Byla vydána Java 27 / JDK 27. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 9.
Byl vydán Mozilla Firefox 156.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vestavěný prohlížeč PDF se nyní spouští o 45 % rychleji. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 156 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Článek na Raspberry Pi představuje nový vzhled desktopu operačního systému Raspberry Pi OS v aktuálním vydání 2026-09-15.
Nové verze Roundcube Webmailu 1.6.19 a 1.7.4 řeší několik zranitelností.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu hloupého (jenom volání a SMS) tlačítkového DIY telefonu MAKERphone 2.0 od společnosti CircuitMess postaveného na ESP32-S3 a volitelně také s hodinkami MAKERband. S možností psaní vlastních aplikací. S volitelnými HW rozšiřujícími moduly.
Byla vydána nová verze 10.7 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Přibyly balíčky HomeBox a Scrypted.
OpenRGB (GitLab) dospěl do verze 1.0 (YouTube). OpenRGB (dříve OpenAuraSDK) je svobodný multiplatformní software umožňující nastavení podsvícení celé řady různých „herních“ komponent a periferií.
Dnes startuje prodej headsetu Steam Frame. Počínaje dneškem se tedy můžete zapsat na seznam pro jeden z následujících modelů: Steam Frame 256 GB za 1 049 EUR a Steam Frame 1 TB za 1 279 EUR.
Vládní CERT upozorňuje na kritickou zranitelnost v GitLab Community Edition (CE) a Enterprise Edition (EE). Zranitelnost CVE-2026-85706 typu path traversal v Repository Commits API dosahuje skóre CVSS 10.0. Kvůli nedostatečnému omezení cest a chybějícímu vynucení autentizace může za určitých podmínek neautentizovaný útočník číst libovolné soubory ze serveru GitLab, a získat tak přístup k citlivým datům a konfiguraci instance.
Linux může běžet nativně na ESP32-S3 – bez emulace a rovnou s 9,7″ e-paperem.
Konečně jsem si našel čas i na to, abych dal konečně do pořádku i svůj vlastní server. Pravda, bylo to tak trochu z donucení a mám chuť za to pár lidí ukřižovat, ale v tuhle chvíli mi vrtá hlavou výše uvedená otázka.
Na anglické wikipedii o ní píšou (cituji): nezisková bezpečnostní organizace, která shromažďuje a analyzuje data o škodlivé činnosti na internetu. Fajn. Jeden by řekl, že jde o bohulibý účel. Ale co je komu do toho jak je, či není zabezpečený můj stroj? O existenci téhle „organizace” jsem se totiž dozvěděl, když jsem koukal, komu patří zabanovaná adresa, ze které se kdosi cpal tam, kde nemá co pohledávat.
Od loňska, kdy se komusi podařilo na jednom stroji spustit přes napadený wordpress exploit, který využil díry v linuxovém jádře k tomu aby si paralelně spustil vlastní web server, jsem na podobné agenty poněkud alergický. A nedávný případ mi jen potvrdil, že je ostražitost zcela na místě.
Každý systém má totiž nějakou slabinu na kterou se dříve či později nakonec přijde, ale na to, aby ji našel útočník, je potřeba vynaložit nějaké prostředky a čas. Jenže co když zástupce spolku, který právě takové slabiny cíleně vyhledává, takovou informaci, resp. sadu informací, někomu prodá?
Analýzu takových dat, kterou byli dříve schopni udělat jen zkušení hackeři co se na full-time věnovali IT, dnes sfoukne AI a pokud má útočník v zásobě přehršel adres z celého světa je pouze otázkou času.
Najde díru? Získá další zombie!
Nenajde díru? Přetíží váš server tak, že se vám buď provoz prodraží, nebo váš stroj přestane stíhat – každý nemá na to, aby si dokázal stroj vystrčený do internetu před takovým útokem sám ubránit. A mám podezření, které pochopitelně nemohu nijak dokázat, že si takové útočníky platí velké firmy prodávající hotová řešení, aby získaly další klienty.
Ale i jistotu, že jsou takoví „obchodníci s deštěm” i zde, mezi námi. Poněvadž si zahlasovali dřív, než jsem opravil překlep.
Tiskni
Sdílej: