Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 163 (pdf).
Eric Lengyel dobrovolně uvolnil jako volné dílo svůj patentovaný algoritmus Slug. Algoritmus vykresluje text a vektorovou grafiku na GPU přímo z dat Bézierových křivek, aniž by využíval texturové mapy obsahující jakékoli předem vypočítané nebo uložené obrázky a počítá přesné pokrytí pro ostré a škálovatelné zobrazení písma, referenční ukázka implementace v HLSL shaderech je na GitHubu. Slug je volným dílem od 17. března letošního
… více »Sashiko (GitHub) je open source automatizovaný systém pro revizi kódu linuxového jádra. Monitoruje veřejné mailing listy a hodnotí navrhované změny pomocí umělé inteligence. Výpočetní zdroje a LLM tokeny poskytuje Google.
Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Btw. ja by som elektronicke bankovnictvo v zivote nepouzil (som totiz programator a viem o com to je).Za nesrovnatelně nebezpečnější považuji platební karty (i když je také používám). Zdaleka ne všude se používá PIN (dokonce ani v mnoha velkých obchodech) a zhruba 4 z 5 pokladních absolutně nekontrolují podpis. Takže stačí ztratit kartu a je vymalováno
Jinak internetové bankovnictví používám především proto, že je to mnohem pohodlnější a rychlejší. Nemluvě o tom, že banky mají poněkud nevhodně volenou otvírací dobu
uz treba to, ze se mi v mozille povede vubec otevrit https://www.mojebanka.cz/InternetBanking/JSPLogin (https://www.mojebanka.cz) je celkem pokrok; uz by pomalu mohlo stacit priohnout identifikaci javy a hura na to."Otevřít" tu stránku v Mozille nebo Opeře už jde poměrně dlouho. Ale to je tak všechno. Je také otázka, jakou úlohu v tom hraje ActiveX.
odchycení hesla keyloggerem mozna na neduveryhodnych strojich, ktere by se ke komunikaci s bankou uz z principu pouzivat nemelyJenže leckdy to v bankách (byl jsem např. svědkem minulý týden v ČSOB) nabízejí s tím, že lze k účtu přistupovat odkudkoliv, třeba z internetové kavárny. Pokud se použije OTP, pak ať na tom stroji má kdokoliv cokoliv, žádnou transakci prostě neudělá. Kromě toho řada domácích uživatelů má na počítači různé červy typu W32/BadTrans (známý např. z někdejší infikace českého NBÚ), které funkci keyloggeru obsahují.
jen že tam tahle možnost chybělaJasně. A zapomněl jsem určitě i na nějaké další možnosti
Velmi pěkný a poučný článek.Díky
V naší firmě jsme již před rokem od KB odešli a nejen kvůli internetovému bankovnictví. Ale pokud se bude KB tvářit, že neexistuje na světě nic jiného než IE a ActiveX, časem bude ztrácet další klienty.Můj pocit je ten, že KB je hodně ovlivněna svou historií, tedy tím, že vznikla roce 1990 odštěpením od SBČS a převzetím podnikové klientely. Takže i když se později vrhla i do retailového sektoru, pro zásadní rozhodnutí bere v úvahu prakticky jen požadavky těch největších klientů - jenže struktura trhu jen dnes úplně jiná než na začátku 90. let. Bývalé státní podniky po privatizaci mnohdy přešly k jiným bankám. Takže se běžně stává, že KB zavede nějakou službu, která je již od počátku technicky zastaralá a nikdo o ni nemá zájem. Samozřejmě i jiné banky mají řadu neduhů, ale většinou netrpí takovou těžkopádností a setrvačností.
Jak je to s tema SMS? Budou zadara? Ci se budou platit? Nebo prechodne obdobi ala pohyby na uctech? Pac to budu potrebovat pouzivat z ciziny a jak to tam bude chodit...Nikde jsem to nenašel. Ale do ciziny by to mělo chodit úplně stejně jako normální SMS.
)) :-@
to ja sem zrovna nedavno musel aktualizovat certifikat, ale nejdriv nejak blbli widle a pak internet banking, treti den jsem byl uspesny. Tak ze mam zase rok klid od KB a widli a co vypravet.
Tiskni
Sdílej: