V Lucemburku byly oznámeny výsledky posledního kola výzev na evropské továrny pro umělou inteligenci neboli AI Factories. Mezi úspěšné žadatele patří i Česká republika, potažmo konsorcium šesti partnerů vedené VŠB – Technickou univerzitou Ostrava. V rámci Czech AI Factory (CZAI), jak se česká AI továrna jmenuje, bude pořízen velmi výkonný superpočítač pro AI výpočty a vznikne balíček služeb poskytovaný odborníky konsorcia. Obojí bude sloužit malým a středním podnikům, průmyslu i institucím veřejného a výzkumného sektoru.
Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Co to? Vim, že jsme byli v Mikulově v knihovně, chtěli jsme platit a nebylo za co, "je to v rámci toho a to je zadarmo" ... pravda, je to tak 5-6 let.
Neni to spíš případ od případu, jak to která knihovna má, přes koho je připojená?
Případ znám, protože jsem byl u toho, když přišla nabídka z ministerstva.
Po porovnání ceny (větší než v místě obvyklá), parametrů (128 kb/s, protože vybraný dodavatel tvrdil, že ISDN má všude na rozdíl od DSL) a vybraného dodavatele (již tehdy jsme měli od toho samého operátora maloobchodní DSL 2048/128 za nižší cenu) bylo všem jasné, o jaký podvod jde. Navíc stát se netajil, že provoz půjde přes jeho KIVS, což byl další odstrašující faktor.
Některé obce na to zřejmě skočily, protože papírově mohly ušetřit, neboť stát měl jistou dobu platit podíl a tak účast zřizovatele knihovny by tak byla o něco nižší než tehdy dostupná komerční nabídka.
už jsem viděl i arcidiecéze a lékárenLékárny mají jiný extrabuřt - povinné řešení od SÚKLu spočívající v tom, že se jim do sítě narve router CISCO 871, jehož jediným úkolem je vytvořit VPN do SÚKLu.
Celkem dobře tohle teď funguje na úrovni jednotlivých Krajů.O tom "dobře funguje" by se dalo s úspěchem pochybovat. Viz opakované problémy se zakázkou "našeho" (tedy Středočeského) kraje na komunikační infrastrukturu nemocnic.
Výhoda je, že "vrchnost" není tak daleko, a dá se o tom s nimi ještě mluvit a vysvětlit, proč to v konkrétním případě má/nemá význam.S Rathem se dá mluvit... Takový vtip už jsem hodně dlouho neslyšel
Centrální nákupy telco služeb, energií. To jsou úspory desítek procent nákladů!Každou chvíli nám Führer vypráví o velkých úsporách nákladů, ale když někdo chce více informací, tvrdě naráží. Základem Rathovy politiky je všechno utajovat. Teď mám zrovna na kraj podanou jednu žádost o informace, tak jsem zvědav
Ale zas nechat každou knihovnu se 3 zaměstnanci, ať se ve všem stará o sebe, to taky není ideální.Proč ne? Co nebudou umět sami, na to si někoho najmou. U soukromníků je běžné, že na účetnictví, správu IT a podobné se najímá externista a vyplatí se to (zrovna v těchto případech je konkurence velká a když nejsi spokojen, není těžké najít si někoho jiného.) Lepší než když se o všechno stará někdo na centrále, kdo má své jisté. Protože kdo má své jisté, ten se nepředře...
Já mám zkušenost s Karlovarským krajem.Karlovarský kraj má tu výhodu, že je poměrně malý, bližší spíše dřívějším okresům než velkým krajům, jako je ten Středočeský. Velký kraj má už nectnosti státu, je lidem odcizený. Proto jsem byl (a jsem) zastáncem územních samospráv na úrovni někdejších okresů. Tehdy se to mohlo tak udělat, okresy mohly existovat dál, ale už by nebyly prodlouženou rukou státu, nýbrž by byly samosprávné. Nemusely by se tedy ani dělat veletoče s převodem okresních věcí na obce s rozšířenou působností a na kraje, to bylo velmi drahé a šlo to ztuha.
Ale zas nechat každou knihovnu se 3 zaměstnanci, ať se ve všem stará o sebe, to taky není ideální.Nemá se starat knihovna, nýbrž zřizovatel, tedy obec či město. Malé obce si mohou tyto věci řešit třeba v rámci mikroregionů nebo se dohodnout s větší obcí poblíž.
Jinak jsem obecně spíš toho názoru, že stát, potažmo jeho organizace, by měly pracovat s co nejméně prostředky, protože pak jich lze neúčelně vynaložit také co nejméně.To ano.
Momentálně spíš mám pocit, že nedokážeme nebo nechceme podobným změnám připravit dostatečně jistý právní rámec, aby nedocházelo k podvodům...Podle mě se mnohem více nechce než nemůže. Lze převzít legislativu z jiných zemí s podobnou kulturní tradicí jako u nás (a v případě Rakouska dokonce kontinuální s tou, která tu dříve platila). Ale do toho se nikdy nikdo nechtěl pouštět.
Klíčem ale je, aby penězi disponovali zřizovatelé knihoven (obce nebo města), ne vnitro, které vždy zvolí zbytečně drahé řešení.Tam, kde občan utratí korunu, zaplatí obec dvě a stát tři...
Tiskni
Sdílej: