Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
+1
Čítám hodně nadšených článků o volání přes VoIP, ale v praxi nevidím ve svém okolí (asi 150 lidí různého věku) nikoho, kdo by mobilně VoIP užíval. Sám běžně z internetových klonů komunikace užívám téměř denně Google Talk (hlas+video).
Ano, není možné přenášet číslo mezi pevnou a mobilní sítí. Abys mohl k nějakému VoIP operátorovi přenést číslo, tak to on musí být zároveň virtuální mobilní operátor.
Zbývá jedině simulovat CLIP.
U Odoriku to funguje tak, že si zřídíš linku (první je zdarma) a k ní nomadické číslo za 10 Kč (vyplňuje se tam adresa - jak tu někdo psal kvůli IZS). Musí to být nomadické číslo, protože se to bude používat mobilně (i mimo kraj) a to se u geografického nesmí. Pak si v konfiguraci nastavíš, že chceš nastavit CLIP na nějaké mobilní číslo a oni si ověří, že Ti patří. Přijde Ti SMS v náhodné době 1 - 3 dny s kódem, který je třeba zadat do systému.
Kdykoliv pak z té linky voláš (ať už je zaregistrovaná v nějakém VoIP HW telefonu nebo pomocí zpětného volání) tak se zobrazuje to mobilní číslo.
Docela dobrá finta u Odoriku je, že můžeš mít vícero linek a při vytáčení zvolit přes, kterou budeš volat a tím volit CLIP. Já mám nastavené tři: 2x mobilní číslo a jedno geografické. Ve VoIP HW telefonu se volba provádí pomocí hvězdičky a čísla linky např. 777999888*3. Výchozí nastavení je manželčin CLIP (ona by si zvolit linku nevzpomněla), svůj CLIP používám když volám já a když nechci, aby měli můj mobil, tak volím pevnou.
Nevím jak fayn, u Odoriku si můžeš nastavit odchozí CLIP, to že se volanému bude zobrazovat mobilní číslo (jen musíš prokázat, že jsi jeho majitelem).
Jakou máš bitrate?
.
Šedá zóna: zabezpečené surfování (… e-mail, …)
WtF?
Jen pro mou informaci - když volám přes VoIP, tak můžu volat na jakýkoliv číslo, nebo musí mít protějšek taky VoIP? Jak je to s VoIP a roamingem?To mi přijde jako hodně blbej dotaz, když se v blogpostu píše i přímo cena.
No já jsem tím dotazem spíš myslel, jestli to VoIP funguje i v roamingu.VoIP roaming neřeší. Jediné, co potřebuješ je datová služba. Vybereš si, jestli využiješ lokální neplacenou (hotspoty), lokální placenou (regulérní datový tarif) či roaming. Navíc tě nikdo nenutí používat jenom VoIP, pokud se ti v některých případech nevyplatí. Datový tok bych tahal z paty, ale pokud si dobře pamatuju, tak max desítky kbit/s.
Čtěte pozorněji. Z vět
Pokud je člověk v dosahu internetového připojení (stačí prakticky jakékoli dnes běžné), volá přes VoIP. Pokud v dosahu není, využije klasické volání.
mi připadá dost zřejmé, že autor nemluví o VoIP přes mobilní připojení, ale o používání VoIP tam, kde je "normální" připojení (doma, v práci), a klasickém mobilním volání tam, kde připojení není (s tím, že si v první řadě rozmyslí, jestli potřebuje volat hned teď nebo jestli to počká, až připojen bude).
Jak je to s VoIP a roamingem?
S jakým roamingem? VoIP operátor vám nebude kádrovat IP adresu, jestli je česká. Nezajímá ho, jak jste si zařídil připojení k Internetu a kde. Pokud v zahraničí použijete data roaming českého mobilního operátora, tak samozřejmě proděláte kalhoty; pokud si zařídíte levné místní připojení nebo ho máte dokonce zadarmo (nebo "zadarmo" - třeba v ceně ubytování), tak platíte totéž, jako kdybyste byl doma.
To jo. Jenže to pak popírá podstatu mobilního telefonu - tj. že můžu volat odkudkoliv.
Neřekl bych, že ji to popírá. To, že můžu volat odkudkoli, neznamená, že musím. Nevidím nic nesmyslného na tom, že okamžitě a z terénu vyřídím to, co vyřídit rychle potřebuju, ale s tím, co bude trvat dlouho a nijak to nespěchá, počkám, až budu doma nebo někde, kde mám připojení.
"VoIP operátor vám nebude kádrovat IP adresu, jestli je česká."která je pravdivá, ale pokud to právě nebude česká IP adresa, tak to fungovat nemusí.
Protože to odporuje telekomunikačnímu zákonu. Geografická čísla je možné používat pouze uvnitř konkrétního kraje a solidní operátor si to trochu hlídá (aby se to nepoužívalo alespoň v zahraničí), protože nikdo neví, co by se stalo, kdyby to "orgány" zjistily. Kdo by dostal flastra.
Pro nomadická čísla to neplatí a jasná odpověď zda je možno je používat v zahraničí není. Takže ta zřejmě fungovat budou.
Jo, asi rozdělení na pevné a mobilní jednoho dne zmizí. Ale do nedávné doby nemohli být VoIP operátoři taky mobilní a tak to jinak dělat nešlo. Vždy zákony reagují na realitu zpožděně.
Protože to odporuje telekomunikačnímu zákonu. Geografická čísla...Takže to zákonu neodporuje.
u nomadických se neví
Obecně se v takových případech postupuje podle zásady, že co není zakázáno, je povoleno 
Ovšem zákon říká, že:
Geografickým telefonním číslem se rozumí číslo z číslovacího plánu, kde část jeho číselné struktury obsahuje geografický význam užívaný pro směrování volání na fyzické umístění koncového bodu veřejné komunikační sítě.
Čili jinak řečeno, význam to má čistě pro pro směrování volání (u VoIP samozřejmě postrádá smysl). Naproti tomu:
Negeografickým telefonním číslem se rozumí číslo z číslovacího plánu, které není geograficky vázaným číslem, zejména čísla pro přístup ke službám na účet volaného, služeb s vyjádřenou cenou a účastnická čísla veřejných mobilních komunikačních sítí.
A dále:
Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen zajistit, je-li to technicky proveditelné a ekonomicky přiměřené, s výjimkou případů, kdy se volaný účastník rozhodl z obchodních důvodů omezit přístup volajících, kteří se nacházejí v určitých geografických oblastech, aby koncoví uživatelé měli v rámci Evropské unie přístup
a) ke službám poskytovaným prostřednictvím negeografických telefonních čísel a mohli tyto služby využívat
Jinak řečeno, je to přesně naopak: platí dokonce povinnost umožnit používání v rámci EU! Tohle je sice zjevně zamýšleno pro účely roamingu, ale platí to úplně stejně i pro VoIP. Tedy ve zkratce je to tak, že u nomadických čísel připojení odjinud zákonu neodporuje (a připojení z EU dokonce fungovat musí).
Ještě ke geografickým číslům: zákon nezakazuje jejich používání mimo danou oblast (viz výše). Dokonce ani neukládá operátorům, aby takovému používání jakkoli bránili. Veškerá ustanovení se týkají povinné přenositelnosti čísel, která je u těch geografických omezena jen na danou geografickou oblast.
Je samozřejmě možné, že by se ČTÚ mohl snažit "nesprávné" používání geografických čísel pokutovat (už to kdysi zkoušel u dial-up připojení na běžných číslech), ale podle mě k tomu nemá oporu v zákoně. Nemůže se ohánět "porušení číslovacího plánu", protože ten (ani příslušná vyhláška) nemůže ukládat žádné zákazy ani povinnosti, to může pouze zákon. A ten podle mě definuje geografická a negeografická čísla poměrně jednoznačně a žádné zákazy/příkazy tohoto typu nestanovuje.
Co tohle: https://play.google.com/store/apps/details?id=cz.kinst.jakub.coolback
Svou aplikaci má taky Odorik: http://forum.odorik.cz/viewtopic.php?f=14&t=1217
Ale já je nepoužívám.
To co jsem napsal byla trochu provokace, protože jsem čekal, že sem někdo nějakou informaci hodí a z té vyplyne, že Odorik je jedním z těch, kteří reagují na změny rychle.
Od 1.7. jsou nové terminační poplatky a jediný, kdo zatím zareagoval byl Voocall a od pondělí mění ceny Odorik.
Například 1. železniční koridor (kde by se dal očekávat opak) je prakticky nepokrytý. Vlak vyjede z klánovického lesa směrem na Úvaly a rychlost spadne.Lepší než 4. koridor mezi Prahou a Budějovicemi. Tam dost často není signál ani na to, aby si člověk zatelefonoval.
Jen pro mou informaci - když volám přes VoIP, tak můžu volat na jakýkoliv číslo, nebo musí mít protějšek taky VoIP? Jak je to s VoIP a roamingem?Když má VoIP číslo (a tvůj VoIP operátor s ním má peering), tak to většinou projde úplně zadarmo. Jinak se to routuje přes PSTN a platí.
Ta úvaha zní logicky - trpí ale IMHO chybou, že autor implicitně předpokládá, že ostatní používají telefon stejným způsobem jako on. V tomto případě že lidem volají jen tehdy, když v tu chvíli potřebují vyřídit něco konkrétního, co je potřeba vyřídit dřív, než se uvidí; a z terénu volají jen kvůli věcem, které nepočkají, než půjde zavolat "z pevné". Jakmile vyřídí co potřebovali, hovor ukončí. Pominu-li, že už samo měřítko toho, co počká a co ne, se dostupností mobilních telefonů drasticky změnilo (asi nejsem sám, kdo si při sledování starších filmů občas podvědomě v duchu řekne "Proč mu prostě nezavolá?"), pořád zůstává fakt, že tento usage pattern není zdaleka univerzální.
Moje manželka mi třeba každý den nejméně dvakrát zavolá, když jsem v práci. Většinou je to kvůli věcem, které by nijak neutrpěly, kdyby počkala, až přijedu domů. Zkoušel jsem ji to odnaučit, ale jakýkoli náznak úspěchu byl vždy jen krátkodobý. Ale tohle je ještě celkem neškodné, protože ty hovory bývají docela krátké.
Minulý týden jsem jel tramvají do AWH a zpátky. Na zpáteční cestě mne chtě nechtě zaujala žena, která s kýmsi telefonovala tak, že její půlku konverzace nedobrovolně poslouchalo půl tramvaje, bylo to jen nezajímavé tlachání o všem možném. V půlce domluvila a začala leštit; myslel jsem si, že teď bude chvíli surfovat a bude klid. Omyl, jen hledala v seznamu další oběť. Tak jí hovor zvedla "až" asi po 20 sekundách, což volající komentovala slovy: "No, já už se bála, že mi to nezvedneš." Pak se domluvily, že dotyčná jede na Černý Most a že se tam sejdou, protože tam obě dorazí asi tak současně. Fajn, domluvily se a hotovo, řekne si člověk s naším chápáním smyslu telefonní komunikace. Omyl. Přestože se právě domluvily, že se za nějakých 20 minut sejdou, dál spolu klábosily po telefonu. Na Palmovce vystoupila, samozřejmě pořád s mobilem u ucha. Bylo mi jí skoro až líto, když jsem si uvědomil, jakým absťákem bude trpět těch pár stanic ve vlaku, kde není signál a i kdyby byl, stejně by nebylo nic slyšet.
Myslím že pro někoho jako ona není 1000 minut měsíčně naprosto žádný problém, spíš nezbytné minimum - a v tomto případě by navíc VoIP stejně nic neřešil. Tenhle příklad byl sice trochu extrémní, ale když se nad tím zamyslím, dost často potkávám lidi, u kterých mám pocit, že volají prostě jen proto, aby zabili nudu. Pro takové lidi je neomezený tarif výhrou v loterii. Ale nejspíš ho využije i spousta dalších.
Ano, myslím, že na tomto postu je kus pravdy. Pár příkladů:
1) Jedna Američanka mi před nějakými 12 lety říkala, že neděli odpoledne (zřejmě každou) tráví voláním svým známým.
2) V zahraničí jsem zažil, že řidiči autobusu celou cestu telefonují - třeba 3, 4 hodiny.
Něco je dáno kulturně (jiná země jiný mrav), něco právě tarify: Američanka neomezené volání na pevnou. Řidič zřejmě nějaký mobilní tarif s neomezeným voláním v síti nebo na konkrétní číslo.
Ale je tu jiná věc, kterou blogpost ignoruje a to fakt, že lidé mají (subjektivně) peněz dost a stovky měsíčně pro ně nic neznamenají. Je to poznat jak na rychlém přechodu na neomezené tarify, tak na různých kabelovkách apod.+1 Mam uplne stejny dojem.
Ale je tu jedno ale, a to v podobě vyhrazeného práva k omezení služby v případě podezření na zneužití služby neomezeného volání a SMS. Jako příklad uvádějí strojově generovaný provoz nebo zasílání nevyžádaných a komerčních sdělení přes SMS. Budiž, tohle zní docela rozumně, tedy rozhodně lépe než „neomezené“ tarify T-mobile a O2.
Nejspíš se rozhodl provozovat non-stop data přes GSM.
Jedine snad jeste data zadarmo
. Rozdíl je jen v tom, že já já platím 730Kč za tento + 2 telefony (s 20 min v ceně) a všechny telefony mají (asi jen) nějaký „základní“ internet (já to nevím, je mi to jedno, bo se to používá jen na emaily, a synchronizaci a už 300let to chodí bez problémů)…
Ano tzv. peering, ale dnes už to tak úplně rozšířené není.
Zajímavé je také SIP volání tj. volání, které jde mimo telefonní síť tj. po internetu. Žel celá řada operátorů anonymní SIP volání blokuje.
ciste SIP volani potrebuje verejne adresy, coz dneska je kur*vsky problem, protoze 4ky uz nejsouPokud má člověk aspoň jednu adresu a má NAT pod svou kontrolou, tak si to ještě může nastavit. Ale teď je bohužel doba rozmachu CGNAT a například Telefónica AFAIK nově u ADSL veřejné adresy nedává (začala místo toho dávat IPv6).
Operátor TM: Takže přenášíte číslo k nám…? Já: Ne, k Mobil.cz Operátor TM: Ano, k nám.Blesk je zase jenom O2 přebarvená na červeno. To jsou takoví virtuálové, až to bolí.
Tiskni
Sdílej: