Byla vydána nová verze 1.54.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Jan Václav.
Knižní edice správce české národní domény přináší novou knihu zkušeného programátora Pavla Tišnovského s názvem Programovací jazyk Go. Publikace nabízí srozumitelný a prakticky zaměřený pohled na programování v tomto moderním jazyce. Nejedná se však o klasickou učebnici, ale spíše o průvodce pro vývojáře, kteří s Go začínají, nebo pro ty, kdo hledají odpovědi na konkrétní otázky či inspiraci k dalšímu objevování. Tištěná i digitální verze knihy je již nyní k dispozici u většiny knihkupců.
OpenAI zpřístupnila (en) nové nenáročné otevřené jazykové modely gpt-oss (gpt-oss-120b a gpt-oss-20b). Přístupné jsou pod licencí Apache 2.0.
Byla vydána RC verze openSUSE Leap 16. S novým instalátorem Agama, Xfce nad Waylandem a SELinuxem.
Google Chrome 139 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 139.0.7258.66 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 12 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře. S verzí 139 přestal být podporován Android 8.0 (Oreo) a Android 9.0 (Pie).
Společnost JetBrains se stala platinovým sponzorem multiplatformního open source herního enginu Godot. K vývoji her lze používat Rider for Godot. Zdarma pro nekomerční účely.
Byla vydána verze 9.0 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Verze 9.0 je založena na Debianu 13 Trixie. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Operátor O2 dává všem svým zákazníkům s mobilními službami poukaz v hodnotě 300 Kč na nákup telefonu nebo příslušenství jako omluvu za pondělní zhoršenou dostupnost služeb.
Společnost NVIDIA vydala verzi 13.0 toolkitu CUDA (Wikipedie) umožňujícího vývoj aplikací běžících na jejich grafických kartách. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byly vyhlášeni vítězové a zveřejněny vítězné zdrojové kódy (YouTube, GitHub) již 28. ročníku soutěže International Obfuscated C Code Contest (IOCCC), tj. soutěže o nejnepřehlednější (nejobfuskovanější) zdrojový kód v jazyce C.
Minulé pojednání jsem věnoval systému lokalizace přes PO soubory. Toto je věnováno dalšímu systému lokalizace, který používá např. KDE a další aplikace založené na Qt knihovnách.
Lokalizační soubory s příponou ts používá jako výchozí zdroj pro překlady Qt. V podstatě je to XML dokument ve kterém se - na rozdíl od po souboru - každý řetězec vyskytuje v určitém kontextu. Znamená to v podstatě tolik, že zatím co u lokalizace přes gettext stačí přeložit původní řetezec pouze jednou a systém pak nahrazuje u aplikace všechny jeho výskyty jedním překladem, tak v případě ts je nutno přeložit každý řetězec samostatně. Má to však i svou výhodu. Pro různý kontext lze použít různý překlad téhož řetězce originálního textu, kdežto u po je třeba dobře promyslet nejenom obsah překládaného ale i cílového textu. (Možná si někteří vzpomenou na žabomyší spor, který se týkal překladu tlačítka "Budiž" v Gnome)
Výchozí ts soubor se generuje podobně jako u gettextu z předhozeného seznamu souborů
lupdate `find ./zdroj_programu -type f | egrep -e '(c$|h$|cpp$)'` -ts soubor_k_překladu.ts
Hotový překlad se pak převede do binární formy, což je soubor, který má příponu qm. A to tak že buď otevřu .ts soubor v aplikaci linguist a zvolím v menu Soubor -> Release, nebo jej převedu konzolovým nástrojem lrelease
Na rozdíl od gettextu, lokalizace přes Qt nemá pevně dané umístění lokalizačních souborů, ani jejich pojmenování. Zpravidla záleží na programátorovi, kde bude aplikace tyto soubory hledat a pod jakým názvem.
S qm soubory se nejspíš setkáte v adresářích jednotlivých aplikací v /usr/share ale není to pravidlem. Například poměrně známá aplikace Scribus si je rve do adresáře /usr/lib (fuj!). Také pojmenování bývá rozmanité. někdy je místo názvu jen kód cílového jazyka. Někdy je kód jazyka mezi názvem aplikace a příponou qm, atd.
Jak už jsem naznačil u po souborů, u ts je výhodou že u řetězce zůstává zachován kontext, a tak překlad může být výstižnější. Na druhou stranu se snadno může stát, že se na nějaký řetězec pozapomene. Dosti výraznou nevýhodou je fakt, že z qm verzí Qt>=3 se ts soubor zpátky vykuchat nedá.
Tiskni
Sdílej:
find
a spol a shellové gymnastiky nabízí Trolltech čistší řešení:
do projektového souboru (mujprojekt.pro
) dát toto:TRANSLATIONS += preklad_cs.ts \ preklad_de.ts \ preklad_ru.ts \ preklad_ar.ts
lupdate mujprojekt.pro
, a protože v .pro souboru je vždy seznam všech zdrojáků (a ten .pro soubor se seznamem se dá vygenerovat pomocí spuštění qmake -project
v projektovém adresáři), tak lupdate
ví, odkud má překládané řetězce extrahovat a které překladové soubory vytvořit (nebo updatovat). A s releasem (vytvořením binárních .qm variant) je to stejné:
lrelease mujproject.pro
int main(int argc, char *argv[]) { QApplication app(argc, argv); QTranslator translator; translator.load("mujprogram_cs"); app.installTranslator(&translator); ... }A pokud se předpokládá
LC_LANG
-aware chování, tak prostě:
... translator.load(QString ("mujprogram_") + QLocale::system().name());