Po osmi měsících vývoje byla vydána nová verze 0.16.0 programovacího jazyka Zig (Codeberg, Wikipedie). Přispělo 244 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Nejnovější X.Org X server 21.1.22 a Xwayland 24.1.10 řeší 5 bezpečnostních chyb: CVE-2026-33999, CVE-2026-34000, CVE-2026-34001, CVE-2026-34002 a CVE-2026-34003.
Po roce vývoje od vydání verze 1.28.0 byla vydána nová stabilní verze 1.30.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.30.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2026-04-13. Přehled novinek poznámkách k vydání. Nově ve výchozím nastavení příkaz sudo vyžaduje heslo.
Společnost Blackmagic Design oznámila vydání verze 21 svého proprietárního softwaru pro editování videí a korekci barev DaVinci Resolve běžícího také na Linuxu. Z novinek je nutno vypíchnout možnost editování fotografií. Základní verze DaVinci Resolve je k dispozici zdarma. Plnou verzi DaVinci Resolve Studio lze koupit za 295 dolarů.
Multipatformní renderovací jádro webového prohlížeče Servo je na crates.io. S vydáním verze 0.1.0 (LTS).
Nadace FreeBSD Foundation před týdnem oznámila projekt Laptop Integration Testing. Vyzvala dobrovolníky, aby pomocí nástroje otestovali podporu FreeBSD na svých zařízeních a výsledky odeslali vývojářům. Vznikla stránka Nejlepší notebooky pro FreeBSD.
Na začátku srpna vstoupí v účinnost nová evropská pravidla transparentnosti pro umělou inteligenci (AI). Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o takzvaných deepfakes a upozornit uživatele, že komunikuje s umělou inteligencí. Cílem opatření je omezit šíření manipulativního či klamavého obsahu, zvýšit důvěru v digitální prostředí a chránit uživatele.
Connor Byrne z USA používal pro přihlašování na svůj iPhone 13 s iOS 18 heslo obsahující háček. Po aktualizaci na iOS 26.4 se už ale do telefonu nepřihlásí. Při přihlašování nelze tento háček zadat. Apple jej prostě odstranil [The Register].
Linus Torvalds vydal jádro Linux 7.0. Podrobný výčet změn je ke zhlédnutí na stránce Kernel Newbies, stručné výběry v LWN (část první, druhá).
Již zhruba 15 let jsou k dispozici technologie, pro zpracování knih do elektronické formy. Ne že by elektronické knihy neexistovaly již dříve, ale teprve všeobecné rozšíření technologie PDF a DjVu umožnily knihy nejenom rozumně archivovat, ale i číst. Jenže dlouhou dobu chybělo nějaké kloudné zařízení na kterém by je bylo možné číst. Původně jsem se domníval, že bych snad pro čtení těchto knih mohl využít G1 - byl to jeden z důvodů proč jsem si ji mezi prvními u nás pořídil. Ale byl jsem zklamán. Rozlišení displeje bylo příliš nízké na to aby se na tom něco dalo číst a při optimální velikosti textu se na něj zase nevešel rozumně žádný odstavec tak, aniž by bylo nutné neustále posouvat stránku sem a tam.
Pak mi svitla naděje v Nokii N900, ovšem jen proto aby obratem zhasla - nehorázná cena a neschopnost firmy vrhnout tento telefon na trh ve správný čas udělaly své. Jenže to by nebyla celá pravda. V té době už mi bylo jasné, co si budeme nalhávat, že aktivní displej není na čtení to pravé a to ani na notebooku či telefonu. Za jasného dne je na něm vidět houby a za optimálních podmínek zase žere moc energie, takže se záhy čtecí zařízení vyšťáví.
Tou dobou se však už začaly objevovat první čtečky s elektronickým inkoustem. Zpočátku byly nechutně drahé, bylo však pouze otázkou času než dojde v této oblasti k zásadnímu průlomu. Ten učinil zcela logicky Amazon, server zaměřený na prodej knih, který tím že svým klientům nabídnul zařízení, jehož prostřednictvím by mohli číst elektronické knihy stejně pohodlně, jako ty klasické. Pro něj to znamenalo především razantní zvýšení obratu, aniž by vzrtostly náklady. Je totiž mnohem výnosnější za nižší poplatek nabízet ke stažení knihu v elektronické formě, než opakovaně zajišťovat na skladě stejnou knihu jako fyzický kus. Obchod s elektronickými knihami, to jsou především minimální náklady na skladování a expedici.
Amazon pochopitelně nijak neriskoval, a proto sáhnul po dostupné a již ověřené technologii, která však umožňuje pouze černobílé zobrazení. Většině čtenářů tento detail nevadí a díky masové produkci jsou dnes tyto černobílé elektronické čtečky dostupné za poměrně příznivou cenu.
Na Kindle od Amazonu se mi nelíbí několik věcí. Cenu bych i zkousnul, ale umanul jsem si, že pokud si koupím nějakou čtečku, tak jedině se slušným rozlišením a v barvě. A tady je kámen úrazu. To co se dnes nabízí většinou stojí z tohoto úhlu pohledu za starou belu.
Apple využil této situace a zamáznul trh se svými tablety. Jenže ty stále nijak neřeší otázku displeje. Možná si někdo říká, co mám pořád s tím displejem. Tak jen pro připomenutí - displej na bázi elektronického inkoustu nepřináší pouze úsporu elektrické energie, ale především je na světle lépe čitelný.
První zařízení, o kterém se objevily zmínky byl Hanvon E920. Průběžně jsem monitoroval situaci, ovšem ve slibovaném termínu, kdy mělo zařízení přijít na trh bylo stále ticho po pěšině. Vzhledem ke zkušenostem s Číňany se vysvětlení nabízelo jaksi samo - jako by jim někdo překazil plány a potřebnou technologii se jim nepodařilo včas ukrást.
No a dnes je již jasné odkud. Zatím co čínské zdroje byly dlouho tajemné jak hrad v karpatech, tak na webu fy. Ectaco http://www.jetbookk12.com se lze dočíst vcelku podrobnou technickou specifikaci zařízení jetBook Color, které jako by tomu čískému krámu z oka vypadlo
Je však ale taky možné, že jde v podstatě o stejné zařízení, které se v Číně vyrábí a prodává pouze pod jinou obchodní značkou.
Zařízení měla firma Ectaco vyvíjet během uplynulého roku v Rusku. A na americký trh má přijít teprve ve 4 kvartále tohoto roku za 379$. Ovšem jak jsem zjistil, v Rusku je možné zařízení koupit za 15 tis. rublů (cca 8 tis. kaček) již teď! Bohužel z obchodem z těchto končin nemám žádné zkušenosti. Nažhavil jsem tedy drát a požádal svého kamaráda, který se pracovně v tamty končiny čas od času pohybuje o spolupráci. Jestli to tedy klapne, rád se zde s výsledkem pochlubím.
Update.. Tak čtečka už je na ceste. Příští týden, půjde-li to dobře, by mi ji měl dovézt kamarádův kolega do Prahy. Ale jak jsem se tak kouknul na ten Ruský web, tak cenu pěkně natáhli. Už to nestojí 15 tis. ale 19,8 tis.!
Tiskni
Sdílej:
Já bych tedy osobně žádné zařízení s E-Inkem nekupoval. Rád čtu ve tmě a tam je E-Ink na houby (fakt nemám zájem o obezličky typu svítit si na čtečku lampičkou)....To tě přejde. Přinejmenším v době, kdy budeš sedět na lávce u hřiště a čekat až se tvůj harant vyblbne na prolízačkách, nebo na pískovišti.
+1 Plus je ta lampicka velmi luxusna aj oproti stolnej lampe, ktora vzdy ako naschval svieti pod zlym uhlom. Citat v tme na LCD je pre mna rozhodne utrpenie.Já bych tedy osobně žádné zařízení s E-Inkem nekupoval. Rád čtu ve tmě a tam je E-Ink na houby (fakt nemám zájem o obezličky typu svítit si na čtečku lampičkou)....To tě přejde. Přinejmenším v době, kdy budeš sedět na lávce u hřiště a čekat až se tvůj harant vyblbne na prolízačkách, nebo na pískovišti.
Citat v tme na LCD je pre mna rozhodne utrpenie.Vidíš, pro mě to utrpení není, naopak mi to tak vyhovuje. A že už jsem na displayi svého smartphonu (s úhlopříčkou jen 3.2") přečetl několik desítek sci-fi románů, řekl bych že to bude dohromady už dokonce okolo stovky knih.
(+ vstavany slovnik, text to speech a podobne, ktore bezna kniha nema)
Paradoxně - ty rusy víc zajímalo jakou budu chtít barvu toho krámu, než co by v něm mělo být. Takže tiše doufám, že 3G modul bude součástí. Ale i kdyby ne, jde mi hlavně o to jak se na tom bude číst.
ale teprve všeobecné rozšíření technologie PDF a DjVu umožnily knihy nejenom rozumně archivovatMno... čistý text v kombinaci s Unicode taky není k zahození :).