O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Btw. ja by som elektronicke bankovnictvo v zivote nepouzil (som totiz programator a viem o com to je).Za nesrovnatelně nebezpečnější považuji platební karty (i když je také používám). Zdaleka ne všude se používá PIN (dokonce ani v mnoha velkých obchodech) a zhruba 4 z 5 pokladních absolutně nekontrolují podpis. Takže stačí ztratit kartu a je vymalováno
Jinak internetové bankovnictví používám především proto, že je to mnohem pohodlnější a rychlejší. Nemluvě o tom, že banky mají poněkud nevhodně volenou otvírací dobu
uz treba to, ze se mi v mozille povede vubec otevrit https://www.mojebanka.cz/InternetBanking/JSPLogin (https://www.mojebanka.cz) je celkem pokrok; uz by pomalu mohlo stacit priohnout identifikaci javy a hura na to."Otevřít" tu stránku v Mozille nebo Opeře už jde poměrně dlouho. Ale to je tak všechno. Je také otázka, jakou úlohu v tom hraje ActiveX.
odchycení hesla keyloggerem mozna na neduveryhodnych strojich, ktere by se ke komunikaci s bankou uz z principu pouzivat nemelyJenže leckdy to v bankách (byl jsem např. svědkem minulý týden v ČSOB) nabízejí s tím, že lze k účtu přistupovat odkudkoliv, třeba z internetové kavárny. Pokud se použije OTP, pak ať na tom stroji má kdokoliv cokoliv, žádnou transakci prostě neudělá. Kromě toho řada domácích uživatelů má na počítači různé červy typu W32/BadTrans (známý např. z někdejší infikace českého NBÚ), které funkci keyloggeru obsahují.
jen že tam tahle možnost chybělaJasně. A zapomněl jsem určitě i na nějaké další možnosti
Velmi pěkný a poučný článek.Díky
V naší firmě jsme již před rokem od KB odešli a nejen kvůli internetovému bankovnictví. Ale pokud se bude KB tvářit, že neexistuje na světě nic jiného než IE a ActiveX, časem bude ztrácet další klienty.Můj pocit je ten, že KB je hodně ovlivněna svou historií, tedy tím, že vznikla roce 1990 odštěpením od SBČS a převzetím podnikové klientely. Takže i když se později vrhla i do retailového sektoru, pro zásadní rozhodnutí bere v úvahu prakticky jen požadavky těch největších klientů - jenže struktura trhu jen dnes úplně jiná než na začátku 90. let. Bývalé státní podniky po privatizaci mnohdy přešly k jiným bankám. Takže se běžně stává, že KB zavede nějakou službu, která je již od počátku technicky zastaralá a nikdo o ni nemá zájem. Samozřejmě i jiné banky mají řadu neduhů, ale většinou netrpí takovou těžkopádností a setrvačností.
Jak je to s tema SMS? Budou zadara? Ci se budou platit? Nebo prechodne obdobi ala pohyby na uctech? Pac to budu potrebovat pouzivat z ciziny a jak to tam bude chodit...Nikde jsem to nenašel. Ale do ciziny by to mělo chodit úplně stejně jako normální SMS.
)) :-@
to ja sem zrovna nedavno musel aktualizovat certifikat, ale nejdriv nejak blbli widle a pak internet banking, treti den jsem byl uspesny. Tak ze mam zase rok klid od KB a widli a co vypravet.
Tiskni
Sdílej: