Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 163 (pdf).
Eric Lengyel dobrovolně uvolnil jako volné dílo svůj patentovaný algoritmus Slug. Algoritmus vykresluje text a vektorovou grafiku na GPU přímo z dat Bézierových křivek, aniž by využíval texturové mapy obsahující jakékoli předem vypočítané nebo uložené obrázky a počítá přesné pokrytí pro ostré a škálovatelné zobrazení písma, referenční ukázka implementace v HLSL shaderech je na GitHubu. Slug je volným dílem od 17. března letošního
… více »Sashiko (GitHub) je open source automatizovaný systém pro revizi kódu linuxového jádra. Monitoruje veřejné mailing listy a hodnotí navrhované změny pomocí umělé inteligence. Výpočetní zdroje a LLM tokeny poskytuje Google.
Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Před několika lety jsem pracoval ve firmě, kde se jako poštovní a groupware systém používala kombinace Lotus Notes/Domino.Taky jsem mel to "poteseni".
Už nevím, co to tehdy bylo za verzi, ale pracovalo se s tím výborně a v tehdejší době to nemělo konkurenci. Minulý týden mě napadlo, jak asi tento systém vypadá dnes, a proto jsem se rozhodl vyzkoušet Lotus Notes 7 (což je nejnovější verze, zatím ještě ve stavu BETA). Dočkal jsem se těžkého zklamání.Tady prestavam chapat... To musely byt tedy hodne drevni doby, kdy se s tim pracovalo vyborne. Uz pred cca peti lety se s tim pracovalo katastrofalne. Jakakoliv trivialni operace v tomto klientovi ma logiku tucnaka na Sahare a je uzivatelsky pritulna asi jako instalace LFS.
Nejprve přišlo zděšení z výchozího nastavení UI. Někdejší vzdušnost, přehlednost a srozumitelnost se jaksi vytratila, v okně jsem těžce tápal, nemohl jsem najít potřebné věci. Třeba je to jen problém betaverze, který se později vyřeší.Huh? Vzdusnost, prehlednost a srozumitelnost? A ktera ze verze disponovala temito atributy? Co ja si pamatuju, tak to vzdycky vypadalo jako pexeso zkombinovane s taby z Mozilly a s jakousi amaterskou a zoufale nedodelanou napodobeninou panelu se slozkami v Outlooku.
Jako mnohem horší se ale ukázalo řešení konfigurace. Ta se nastavuje hned na několika místech, některá nastavení jsem ale přes veškeré úsilí prostě nenašel - a to hned to nejdůležitější, které se týká poštovního účtu. Prostě to, co jsem nastavil při instalaci, mi zůstalo ukryto a nepřišel jsem na to, jak to změnit. Po půlhodině bloudění, ve kterém mi nepomohla ani nápověda jsem to vzdal.Nic noveho pod sluncem, nastaveni tohoto produktu by se odjakziva dalo nazvat jako "genuine PITA".
Závěr jsem z toho učinil jediný: tento program prostě používat nebudu. Je nadupán funkcemi, ze kterých většinu nikdy nevyužiji, jeho uživatelské rozhraní je nepřehledné a špatně použitelné, všechny operace trvají dlouho. Aplikace Lotus Notes 7 není mojí volbou.Bingo!
Zdravim,
pro jednu firmu bych mel aktualizovat jejich stranky bezici na webserver Domino 5. Pouzivaji tam Notes a jsou s nimi spokojeni, takze logicky chteji ten produkt vyuzivat.
Zkousel jsem hledat na webu IBM, ale to je za trest (zvlast pro takto staoru verzi) a nejsou mi vlastne ani moc jasne *zaklady* programovani stranek v tomto systemu (jako clovek navykly na PHP a gvim jsem z toho trochu nervozni).
Takze: muzete mi poradit nejakou dokumentaci? Predem dik.
Tiskni
Sdílej: