Omarchy je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 3.7.0 - The Gaming Edition. Z novinek lze vypíchnout příkaz omarchy a celou řadu herních možností.
CyberChef byl vydán v nové major verzi 11. Přehled novinek v Changelogu. CyberChef je webová aplikace pro analýzu dat a jejich kódování a dekódování, šifrování a dešifrování, kompresi a dekompresi, atd. Často je využívaná při kybernetických cvičeních a CTF (Capture the Flag).
Byla vydána nová verze 2.4.67 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešeno je mimo jiné 11 zranitelností.
Brush (Bo(u)rn(e) RUsty SHell) je v Rustu napsaný shell kompatibilní s Bash (Bourne Again SHell). Vydána byla verze 0.4.0.
Google zveřejnil seznam 1 141 projektů (vývojářů) od 184 organizací přijatých do letošního, již dvaadvacátého, Google Summer of Code. Přihlášeno bylo celkově 23 371 projektů od 15 245 vývojářů ze 131 zemí.
Na čem pracovali vývojáři GNOME a KDE Plasma minulý týden? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Open source počítačová hra na hrdiny NetHack (Wikipedie, GitHub) byla vydána v nové verzi 5.0.0. První verze této hry byla vydána v roce 1987.
Evropská komise naléhavě vyzvala členské státy EU, aby kvůli ochraně nezletilých na internetu urychlily zavádění unijní aplikace pro ověřování věku a zajistily její dostupnost do konce roku. Členské státy mohou zavést aplikaci EU pro ověřování věku jako samostatnou aplikaci nebo ji integrovat do takzvané evropské peněženky digitální identity.
Richard Biener oznámil vydání verze 16.1 (16.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 16. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Zulip Server z open source komunikační platformy Zulip (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 12.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Před pár dny jsem na toto pomyslel a řikal jsem si že by to byl dobrý fs třeba pro asus EEE kde je poměrně malé úložiště a komprese by se hodila. (já to testoval na P3 600 bez komprese). Ale už jsem trochu ztratil stopu, takže nemám absolutně představu jak se to dnes má. (už je to dávno co sem slýchal jak bude reiser4 do roka mrtvej a tak) Ale co se týče výkonu tak to je (teda aspon byl) opravdu dobrej fs, takže taky se divim že tak zapadá, chápu že asi nebyl napsanej (jak jsem pochopil) tak elegantně jako jiné fs, ale také si všímám že jsou v jádře občas supertestovací věci ale reiser4 nikde.
Samostatny reiser patch je urcite jistejsi volba...
where SetPageWriteback has been changed to set_page_writeback.Jaderný kód má vcelku striktní pravidla zápisu. SetPageWriteback je porušuje a určitě to nebude jediné místo, které porušuje pravidla, která jsou ostatní jaderní vývojáři schopní dodržet, aby v kódu nebyl bordel. Takže první chyba, která se stala, je na straně H. Reisera. Kdyby nepoužíval svůj lepší™ zápis, tak by k takovým problémům nedocházelo.
SetPageWriteback je v pořádku, protože je to makro, a makra se takhle v linuxu běžně píšou. Takže řeči o lepším zápisu jsou úplně mimo.Prosil bych ukázku z Vanilla jádra.
Ale tady nejde o to, že by se mu nelíbilo jméno a tak to změnil - ono se mu nelíbilo to makro (z důvodů, jež lze docela dobře pochopit) a tak to nahradil funkcí, která ale dělá něco jinýho.Ano, to jsem pochopil už z toho textu.
Prosil bych ukázku z Vanilla jádra.Viz příloha. Je teda pravda, že soubor page-flags.h je v tomhle dost výjimečný. Nicméně, jak si v té příloze přečtete, ta jména nevymýšlel H. Reiser. Na druhou stranu, když jsem se na ten odkaz, patch a do zdrojáků jádra podíval podruhé, tak si myslím, že by to mělo fungovat. Ta stránka (o sabotérech) je totiž lehce manipulativní, kód funkce set_page_writeback je tam příliš starý. Ta druhá "sabotáž" je taky dost divná, nechápu, jak se v originále mohli zbavit reference a pak ten pointer ještě použít.
Viz příloha. Je teda pravda, že soubor page-flags.h je v tomhle dost výjimečný. Nicméně, jak si v té příloze přečtete, ta jména nevymýšlel H. Reiser.OK, díky za poučení.
Vývojářům se nelíbil systém pluginů, protože to prej nějak měnilo POSIXovou sémantiku... No a pak jsou tady Hansovy sociální schopnosti, které případnému začlenění také zrovna nepomohly. No a teď už je to zcela pasé, když bručí v base.To že se někomu nelíbí systém pluginů mi přijde jako dosti pokrytecká záminka. V hlavní větvi jsou také ovladače pro jiné souborové systémy než ext3, které jsou svou filosofií dosti vzdálené od POSIXu a nikoho to nějak zvlášť nebolí. Kdyby byl Reiser4 ve fázi vývoje a nestabilní, neřekl bych ani popel, ale tak tomu není. Docela mi běhá mráz po zádech z toho jak úzce se v Reiserově případě spojuje jeho osobnost s produktem. To jako hodíme přes palubu třeba Einsteinovu teorii relativity jen proto že byl asociál a z hlediska soužití arogantní sobec?! Asi ne, že. Je to o to tristnější, že v Reiserově případě dodnes žádný rozsudek nepadl. Navíc je známo že se jeho bývalá manželka tahala s masovým vrahem. Z odkazované stránky v blogpostu je taky jasně patrné, že nebyl sám, kdo by pracoval na vývoji a kdo řeší případné problémy kolem tohoto souborového systému - ostatně, proto jej také postavil na pluginech. Taková koncepce mi přijde mnohem efektivnější, než obrácený postup. Totiž aby byl souborový systém závislý jen na tom co je v jádře, tak jak by si to jeho vývojáři přáli.
Je to o to tristnější, že v Reiserově případě dodnes žádný rozsudek nepadl. Navíc je známo že se jeho bývalá manželka tahala s masovým vrahem.
Zajímavá ukázka dvojího standardu ve dvou větách
U Reisera se na presumpci neviny hraje, zatímco u Sturgeona ne. Sturgeon také ještě nebyl odsouzen. Na jeho případ je informační embargo, ale podle všeho ani nebyl zatčen. Nejspíš je to magor, který chtěl být zajímavý, ale ve skutečnosti nikoho nezabil
O Sturgeonovi je bohužel málo informací, tak se můžeme jen dohadovat. Ale pokud vím, tak o peníze kdysi pumpnul Reiser Sturgeona. Jestliže je potom chtěl Sturgeon zpět (třeba i soudně), tak na tom nevidím nic špatného.
Další otázka je, jestli Sturgeon opravdu vraždil. Zdá se, že ne. Za osm vražd by musel být ve vazbě. Sturgeon mohl chtít upoutat pozornost nebo možná chtěl Reiserovi pomoct. Udělal by ze sebe sériového vraha, porota by Reisera osvobodila a Sturgeonovi by se nic nestalo, protože nic nespáchal.
O vztahu Niny a Hanse nic nevíme, takže těžko soudit, kdo byl v právu. Každopádně je jasné, že objednat si manželku přes katalog z Ruska, není úplně standardní způsob seznámení a problémy se daly čekat.
Další otázka je, jestli Sturgeon opravdu vraždil. Zdá se, že ne. Za osm vražd by musel být ve vazbě. Sturgeon mohl chtít upoutat pozornost nebo možná chtěl Reiserovi pomoct. Udělal by ze sebe sériového vraha, porota by Reisera osvobodila a Sturgeonovi by se nic nestalo, protože nic nespáchal.Trochu divoká konstrukce, ne? Jinak pokud jde o tu půjčku. Opravdu o tom nemám šajna, ale máme dnes kolem sebe dost případů kdy někdo zpronevěří svěřené peníze a pak má ještě v sobě tu drzost fiktivní půjčku vymáhat zpět. Jinak souhlasím že způsob jakým přišel Reiser k manželce není pro středoevropana obvyklý, ovšem podle toho co vím, tak v USA zas tak výjimečný není, neboť příležitostí jak přijít k "pěkné a chytré babě" tam není mnoho. Kór pro programátorského magora, jakým je bezpochyby Reiser.
Tiskni
Sdílej: