KDE slaví 30 let. Přesně před 30 lety, 14. října 1996, poslal Matthias Ettrich do diskusní skupiny comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu KDE. Důležité milníky jsou zobrazeny na časové ose.
Byl vydán Mozilla Firefox 158.0. Stejně jako Chrome 155 s podporou JPEG XL (test). Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 158 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Svobodný kancelářský balík ONLYOFFICE (Wikipedie) byl vydán ve verzi 10.0. Jak online Docs, tak i offline Desktop Editors. Přehled novinek také na YouTube.
Mozilla představuje Firefox Enterprise určený jako podnikový prohlížeč pro organizace s přísnými požadavky na bezpečnost, správu a dodržování předpisů. S profesionální podporou. Dostupný je zatím ve Francii, Německu, Rakousku a Švýcarsku.
Kybernetický útok zasáhl nejméně 150 supermarketů Intermarché a několik prodejen řetězců Leclerc a Coopérative U. Chladicí jednotky napadených obchodních domů byly nastaveny na nepřetržité odmrazování a teplota v nich mnohdy vystouala až nad 50°C. Škody napáchané na chlazeném a mraženém zboží budou patrně dosahovat miliónů eur.
… více »Stát Kalifornie zažaloval výrobce 3D tiskových filamentů Polymaker. Vrchní soud San Diego County tvrdí, že firma propagací svých výrobků mezi příznivci 3D tištěných zbraní podporovala výrobu takzvaných 'ghost guns' (DIY zbraní) a že její PLA filament pro 3D tiskárny lze za těchto okolností považovat za součást určenou k výrobě střelné zbraně. Žaloba požaduje mimo jiné finanční sankce a soudní zákaz činnosti, Polymaker se hájí tím, že filament je běžný a sám o sobě legální produkt. Celý text žaloby (PDF na Google Drive).
V červnu byla představena aplikace Myna pro převod řeči na text v prostředí desktopu Ubuntu. Včera byla Myna zpřístupněna širší komunitě Ubuntu formou technologické ukázky dostupné v Ubuntu 24.04 LTS, Ubuntu 26.04 LTS a Ubuntu 26.10 s GNOME na Waylandu.
Ubuntu 27.04 bude Tenacious T-Rex.
Byla vydána nová verze 2026.4.0 "Never-slop" svobodného softwaru ScummVM (Wikipedie) umožňujícího bezproblémový běh mnoha klasických adventur na zařízeních, pro které nebyly nikdy určeny. Přehled novinek v poznámkách k vydání a na GitHubu. ScummVM oslavil 25 let. Verze 0.0.1 vyšla 8. října 2001.
Kanadský vývojář Anthony Sistilli vytvořil ironický DIY projekt parodující kamerové systémy Flock, s cílem názorně demonstrovat rizika masového sledování jaké provozují tyto komerční ALPR systémy. Z levné IP kamery a vlastního ML softwaru (napsaného s pomocí SI circa za 20 minut, kód se mi bohužel nepodařilo dohledat) běžícího v laptopu sestavil jednoduchý systém, který detekuje výhradně policejní vozidla, zaznamenává jejich SPZ a
… více »Již zhruba 15 let jsou k dispozici technologie, pro zpracování knih do elektronické formy. Ne že by elektronické knihy neexistovaly již dříve, ale teprve všeobecné rozšíření technologie PDF a DjVu umožnily knihy nejenom rozumně archivovat, ale i číst. Jenže dlouhou dobu chybělo nějaké kloudné zařízení na kterém by je bylo možné číst. Původně jsem se domníval, že bych snad pro čtení těchto knih mohl využít G1 - byl to jeden z důvodů proč jsem si ji mezi prvními u nás pořídil. Ale byl jsem zklamán. Rozlišení displeje bylo příliš nízké na to aby se na tom něco dalo číst a při optimální velikosti textu se na něj zase nevešel rozumně žádný odstavec tak, aniž by bylo nutné neustále posouvat stránku sem a tam.
Pak mi svitla naděje v Nokii N900, ovšem jen proto aby obratem zhasla - nehorázná cena a neschopnost firmy vrhnout tento telefon na trh ve správný čas udělaly své. Jenže to by nebyla celá pravda. V té době už mi bylo jasné, co si budeme nalhávat, že aktivní displej není na čtení to pravé a to ani na notebooku či telefonu. Za jasného dne je na něm vidět houby a za optimálních podmínek zase žere moc energie, takže se záhy čtecí zařízení vyšťáví.
Tou dobou se však už začaly objevovat první čtečky s elektronickým inkoustem. Zpočátku byly nechutně drahé, bylo však pouze otázkou času než dojde v této oblasti k zásadnímu průlomu. Ten učinil zcela logicky Amazon, server zaměřený na prodej knih, který tím že svým klientům nabídnul zařízení, jehož prostřednictvím by mohli číst elektronické knihy stejně pohodlně, jako ty klasické. Pro něj to znamenalo především razantní zvýšení obratu, aniž by vzrtostly náklady. Je totiž mnohem výnosnější za nižší poplatek nabízet ke stažení knihu v elektronické formě, než opakovaně zajišťovat na skladě stejnou knihu jako fyzický kus. Obchod s elektronickými knihami, to jsou především minimální náklady na skladování a expedici.
Amazon pochopitelně nijak neriskoval, a proto sáhnul po dostupné a již ověřené technologii, která však umožňuje pouze černobílé zobrazení. Většině čtenářů tento detail nevadí a díky masové produkci jsou dnes tyto černobílé elektronické čtečky dostupné za poměrně příznivou cenu.
Na Kindle od Amazonu se mi nelíbí několik věcí. Cenu bych i zkousnul, ale umanul jsem si, že pokud si koupím nějakou čtečku, tak jedině se slušným rozlišením a v barvě. A tady je kámen úrazu. To co se dnes nabízí většinou stojí z tohoto úhlu pohledu za starou belu.
Apple využil této situace a zamáznul trh se svými tablety. Jenže ty stále nijak neřeší otázku displeje. Možná si někdo říká, co mám pořád s tím displejem. Tak jen pro připomenutí - displej na bázi elektronického inkoustu nepřináší pouze úsporu elektrické energie, ale především je na světle lépe čitelný.
První zařízení, o kterém se objevily zmínky byl Hanvon E920. Průběžně jsem monitoroval situaci, ovšem ve slibovaném termínu, kdy mělo zařízení přijít na trh bylo stále ticho po pěšině. Vzhledem ke zkušenostem s Číňany se vysvětlení nabízelo jaksi samo - jako by jim někdo překazil plány a potřebnou technologii se jim nepodařilo včas ukrást.
No a dnes je již jasné odkud. Zatím co čínské zdroje byly dlouho tajemné jak hrad v karpatech, tak na webu fy. Ectaco http://www.jetbookk12.com se lze dočíst vcelku podrobnou technickou specifikaci zařízení jetBook Color, které jako by tomu čískému krámu z oka vypadlo
Je však ale taky možné, že jde v podstatě o stejné zařízení, které se v Číně vyrábí a prodává pouze pod jinou obchodní značkou.
Zařízení měla firma Ectaco vyvíjet během uplynulého roku v Rusku. A na americký trh má přijít teprve ve 4 kvartále tohoto roku za 379$. Ovšem jak jsem zjistil, v Rusku je možné zařízení koupit za 15 tis. rublů (cca 8 tis. kaček) již teď! Bohužel z obchodem z těchto končin nemám žádné zkušenosti. Nažhavil jsem tedy drát a požádal svého kamaráda, který se pracovně v tamty končiny čas od času pohybuje o spolupráci. Jestli to tedy klapne, rád se zde s výsledkem pochlubím.
Update.. Tak čtečka už je na ceste. Příští týden, půjde-li to dobře, by mi ji měl dovézt kamarádův kolega do Prahy. Ale jak jsem se tak kouknul na ten Ruský web, tak cenu pěkně natáhli. Už to nestojí 15 tis. ale 19,8 tis.!
Tiskni
Sdílej:
Já bych tedy osobně žádné zařízení s E-Inkem nekupoval. Rád čtu ve tmě a tam je E-Ink na houby (fakt nemám zájem o obezličky typu svítit si na čtečku lampičkou)....To tě přejde. Přinejmenším v době, kdy budeš sedět na lávce u hřiště a čekat až se tvůj harant vyblbne na prolízačkách, nebo na pískovišti.
+1 Plus je ta lampicka velmi luxusna aj oproti stolnej lampe, ktora vzdy ako naschval svieti pod zlym uhlom. Citat v tme na LCD je pre mna rozhodne utrpenie.Já bych tedy osobně žádné zařízení s E-Inkem nekupoval. Rád čtu ve tmě a tam je E-Ink na houby (fakt nemám zájem o obezličky typu svítit si na čtečku lampičkou)....To tě přejde. Přinejmenším v době, kdy budeš sedět na lávce u hřiště a čekat až se tvůj harant vyblbne na prolízačkách, nebo na pískovišti.
Citat v tme na LCD je pre mna rozhodne utrpenie.Vidíš, pro mě to utrpení není, naopak mi to tak vyhovuje. A že už jsem na displayi svého smartphonu (s úhlopříčkou jen 3.2") přečetl několik desítek sci-fi románů, řekl bych že to bude dohromady už dokonce okolo stovky knih.
(+ vstavany slovnik, text to speech a podobne, ktore bezna kniha nema)
Paradoxně - ty rusy víc zajímalo jakou budu chtít barvu toho krámu, než co by v něm mělo být. Takže tiše doufám, že 3G modul bude součástí. Ale i kdyby ne, jde mi hlavně o to jak se na tom bude číst.
ale teprve všeobecné rozšíření technologie PDF a DjVu umožnily knihy nejenom rozumně archivovatMno... čistý text v kombinaci s Unicode taky není k zahození :).