ze jsou proti softwarovym patentum (nebo patentum na zvirata ci rostliny)... Vsechno tohle ma totiz svoje priciny, v neposledni rade v podstate nevyhovujici system, treba financovani MHD a zadne apely na moralni principy vubec nic nevyresi. Naopak, otravuji atmosferu, davaji urednikum vetsi moc nad lidmi (bohuzel spis nad temi z tech "slusnejsich"), a vlastne se snazi udrzovat tento spolecenskym konsensem neprijatelny system (protoze ho tolik lidi porusuje) nasilim. Kdyz softwarova firma kalkuluje "se slusnosti" lidi, kteri vyhovi jejim pozadavkum, jde podle me pouze o dobrovolnou smlouvu: prispeje ten, kdo CHCE. Tady by jiste pravnici a ruzni vymahaci prav nesouhlasili, ale oni z kriminalizace porusovani techto smluv zijou, proto je v ocich teto moralky "zlocinem" vsechno, co neodpovida PRANI majitele. Moje svedomi se ale, doufam, nebude ridit tim, co povazuji za spravne pravnici (nebo kdokoliv jini). V tomhle se jeste lisime od robotu. Az se bude v pripade schvaleni softwarovych patentu take apelovat na moralku pri jejich dodrzovani, budete taky v prvni rade?
Zaplatpanbu, ze lidi jezdi nacerno tramvaji, ze si kopiruji hudbu, filmy a software, ze jsou proti softwarovym patentum (nebo patentum na zvirata ci rostliny)......a že jezdí po silnici jako prasata, kradou v samoobsluze (když se jim to zdá drahé), neplatí televizní poplatky, neplatí za odebrané zboží... Tohle je přece naprosto absurdní. Patenty bych sem vůbec netahal, to je svět sám pro sebe a ještě se k tomu později samostatně vyjádřím. Ale existují přece normální cesty, jak řešit věci, které se mi nelíbí. Řešit třeba nespokojenost s MHD jízdou načerno je dětinské a neúčinné. Vede to k negativním dopadům právě na ty, kdo se chovají slušně.
Zaplatpanbu, ze lidi jezdi nacerno tramvaji, ze si kopiruji hudbu, filmy a software, ze jsou proti softwarovym patentum (nebo patentum na zvirata ci rostliny)... ...a že jezdí po silnici jako prasata, kradou v samoobsluze (když se jim to zdá drahé), neplatí televizní poplatky, neplatí za odebrané zboží...Vidite, tady se prave ukazuje rozdil mezi jednanim, ktere se dotyka pouze vas (vase soukrome kopie) a tim, ktere primo poskozuje druhe. Vy tvrdite, ze mezi tim neni rozdil? Co se tyka TV-poplatku, tak pokud vidim, prave ted CT naplnovanim litery zakona absurdne vynechava s buzeraci ty, kteri se vubec nehodlali prihlasit... Kde je problem? V samotnem systemu povinnych plateb za dobrovolne prihlaseni televize. Zalzes - vyhrajes.
Řešit třeba nespokojenost s MHD jízdou načerno je dětinské a neúčinné. Vede to k negativním dopadům právě na ty, kdo se chovají slušně.Pochybuju, ze lidi jizda nacerno je nejaky vedomy protest. Chovaji se proste tak, jak je to pro ne nejvyhodnejsi. V zajmu vsech pak je, aby pro lidi bylo nejvyhodnejsi kupovat si listky (predplatne, platit z dani), tj. aby se system blizil realite (nikoliv aby se pokousel priohybat realitu podle nejakych abstraktnich principu).
...rozdil mezi jednanim, ktere se dotyka pouze vas (vase soukrome kopie) a tim, ktere primo poskozuje druhe...Nelegální použití programu také autora přímo poškozuje. Rozhodl se totiž (a má na to svaté právo), že umožní výsledky své práce použít jen těm, kdo za to zaplatí. Kdo tedy program použije bez zaplacení, autora poškodí.
V zajmu vsech pak je, aby pro lidi bylo nejvyhodnejsi kupovat si listky (predplatne, platit z dani), tj. aby se system blizil realite...Co si pod tou "realitou" mám představit? Zrovna u MHD existují prakticky 3 možnosti, jak se vypořádat s černými pasažéry:
Není rozdíl mezi nelegálním užití k podnikání a nelegálním užití pro "osobní potřebu". Když pojedu načerno tramvají, je jedno, jestli tak jedu v rámci výdělečné činnosti (třeba na obchodní jednání) nebo "pro osobní potřebu" (třeba do hospody) - v obou případech jedu, aniž bych za to zaplatil (a způsobím tím tedy škodu, protože jak morálně, tak podle zákona, má dopravce právo dostat zaplaceno za to, že mě přepravil).rozdíl mezi tím je, a to velmi podstatný, právě v té způsobené škodě ... jen je třeba přihlédnout k duchu předchozího příspěvku a nedělit striktně na "obchodní" a "osobní" (nenapadá mě ale, jak to co nejjasněji jinak nazvat) jedu-li načerno tramwayí, pak fyzickou škodu způsobím vždy - dopravní podnik stojí moje jízda nějakou elektřinu (plus další hůře vyčíslitelné náklady) pokud užívám placený software "z nutnosti", pak prodejci náleží odměna za přínos onoho software pro mě (ať je tím přínosem zisk firmy v případě "obchodního" užití či ušetřený volný čas v případě "osobního" užití) - nedám-li mu ji, nekoupím-li si ten software, pak lze hovořit o ušlém zisku, o tom, že jsem způsobil prodejci škodu na druhou stranu užívám-li placený software "pro nic za nic", tedy že pro mě nemá žádný přínos oproti jiné variantě a mohl bych jej (bez dalších nákladů) zaměnit za jiný ekvivalentí, pak to nevnímám jakožto "způsobení škody" - prodejce software za mě žádnou elektřinu neplatí, jako DP v tom případě s tramwayí ... tedy srovnání s tramwayí je zcestné problém je, že hranice mezí tím, co jsem nazval "z nutnosti" a tím "pro nic za nic" je značně pofidérní ... když je BFU neustále meldováno, že jediný správný prohlížeč je ACDSee (tuším za 25 $?), a o nějakém IrfanView (zdarma) apod. nemá ani ponětí, takže používá cracknuté ACDSee, i když by mu plně stačil ten IrfanView, považoval bych to za ten druhý případ - jenže lze namítnout, že jak jsem definoval ten první ("ušetřený volný čas"), tak to pod něj spadá, neboť uživatel šetří čas tím, že nehledá neplacenou alternativu ... nojo, ale když ani nemá tucha, že by mohl hledat? ... hm, neznalost neomlouvá ... tož co, je morálně omluvitelný důvod, že byl k nelegálnímu užití dotlačen okolím, nebo budeme striktně trvat na tom, že se měl informovat, než si to ACDSee cracknul? - ehm, a co když ani nevěděl, že nějaká práva porušuje? tedy, abych se vrátil k příspěvku, na který reaguji - opravdu mezi tím není rozdíl? opravdu si prodejce software zaslouží zaplatit v obou případech i morálně, nejen po liteře zákona? - znovu upozorňuji, že narozdíl od tramwaye mu žádná fyzická škoda vzniknout nemusí ...
...tož co, je morálně omluvitelný důvod, že byl k nelegálnímu užití dotlačen okolím...To je k smíchu. Někdo byl také "dotlačen okolím" k vraždě, a není to argument k tomu, aby byl jeho čin omluvitelný (a to ani morálně). Zajímalo by mě, jak je dospělý svéprávný člověk dotlačen okolím k tomu, aby proti své vůli nelegálně používal program.
ehm, a co když ani nevěděl, že nějaká práva porušuje?Taky gól
dalsim smerem je pronajem software pres internet.Ano, i to už se rozvíjí, a nelze proti tomu nic namítat.
Podle mě je tu každý seznámen s tímto tématem.Podle toho, co čtu často v diskusích, tomu tak rozhodně není.
Pokud se někomu nelíbí, že musí za nějaký software platit, tak ať si ho nekupuje.To je to, o co tu jde. Spoustě lidí se placení nelíbí a řeší to tím, že program používají nelegálně.
...by se mělo řešit to (a naštěstí už řeší), aby nebyl člověk nucen používat "komerční" software...O tom není sporu. Nikdo (učitel, úřad atd.) nesmí nikoho (ať už člověka nebo třeba firmu) nutit k pořízení konkrétního produktu (ať už SW či jiného), lhostejno zda komerčního nebo nekomerčního. Pokud už škola požaduje vypracování úkolu v konkrétním programu (což stejně nepovažuji za dobré), musí zajistit podmínky, např. možnost vypracovat to na školním počítači.
Ono zial nase skolstvo funguje tak, ze ho malokedy zaujima ci ma student technicke a financne moznosti na splnenie zadania. To nie je len pripad softwaru.
Tiskni
Sdílej: