V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
JJ, Čím vyšší ročník, tím je to intenzivnější.
"Pokud nebudu tak blbej, abych z tý školy hned vyletěl a výhod oproti SŠ (které zmiňuješ v blogpostu) si tedy vůbec neužil...".Aha, tak takhle jsi to myslel
asi bych zaujímal stejně idealistický pohled, jako autor tohoto blogpostu...To není idealistický pohled. Vůbec se nesnažím hodnotit, jaké to je v nějaké takové funkci působit (v žádné jsem totiž nebyl). Chtěl jsem ukázat, že možnosti tu jsou - a právě ti "nadávači" žádné skutečné možnosti nevyužívají, pouze nadávají (i těm, kteří se uvrtali na působení v senátu apod.), ať je situace jakákoliv.
VŠ student je hybnou pákou své alma mater a dál už jen samá pozitiva a sociální jistotyJde o to, že tu ta páka je - lze ji uchopit a ovládat ji. Není to samozřejmost, před rokem 1989 panovaly na VŠ naprosto odlišné podmínky. Že se do toho málokomu chce, to je věc druhá. Ale je to velice podobné tomu, jaké je to v normální politice, hlavně komunální (tam nejde tolik o koryta). Nadávat na politiky je snadné, ale jít to dělat, to už se nikomu nechce.
Akademický senát musí mít ze zákona nejméně třetinu (nikoliv čtvrtinu) a nejvýše polovinu studentů-senátorů.To je možné, o přesná čísla mi zde nešlo.
ASF neschvaluje studijní programy, pouze se k ním vyjadřuje, což je podstatný rozdíl.Pokud vím, schvaluje je akademický senát univerzity (nikoli fakulty), ale možná se mýlím. Už jsem nějakou dobu pryč ze školy a paměť mám děravou
Jeho skutečně jediná silná pravomoc je volba, resp. odvolání děkana.To je ovšem velice silná pravomoc. A pod hrozbou odvolání lze na děkana/rektora tlačit ohledně rozhodnutí, která dělá. Zažil jsem to, když AS ČVUT podobně působil na někdejšího rektora Witzanyho.
Důležitá rozhodnutí senátu musí schválit dvě třetiny přítomných, nejméně však polovina všech senátorů. Pokud mají studenti v senátu pouhou třetinu, lze rozhodnutí přijmout i přes jejich odpor.Tohle není jednoznačné. Hodně záleží na tom, jaký systém se v tom kterém senátu používá pro schvalování těchto rozhodnutí. Někde platí, že nejdůležitější věci schvalují buď každá komora samostatně nebo sice postačují dvě třetiny, ale současně pro něj musí hlasovat např. aspoň jeden student.
Do kolegia děkana studenti obvykle přístup nemají.Do kolegia ne (ostatně nevím, že bych tvrdil, že ho mají), do gremia ano.
Na závěr bych se chtěl zeptat, zda jste byl senátorem a jestli zápisek vychází z vašich vlastních zkušeností?Již jsem to v diskusi říkal - senátorem jsem nebyl. Nicméně jsem se po dobu studií živě zajímal o dění na fakultě, sledovat činnost AS, komunikoval se senátory atd.
To je možné, o přesná čísla mi zde nešlo.Občas jsou přesná čísla důležitá.
Pokud vím, schvaluje je akademický senát univerzity (nikoli fakulty), ale možná se mýlím. Už jsem nějakou dobu pryč ze školy a paměť mám děravouAS univerzity se ke studijním programům, které se uskutečňují na fakultách, vůbec nevyjadřuje a ani je neschvaluje.
To je ovšem velice silná pravomoc. A pod hrozbou odvolání lze na děkana/rektora tlačit ohledně rozhodnutí, která dělá. Zažil jsem to, když AS ČVUT podobně působil na někdejšího rektora Witzanyho.Je to až tak silná pravomoc, že ji lze použít jen tehdy, pokud se s fakultou dějí hrozné věci. Jako možnost nátlaku při „běžných záležitostech” je nepoužitelná. Trochu jako Hlava XXII: Pokud se děkan nechá zastrašovat, měl by být odvolán.
Tohle není jednoznačné. Hodně záleží na tom, jaký systém se v tom kterém senátu používá pro schvalování těchto rozhodnutí. Někde platí, že nejdůležitější věci schvalují buď každá komora samostatně nebo sice postačují dvě třetiny, ale současně pro něj musí hlasovat např. aspoň jeden student.Máte pravdu, záleží na nastavení systému. Každopádně jsem chtěl ukázat, že lze přijmout důležité rozhodnutí i přes odpor studentů. Na PřF UK je, myslím si, férový systém. Studenti mají 14 zástupců a zaměstnanci také. Přitom studenti si volí své zástupce do SKAS a zaměstnanci taktéž své do ZKAS.
Do kolegia ne (ostatně nevím, že bych tvrdil, že ho mají), do gremia ano.Gremium děkana je pojem mně neznámý, omlouvám se.
Občas jsou přesná čísla důležitá.Jenže tohle nebyl ten případ
Je to až tak silná pravomoc, že ji lze použít jen tehdy, pokud se s fakultou dějí hrozné věci. Jako možnost nátlaku při „běžných záležitostech” je nepoužitelná. Trochu jako Hlava XXII: Pokud se děkan nechá zastrašovat, měl by být odvolán.Když se volí děkan/rektor, kandidáti většinou nejsou neznámí lidé, ví se, jací jsou. A když je jeden z nich zvolen (na základě svého programu, koncepce, vize), jde hlavně o to, jak naplňuje to, kvůli čemu byl zvolen. Je jasné, že senát nebude odvolávat děkana/rektora kvůli prkotinám - ale třeba onen zmíněný případ rektora Witzanyho (nechal uzavřít různé průchody v budovách ČVUT) byl relativně nepodstatný, ale přesto ho stálo za to řešit přes senát (výrazné komplikace při přesunu mezi semináři, dokonce i ohrožení požární bezpečnosti).
Máte pravdu, záleží na nastavení systému. Každopádně jsem chtěl ukázat, že lze přijmout důležité rozhodnutí i přes odpor studentů. Na PřF UK je, myslím si, férový systém. Studenti mají 14 zástupců a zaměstnanci také. Přitom studenti si volí své zástupce do SKAS a zaměstnanci taktéž své do ZKAS.Na ČVUT (a jeho fakultách) je studentů v AS méně, ale většinou je problém aby se našlo dost kandidátů i na stávající počet.
Gremium děkana je pojem mně neznámý, omlouvám se.Na některých školách (např. ČVUT) gremium existuje (je to v podstatě rozšířené kolegium).
Tiskni
Sdílej: