Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pro moddery Minecraftu: Java edice Minecraftu bude bez obfuskace.
Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
<?
include("page/header.php");
echo "<h2>Nadpis</h2>\n";
$d["form"]->render();
include("page/footer.php");
?>Způsobí to, že šablon je potřeba trošku víc (pro každý typ stránky jedna), ale zas se s nima nemusím skládat v kódu a přijde mi to tak přehlednější i jednodušší.
The ultimate goals of template engines shouldn't really be to remove all logic from HTML. It should be to separate presentation logic from business logic.Prostě jde o to, aby tenhle bordel, který převádí datové struktury na HTML nestrašil, kde nemá. Mít v šabloně kus kódu, který jen vypisuje a případně i konvertuje data z nějakého pole do HTML není vůbec špatné, ba naopak, k tomu ta šablona je.
a ani nezavádí nějaké složité obskurdnosti do šablon a ani do kódu ... fpodstatě z tou myšlenkou byl navržen(btw na avc.sh.cvut.cz je přednáška). způsob šablonování, co tu uvádíte sem používal a ještě teď vlastně používám, ale rozhodně to chcu celé přepsat ...
function html_table_row($cells)
{
$result = "<tr>\n";
foreach ($cells as $cell)
$result .= "<td>$cell</td>\n";
$result .= "</tr>\n";
return $result;
}
to si v kazde sablone staci inkludnout soubor s danyma standardnima funkcema (jeste mam nekolik variant pro praci - s ul, ol, li) a zacit je pouzivat. <?= html_table_row(array(1, 2, 3, 4)) ?>
XSLT je jedna z (bohuzel) mala moznosti, jak pri sablonovani zustat u cisteho XML a neztratit jeho flexibilitu. Jinak zkuste PHPTAL, nejlepsi co jsem pro PHP nasel.
.
Jinak ten tvůj způsob jsem chtěl taky dřív používat ( než jsem objevil XSLT
), ale postupně to začíná být dost nepřehledné. Ber to takhle, co když ti najednou na serveru zakážou "short_open_tag"
. Můžeš to začít přepisovat a pak se podívej na ten kód, jak je "přehledný"
.
Ber to takhle, co když ti najednou na serveru zakážou "short_open_tag". Můžeš to začít přepisovat a pak se podívej na ten kód, jak je "přehledný"
.
sed -i 's/<\?=/<?php echo/g' *.php
."
Neptej se mě proč by si to měl dělat, ale jestli si dobře vzpomínám, tak například Abíčko taky nebylo vždycky v JavěNo pokud vim, tak vsechny tyhle nase komentare jsou XML ulozeny v DB. Jestli to Leos zene ke klientovi pres XSLT nevim, ale nedivil bych se.
Teď jak to tady pročítám, tak mně napadla další výhoda XSLT. Co když začnu psát aplikaci např. v PHP a po čase bych ji chtěl přepsat např. do Javy? Sablony zůstanou!Mně zase napadla další výhoda Lispu. Co když začnu psát aplikaci např. v PHP a po čase bych ji chtěl přepsat např. do Javy? Sablony zůstanou!
Ale pokud bych to psal pomocí šablon v PHP (nebo čemkoli jiném), nebo přímo pastnul do kódu, tak můžu začít od nuly vše.
Ještě jsem zapomněl dodat: XSLT přímo vzniklo z Lispu a je to na něm dost vidět (konkrétně DSSSL), takže prohlášení „XSLT je o něčem jiném než Lisp“ je asi tak informované jako „C# je o něčem jiném než Java.“ Podobnosti jsou až zarážející a je jich podstatně více, než rozdílů. 
Nějaká pěkná čtení:
http://www.topxml.com/xsl/articles/fp/fp.zip
Dynamicky typovaný funkcionální programovací jazyk, jehož základní datovou strukturou je hierarchický seznam prvků. V této struktuře jsou psány samotné jeho programy, takže mj. může transformovat i sám sebe, pokud je to zapotřebí. Safra, to je nějaké povědomé, kde já tohle už slyšel?
Docela by mě zajímalo, do jaké míry se ty hardwarové akcelerátory XSLT podobají lispovským procesorům. Přinejmenším konceptuelně je to naprosto identická konstrukce: eval+apply natvrdo zadrátovaný.
. Nic ve zlim, ale Lisp je masochismus
.
A jinak, tady byla diskuse o templatovacich systemech v jazycich, takze porovnavani Lisp vs XSLT neni na miste. Hlavne by me zajimalo, jak bych udelal to co jsem rikal.
Mam aplikaci (web) v nejakem jazyku a leze mi z toho XML. Pomoci XSLT prekonvertuju na XHTML a jedu... Pak zmenim jazyk na jinej a porad muzu pouzit jiny objekty, ktery mi taky vygenerujou XML a sablony pouziju znova.
Jak nahradim XSLT Lispem? V PHP jsem zadnej objekt na lisp nenasel.
) lidštější syntaxe vstupu a 2) výsledek bude běhat všude), nebo b) implementace XSLT využívající vysokého výkonu kompilovaného lispovského kódu – něco na způsob CL-PPCRE. (výhoda: 1) interoperabilita se stylesheety třeba veřejně dostupnými na Internetu, 2) možnost aplikovat XSLT nějak na S-výrazy a z toho plynoucí 3) wow faktor.
)
Každopádně je to pěkná výzva.
Budu teď muset pracovat s nějakým XML a přemýšlím, jestli není lepší načíst XML dokument prostě jako S-výraz. Rozhodně mi to je bližší.
V Lispu je to triviální, poněvadž nemá syntaxi, ale psát se s parserem pro Python se mi nechce.
Tiskni
Sdílej: