Auto na vzduch (diskuse)

[xindl]

si taky myslím že jednou bude docela dobrej obchod překopávat stávající auta a předělávat je na elektromotory. ))

[Michal Fecko]

...alebo na vzduch...

[Luk]

To nebude. Protože Evropská komise nařídí všechna starší auta sešrotovat. Budou jezdit jen nová.

[VRtulnikk]

Rad bych se teto chvile dockal... co na tom, ze existuje mnoho druhu alternativnich pohonu, ktere by byly schopny nahradit ty stavajici, ale dokud taby bude roparska loby, niceho rozumneho se nedockame

[ZAH]

Nevím, jestli v dnešní době se zbláznili všichni nebo jen novináři a politici. ( Ti a hlavně zelení určitě ).

Jinak auto na dřevoplyn v klasickém provedení je taky dobrý nesmysl. Ono totiž musí sebou vozit kromě motoru i vyvíječ, což není zrovna lehká záležitost, takže rapidně klesá výhodnost tohoto řešení.

[Zdeněk Štěpánek]

No americani si na to v dobe ropne krize vcelku zvykli...

[hank]

To jsem nikdy nepochopil, proč v případě dřevoplynu musí být zplyňovací zařízení přímo na vozidle. Proč se nikdy nepostavila síť čerpacích stanic podobná stanicím LPG nebo CNG?

[ZAH]

Z principu. Ekonomicky únosná výroba dřevoplynu jde pouze z tvrdého dřeva. A toho je tak málo, že budování rozsáhlejěích sítí závislých na tomto zdroji by zdroje velmi rychle pohltilo. I případě najití postupů pro klasické dřevo by nemohlo jít o plošné, ale pouze částečné nahrazení řádově okolo 10 procent.

[zde]

Energií se plýtvá kam se podíváte, a vás tankuje že auto na stlačený vzduch má nízkou účinnost? A k čemu je to prosím dobré, ta účinnost? Kdybych měl auto poháněné fůzním reaktorem s účinností mizerného půl promile, budu trhat asfalt. Oni samozřejmě o nevýhodách ví (zapoměl jsi myslím ještě na hlučnost), ale asi se jim ta úspora akumulátorů (které tvoří třetinu až polovinu ceny elektromobilu a po pěti letech musíte kupovat nové) vyplatí.

[qiRzT]

Pokud chceme diskutovat o tom, jak moc je danný stroj přátelský k životnímu prostředí, je účinnost velmi důležitým paramtrem.

[Jarda]

Pokud bude ta elektrina pouzita na stlaceni vyrobena v atom. elektrarne, tak co je horsi, auto na ropu, nebo tohle?

[Filip Jirsák]

Auto na ropu. To na rozdíl od jaderné elektrárny zamořuje životní prostředí něčím jiným, než vodní párou.

[Saljack]

Jenže jaderná elektrárna taky a něčím co je mnohem horší. Nejsem proti jaderným elektrárnám ale odpad je fakt nedomyšlenej.

[Filip Jirsák]

Pokud je mi známo, odpad z jaderných elektráren se nerozptyluje volně do atmosféry, ale shromažďuje se a ukládá, tudíž je možné s ním dále nějak nakládat. Navíc bych si vůbec nebyl jist tím „mnohem horší“, protože nemám ani řádovou představu srovnání, např. jak velké území by zamořil odpad po vyrobení např. 1 MWh elektrické energie v jaderné elektrárně, v uhelné elektrárně nebo pomocí spalovacího motoru. Pokud podklady k takovému srovnání máte, sem s nimi.

[Michal Fecko]

Pokud je mi známo, odpad z jaderných elektráren se nerozptyluje volně do atmosféry, ale shromažďuje se a ukládá, tudíž je možné s ním dále nějak nakládat.

Ešte raz a pomaly - zhromažďuje a ukladá -> ak sa jeho bezpečne uloženie podcení, tak územie ktoré zamorí pri intoxikácii vody a pôdy sa IMHO 2x až 3x vyrovná zamoreniu ropných odpadov vo vzduchu!

[Filip Jirsák]

Ešte raz a pomaly - zhromažďuje a ukladá -> ak sa jeho bezpečne uloženie podcení

Pokud se bavíme o „ak sa“, bude asi do vyhodnocování potřeba zavést pravděpodobnost. Protože já zase můžu tvrdit, že spalování nafty je daleko nebezpečnější, protože co kdyby se jí živili malí zelení mužíčci, kteří pokud by se naštvali, že jim ropa dochází, zničili by celou Zemi. Takže asi budeme muset porovnat, co je jak pravděpodobné.

územie ktoré zamorí pri intoxikácii vody a pôdy sa IMHO 2x až 3x vyrovná zamoreniu ropných odpadov vo vzduchu

A odkaz na nějaký jiný zdroj než „IMHO“ by nebyl? Já vím, že když se ten jed volně rozptýlí do vzduchu, tak to nevypadá tak nebezpečně, ale právě proto by mne zajímala konkrétní čísla. Protože toho vypadá–nevypadá je v téhle oblasti na můj vkus až moc.

[Heron]

Najdi si, kolik zbyde vyhořelého jaderného paliva a kolik popílku, tun CO2, síry atd vyletí do vzduchu, při vyrobení 1TWh elektřiny. Toho druhého je nepoměrně více a zabíjí to ročně více lidí, než všechny jaderné havárie dohromady za celou dobu.

[Heron]

při vyrobení 1TWh elektřiny .... v jaderné / tepelné elektrárně.

[Michal Fecko]

Najdi si, kolik zbyde vyhořelého jaderného paliva a kolik popílku, tun CO2, síry atd vyletí do vzduchu, při vyrobení 1TWh elektřiny. Toho druhého je nepoměrně více a zabíjí to ročně více lidí, než všechny jaderné havárie dohromady za celou dobu.

...zatiaľ.... jadrovy odpad je iba časovanou bombou...

[Ritchie]

Vedlejší produkty jaderných elektráren rozhodně nejsou odpad, natož časovaná bomba, ale do budoucna cenná energetická surovina.

[Filip Jirsák]

...zatiaľ.... jadrovy odpad je iba časovanou bombou...

To je pořád dokola. Odpad z jaderných elektráren, shromážděný, uložený na jednom místě, ví se o tom, kde je – ten vám vadí. Ale odpad z jiných tepelných elektráren, nebo odpad ze spalovacích motorů, který se vypouští volně do vzduchu, takže nějaké jeho zpětné shromáždění a likvidace je pouze v žánru sci-fi (vlastně není ani tam), to vám připadá v pohodě. Taky byste tvrdil o odpadcích z kuchyně v odpadkovém koši, že je to časovaná bomba, zatímco kdybyste je volně rozhazoval po bytě, bylo by to vlastně docela fajn? Ono se to nějak vstřebá, že…

V současné době prostě zatím neumíme zlikvidovat ani odpad z jaderných elektráren, ani odpad z jiných tepelných elektráren nebo spalovacích motorů. Ale zatímco možnosti likvidace uloženého jaderného odpadu se prakticky zkoumají a je reálná šance, že během několika desítek let se ten problém podaří vyřešit, o žádném výzkumu likvidace odpadů z ostatních zdrojů energie nevím (pokud pominu různé dílčí věci jako odsíření elektráren, které ovšem stejně likviduje jenom malou část zachyceného odpadu, zbytek se stejně zatím ukládá).

[Käyttäjä 11133]

V současné době prostě zatím neumíme zlikvidovat ani odpad z jaderných elektráren

PUREX

[Filip Jirsák]

Nikde jsem tam nenašel, zda jde o nějaký laboratorní provoz, nebo jestli už je to ve stadiu příprav běžného provozu, nebo jestli už se to dokonce běžně provozuje a ČEZ už má nasmlouvánu likvidaci odpadu z Dukovan a Temelína v nějakém takovém zařízení. Tedy jestli to náhodou nevíte z hlavy…

Každopádně mnou zmíněný časový horizont desítek let do vyřešení problému byl schválně hodně pesimistický, aby mne nikdo nechytal za slovo, že co když se narazí na nějakou nečekanou překážku.

[Käyttäjä 11133]

Scientific American České vydání květen-červen 2007:

V USA je metoda PUREX afaik zakázána od roku 1977. Zakázal ji Jimmy Carter. Jedná se o relikt z doby, kdy nebyly k dispozpozici rychlé množivé reaktory a tak se dalo vyhořelé palivo využít jen pro výrobu zbraní.

Francie, Japonsko, Rusko a Velká Británie ovšem jeho příkladu nenásledovaly, takže opětovné zpracování plutonia pro jaderné reaktory stále několik zemí praktikuje.

Několik takových reaktorů už bylo postaveno a vyrábělo elektřinu -- ve Francii, Japonsku, Rusku a Velké Británii -- dva jsou stále v provozu [viz Scientific American České vydání leden 2002].

Dále ale ještě existuje i metoda pyrozpracování o které se v tomto vydání také píše [1,2] .

I když pyrometalurgická recyklační technologie není ještě úplně připravena pro komerční použití, vědci už demonstrovali její základní principy. Na pilotní úrovni byla úspěšně předvedena v provozu na elektrárnách v Rusku i v USA. V plném výrobním měřítku ovšem zatím nepracuje.

1000 megawattová termální jaderná elektrárna například vytváří 100 tun vyhořelého paliva ročně. Roční produkce odpadu z rychlého reaktoru o stejné produkci elektřiny je naproti tomu jen o málo více než jedna tuna štěpných produktů plus zlomková množství transuranů.

Řízení odpadu by se pomocí ALMR cyklů ohromě zjednodušilo. Protože by odpad z rychlých reaktorů neobsahoval žádné významné množství dlouho žijících transuranů, jeho radiace by poklesla zpět na úroveň původní rudy za několik set let místo desítek tisíc let.

[Filip Jirsák]

Díky. Takže to vypadá, že to není dořešeno především kvůli útlumu průmyslu jaderných elektráren v posledních 20 až 30 letech – nebylo jasné, zda jaderné elektrárny neskončí úplně, takže neexistoval komerční tlak na uvedení do praxe. Ten útlum ale v posledních pár letech končí (aby ne, když zatím nic lepšího na výrobu elektřiny nemáme, a svítit loučema taky nechceme), takže pokud bude přijata taková legislativa, která bude nutit elektrárenské společnosti o odpad se postarat, a pokud zároveň bude všeobecná shoda na tom, že jaderné elektrárny se mají dlouhodobě provozovat (protože kvůli odpadu z jedné elektrárny za 20 let jejího provozu se nevyplatí nic extra vyvíjet), dá se komerční řešení očekávat během několika let.

[thl]

Ale radioaktivní popílek z klasických tepelných elektráren vám nevadí.

[David Jaša]

Tohle je typický strach z nevědomosti - dovolím si připomenout pár zajímavých faktů:

* V ČR (nevím, jak na Slovensku) je vysoká přirozená radiaktivita - proto máme jedny z nejpřísnějších, ne-li nejpřísnější normy na radon v obydlích ve světě

* Místa pro hlubinná úložiště se vytipovávají v kompaktních horninových masivech, které odstíní odpad tak, že radioaktivita z něj se na povrchu (tytéž požadavky platí i pro JE kvůli seismické odolnosti)

* Původní ložiska uranové rudy jsou velmi často ve zvětralých horninách - platí to pro většinu českých nalezišť uranové rudy

[Jarda]

Odpad ze soucasnych JE se pouzije jako palivo do reaktoru nove generace (mnozive reaktory), toto "palivo" se opakovanym pouzitim zpracuje z 98%. Jeste neco proti JE?

[Michal Fecko]

Odpad ze soucasnych JE se pouzije jako palivo do reaktoru nove generace (mnozive reaktory), toto "palivo" se opakovanym pouzitim zpracuje z 98%. Jeste neco proti JE?

A to teraz ako začnú Rusi tahať jadrové odpady v olovenych sudoch z mora von?

[Jarda]

Bohajeho, jak ja mam vedet, co budou nejaci rusaci delat? Si normalni prosimte, takovy otazky... Ja tu jen pisu, ze JE(a zejmena v budoucnu pak mnozive reaktory) podle myho nazoru ma potencial zcasti nahradit ropu. Urcite nejsou cesta vetrne elektrarny, ani biopaliva (a to pisu jako syn zemedelce, kterej se ma diky biopalivum (a timpadem 2x vyssim vykupnim cenam komodit) ted celkem dobre))

[Heron]

Asi nijak, jenže ono tam ničemu nevadí.

Uran je také v černém uhlí (malé množství, ale je tam). Paradoxně, tepelná elektrárna vypouští do vzduchy více radioaktivity, než jaderná. V jaderce se hlídá každý gram. Kdo kdy hlídal kolik uranu je v uhlí?

[Michal Fecko]

OK, ja ASI v tejto debate končím a uzavriem to slovami: Všetci sa sústredme na jadrovú energiu ona jediná nás spasí - tak nám Fallout pomáhaj!

[Jarda]

Jo, to mas recht, raci skonci, nase reseni poplives, zadny nenabidnes (zpatky na stromy neberu), takovy nepotrebujem....

[podlesh]

Svět ve falloutu nebyl zničen jadernými elektrárnami, ale jadernými bombami. Které, shodou okolností, byly použity ve válce o poslední zdroje ropy na světě.

[Heron]

Vypadá to, že jsi pěkně nadopovaný rádoby ekologickým cítěním a především fanaticky prosti atomu. Tak si to shrneme, ano?

Někdo se mi snažil kdysi nakecat, že po výbuchu atomové pumy je to místo několik tisíc let neobyvatelné. Hmm, tak jak je možné, že v Hirošimně, tedy městě, kde před cca 60 lety explodovala jaderná puma, se každoročně pořádají pietní akce? - a nevypadá to, že by se to odehrávalo v bunkru s 10m stěnou.

Když je vyhořelé palivo časovanou bombou, tak mi zcela jistě vysvětlíš jak je možné, že v Černobylu, tedy na místě jediné civilní katastrofy kde byly do okolí rozmetány stovky tun materiálu, do roku 2001 běžel poslední blok a pracovali u něj lidi?

[Dag]

Hirošima byla ale pidibomba. Ale teď jsou vodíkové a u fúze je to... už nevím.

Očekávat, že co s vyhořeným palivem, to někdo určitě vymyslí, to se mi zdá, omlouvám se, jako takový povinný optimizmus. Stejně jako "bezpečné úložiště", což je útěšné klišé, co nic moc neznamená.

Se mi zdá, že protijádrové hysterii dělá důstojný protipól projádrová hysterie. Jedni odmítají připustit možnost jaderné energetiky, druzí odmítají připustit rizika.

Taky by šlo říct, že záření neškodí, protože spousta lidí přežila bez známek narušení neskutečný dávky. Ale nevíme co to udělá s dalšími generacemi. A je to argument typu: "Můj fotr kouřil a dožil se devadesáti". Stejně tedy, osobně nevím, jaká je životnost pracovníků v Černobylu. V Rusku se s tím moc nemažou a lidé tam běžně žijí v místech, co jsou papírově na evakuaci. Ovšem moc jim to dobře nedělá.

[Käyttäjä 11133]

Očekávat, že co s vyhořeným palivem, to někdo určitě vymyslí, to se mi zdá, omlouvám se, jako takový povinný optimizmus.

Akorát, že už je vyřešeno, že.. Alespoň co se teoretického konceptu a testovacích reaktorů týče.

[Jarda]

To sem muzes napsat 100x (o tech mnozivych reaktorech, co spotrebovavaji soucasny jaderny odpad) a stejne se najde idiot, co sem zas napise, co s odpadem....

[thl]

A tak je to se vším.Většina lidí jsou ignoranti ovlivnění demagogickými bláboly, kterým stačí předžvýkané povrchní informace z bulvárních médií.

[Dag]

Lip bych se necharakterizoval! Už je to tam! Dík! :)

[thl]

Kdyby vaše příspěvky nebyly demagogické bláboly, ale silné argumenty podpořené relevantními zdroji, pak byste se v mém komentáři nepoznal.

[Dag]

Já vím. Dokonce už v sedmdesátých letech byly postaveny první, tuším ve Francii. Jenže s tím byly zase jiné problémy. Ale to není nic zásadního proti, zachovejte paniku... tedy klid, energetiku neřídím a ani v budoucnosti nehodlám. :)

[Käyttäjä 11133]

Ale ty mluvíš jen o PUREXu... A hlavní problém toho testovacího reaktoru byly ty rakety

[Dag]

Říkalo se jim Rychlé množivé reaktory. Také v tehdejším SSSR a Japonsku se s tím už tehdá experimenovalo. Moc to tenkrát nevyšlo, z všemožných důvodů.

[Käyttäjä 11133]

Rychlé množivé reaktory nejsou metody obnovy "vyhořelého" paliva...

[Dag]

Aha! jo, ty jsou na lepší využití, nebo ne? No, nevím, a studovat tohle nehodlám. To mi zmátlo: To sem muzes napsat 100x (o tech mnozivych reaktorech, co spotrebovavaji soucasny jaderny odpad) a stejne se najde idiot, co sem zas napise, co s odpadem.... od kolegy, který asi ví.

Tedy, kdo ví... to zase pozoruji já, s množstvím vědomostí klesá množství apriorních soudů a jistoty. Jak říkal jednen významný vědec: V druhým járu jsem věděl všechno a všechno mi bylo jasný, při promoci už jsem si nebyl tak jistý a dneska už říkám maximálně snad. :)

[Filip Jirsák]

Očekávat, že co s vyhořeným palivem, to někdo určitě vymyslí, to se mi zdá, omlouvám se, jako takový povinný optimizmus.

Což se ale netýká jen jaderných elektráren, ale i ostatních tepelných elektráren, nebo spalovacích motorů. Jenomže tenhle odpad se neukládá do kontejnerů s výstražnou značkou, tak jako by nebyl. V současné době vyrábíme většinu energie tím způsobem, že doufáme, že jednou někdo vymyslí, co s odpadem. Jenomže zatímco jaderný odpad se řeší už dávno, ostatní se začal částečně řešit až nedávno (globální oteplování), a řeší se zatím jen omezení (růstu) jeho produkce, v žádném případě se neřeší likvidace odpadu již vyprodukovaného.

[Dag]

Týká se to i jiných zdrojů energie, jasně. Ono i tam jsou snahy s fitry, odsířením...

[David Jaša]

..., to se mi zdá, omlouvám se, jako takový povinný optimizmus. Stejně jako "bezpečné úložiště", což je útěšné klišé, co nic moc neznamená.

Alespoň se o bezpečnost úložišť snažíme, matička Země při ukládání uranové rudy nic podobného nedělala...

[Käyttäjä 11133]

No vzhledem k tomu, že zbytkové transurany jsou trošku více radioaktivní, než původní ruda... :)

[Saljack]

CO to kecáš s černobylem vždyť je to celý zabetonovaný jak tam mohli pracovat lidi tohle mě fakt dostává. Mimochodem radioaktivita při černobylu byla zvíšená i u nás.

[Filip Jirsák]

Černobyl – elektrárna po havárii

[Honza Jaroš]

...a jak je to dnes...

[Jarda]

Byl sis aspon naliskat?

[Saljack]

Tak to teda čumim. O ukrajincích sem si myslel svý ale po dnešku si myslim že to jsou magoři prvního kalibru. Zajímalo by mě jaký lidi a jak tam pracujou. Taky nechápu když to zalili betonem jak se k tomu dostali. Ale koukám že na ukrajině je možný všechno

[Filip Jirsák]

Možná by stačilo si o tom alespoň něco přečíst.

Zalit betonem byl ten reaktor (resp. jeho zbytky), který explodoval. Další bloky elektrárny nebyly tou havárií přímo zasaženy, nejsou zality betonem, takže není problém se tam dostat. A k samotné havárii – v reaktoru vznikl tak vysoký tlak, který utrhl víko (dá-li se tomu tak říkat) reaktoru a radioaktivní materiál vychrlil do vzduchu (podobně jako sopka nebo gejzír). Foukal vítr, který začal ten radioaktivní mrak unášet určitým směrem, teprve tam začal radioaktivní materiál padat zpátky k zemi a zamořoval tedy území, kde dopadl. Přímo jaderná elektrárna tedy tímto spadem nebyla zasažena, zasaženo bylo území „po větru“, kde byl radioaktivní spad (stejně jako popel vyvržený ze sopky za větru nedopadne zpět na sopku, ale je odnesen někam dál). Lidé, kteří byli ozářeni během likvidace „požáru“ byli ozářeni tím, co zbylo v reaktoru (to, co bylo později zalito betonem). Nebylo to tedy tak, že by reaktor vybuchl a rozmetal radioaktivní materiál po okolí, ale velká část zůstala ve zbytcích reaktoru, a část byla vychrlena až do určité výšky do vzduchu. Samozřejmě něco se „rozprášilo“ i po okolí, ale to byla zřejmě z hlediska intenzity záření nezajímavé množství. Dneska se do Černobylu pořádají turistické zájezdy…

[Kvakor]

Jenže jaderná elektrárna taky a něčím co je mnohem horší. Nejsem proti jaderným elektrárnám ale odpad je fakt nedomyšlenej.

To je hloupost. Metody veresene jsou, ale vzhledem k jejich financni narocnosti se nevyplati. Mimo uz zminenych konvencnich metod existuji jeste exotictejsi:

1) Transmutator - pomoci neutronoveho dela (vyvynuteho jako zbran pro SDI, aka "Hvezdne valky") se radioaktivni izotopy s dlouhou dobou rozpadu transmutuji na izotopy s kratkou dobou rozpadu (s polocasem radove roky, max. desikty let). Nevyhodou je znacna spotreba celeho zarizeni, ale bylo by mozne ho kombinovat s podkritickym reaktorem, takze by bilance mohla byt i kladna.

Metoda byl castecne testovana v laboratornich podminkach, ale na plnohodnotny transmutator nejsou penize.

2) Ponoreni do zemskeho jadra v subdukcni zone. V subdukcnich zonach (vetsinou jsou pod morskou hladinou v hlubokomorskych prikopech) se zanoruje zemska kura do zemskeho plaste. Pokud do teto kury umistime kontejnery, ktere preziji ponoreni do plaste (coz neni problem, pokud nepocitame jejich cenu), tak se pri roztaveni casti kury propadnou postupne polotekutym plastem do zemskeho jadra. Tam nebudou vadit, protoze zemske jadro je beztak dost radioaktivni samo o sobe - cast zemskeho vnitrniho tepla pochazi prave z radioaktivniiho rozpadu. Prave proto je lava a vyvreliny obecne mnohem radioaktivnejsi nez treba usazeniny a proto take puklinamy v zemske kure unika radon.

Pokud je mi znamo, metoda nebyla zatim nikdy testovana, hlavne pro narocnost vrtani ve velke hloubce.

3) Vystreleni do kosmu, pravdepodobne do Slunce. Na to by byl treba olbrimy elektromagneticky urychlovac (aka "Gaussgun"), dlouhy nekolik kilometru. Ten by urychlval kontejnery s odpadem na rychlost okolo 20 km/s, takze by by zemskou atmosferou proletely za nekolik sekund a nasledne by skoncily svou pout v jadru Slunce. Tam by take nijak nevadily, protoze jadro Slunce je vlastne obri termojaderny reakltor (a je tedy velmi silne radioaktivni), navic nejakych par set tisic tun odpadu je proti hmote Slunce jako plivnuti do oceanu.

Hlavni nevyhodou obriho urychlovace by byl straslivy hluk, zpusobovany kontejnerem urychlovanym na hypersonickou rychlost, zhruba srovnatelny se startem raketoplanu. Pravdepodobnost selhani by byla velmi mala, protoze kazda civka muze byt samostatnym systemem a i pri selhani nekolika civek najednou by odpad opustil Zemi a skoncil by nekde na vysoke orbite. A take bylo by nutne ustavit bezletovou zonu v draze projektilu - pri zasahu letadla by skz nej projektil proletel jako kulka listem papiru.

Elektromagneticke urychlovace a podobna "verneovka dela" byly sice testovany (napriklad kontroverznim Gerardem Bullem), ale zatim nikdo neudelal "delo" dost silne na vystreleni projektilu na obeznou drahu (i kdyz NASA ma zarizeni schopna strilet projektily ryclosti 60 km/s), protoze by realizace byla velmi draha.

[Heron]

Tyhle metody se znaží toho materiálu zbavit víceméně drahým způsobem. Proč? Vždyť dnes víme, že využíváme asi jen 5% uranu v palivu pro JE, zbytek považujeme za jaderný odpad. Proč se zbavovat 95% materiálu? Místo toho jej můžeme bezpečně uložit, což dneska umíme velmi dobře a protože toho materiálu není nijak moc, tak ani nezavazí. Za pár let se najde technologie, jak to opět využít pro výrobu energie.

[Kvakor]

Samozdrejme ze toto jsou metody na zbaveni se one casti, ktera je uz dale nepouzitelna (tj. zbytku po prepracovani), nevyhorely uran je naprosto zbytecne likvidovat.

[Michal Fecko]

Ropa (a jej nečistoty) sú h*vn* oproti jadrovému odpadu a havárii jadrových elektrárni.

[tomolc]

Zabúdate na to že ten kompresor čo tomu auto dodá stlačený vzduch do nádrže môže fungovať na elektrínu so solárnych článkou.

Tá firma si samozrejme uvedomuje že menej výhodné ak každý bude čerpať vzduch doma. Avšak ak by existovala sieť vzduchových staníc (dokonca samoobslužných - povedzme na mince alebo tak) s velkými zásobníkmi ktoré by sa tlakovali cezden za pomoci elektríny s blízkeho solárneho pola alebo malej veternej turbíny - výhodnosť rapídne stúpa. Je totiž daleko drahšie namontovať spomínanú technolgiu do auta ako do čerpecej stanice (hmotnost akumulátoru a solárnych článkou a ich cen).

Dalej - auto na vzduch je daleko lahšie ako auto na s akumulátormi a dalko menej technologicky náročnejšie ako auto na vodík alebo iné chemické palivo. Naviac so vzduchom sa lahko a bezpečne manipuluje.

Dalej treba zohladniť aje reciklovatelnost celého auta. Si predstavte že bi sme dnes museli hromadne každých napr. 5 rokou menť akumulátor na pohon nášho el.auta - aj ked sa akumulátori dajú reciklovať alebo bezpečne likvidovať som presvedčený o tom že pri vysokom počte lektromibilou by to bola ekologická katastrofa.

Zhrniem to asi takto: Pri dostatočnej sieti vhodne vybavených čerpacích staníc, ktoré by zýskavali energiu z alternatývnych zdrojou sa jedná o pomerne výhodné riešenie.

Musíte sa nato pozerať komplexne a nielen z pohladu účinnosti motora.

tomolc

[Luk]

Zabúdate na to že ten kompresor čo tomu auto dodá stlačený vzduch do nádrže môže fungovať na elektrínu so solárnych článkou.

To už by byl vrchol neefektivity. Celková účinnost takového řetězce by byla někde okolo 1-2 %, což se opravdu nevyplatí.

Dalej - auto na vzduch je daleko lahšie ako auto na s akumulátormi a dalko menej technologicky náročnejšie ako auto na vodík alebo iné chemické palivo. Naviac so vzduchom sa lahko a bezpečne manipuluje.

Není pravda. Tlaková nádoba na 30 MPa je sama o sobě dost těžká (záleží na použitých materiálech, ale pro 200 litrů vzduchu to nebude méně než cca 100 kg). Navíc je potřeba připočíst hmotnost stlačeného vzduchu, kterého také nebude málo, pokud má to auto někam dojet (při objemu 200 litrů dalších cca 65 kg) - sice se vzduch samozřejmě bude spotřebovávat, ale na počátku tato mrtvá váha bude.

Technologická náročnost je samozřejmě menší, ale při sériové výrobě akumulátorů ten rozdíl už není tak značný. Jinak s elektřinou se manipuluje úplně stejně snadno jako se vzduchem.

Dalej treba zohladniť aje reciklovatelnost celého auta. Si predstavte že bi sme dnes museli hromadne každých napr. 5 rokou menť akumulátor na pohon nášho el.auta - aj ked sa akumulátori dajú reciklovať alebo bezpečne likvidovať som presvedčený o tom že pri vysokom počte lektromibilou by to bola ekologická katastrofa.

Není to problém. Pokud bude např. Li-ion akumulátor s uhlíkovou anodou, katodou z LiFePO4 a s elektrolytem LiClO4, lze ho plně a zcela bezproblémově recyklovat. Navíc, narozdíl od olova nepředstavuje lithium žádný zvláštní ekologický problém.

Musíte sa nato pozerať komplexne a nielen z pohladu účinnosti motora.

Právě. A právě akumulátory v elektromobilech mají ještě jednu významnou výhodu. Při dostatečném rozšíření by mohly sloužit pro distribuované ukládání energie. Prostě kdo by v určitý den nepotřeboval nikam jet, zapnul by vracení energie (načerpané mimo špičku, typicky v noci) ve špičce do sítě. Za vrácenou energii by dostal zaplaceno více, než za kolik čerpal. Vyšlo by to totiž pořád ještě levněji než provoz zdrojů a přenos energie pro pokrytí špičky. To je jen taková úvaha, nicméně v budoucnu by to mohlo být perspektivní.

[Jirka P]

Prostě kdo by v určitý den nepotřeboval nikam jet, zapnul by vracení energie (načerpané mimo špičku, typicky v noci) ve špičce do sítě

Myslím, že v situaci, kdy na polovině našich el. železnic nedokážeme rekuperovat ani zadarmo, je tohle pustá utopie.

[Luk]

Železnicí, tedy hlavně tou českou, bych neargumentoval ani náhodou. Tam je mnoho horších problémů, například bezpečnostních. Když se něco stane na trati, policie nebo hasiči nemají dostatečnou možnost, jak varovat strojvůdce vlaků, které tam míří. Dopadlo to například takhle a mohly za to dráhy. Proto že něco nejde u ČD, vůbec neznamená, že by to nešlo obecně.

[Jirka P]

Já bych zas ani náhodou neargumentoval články na idnesu. Varovat strojvůdce vlaku může každý a zrovna u té Bystřičky hasiči porušili co mohli a že by DI napsala že za to můžou dráhy si nevzpomínám. Skutečný průsery na dráze v poslední době byly Čerčany, Benešov, Chotoviny, Varnsdorf anebo ti přejetí lidé v Brandýse n. O. a Pečkách. Toliko offtopic.

Hlaví věc je, že já jsem neargumentoval železnicí, ale rozvodnou sítí, která tu rekuperaci neumožňuje.

[David Jaša]

Na Vraňany jste nějak pozapomněl - cituji ze zprávy:

4.3.3 Příčiny, které jsou způsobeny předpisovým rámcem a v používání systému zajišťování bezpečnosti:
Chybějící všeobecný systém označování přejezdů, umožňující jejich jednoznačnou a nezaměnitelnou identifikaci.

- předpokládám, že něco podobného se najde i v závěru zprávy z Bystřičky. Co se týká rozvodné sítě doporučuju tyto články - způsobem pochopitelným i pro laika je tam popsán současný stav (na střídavé) a možnosti řešení.

[Jirka P]

Vraňany ano, tam ale šlo o to, že se spolehli na výpravčího, který byl tak trochu ... nekompetentní, ta identifikace byla dost přesná, i když nějaká tabulka s číslem by určitě pomohla. Ne, že by se někdo někam nedovolal protože neměl číslo, nevěděl jak nebo by to vůbec nešlo. Nenapsal jsem je protože už byly zmíněny předtím.

Ty články jsem četl, ale problém je, že závěr z nich je dost pesimistický, tzn. že aby to šlo, bylo by nutné překopat měnírny (a to do značné míry všechny).

[Filip Jirsák]

Vraňany ano, tam ale šlo o to, že se spolehli na výpravčího, který byl tak trochu ... nekompetentní, ta identifikace byla dost přesná, i když nějaká tabulka s číslem by určitě pomohla.

Ona byla bohužel dost přesná z pohledu silnice, z pohledu dráhy taky celkem přesná, ale ukazovala na úplně jiný přejezd. A bohužel ani jednu stranu nenapadlo upřesňovat, zda „železniční přejezd mezi A a B“ znamená přejezd na silnici mezi A a B nebo na kolejích mezi A a B.

[trekker.dk]

Hlaví věc je, že já jsem neargumentoval železnicí, ale rozvodnou sítí, která tu rekuperaci neumožňuje.

Tuším, že ta rozvodná síť patří k železnici.

[Jirka P]

Právěže ne, měnírny jsou připojeny na síť distributorů. Kdyby měly dráhy svou rozvodnou síť (jako v některých jiných státech), tak neni problém.

[trekker.dk]

Na rekuperaci přece není potřeba mít vlastní rozvodnou síť, to by mohla zajistit právě ta měnírna a vrátit el. proud do sítě k distributorovi přes druhý elektroměr. Nebo se pletu?

[Luk]

Jenže on musí být taky někdo, kdo tu energii vykoupí a uplatní ji jinde. Hlavně na to musí být připraven - a stejně tak i provozovatel sítě (to jsou totiž různé firmy, byť mohou spadat pod jednoho vlastníka, např. ČEZ Distribuce s.r.o. se stará o distribuční síť, kdežto ČEZ Prodej s.r.o. prodává elektřinu). A prodejce elektřiny samozřejmě není příliš nadšen z toho, když mu dráhy vrací nějakou elektřinu, u které dopředu neví, kolik jí bude a kdy poteče. Co s ní má v tu chvíli dělat?

[trekker.dk]

A prodejce elektřiny samozřejmě není příliš nadšen z toho, když mu dráhy vrací nějakou elektřinu, u které dopředu neví, kolik jí bude a kdy poteče. Co s ní má v tu chvíli dělat?

Na tom něco je. Na druhou stranu bych neřekl, že by se rekuperace v celé síti nějak projevila - pochybuju, že by lokomotiva vrátila tolik, kolik umí brát.

[Luk]

Samozřejmě, že příkon pro pohon bude vždy vyšší než výkon dodávaný zpět z EDB. Jenže i tak jde o výkony v řádu MW a to není až taková legrace.

[Luk]

že by DI napsala že za to můžou dráhy si nevzpomínám

Takže budu citovat ze zprávy DI:

Provozovatel dráhy ve smyslu § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 266/1994 Sb., neprovozoval dráhu pro potřeby bezpečné drážní dopravy podle pravidel pro provozování dráhy, obsažených v jednotných technologických postupech provozovatele dráhy tím, že nezajistil předání požadavku na zastavení drážní dopravy osobám řídícím drážní dopravu.

Provozovatel dráhy ve smyslu § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 266/1994 Sb., neprovozoval dráhu pro potřeby bezpečné drážní dopravy podle pravidel pro provozování dráhy, obsažených v jednotných technologických postupech provozovatele dráhy tím, že nezajistil při hrozícím nebezpečí z prodlení vypnutí napětí v trakčním vedení v požadovaném úseku trati ihned po obdržení požadavku, ale až s více jak dvou minutovým zpožděním. Provozovatelem dráhy nebylo zohledněno prioritní hledisko zajištění bezpečnosti.

Provozovatel dráhy ve smyslu § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 266/1994 Sb., neprovozoval dráhu pro potřeby bezpečné drážní dopravy podle pravidel pro provozování dráhy, obsažených v jednotných technologických postupech provozovatele dráhy tím, že nezajistil, aby se výpravčí ŽST Jablůnka při hrozícím nebezpečí z prodlení pokusila vlak Lv 73880 zastavit rutinním příkazem „STOP“, nebo „GENERÁLNÍ STOP“.

Provozovatel drážní dopravy nezajistil, aby osoba řídící drážní vozidlo ve smyslu § 35 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 173/1995 Sb., sledovala celkový chod HDV a tím zjistila výpadek napětí v trakčním vedení dříve než při brzdění před ŽP v km 33,243. 40
Provozovatel drážní dopravy dále nezajistil, aby osoba řídící drážní vozidlo, při zjištění výpadku napětí v trakčním vedení při jízdě elektrického HDV zastavila.

Provozovatel drážní dopravy ve smyslu § 33 odst. 2 vyhlášky č. 173/1995 Sb., nevydal jednotné technologické postupy obsažené ve vnitřních předpisech pro zajištění, aby ve smyslu § 35 odst. 1 písm. q) vyhlášky č. 173/1995 Sb., osoba řídící drážní vozidlo při zjištění výpadku napětí v trakčním vedení i při jízdě elektrického HDV u něhož nebyla zjištěna závada, vozidlo zastavila, a není-li na místě zjevná příčina výpadku, spojila se s osobou řídící drážní dopravu.

Tak kdo tedy porušil, co mohl (cituji jen ty ze zjištěných nedostatků, které byly označeny jako významné pro závěr o příčině - byla zjištěna i další pochybení)? Ano, iDnes bulvarizuje, ale tady je to nesporné. A ty další průsery (kde byli zranění nebo dokonce mrtví) jsou samozřejmě horší, tohle jsem uvedl jen jako příklad.

Hlaví věc je, že já jsem neargumentoval železnicí, ale rozvodnou sítí, která tu rekuperaci neumožňuje.

Vzhledem k tomu, že to není otázka nejbližších let (spíš bych něco takového viděl nejdřív za nějakých 20-30 let), tak současný stav sítě není až tak podstatný.

[Jirka P]

Provozovatel dráhy ve smyslu § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 266/1994 Sb., neprovozoval dráhu pro potřeby bezpečné drážní dopravy podle pravidel pro provozování dráhy, obsažených v jednotných technologických postupech provozovatele dráhy tím, že nezajistil předání požadavku na zastavení drážní dopravy osobám řídícím drážní dopravu.

Určitě, ale důvodem nebylo to, že by ten požadavek předat nešel.

Neříkám, že na dráze šlo všechno naprosto bez problémů, ale hasiči zase např. hasili pod živou trolejí a nezajistili místo nehody, viz Bojový řád jednotek PO, metodické listy N21 a S5. Jde o to, že jakékoli volání někam nutně v sobě má race-condition a spoléhat na to úplně nelze. U běžné silniční nehody taky místo označí a dopravu řídí účastníci nehody, nelze se vymlouvat na to, že byla zavolaná policie (ale ještě nepřijela).

Vzhledem k tomu, že to není otázka nejbližších let (spíš bych něco takového viděl nejdřív za nějakých 20-30 let), tak současný stav sítě není až tak podstatný.

To záleží. Pokud by to třeba znamenalo výměnu všech trafostanic, tak bůh ví...

[David Jaša]

To záleží. Pokud by to třeba znamenalo výměnu všech trafostanic, tak bůh ví...

Na střídavé těch trafaček tolik není a propojovat se to dá postupně. Podle mě záleží jenom na tom, jestli bude dostatečný tlak na správná místa...

[Luk]

Jenže původně jsem hovořil o běžné rozvodné síti, ne o železnici. Každá vesnice má své trafo, taktéž každá městská čtvrť nebo i větší budova. Některé objekty (např. TV vysílače, serverhousingová centra) mají dokonce dvě trafa, každé napájené odjinud. Ukládání/odběr lze používat i jen v rámci jednotlivých NN segmentů, ale to příliš nepomůže. Problémem jsou hlavně velké odběry (továrny), které jsou připojeny VN nebo i VVN sítí. Proto je potřeba, aby na to byla připravena celá síť nebo aspoň významné části.

[raroo]

Já slyšel dokonce o daleko vyšším tlaku, ale pořád je levnější vymyslet levnou 100l nádrž např 60Mpa na kterou auto ujede 200km s výkonem 40k než než levnou baterii stím akumulovaným výkonem. Jo a bylo by fain aby se i ta baterka nabila za 5min. človek nebude přece trčet u pumpy než se mu nabijou články. Jinak cenová bilance nákladů je u auta na vzduch dle mých informací nejvýhodnější. 1USD na 100km. Jelikož do nákladů na provoz se počítá i výměna článků. Jinak ještě, až budou běžne si lidé moci vybrat které auto, jestli elektrika či vzduch asi bude jasné že nikdo nedé za stejnou věc xkrát tolik. Pokud Indiáni jen hloupě netlachají (s cenou auta) tak auta na elektriku nazdar bazar. Jo k těm článkům ....možná že časem vyvinou levné kondenzátorové baterie, zatím nejsou a asi ještě dlouho nebudou. Ty mají 500.000 cyklů a více. Nabijí rychle ale kabel by musel být tak silný že ke každé benzince na lektromobily by musela vést VNka. Všechno má své výhody a nevýhody a nedsuzuji jako autor článku ani jednu technologii takže mne nekamenujte.

[ZAH]

Jaká je energetická a surovinová náročnost výroby těch dnešních akumulátorů ? Kolik energie zhltají než jsou vyrobeny a po ukončení životnosti recyklovány ?

[Jimmy]

Roztavit pár desítek kg olova zas tak moc energie nespotřebuje.
Teplota tání je jen cca 330°C, měrné skupenské teplo tání olova je 22,6 kJ × kg–1, měrná tepelná kapacita olova je 0,129 kJ × kg–1 × K–1.
Tedy na roztavení např. 100kg olova (kolik váží baterky v elektromobilu ? ) je potřeba 100*22,6+100*310*0,129= 6259 kJ
Tepelná výhřevnost např. černého uhlí je 29,2 MJ/kg. Tedy na roztavení 100 kg olová nám postačí je 6,259/29,2=0,21 kg černého uhlí

K tomu je nutné připočíst náročnost výroby dalších částí, ale nějaké ohromné číslo to také nebude.

[Luk]

Jenže olověné akumulátory nejsou zrovna moc výhodné. Jsou levné, to ano. Mnohem výhodnější (z hlediska energetické hustoty a také životnosti) jsou lithiové akumulátory (Li-ion a Li-pol). Získat lithium je podstatně složitější, v čisté formě se nikde nevyskytuje a jeho získávání (ať už z hornin nebo z mořské vody) je obtížné a energeticky náročné.

[ZAH]

Nezlobte se, ale váš výpočet mi připomíná argumentaci pana Bursíka a joho bližních. Olovo se musí vytěžit jako ruda, zpracovat, vyrobit plast pak dopravit atd atd. Můj osobní odhad je řádově stovky kg uhlí na 100 kg akumulátoru. Výcházím z cen výrobků.

[Luk]

I kdyby to byly stovky kg uhlí (nebo i tuny), pořád to není zase tak moc. Ale olovo prostě není příliš výhodné pro použití na akumulátory pro elektromobily.

[ZAH]

Reagoval jsem na toto .

Tedy na roztavení 100 kg olová nám postačí je 6,259/29,2=0,21 kg černého uhlí

[Luk]

Já vím. Jen říkám, že i kdyby to bylo podstatně více, pořád to není tak zlé.

[Jimmy]

Bavíme se o recyklaci nebo o výrobě ? Olověné akumulátory mají životnost cca 5 let, ale po ukončení životnosti jdou velmi dobře recyklovat, z pohledu využitého olova bude recyklace téměř 100%. A právě recyklace u olověných akumulátorů je energeticky velmi nenáročná.

[Saljack]

Já si i myslim že může existovat i alternativní pohon, který může být levný a ekologický. Jenže kdyby něco takového existovalo nemělo by to šanci dokud nedojde ropa. Každá ropná společnost by pak vynaložila nemalé výdaje aby získala plány a schovale je někde v sejfu aby se o tom nikdo nedozvěděl.

[Luk]

Každá ropná společnost by pak vynaložila nemalé výdaje aby získala plány a schovale je někde v sejfu aby se o tom nikdo nedozvěděl.

Tohle je hodně rozšířený mýtus, který zaznívá už řadu desetiletí. Je zhruba stejně důvěryhodný jako různé "teorie spiknutí", zmiňované v souvislosti s 11. zářím a jinými událostmi.

[VRtulnikk]

To bych netvrdil... Mame vodik, mame spoustu alternativnich paliv... Tak nechapu, proc se uz 100 let jezdi temer vyhradne na benzin/naftu... nuc jineho, nez tlak ropnych spolecnosti si pod tim predstavit nedokazu

[Jarda]

Smarja, to si fakt jako myslis, ze vedec vymysli ten super-princip a hned prikvaci Shell s Rostnefti a uplati ho, aby o tom nikde necekl, za mesic na to prijde nekdo jinej, tak to udelaji zas?

PS: Vodik neni zdroj energie, ten musis taky vyrobit a v soucasne dobe se vetsina vodiku vyrabi z ropy... min psat do diskuzi, vice studovat!

[Honza Jaroš]

Ten vodík nemáte, pokud do něj nenarvete hromadu energie, protože rozklad vody není žádná sranda. Pokud byste chtěl pokrýt současnou spotřebu, znamenalo by to výstavbu opravdu velkého množtví nových energetických zdrojů, nejspíš jaderných, což je politicky těžko průchodné.

Alternativní paliva mají velmi malé EROEI (poměr vložené energie ku energii z paliva získané), často menší než 1, přičemž energeticky je dotují opět hlavně fosilní zdroje. Navíc nemají šanci pokrýt spotřebu - už teď některé státy EU kvůli svým závazkům dovážejí suroviny pro výrobu biopaliv z rozvojových zemí, protože na pěstování nemají dostatek vlastních zemědělských ploch.

[Luk]

některé státy EU kvůli svým závazkům dovážejí suroviny pro výrobu biopaliv z rozvojových zemí, protože na pěstování nemají dostatek vlastních zemědělských ploch

Ona je totiž také pitomost získávat transformovanou sluneční energii z míst, kde slunce moc nesvítí. Stačí srovnat efektivitu výroby biolihu z brazilské cukrové třtiny a z českého (německého, francouzského apod.) obilí.

[Honza Jaroš]

Což ovšem zase s sebou nese energetické investice do transportu přes půl světa, nemluvě o likvidaci brazilských pralesů, které ustupují právě rozšiřování zemědělské výroby...

Podle mě je to slepá ulička tak jako tak. Intenzivní zemědělství je závislé na fosilních zdrojích a když ty dojdou, budeme v čudu jak co se týče biopaliv, tak co se týče potravin...

[Luk]

Podle mě je to slepá ulička tak jako tak.

Je to slepá ulička a už to vědí i v orgánech EU. Jenže kdyby couvli, udělali by si pořádnou ostudu (tu si tedy udělají tako jako tak). K tomu nikdy nemělo dojít.

Teď si zadělávají na další ostudu oním určením limitu oxidu uhličitého 120 (nebo 130? Čert ví, je v tom guláš) g/km2 jako průměr pro každého výrobce. K čemu to povede?

1. Ke komedii s chrlením mnoha modelů mikroaut, které nebudou sloužit k ničemu jinému, než ke stahování průměru emisí.
2. K dalšímu bujení smradlavých a škodlivých dieselů, které dosahují nižší emise CO2 (mimochodem - u té plakety, kterou je potřeba mít pro vjezd do některých německých měst, už jsou diesely posuzovány podle skutečné škodlivosti, tedy výrazně přísněji než auta na benzin).
3. K papírovému slučování automobilek.
4. K výrobě motorů s malými objemy, které sice při měření vykáží nízké emise CO2, ale které budou velmi rychle odcházet (přičemž se budou podstatně zhoršovat i emise).

[podlesh]

Jasně, schovat do sejfu, protože by se musel rozdávat zadarmo a nic by se na tom nedalo vydělat.

No, nevím. Schovat plány do sejfu mi připadá jako největší kravina - kdo začne produkovat takovýto pohon vydělá neskutečné peníze (a to i na poměry ropných společností).

Já být CEO GlobalizedEvilOilCompany inc., tak ty plány opravdu získám, ale místo do sejfu je strčím výzkumnému oddělení s úkolem "rozjeďte výrobu a do roka až skoupíme všechnu konkurenci".

No, asi nejsem ten správný typ na filmového zápornáka.

[Michal Fecko]

Já být CEO GlobalizedEvilOilCompany inc., tak ty plány opravdu získám, ale místo do sejfu je strčím...

... do ohňa

[podlesh]

Děkuji za názornou demonstraci.

[Matlák]

To je prostý nesmysl. Tohle je evoluce. Sice tu máme byrokratické "zpomalovače", ale jinak dnešní ekonomika funguje právě na principu přežití. Každá ropná společnost (kamarád dělá například u Exxon Mobil) financuje intenzivní výzkum v oblasti alternativních zdrojů paliva, ale pochopitelně se chová ekonomicky, jinak by zahynula!

Proto jde teď nejvíc financí do hledání ložisek zemního plynu, kterého je ještě na Zemi tolik že nás to uživí déle než ropa.

P.S.: Znáte VM magazín? Dosti podobné, ve VM magazínu se neustále řeší právě tyto doslova pohádkové příběhy o dokonalých zdrojích volné energie (v podstatě perpetuum mobile ^2, ale doslova to tam nikdo nenapíše, protože by tomu nikdo neuvěřil), které velké firmy "zadupaly do země"...

[Luk]

Samozřejmě. Kdyby byl kdokoliv na světě (tím spíš firma, která má dostatek volných prostředků) schopen rozjet výrobu něčeho, co bude tak skvělé, že to eliminuje ropné společnosti, tak to dávno udělá. Udělala to i ropná firma - protože by to bylo výhodnější než jen spoléhat na ropu.

Jenže on nikdo takový není. Jestliže auto např. na elektřinu stojí dvojnásobek ceny běžného auta, nikdo kromě několika nadšenců si ho nekoupí (i když je pak provoz levnější). Tím spíš, že dobít akumulátory trvá podstatně déle než natankovat plnou nádrž a v praxi nemá žádný elektromobil větší dojezd než nějakých 250-300 km (oproti 600-1000 km u běžných aut; zvětšování akumulátorů nemá smysl, znamená mrtvou váhu navíc a současně nárůst ceny). Podobné je to i u ostatních řešení pohonu.

[Dag]

Nóó. Že by měli naftaři zrovna radost z představy, že by si mohli s akciemi ropných společností vytapetovat kuchyň, to se mi moc nezdá. Spíš by se snažili závislost na naftě udržet jak to jen jde. a mají takovou moc, že se nemusí ani spikávat a kout temné plány v podzemních garážích :). Na naftu, auta, benzínky, výrobky z ropy... je toho navázaného tolik, že kdyby to nabouralo nějaké funkční auto na něco jinýho, byl by to docela mazec. Že si velké firmy drží a prosazují své zavedené produkty, které jim přinášejí zisk, to bych nebral jako spinkutí, ale normální. Pouštět se do něčeho nového, nejisté investice... Farmaceutické firmy také cpou své léky hodně bezohledně, minimálně třeba pozdrží nový a lepší lék.

Tata už vyrábí dost dobrý autobusy. Kdo ví. Pamatuji ještě konec doby, kdy se euroameričané mohli potrhat smíchy nad výrobky z Japonska. Nekvalitní kopie, považované za důkaz jejich naprosté neschopnosti. Amíci se řechtali na japonskými vozy, to bylo legrace! Jenže pak je přešla.

[Luk]

Farmaceutické firmy také cpou své léky hodně bezohledně, minimálně třeba pozdrží nový a lepší lék.

Samozřejmě. Jenže to nese poměrně velké riziko, že nějaký konkurent s ním přijde dřív. Od okamžiku, kdy se nechá lék patentovat (čímž se konkurenci zabrání lék vyrábět), běží ochranná lhůta a každý rok zpoždění znamená, že se zkrátí doba, po kterou má firma na lék monopol.

Totéž platí i v jiných oborech (bez ohledu na to, zda jde o patentované věci nebo ne). Sice se leckdo snaží pomocí průmyslové špionáže zjišťovat, jak na tom ten který konkurent je, ale uhlídat se to nedá. Proto zanedbat vývoj nových technologií by bylo hodně krátkozraké a žádná lepší firma si to nedovolí.

Pamatuji ještě konec doby, kdy se euroameričané mohli potrhat smíchy nad výrobky z Japonska. Nekvalitní kopie, považované za důkaz jejich naprosté neschopnosti. Amíci se řechtali na japonskými vozy, to bylo legrace! Jenže pak je přešla.

Jenže on je docela rozdíl mezi Japonci a třeba Číňany nebo Indy. Japonci pečlivě a neúnavně pilují každý detail, aby něco zlepšili. Toto v Číně a Indii nevidím, tedy aspoň zatím.

Mimochodem, někteří japonští výrobci nechtějí přinejmenším některé výrobky vyrábět mimo Japonsko (a zejména ne v Číně), přestože by to bylo mnohem levnější. Ale dobře vědí proč - jinde nejsou schopni udržet takovou kvalitu jako v Japonsku. Průměrný Japonec by dal za firmu život, zatímco třeba průměrný .... Čech ... to "má na háku".

[Dag]

Strategie velkých firem je mi neznámou. Ale tu snahu něco zakopat, aby to neničilo rozjetý kšeft, tu bych nepodceňoval. Jsem holt paranoik. :)

Ti Japonci museli došlápnout i na dělníky v GB. A to v době, kdy obyvatelstvo GB byli původní, nikoliv právě Indové a podobně. Japonec když kontroloval výrobek a ten byl na hranici normy, tak propadl panice a začal opravovat. Anglán to odzývl. Indové působí opravdu tak, že mají všechno s vesmírným nadhledem, šroubek sem, šroubek tam... Ale to se o Japoncích říkalo také.

[Kvakor]

Ono auto na vzduch neni tak spatne, i kdyz ucinnost neni nic moc. Hlavni vyhoda je moznost vyuzit "prebytkovou" elektrinu (treba tu z vetrniku) na stlacovani vzduchu. Vzduchove nadrze maji i pri nevalne energeticke hustote tu vyhodu, ze se nas rozdil od baterii nesamovybijeji a mohou se pouzivat tak dlouho, dokud je nebude nutne vyradit v dusledku unavy materialu. Navic veskere technologie se bezne pouzivaji (napr. v dolech jsou bezne vlacky na stlaceny vzduch) a nadrze z modernich materialu (uhlikova vlakna a pod., pouzivane napr. v letadlech) vydrzi slusne tlaky (az 300MPa) a pri explozi pouze prasknou, takze nevytvori zadne nebezpecne ulomky. Tekuty vodik je pri skladovani mnohem horsi, nemluve o vodikovem krehnuti u kovu ...

A jako bonus ma auto pouzivajici tlakovy vzduch "klimatizaci zdarma" (expandujici vzduch odebira energii okoli), i kdyz s topenim muze byt problem. Na Wikipedii je toho docela dost, doporucuju projit odkazy.

Hlavni vyhodou podobneho auta by bylo, ze by odstranilo znecisteni uvnitr mest ("exhalace" by byly cistci nez okolni vzduch), navic by sit kompresnich stanic mohla nejen prispiva k vytapeni (a tim by zlepsovala celkovou ucinnost), ale mohla by take stabilizovat elektrickou sit (jako precerpavaci elektrarny) a tim by omezila nasledky nestalych zdroju jako jsou vetrniky.

BTW: Ani auto na drevoplyn neni tak spatny napad - treba tohle Yugo ujede na dvacet kilo dreva 150 km a tihle Svedi s autem na drevoplyn objeli cele Svedsko. Pokud se cena benzinu jeste zvysi, nespis se to jeste vice rozsiri. Jedina nevyhoda je ponekut vetsi prostorova narocnost generatoru drevoplynu a jeho toxicita (velkou cast tvori oxid uhelnaty), ale s modernimi technologiemi by to nemel byt zas az takovy problem.

[PepaSFI]

pohon na dřevoplyn je stará odzkoušená věc.Běžně se na to jezdilo za války.Sice to dává menší výkon ale jde to.Jen ten vyvíječ je trochu neskladný.Kdysi dávno tady v republice někde dělali výzkum s dřevoplynem a poháněli tím terénní ARO.Ten vyvíječ byl hranará krabice pověšená vzadu na autě,na tom ARO to vůbec nevypadalo divně a prý to měli vymakaný aby se to dalo automaticky spouštět a zhášet.Největší překážku vidím v tom že to prostě nikdo nepovolí do provozu.Využití "přebytkové energie " z větrníků má tu nevýhodu že žádná taková není.Spíš je problém kde vzít chybějící energii když větérek nefouká.Taky by si ti ekonadšenci měli uvědomit že ta gigantická vrtule když to dobře jde, dává výkon asi jako deset motorů z osobního auta což je mírně řečeno směšné.Nevím jak velké zásobníky mají důlní lokomotivy a kolik na to ujedou ale asi to moc nebude.Vzhledem k tomu že se pohybují na velmi omezeném prostoru tak není problém je často dotlakovávat.V autě bych to viděl použitelné pro nějaké městské vozítko s dojezdem pár kilometrů když bude k dispozici dostatek tlakovacích stanic.

[Luk]

ta gigantická vrtule když to dobře jde, dává výkon asi jako deset motorů z osobního auta což je mírně řečeno směšné

Tak směšné to zase není. Utáhne to spotřebu elektřiny celé vesnice nebo třeba okresní nemocnice. Tedy samozřejmě když fouká vítr

[PepaSFI]

vzhledem k tomu že jsem provozoval malou větrnou elektrárnu na jednom z kopců Vysočiny tak vím jak se dá spolehnout na vítr i na takovém vídrholci jako je tady.Ty velké vrtule budou o něco lepší ale i tak to odhaduju že bude nutné počítat minimálně s trojnázobnou zálohou na místech dost od sebe vzdálených aby prostě byla menší pravděpodobnost že to všechno zvadne najednou.Tady u nás je těch vesnic hodně,sem tam i fabrika.V malých městech je těch fabrik víc, v okresních ještě víc.Plus nějaká ta průmyslová zóna.To už je těch vrtulí docela dost.Vítr najednou přestane foukat,nebo bude foukat moc,nebo jak už se na vysočině stává,bude pár dní tři pod nulou a mlha.To pak na metru elektrického drátu naroste třeba deset kilo ledu.Kolik může narůst na čtyřicetimetrovém listu vrtule? Holt se to bude muset zastavit a počkat týden než to přestane.To mi moc praktické nepřipadá.

[Luk]

Aby bylo jasno, nejsem zastáncem větrných elektráren - právě proto, že se absolutně nelze spolehnout na nějakou stálejší dodávku energie (kombinaci s efektivním ukládáním energie by ovšem nebyly špatné, hlavně tam, kde opravdu fouká). Jen jsem chtěl říct, že ten desetinásobek výkonu motoru v autě není zase tak málo.

[trekker.dk]

Utáhne to spotřebu elektřiny celé vesnice nebo třeba okresní nemocnice. Tedy samozřejmě když fouká vítr

Nicméně tady v ČR není moc míst, kde takovou elektrárnu postavit, aby se její provoz (energie vyrobená ku energii spotřebované na výrobu, provoz a likvidaci) vyplatil.

[UFO]

ten článek auto na vzduch napsalo nějaké individum které vůbec nechápe o co gou. Jukněte na www.autonavzduch.cz